Štart sondy Tianwen-2
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Čínská raketa Dlouhý pochod 4B vynesla družici Shijian-26. Start proběhl z kosmodromu Jiuquan.
Čínská společnost Astronstone, založená v polovině roku 2024, dne 29. května oznámila, že získala více než 13,9 milionu dolarů, částečně na vývoj své opakovaně použitelné nosné rakety AS-1 (Astronstone-1). Raketa má být z nerezové oceli.
NASA zveřejnila 30. května další informace o svém navrhovaném rozpočtu na fiskální rok 2026, v nichž nastínila nové investice do průzkumu na úkor zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců pracovních míst.
Společnosti Space One a Space BD 28. května oznámily, že získaly zakázku od japonského ministerstva obrany na vypuštění optické zobrazovací družice, kterou postaví společnost Canon Electronics. Oznámení nezveřejnilo hodnotu zakázky ani předpokládané datum vypuštění.
Na konferenci SmallSat Europe 2025 v Amsterdamu představila italská společnost SITAEL Empyreum , svou platformu malých družic nové generace vybavených vlastním elektrickým pohonným systémem Spark .
Společnost Enpulsion oznámila představení systému Nexus, svého dosud nejpokročilejšího pohonného systému. Nexus, navržený pro družice do 500 kilogramů, nabízí výrazně zvýšený tah a vylepšené možnosti zvyšování oběžné dráhy.
Společnost ExoTerra Resources se sídlem v Coloradu dodala společnosti York Space Systems 21 pohonných modulů pro družice Agentury pro vesmírný rozvoj (SDA).
Společnost Rocket Lab oznámila akvizici společnosti Geost, dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných v amerických vojenských družicích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tenhle příběh už se začíná podobat jihoamerické telenovele, ve které se hlavní protagonisté schází a zase rozchází, až se v tom člověk přestává orientovat. Vědecká mise ICON určená ke studiu interakce kosmického a pozemského počasí si prošla hned několika odklady kvůli technickým problémům na nosné raketě Pegasus-XL – změnilo se dokonce i místo startu. Projekt nabral výrazné zpoždění, které přesahuje dva roky, ale zítra brzy ráno našeho času by to snad mohlo vyjít. Shoz rakety z letadla je plánován na 3:25 našeho času, ale meteorologové varují – v tomto termínu je 70% pravděpodobnost špatného počasí. V případě záložního termínu se podmínky zlepší o 30 %. Každopádně my budeme v noci připraveni na živě a česky komentovaný přenos, který Vám slibujeme už dlouho.
Už začátkem srpna jsme Vás v článku informovali o tom, že SpaceX chce do zkoušek lodi Starship zapojit i startovní komplex 39A na Floridě. Dva měsíce utekly jako voda a dnes můžeme říct, že práce na zdejším startovním a přistávacím vybavení jsou v plném proudu. Těžká technika pohybující se v těsné blízkosti ikonického komplexu 39A zde připravuje základy. Měl by tu být startovní stůl, který by měl posloužit ke startu prototypu Starship Mk2, který se staví na Floridě. Součástí budovaného zázemí je i přistávací plocha, na kterou by měly přistávat vracející se stroje.
Společnost Orbital ATK začala před několika lety pracovat na projektu Mission Extension Vehicle, zkráceně MEV. Cílem tohoto projektu bylo vyzkoušet technologie pro servisování družic na oběžné dráze, čímž by jim byla prodloužena životnost. Projekt nezanikl ani poté, co se firma stala součástí obřího koncernu Northtrop Grumman a dnes již první exemplář stojí na startovní rampě. Družice MEV-1 poletí na oběžnou dráhu společně s družicí EUTELSAT 5 West B na raketě Proton-M z kosmodromu Bajkonur. Start je zatím plánován na zítřek ve 12:17 našeho času.
Přelom měsíců byl pro sondu Juno ve znamení manévru, který trval 10,5 hodiny. Tento na poměry mise dlouhý zážeh měl mimořádně důležitý úkol a bez jeho provedení by mise skončila. Sonda Juno získává elektrickou energii pro palubní systémy z fotovoltaických panelů – při příštím přiblížení k planetě 3. listopadu by totiž pobývala příliš dlouho ve stínu obří planety. Samotný manévr začal 1. října v 1:46 SELČ, zatímco v USA bylo ještě 30. září. Zážeh využil malé korekční trysky a byl vskutku rekordní – trval 5× déle než jakýkoliv předchozí zážeh tohoto systému. Manévr změnil rychlost sondy o 203 km/h, k čemuž potřeboval 73 kg pohonných látek.
