Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Třetí indická výprava k Měsíci

Na odlehlém místě ve vesmíru poblíž jižního pólu Měsíce, leží pozůstatky modulu Čandraján-2. Memento o vzletných ambicích indického lunárního programu a obtížích s jejich dosažením už jen pohřbívá měsíční prach. Série Čandraján (Chandrayaan) má za sebou řadu úspěchu, ale ne vždy šlo vše podle představ. Pamětihodné je zejména neúspěšné přistání modulu Vikram s vozítkem na palubě. Ve výšce 2,1 km nad povrchem Měsíce v jižní oblasti došlo ke ztrátě spojení, které už se nepodařilo obnovit. Pozdější snímky NASA objevily nové krátery a tak je velmi pravděpodobné, že se lander na povrch dostal, ale větší než plánovanou rychlostí. Výsledkem byla částečně ztracená mise. Proč pouze částečně? Součástí byla totiž též sonda, která úspěšně do dnešních dnů krouží okolo našeho souputníka, byť nemáme k dispozici moc dat, která sbírá. Téměř ihned po neúspěšném přistání agentura ISRO oznámila, že se o výsadek pokusí znovu v rámci mise Čandraján-3. Čas utekl doslova jako voda a první startovací okno se otevírá už 14. července a potrvá do 25. července. Co tedy bude úkolem třetí indické výpravy k šedému světu, který má stále svá tajemství? Zde je vše, co potřebujete vědět o zatím nejambicióznější lunární misi Indie. 

Kosmotýdeník 564 (3.7. – 9.7.)

Další týden utekl jako voda a za ním připlulo nové vydání pravidelného týdenního přehledu nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu věnuje poslednímu startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5, jejíž 27 úspěšných let služby si krátce zrekapitulujeme. V dalších tématech se budeme věnovat třeba nácviku vyzvednutí návratového pouzdra z mise OSIRIS-REx či aktuálnímu budování rampy na Boca Chica a přípravě na druhý orbitální let systému Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: První šestnácté použití prvního stupně

Na zítřejší dopoledne je v plánu start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink v2 Mini. Startovat se bude z floridské rampy SLC-40 a poletí se na dráhu s výškou 323 × 315 kilometrů a sklonem 43°vůči rovníku. SpaceX se rozhodla pro tuto misi využít první stupeň s označením B1058. Ten můžeme znát například z mise Demo-2, CRS-21, Transporter-1 a 3 a další. Tentokrát poletí již pošestnácté a pokoří tak současný rekord patnácti misí. O přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat zhruba 643 kilometrů od místa startu.

Lukáš Krincvaj rozhovor: LVICE² Česko dostane mezi 10 zemí se sondou mimo oběžnou dráhu Země

Rozhovor s Lukášem Krincvajem, projektovým manažerem firmy esc Aerospace, která momentálně pracuje na sondě LVICE², jež soutěží o realizaci v rámci projektu ESA a ministerstva dopravy ambiciózní projekty. Ten vybere jednu či dvě přihlášené mise z celkových sedmi, které jsou kompletně v režii českých firem a institucí a zajistí jejich realizaci. Sonda má plnit rozsáhlý vědecký program na oběžné dráze Měsíce a v meziplanetárním prostoru a taktéž má přinést nové zkušenosti akademickým pracovištím a firmám v českém kosmickém průmyslu. Její mise bude rozdělena do dvou částí, kdy na oběžné dráze Měsíce bude monitorovat sluneční vítr a sledovat jeho turbulence spolu s ionizujícím zářením a ve druhé části se přesune do libračních bodů L4 a L5 systému Země-Měsíc. Tam bude měřit koncentraci prachu v teoretizovaných Kordylewského oblacích.

Jak probíhalo řešení problému antény radaru RIME

Když se krátce po startu evropské sondy JUICE objevily informace, že se nedaří vyklopit anténu jejího palubního radaru RIME, mnoha lidem zatrnulo. Tým inženýrů čelil velké výzvě – porozumět závadě a pokusit se ji vyřešit. V sázce bylo hodně – budeme mít možnost nahlédnout do nitra jupiterových měsíců nebo ne. Evropská kosmická agentura nyní na svém webu vydala podrobný článek, který se tématu věnuje a nabízí pohled na řešení celé situace z pohledu konkrétních lidí, kteří na nelehkém řešení pracovali. Nabízí tedy jedinečný pohled za oponu. Všichni už sice víme, jak to dopadlo, ale jistě nezaškodí si celý případ zopakovat i s osobními zážitky přímých účastníků.

