Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Dva starty během 6 minut?

Jestli to klapne, tak to bude skvělá podívaná. Ve čtvrtek 22. června v 9:19 našeho času by měla z Vandenbergovy základny odstartovat raketa Falcon 9 se 47 družicemi Starlink. Pokud se však nic nezmění, tak v té době už bude na opačném pobřeží USA, na Floridě, odpočítávat raketa Delta IV Heavy poslední desítky sekund před svým startem na misi NROL-68 s utajeným nákladem. Ten sice měl proběhnout už ve středu ráno, ale musel být odložen kvůli závadě na pneumatickém ventilu pozemního vybavení. Nový termín jejího startu je 22. června 9:25 našeho času, tedy pouhých 6 minut po startu Falconu. Pokud se vše podaří, mohli bychom v rámci jednoho komentovaného přenosu pokrýt oba starty. Kosmonautika je však vrtkavá a odklady bývají její běžnou součástí.

Tmavé organické látky z planetky Ryugu

Ryugu ze vzdálenosti 22 kilometrů.

6. března jsme na našem webu vydali článek Rozpustné organické molekuly z planetky Ryugu, což byl do češtiny přeložený odborný článek publikovaný na webu agentury JAXA zaměřený na výsledky chemické analýzy vzorků, které na Zemi dopravila sonda Hayabusa 2. V úvodním odstavci jste se mohli dočíst, že články vyšly rovnou dva a každý ke svým výsledkům došel jinými metodami. První odstavec článku končil slibem, že se dnes podíváme na přeložený první článek a za pár dní na našem webu vyjde článek s překladem druhé studie. Nyní tedy přichází čas tento slib splnit, ačkoliv se pár dní protáhlo na téměř čtvrt roku.

ŽIVĚ A ČESKY: Předposlední Delta IV Heavy

Raketa Delta IV Heavy byla ve své době nejsilnější raketou světa, ale i když jí tento titul už nepatří, stále má své neoddiskutovatelné kouzlo. O to více nás může mrzet, že tuhle královnu ohně uvidíme startovat už pouze dvakrát. Její předposlední start se chystá na středeční dopoledne našeho času a půjde opět o velmi atraktivní událost. Kromě již zmíněného působivého pohledu na startující Deltu IV Heavy bude atraktivitu zajišťovat také utajení související s vynášeným nákladem. Jak již název mise NROL-68 napovídá, půjde o start pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství, takže oficiální informace o misi jako obvykle chybí. Spekuluje se však o průzkumné družici řady Orion, která je určena k práci na geostacionární dráze.

Gateway (červen 2023)

Aerojet Rocketdyne dodal v květnu 2023 s čtyřměsíčním zpožděním ze svého montážního zařízení v Redmontu do Glennova střediska NASA první kvalifikační solárně elektrický motor AEPS pro energetický a pohonný modul PPE kosmické stanice Gateway. Na fotografii je zachycena výroba druhého kvalifikačního a tří letových motorů AEPS v Redmontu. Výkon motoru AEPS 12 kW je více než dvojnásobný ve srovnání s úrovní výkonu solárně elektrických motorů, které dnes pohánějí satelity, a poskytuje tah potřebný pro manévry Gateway. Tři motory AEPS mají být primárním zdrojem pohonu stanice a mají poskytnout 36 kW z celkových 48 kW elektrického pohonu modulu PPE. Na červen bylo naplánováno testování charakteristik zážehu. Potom mají následovat akceptační kvalifikační testy v podmínkách vibrací a tepelných cyklů. Tím budou prokázány schopnosti motorů při splnění všech letových podmínek. Po dokončení akceptačních testů má být technologie motoru AEPS na podzim administrativně přeřazena mezi technologie s úrovní připravenosti TRL 6 (ukázka prototypu v relevantním prostředí).

