Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Alan LaVern Bean (1932-2018)

Alan LaVern Bean

Existuje mnoho okamžiků, o nichž víme, že jednou nastat musí. Přesto však, když nakonec nadejdou, není lehké se s danou realitou vyrovnat. Přesně takový okamžik přišel tuto sobotu. Fanoušky kosmonautiky zastihla zpráva, že odešel Alan Bean – čtvrtý muž, jenž otisknul své stopy do lunárního prachu a velitel veleúspěšné druhé expedice na americkou orbitální stanici Skylab. Zvěst o jeho skonu byla o to krutější, že den předtím oběhla sociální sítě zpráva o jeho úmrtí, jež se ukázala být hoaxem. Hoax však trval pouhých několik hodin, sobotní odpoledne pak přineslo oznámení z oficiálních míst. Svět přišel nejen o legendárního astronauta a dalšího „moonwalkera“, ale také o nezdolného optimistu a nadaného umělce, který svými malbami přibližoval nám ostatním poetickou tvář lunárních výprav.

Přístroj, který má na Marsu hledat život

Přístroj MOMA

Mezinárodní tým vědců vytvořil drobnou chemickou laboratoř pro vozítko, které bude na Marsu vrtat do hloubky mnoha desítek centimetrů, aby tam hledalo stopy dávného nebo současného života. Celá unikátní laboratoř má rozměry srovnatelné s běžným toustovačem a její označení je MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer). Jde o klíčový přístroj pro vozítko evropsko-ruského programu ExoMars, přičemž na vývoji MOMA se značnou měrou podílí i americká NASA. Pokud se nic nepokazí, měla by tato laboratoř vyrazit k Marsu už za dva roky – v červenci 2020.

Květnová Kosmoschůzka

2018_05_3 zdroj:qip.ru, mek.kosmo.cz

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část květnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Ve druhé části se můžete těšit na legendární raketu TITAN II a finále bude patřit vývoji nové ruské kosmické lodě FEDERACE. Akce začíná v 17:30.

Kosmotýdeník 297 (21.5. – 27.5.)

Ačkoli největším tahákem právě uplynulého týdne byl další start Falconu 9, odehrály se v minulých sedmi dnech i další události kosmonautiky, které si stojí za to připomenout. Od toho je tady další Kosmotýdeník, který vám už 297 týdnů přináší pravidelná shrnutí událostí kosmonautiky. V hlavním tématu dnes zabrousíme do evropské zemědělské politiky a toho, jak dokáže využít data družic Sentinel. Nevynecháme ani zprávu o novém oknu pro třetí start rakety Electron, které se dokonce v mezičase zvětšil náklad. Na řadu přijdou i další rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Stavba Orionu pro první ostrou misi

Nová americká kosmická loď Orion sice už absolvovala jeden zkušební let, ale mise EFT-1 v prosinci roku 2014 měla ověřit jen základní systémy jako byl tepelný štít, nebo padáky. Skutečnou zkoušku ohněm, kdy bude vystaven reálným podmínkám, jaké jej čekají v ostrém provozu, bude až mise EM-1. V jejím rámci loď bez posádky poletí k Měsíci a pak se zase vrátí na Zemi, kde přistane. Do startu této mise sice ještě zbývají skoro dva roky, ale pokroky v montáži jsou jasně vidět. Dnešní krátký článek Vám přináší několik týdnů staré fotografie, které před pár dny zveřejnila NASAESA.

Falcon 9 poletí na konci května s použitým stupněm

Od posledního startu Falconu 9 do nejnovějšího statického zážehu jiného exempláře uplynuly pouhé dva dny, ale jelikož SpaceX disponuje několika rampami, nemusí se omezovat. Nejbližším úkolem, který stojí před SpaceX je vynesení telekomunikační družice SES-12, která míří na dráhu přechodovou ke geostacionární. Startovat se má 31. května v 6:29 SELČ z floridské rampy číslo 40 a raketa bude vybavena prvním stupněm s výrobním číslem 1040, který si svou premiéru odbyl vloni v září při vynesení tajného armádního miniraketoplánu X-37 na misi OTV-5.

NASA nominovala dva nováčky na kosmickou misi

Jedna z věcí, kterou mám na kosmonautice opravdu rád, je kontinuita příběhů. Že nevíte, co tím myslím? Rád vysvětlím! V roce 2013, když náš blog neexistoval ještě ani rok, jsme vydali článek o tom, že NASA přijala do oddílu astronautů osm nových tváří – čtyři muže a čtyři ženy. Příběh však pokračuje – NASA nyní oznámila, že další dva zástupci z tohoto výběru poletí za pár měsíců na ISS. Je krásné vidět návaznost na události a články staré několik let – příběhy nekončí vydáním zprávy, ale postupně se k nim vracíme a dopisujeme k nim další kapitoly. Ať už jde o nepilotovanou misi, které se věnujeme od návrhu až po ukončení provozu, nebo osudy astronautů – od jejich přijetí až po kosmickou misi. Osm vybraných astronautů tehdy vzešlo ze šesti tisíc přihlášek a po vybrání se podrobili základnímu všeobecnému výcviku, který podstupují všichni astronauti. Nyní jsou již připraveni na skutečnou kosmickou misi.

Nově vypuštěná GOES-17 špatně vidí v infraoblasti

Inženýři spravující meteorologickou družici nové generace GOES-17 mají momentálně plné ruce práce s anomálií na snímkovacím přístroji. Pokud se závadu nepodaří odstranit, mohla by negativně ovlivnit schopnosti družice sledovat během noci bouře, vítr a další meteorologické fenomény. Pes je v tomto případě zakopaný v chladicím systému, který nezvládá dostatečně ochlazovat infračervené detektory v přístroji ABI (Advanced Baseline Imager). Právě nízké teploty jsou nezbytné pro správné fungování tohoto zařízení, které je nejcennějším vědeckým přístrojem na celé sondě.

První Block 5 neměl upravené heliové nádrže

Před startem družice Bangabandhu-1 se všude (včetně našeho webu) psalo o tom, že jde o premiéru finální verze Falconu 9, do které se již nebude (až na drobná vylepšení) zasahovat. Takzvaný Block 5 měl disponovat vylepšením všech možných systémů, přičemž jejich cílem bylo kromě usnadnění znovupoužitelnosti i zvýšení bezpečnosti. Necelé dva týdny po startu však vyšlo najevo, že jedna z těchto novinek na palubě nebyla a že se použije až při jednom z pozdějších letů. Jedná se o nádrže se stlačeným heliem, které slouží k tlakování nádrží – právě jejich selhání vedlo v září 2016 ke zničení Falconu 9 s družicí Amos 6.

InSight upravil dráhu vstříc Marsu

Sestava tvořená sondou InSight, tepelným štítem, přeletovým prstencem a zadním panelem se do vesmíru dostala 5. května na palubě rakety Atlas V 401. 22. května přišla první korekce dráhy, při které se zažehly k tomu určené trysky. Těchto manévrů může sestava během přeletu použít až šest a o jejich použití rozhodují pozemní týmy na základě analýzy dráhy sondy. „První korekce bude ze všech největší,“ oznámil ještě před zážehem Fernando Abilleira z JPL, manažer navigace této mise a dodal: „Trysky se zažehnou na 40 sekund a změní rychlost sondy o 3,8 m/s.“