ŽIVĚ A ČESKY: SpaceX se blíží ke konci vypouštění starých Starlinků

Dnes nás večer v půl desáté čeká start dalšího Falconu 9 s družicemi Starlink. Při této misi jich bude vyneseno celkem čtyřicet osm do tzv. páté orbitální slupky konstelace Starlink, která má sklon vůči rovníku 43°. Také by se mělo jednat o předposlední misi s družicemi Starlink v1.5. Dále budou vynášeny pouze družice v2 Mini. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň s označením B1063, který čeká jeho dvanáctý start. O přistání se první stupeň pokusí na mořské plošině Of course I Still Love You, která bude čekat 668 kilometrů od místa startu.

Další komplikace pro raketu Vega-C

Společnost Avio oznámila, že 28. června provedla statický zážeh raketového motoru Zefiro 40, který se používá na druhém stupni rakety Vega-C. Test proběhl v souladu s časovým harmonogramem, jakožto jeden z kroků k návratu Vegy-C do služby po nehodě, která ji při misi VV22 potkala vloni v prosinci. Na základě doporučení nezávislé vyšetřovací komise, která se zabývala nehodou při misi VV22, byl statický zážeh proveden za účelem kvalifikace chování motoru a nového materiálu na bázi uhlíku pro kritický průřez trysky. Podmínky testu byly záměrně nastaveny jako extrémně drsné z hlediska maximálního provozního tlaku motoru, aby bylo možné nasimulovat velkou provozní rezervu, která má zajistit maximální spolehlivost letů. Test však nedopadl podle očekávání.

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední Ariane 5 uzavírá službu skvělé rakety

Je tomu opravdu tak. Po sto šestnácti startech, které raketa Ariane 5 absolvovala, je 6. července 2023 na řadě vůbec poslední start této krásné a velmi úspěšné evropské rakety. Ze všech sto šestnácti startů potkalo Ariane 5 pouze pět selhání a z toho tři jsou brána jako částečná selhání. Úplná selhání má tak Ariane 5 na kontě pouze dvě, a jde tak vskutku o famózní výkon. Za svou službu také vynášela spoustu zajímavých misí, například Rosettu, Planck, zásobovací lodě ATV, Teleskop Jamese Webba a další. Ariane 5 za svou službu odvedla opravdu velké množství práce především vynášením telekomunikačních družic na geostacionární oběžnou dráhu a ani při posledním startu tomu nebude jinak.

Družice Starling otestují nové technologie

Myslíte si, že se nám do nadpisu dostal překlep a už se chystáte využít formuláře k hlášení chyb? V nadpisu opravdu nemá být Starlink, ale Starling. Tak se totiž jmenuje nová řada CubeSatů, která bude testovat nové technologie. Tvrzení, že se spolupráce vyplácí, se nevztahuje pouze na lidi. Výzkumníci z Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley připravují malé družice schopné pracovat v hejnech – jednotlivé skupiny družic by přitom spolupracovaly a fungovaly jako samostatná jednotka, která nepotřebuje, aby pozemní operátoři posílali individuální příkazy jednotlivým družicím. Schopnost hejna družic provádět autonomní činnosti umožní provádět nové typy vědeckého výzkumu a průzkumu, což bude platit dvojnásob, až se tato hejna vydají do hlubšího vesmíru.

Sonda Parker Solar Probe dokončila 16. průlet v blízkosti Slunce

27. června 2023 dosáhla sonda americké NASA Parker Solar Probe dalšího milníku. Dokončila 16. blízké přiblížení ke slunečnímu povrchu. Tentokrát byla nejblíže 22. června na vzdálenost asi 8,5 milionů kilometrů. V době maximálního přiblížení byla tedy nad povrchem Slunce ve vzdálenosti jen asi šesti průměrů naší hvězdy a letěla rychlostí 163 km/s! Těmito pekelnými podmínkami však prolétla bezpečně, neboť ji chrání tepelný štít a po průletu se tedy ozvala a pracuje normálně.