Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: RocketLab zachraňuje projekt TROPICS

Když 12. června loňského roku startovala z Floridy Rocket 3.3 s první dvojicí družic TROPICS, nikdo nevěděl, že půjde i o její poslední start. Raketa totiž nenavázala na předešlou úspěšnou misi a selhala. Zatímco provoz Rocket 3 byl po této nehodě ukončen, NASA začala řešit, co udělá se zbylými dvěma dvojicemi družic TROPICS, které měly původně také vynášet rakety firmy Astra space. Pomocnou ruku nakonec podala firma Rocket Lab a tak nás nyní čeká pokus o vypuštění druhé dvojice družic TROPICS, která snad již konečně dosáhne oběžné dráhy, aby mohla sledovat tropické bouře a hurikány. Pokud Vám tedy nevadí velmi brzký čas startu (3:00 SELČ), rádi Vás pozveme ke sledování našeho přímého přenosu.

Kosmotýdeník 555 (1.5. – 7.5.)

Co přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice? To vám opět shrne Kosmotýdeník, který se zaměří na ty nejzajímavější kosmonautické události posledních sedmi dní. Hlavní zpráva se bude tentokrát týkat České republiky, která se zařadila k prestižnímu klubu signatářů dohody Artemis accords, která českému průmyslu a českým vědcům umožní se podílet nejen na programu Artemis, ale otevírá také možnosti pro budoucí rozsáhlejší výzkum vesmíru. V dalších zprávách se zaměříme na dvě kosmické vycházky z Mezinárodní kosmické stanice, přeparkování lodi Crew Dragon, anebo na krásné záběry návratu aerodynamického krytu skrz atmosféru Země. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vědci získali kyslík z napodobeniny lunárního regolitu

S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. Zdroje, jako je kyslík, budou v takovém případě tvořit základní kámen snažení, které z této vize učiní realitu. Jistě každého napadne využití kyslíku k dýchání astronautů, ale kromě toho může tento prvek posloužit i jako součást pohonných systémů dopravních prostředků. Zkrátka a dobře, s jeho pomocí budou moci budoucí průzkumníci na Měsíci zůstat déle a vydat se dál.

Příprava evropského servisního modulu pro Artemis II

Společnost Airbus se 3. května pochlubila čtveřicí fotografií, které zachycují nedávný průběh příprav druhého exempláře evropského servisního modulu lodi Orion, který je určen pro pilotovanou testovací misi Artemis II. Na fotografiích vidíme servisní modul po instalaci čtveřice skládacích fotovoltaických panelů. Po jejich instalaci byl servisní modul připraven na akustické zkoušky, během kterých bude vystaven intenzivnímu hluku, který odpovídá podmínkám při skutečném startu. Po této zkoušce dojde k odpojení panelů a jejich inspekci. Následně budou panely uloženy v ochranné dusíkové atmosféře, kde zůstanou dokud nepřijde čas na jejich definitivní instalaci na servisní modul. Připomeňme, že stále existuje možnost, že by se pilotovaná mise Artemis II mohla uskutečnit na konci roku 2024.

Evropská meteodružice ukázala svůj první snímek

Nejnovější evropská meteodružice, první zástupce programu Meteosat Third Generation Imager, představila svůj první pohled na Zemi. Odhalila tak snímek zachycující podmínky nad Evropou, Afrikou a Atlantikem v mimořádných detailech. Družice MT-I1, která startovala 13. prosince 2022 na raketě Ariane 5, představuje prvního zástupce nové generace družic, které mají přinést revoluci do předpovědi počasí nad Evropou. Za projektem společně stojí agentury ESA a Eumetsat. Níže přiložený snímek, který byl pořízen 18. března 2023 pomocí palubního přístroje Flexible Combined Imager, zachycuje většinu severní a západní Evropy pokrytou oblačností, zatímco Itálie a západní Balkán si užívaly relativně modré nebe.