ŽIVĚ A ČESKY: Půlnoční start Falconu

Nejbližší start Falconu 9 bude pro indonéskou firmu PTN (PT Pasifik Satelit Nusantara), která chce dopravit na oběžnou dráhu telekomunikační družici Satria. Někdy se můžete setkat také s názvem Nusantara Tiga, přičemž toto označení Vám může připomínat název družice Nusantara Satu, kterou SpaceX vynesla v roce 2019. V obou případech jde o družice patřící firmě PTN, která připravuje ještě třetí družici Nusantara Lima. Ale zpět k aktuální misi. Čeká nás opět let na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární, přičemž podvanácté použitý první stupeň zkusí přistát na mořské plošině ASOG. Pokud Vám nevadí zůstat vzhůru do půlnoci, budeme se na Vás těšit u komentovaného přenosu.

Kosmotýdeník 561 (12.6. – 18.6.)

Aleš Svoboda

Další týden utekl jako voda a pro vás je nyní připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. V hlavním tématu tentokrát Kosmotýdeník přinese nečekané oznámení o možnosti využít služeb společnosti Axiom pro let českého člena záložního týmu astronautů ESA Aleše Svobody. Využije Česká republika tuto možnost a naplní místní vědecké instituce a firmy vědecký čas mise? V dalších tématech se podíváme na odložení posledního startu evropské rakety Ariane 5 či na dění na Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

S Webbem za hlubokým nebem – 5. díl

Budoucí podoba dalekohledu Jamese Webba

Ani v minulých dvou měsících Vesmírný dalekohled Jamese Webba nezahálel a přinesl nám celou řadu zajímavých objevů. Aktuální díl našeho seriálu bude přesto poněkud kratší, než obvykle. Nikoliv snad kvůli nedostatku podstatných výsledků, ale proto, že se celá řada výzkumů věnovala Sluneční soustavě. S těmi se můžete seznámit v nedávných článcích Dušana Majera, my je ale jako obvykle vypustíme. Nicméně i tak nás dnes čeká mnoho fascinujících informací. Podíváme se třeba na jednu téměř neznámou, ale o to více důležitou supernovu. Začneme ale jako obvykle v hlubokém vesmíru.

Na Enceladu je fosfor – další úlovek sondy Cassini

Sonda Cassini u Saturnu zakončí v roce 2017 svou úžasnou misi.

Mezinárodní tým vědců se pustil do analýzy dat, která nasbírala americká sonda Cassini. Zjistili přitom, že uvnitř na sůl bohatých ledových zrníček vyvrhovaných z měsíce Enceladu do okolního prostoru se nachází stopy fosforu, tedy chemického prvku, který je nezbytný pro život. Ledový měsíc Enceladus je znám tím, že se na něm nachází podpovrchový oceán a voda z něj tryská skrz praskliny ledové krusty v gejzírech, které se nachází u jižního pólu. Tyto výtrysky pak napájí ledovými částicemi saturnův prstenec E (slabší prstenec nacházející se na vnější části výrazných prstenců).

ŽIVĚ: Instalace panelů i ROSA finišuje

Minulý pátek provedli američtí astronauti Stephen Bowen a Warren Hoburg výstup do volného prostoru, při kterém nainstalovali předposlední fotovoltaický panel iROSA. Dnes se do volného kosmického prostoru stejná dvojice vypraví znovu. Jejich kosmická vycházka by měla začít v přechodové komoře modulu Quest v 15:20 SELČ a dvojice se postará o instalaci šestého panelu iROSA, který je určen na pravoboční křídlo 1B. NASA TV bude celý výstup vysílat živě, přičemž její přenos začíná ve 13:30 našeho času a v tomto článku najdete okno přehrávače.

NASA se obává zpoždění lunární Starship

Když zástupce NASA minulý týden hovořil o „obtížích“ při vývoji obří rakety Starship od firmy SpaceX, tak zmínil, že tyto komplikace mohou způsobit posun prvního přistání na Měsíci v rámci programu Artemis, které je zatím plánováno na konec roku 2025. Tato mise má totiž používat upravenou verzi lodě Starship jakožto dvoumístný pilotovaný lunární lander, který by dopravil na Měsíc a zpět výsadek astronautů. Oním zmíněným zástupcem NASA byl Jim Free, šéf divize NASA pro vývoj průzkumných systémů z ředitelství agentury NASA. Z jeho slov vyplývá, kolik práce musí SpaceX udělat, než bude mít Starship volnou cestu k dopravě astronautů na Měsíc.