Čína
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Úřad Bílého domu pro vědeckotechnickou politiku (OSTP) se ujal vedoucí role v koordinaci národní kosmické politiky místo Národní kosmické rady.
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Říká se, že všechny starty do kosmu jsou důležité, ale některé z nich jsou přeci jen významnější, protože se navždy zapisují do historie a lidé se k nim ve vzpomínkách často vracejí. A přesně jeden takový start jsme zažili 22. prosince 2015. Miliony fanoušků se zatajeným dechem tehdy sledovalo raketu Falcon 9 (v1.2) připravenou odstartovat z kosmodromu na Mysu Canaveral k misi Orbcomm OG2. Očekávání byla opravdu veliká a atmosféra by se dala doslova „krájet“. Proto není divu, že i majitel společnosti SpaceX Elon Musk byl tehdy velmi nervózní. Falcon 9 se totiž vracel do služby po nešťastné havárii, ke které došlo během mise CRS-7 a navíc se měl poprvé představit ve vylepšené verzi 1.2. Neklid byl však cítit i v celém řídicím středisku SpaceX a napětí nepolevilo ani pár sekund před startem. Motory Merlin na prvním stupni konečně zaburácely a rozzářily okolí rakety Falcon 9, která stoupala z mraků kouře vzhůru a byla k nezastavení. To nejdůležitější se mělo ten den ale ještě odehrát. Po úspěšném oddělení stupňů pokračoval ostře sledovaný horní stupeň i s nákladem na nízkou oběžnou dráhu. Zatímco ten první zahájil kontrolovaný sestup na zem.
O tom, že Andrew Feustel patří mezi nejzkušenější americké astronauty není třeba pochybovat. Ve vesmíru strávil bez pár hodin 226 dní, celkem devětkrát vystoupl do volného prostoru, kde strávil více než 61 hodin, což stačí na třetí místo historických tabulek! Stejně tak se ví, že má tento astronaut díky původu své manželky velmi dobrý vztah z Českou republikou. Tak trochu se čekalo, že se po své nejnovější misi, která skončila vloni na podzim, vydá na návštěvu České republiky – stejně jako po předchozích misích. A tato očekávání se naplnila! Andrew Feustel pod patronací Akademie věd ČR navštíví Českou republiku mezi 4. a 15. dubnem letošního roku a v rámci jeho návštěvy je naplánováno i několik akcí pro veřejnost.
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část březnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat suborbitálnímu raketoplánu Space Ship Two společnosti Virgin Galactic. Třetí přednáška ukáže možnosti kosmické navigace. Akce začíná v 17:30.
„Má úsměv po otci,“ nebo „Ty tváře, to je celá maminka,“ takové a podobné věty často slýcháme když rodinní příslušníci nebo přátelé srovnávají vzhled malého člena rodiny s jeho pokrevnými příbuznými. Jak si ale dnes ukážeme, tak podobné „dědění“ se může týkat i neživých věcí, jako jsou kosmické sondy. Evropská kosmická agentura připravuje misi k nejmenšímu asteroidu, jaký byl kdy zkoumán. Mise Hera má přitom využít kameru, která vznikla pro zkoumání toho největšího „asteroidu“ – trpasličí planety Ceres. Ano, řeč je samozřejmě o odkazu mise Dawn, která tento zajímavý svět zkoumala několik let.
Raketa Electron už prošla testovacími misemi, zažila i svůj komerční let a nyní by se měla pokusit o další prvenství – poprvé totiž vyráží na vyhrazenou misi. Až doposud byly její mise sdílené – raketa vždy vynášela několik menších družic (cubesatů), které se o místo na raketě dělily. Firma RocketLab však nabízí kromě sdílených i vyhrazené starty, kdy Electron vynese jediný náklad na požadovanou dráhu. Stopadesátikilová družice R3D2 od agentury DARPA (Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) bude umístěna na dráhu, která je vůči rovníku skloněna o 39°. Jde o technologický demonstrátor, který má ověřit fungování antény, která startuje složená a ve vesmíru se rozloží na průměr dva a půl metru. Startovní okno se otevře dnes ve 23:30 SEČ.