Testy fotovoltaických panelů družice GOES-U skončily

Družice GOES-U, tedy čtvrtá a poslední družice ze série GOES-R (série se jmenuje podle první družice vypuštěné v jejím rámci) nedávno úspěšně prošla zkouškou rozkládání svých fotovoltaických panelů, což mělo prokázat, že po startu bude tento klíčový proces probíhat hladce. Tento kriticky důležitý test prověřoval, jak se pole pěti fotovoltaických panelů rozloží ze složené konfigurace, až se družice GOES-U dostane na požadovanou dráhu. Během zkoušky inženýři vyklápěli pětici panelů s pomocí odlehčovací konstrukce, která simulovala prostředí mikrogravitace na oběžné dráze. Každý z panelů měří na výšku přibližně 4 metry a na šířku 1,4 metru, přičemž váží zhruba 20,5 kg.

Kalibrátor pro Nancy Grace Roman Space Telescope

Důležitý subsystém pro nově připravovaný Kosmický dalekohled Nancy Grace Roman byl nedávno doručen do firmy Ball Aerospace v coloradském Boulderu, kde byl instalován do přístroje WFI (Wide Field Instrument). Daný systém se označuje zkratkou sRCS (Simplified Relative Calibration System) a umožní astronomům s extrémní přesností měřit celkové množství světla, které vydávají kosmické objekty jako jsou galaxie a supernovy. Až Nancy Grace Roman Space Telescope v květnu 2027 odstartuje, budou vědci používat data ze sRCS k odhalení tajemství temné energie a temné hmoty, ale také k objevování exoplanet a studování mnoha oborů infračervené astronomie.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon letí se Starlinky

Ve čtvrtek 4. května je v plánu další start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink. I při této misi budou opět vyneseny družice starší generace, tedy Starlink v1.5. Těch bude tentokrát vyneseno šestapadesát a jejich celková hmotnost je 17 300 kilogramů. Vyneseny budou na nízkou oběžnou dráhu s počáteční výškou 299 × 339 kilometrů a sklonem 43° vůči rovníku. První stupeň B1069 poletí posedmé a o přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat zhruba šest set třicet kilometrů od místa startu.

ŽIVĚ: Ruští kosmonauti přemísťují přechodovou komoru

Dnes ve 22:05 našeho času by měl na Mezinárodní kosmické stanici proběhnout další výstup do volného prostoru věnovaný postupnému vybavování modulu Nauka. Velitelem výstupu bude Sergej Prokopjev, který oblékne skafandr s červenými pruhy. Asistovat mu bude jeho krajan, Dmitrij Petelin ve skafandru s modrými pruhy. Na dvojici čeká v zásadě pouze jediný úkol, zato však důležitý a nelehký. Od roku 2010 je na modulu Rassvet uložena přechodová komora ŠK určená pro přesuny experimentů, která zde dlouhé roky čekala na přílet modulu Nauka. Nyní konečně přijde její čas. Oba muži ji připraví na přesun, následně proběhne přemístění komory na Nauku a v závěru proběhne její instalace. Prozatím je plánováno, že by výstup mohl trvat 6 hodin a 22 minut, avšak může se podle potřeby prodloužit, či zkrátit. V tomto článku najdete okno přehrávače jak přenosu od Roskosmosu, tak od NASA.

Ochutnávka prvních dat z JUICE

Evropská sonda JUICE zaznamenala první data o magnetickém poli, která byla pořízena při rozkládání 10,6 metrů dlouhého ramene magnetometru. Sonda byla vypuštěná 14. dubna, přičemž v rámci fáze uvádění do provozu na ni v nejbližších měsících čeká vyklápění antén a ramen, ale i aktivace senzorů a vědeckých přístrojů, přičemž se vše bude pečlivě sledovat. Rameno magnetometru J-MAG bylo vyklopeno 21. dubna, když se sonda JUICE nacházela přibližně 1,7 milionu kilometrů od Země. Data z přístroje jasně ukazují, kdy k tomuto vyklopení došlo. Níže vložený graf ukazuje intenzitu magnetického pole ze dvou senzorů, které vytvořily červenou a tyrkysovou linku. Před vyklopením byly obě linky rovné, ale během vyklápění se začaly vlnit.  Oba senzory se nachází na vzdálenějším konci ramene a dělí je vzdálenost zhruba 3 metry. Popisky OBS a IBS ukazují, zda jde o vnější (outboard = OBS), či vnitřní (inboard = IBS) senzory. To znamená, že senzory OBS jsou umístěny blíže ke konci ramene.