Říjen a listopad budou na Mezinárodní kosmické stanici ve znamení těžko uvěřitelného počtu vycházek do volného prostoru – EVA. Jen na říjen je aktuálně plánováno pět EVA s tím, že možná přibude šestá – pokud vše půjde dle plánu a v listopadu se pak bude v tomto tempu pokračovat. Nás tentokrát bude zajímat čtvrtá z prvních pěti EVA. Jedná se o první vycházku, v rámci které se do volného prostoru vypraví dvě ženy. Krom této skutečnosti je však čeká velmi nabitý a zajímavý program, který má co dočinění s akumulátory stanice – což je také hlavní program všech prvních pěti vycházek. Podíváme se také na další plánované vycházky, které navážou hned v listopadu.
Jako již tradičně, naservírovali jsme vám k nedělnímu obědu pravidelný souhrn nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky, které se udály za poslední týden. Kosmotýdeník vám tentokrát nabídne pohled na přípravy testu únikového systému soukromé lodi Starliner od Boeingu. Podíváme se také na návrat Sojuzu MS-12 a na velmi osobní výpověď amerického astronauta Nicka Hagueho. Zamíříme ale také na Mars a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
V nejbližších týdnech bude mít posádka na ISS skutečně nabitý program – čeká na ně celkem deset výstupů do volného prostoru. Dnes přijde první z nich – zhruba ve 13:50 vystoupí Christina Koch a Andrew Morgan do volného prostoru, aby zahájili třetí kolo výměny staničních akumulátorů za nové. Původní nikl-vodíkové akumulátory nahradí nové a výkonnější lithium-iontové, které na stanici před pár dny přivezla japonská loď HTV-8. NASA TV začne vysílat přímý přenos z příprav na výstup už kolem 12:30. V tomto článku najdete vložený přehrávač.
European Rover Challenge je soutěž pořádaná v Polsku od roku 2014. Je součástí tzv. Rover Challenge Series (ve které jsou ještě podobné soutěže z USA, Kanady, Velké Británie a Indie). Konstrukční týmy soutěží v plnění úkolů podobných těm, které rovery budou provádět na povrchu Marsu nebo Měsíce. Soutěž má stimulovat novou generaci inženýrů a poskytuje jim možnost ověřovat si meziroční pokroky v konstrukci roverů. Je to nástroj k rozvoji jejich kompetencí a podporuje jejich budoucí kariéry v kosmickém průmyslu. Podle organizátorů se letošního 5. ročníku účastnilo 29 týmů z pěti kontinentů, z toho 13 polských. Dokonce přijely čtyři týmy z Bangladéše. Jednotlivé týmy byly různě početné – celkem v nich bylo 400 mladých konstruktérů.
Není žádným tajemstvím, že na Měsíci panují rozdílné podmínky. Například dramatické výkyvy teplot, jejichž rozdíly jsou asi nejznatelnější. Toto kolísání značně ztěžuje průzkum robotům, protože aby mohli na povrchu Měsíce vůbec přežít, tak musí být opravdu odolní. Měsíční noc je skutečně krutá. Teplota klesá až na -180 °C . Své o tom ví i indická sestava automatického měsíčního vozítka (Pragyan) a přistávací platformy (Vikram), která se 7. září pokusila přistát v oblasti jižního pólu. Sestava byla navržena především na denní podmínky a dopředu panovala jen velmi malá naděje, že zařízení přežijí i lunární noc a navážou opět spojení. Dnes už víme, že se Indii pokus o přistání na Měsíci nepovedl, ale malou záhadou stále zůstává, proč se to nepovedlo a jak sestupový modul nakonec vůbec skončil. V nedávném rozhovoru pro Times of India uvedl předseda indické kosmické agentury ISRO K. Sivan několik novinek a to nejen o této misi, ale i o dalším směřování indické kosmonautiky. Rozhodl jsem se tedy udělat menší výtah z toho, co v rozhovoru zaznělo a na závěr se podíváme na prozatímní výsledky agentury NASA, která se pokouší lander Vikram také najít.
O tom, že na floridský kosmodrom dorazil transportní člun Pegasus s tzv. Pathfinderem, tedy hmotnostní a rozměrovou maketou centrálního stupně nové americké rakety SLS, jsme na našem webu už před pár dny psali, ale v tomto článku se k celé akci ještě vrátíme. Máme totiž k dispozici nové fotografie a videa, díky kterým si můžeme udělat mnohem lepší představu o rozměrech kolosu, který nyní spočívá v útrobách montážní haly VAB. Člun Pegasus připlul na Kennedyho středisko 27. září a v jeho útrobách se ukrýval 64,5 metru dlouhý a 103,5 tuny těžký Pathfinder. Jeho úkolem je prověřit veškeré pozemní vybavení, které přijde do styku s letovým hardwarem. Pozemní personál si na něm může bez rizika závažného poškození vyzkoušet veškeré integrační postupy, které bude provádět s letovým centrálním stupněm.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