Z dalšího týdne už zbývá jen 12 hodin a tak je čas si připomenout, čeho všeho jsme se dočkali. Nebylo toho málo – hlavní události jsme Vám jako obvykle přinášeli ve formě minimálně dvou článků denně. V Kosmotýdeníku si tyto momenty připomeneme a navíc přineseme i informace o událostech, na které se během týdne nedostalo. V hlavním tématu se zaměříme na pokrok v evropsko-ruské misi ExoMars 2020 a v krátkých zprávách bude řeč o Starship Hopperu od SpaceX nebo o startu lehké evropské rakety Vega.
Společnost Blue Origin vybudovala na Kennedyho středisku na Floridě rozsáhlý komplex určený k budování nosičů New Glenn. Jižním směrem se nachází nevyužité území, které se však již brzy změní. Blue Origin jej chce využít k rozšíření svého výrobního areálu. Rozšíření o více než 350 000 metrů čtverečních propojí současný pozemek Blue Origin s Exploration Parkem, veřejně přístupnou oblastí západně od hlavního vjezdu na Kennedyho středisko. Oblastí prochází dvouproudá silnice Space Commerce Way, kolem které založily svá sídla i další kosmické firmy jako třeba OneWeb, sídlí tu i ekonomická agentura Space Florida a našli bychom tu i hlavní vstup do návštěvnického střediska Kennedyho centra.
Sonda OSIRIS-REx má v roce 2023 dopravit na Zemi vzorky z asteroidu Bennu, ale ještě předtím bude přinášet celou řadu objevů. Nyní nám například zprostředkovala první důkazy o výronech materiálu z povrchu planetky. Snímky zároveň ukazují, že Bennu má mnohem nerovnější povrch, než se čekalo. To s sebou přináší dodatečné komplikace a technologické výzvy pro pozemní týmy, které těmto podmínkám musí přizpůsobit plány na odběr materiálu. Ale s tím se musí počítat a potkává to i jiné mise. Japonská sonda Hayabusa 2 také zjistila, že její cíl – asteroid Ryugu má méně regolitu, než se čekalo a i u ní se musely upravovat plány na odběr.
Dnes, tedy 22. března nás čeká první ze série tří výstupů do volného prostoru z ISS. Další přijde přesně za týden a třetí je plánován na 8. dubna. Přímé přenosy všech tří výstupů mají společný začátek – NASA TV začne vysílat v 11:30 příslušného dne. První výstup, který je plánován už na dnešek by měl oficiálně začít ve 13:05 SEČ, kdy Nick Hague a Anne McClain přepnou své skafandry na vnitřní baterie. Následně se vydají ven z přechodové komory modulu Quest a bude na ně čekat jediný úkol. Mají nahradit nikl-vodíkové baterie, které se na oběžnou dráhu dostaly v době, kdy se stanice budovala, za nové a silnější lithium-iontové baterie, které obslouží energetický kanál jednoho páru staničních fotovoltaických panelů.
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice je v současné době realizován výzkum, jehož cílem je poodhalit tajemství Alzheimerovy choroby. Tato neurodegenerativní choroba, jeden z typů demence, se projevuje postupným ubýváním nervových buněk, následkem čehož pacienti trpí poruchami paměti. Alzheimerovou nemocí trpí celkově cca 1% populace. Její výskyt pak stoupá v jednotlivých věkových skupinách. Od 65 let až po 84. rok věku tímto onemocněním trpí od 4% do 17% lidí. To z tohoto onemocnění činí významný nejen zdravotní, ale i socioekonomický problém. Uvádí se také, že Alzheimerova choroba je 4. – 5. nejčastější příčinou smrti.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.