sociální sítě

Přímé přenosy

H3 (Michibiki 5)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Spire Global

Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.

Shijian-21

Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.

Čína

Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.

VZLUSAT-2

Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.

Varda Space

Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.

ESA

Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.

ESA

Evropská kosmická agentura a litevský vesmírný startup Astrolight staví první optickou pozemní stanici (OGS) v Kangerlussuaqu v Grónsku, aby posílily pozemní komunikaci a pomohly chránit před rušením signálu nebo pirátstvím.

Bajkonur

Při startu rakety Sojuz 2.1a došlo k poškození vzletové rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Dle neoficiálních informací mohou opravy trvat až 2 roky. Rampa 31/6 je jediná, odkud mohou startovat pilotované lodě.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Kosmotýdeník 439 (8.2. – 14.2.)

Tohle byl rozhodně týden Marsu! A dle všeho to byl teprve první pořádný týden Marsu, protože nás čeká ještě jeden pořádný meloun na dortu. Na mysli mám samozřejmě přistání vozítka Perseverance, jehož příprava a okamžiky sestupu jsou tentokrát hlavním tématem Kosmotýdeníku. Nevynecháme však ani další dění, které uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Budeme se věnovat například prvnímu letovému exempláři rakety Vulcan, nakoukneme do firmy Blue Origin a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Pět indických startu v roce 2021

Indická kosmická agentura ISRO měla na rok 2020 v plánu plno zajímavých startů. Bohužel kvůli probíhající pandemii je nebylo možné uskutečnit a tak se přesunuly do tohoto roku. Pokusil jsem vybrat 5 nejzajímavějších událostí, které by letos měly proběhnout, ale je nutno počítat i s odklady, protože jak víme v kosmonautice nejde téměř nikdy nic přesně podle plánu. V roce 2020 ISRO uskutečnila pouze dva kosmické starty a to hlavně kvůli restrikcím spojených s Covid-19. Jeden let byl uskutečněn v listopadu a druhý v prosinci. Zde je tedy 5 nejdůležitějších událostí Indie přesunutých na rok 2021.

CubeSat naváže na evropskou misi

Na náhledové fotce článku vidíte maketu družice pořízenou při zkouškách antény. Jde o přípravu CubeSatu Proba-V Companion CubeSat, který má startovat koncem letošního roku. Jedná se o 12U CubeSat (označení pro malá a levné družice složené z kostiček o hraně 10 cm), který obsahuje zmenšenou verzi přístroje pro sledování vegetace, který se nachází na družici Proba-V. Cílem je provést experimentální kombinovaná pozorování se zmíněným předchůdcem. Dvojice antén pro CubeSat byla připojena ke strukturálnímu a termálnímu modelu, který podstoupil zkoušky v technologickém středisku ESTEC v Nizozemí – konkrétně v tamní sekci Compact Antenna Test Range (CATR).

Lucy už má všechny přístroje

Do startu mise Lucy zbývá jen zhruba tři čtvrtě roku a projekt se nyní dočkal důležitého pokroku – proběhla instalace třetího (a tedy posledního) vědeckého přístroje do těla sondy. Lucy se stane první sondou, která prozkoumá takzvané Trojány – skupiny malých planetek, které sdílí s Jupiterem oběžnou dráhu kolem Slunce. Přípravy této mise tedy mohou zamířit do závěrečné fáze procesu sestavování. A přitom před pěti měsíci, kdy začínala fáze ATLO (Assembly, Testing and Launch operations – činnosti spojené se skládáním, testováním a startem), byly jednotlivé části sondy Lucy rozptýleny po celých Spojených státech. Nyní bychom již v hale firmy Lockheed Martin Space v coloradském Littletonu viděli téměř dokončenou sondu.

NASA přemýšlí o křesle v jarním Sojuzu

Na ISS se již 20 let střídají posádky a NASA si chce udržet nepřetržitou sérii přítomnosti svých lidí na palubě orbitálního komplexu. NASA proto pracuje na krocích, které by měly i v budoucnu zajistit za všech podmínek schopnost dopravy astronautů na oběžnou dráhu. Agentura proto nyní zvažuje, že si obstará jedno místo v nadcházející misi lodi Sojuz, která má na jaře dopravit na ISS nové kosmonauty. Agentura proto vydala veřejný podnět s cílem identifikovat všechny možnosti, které by potenciálně mohly v daném časovém rámci poskytovat dopravní služby posádek nad rámec možností, které NASA využívá v rámci projektu Commercial Crew Program.

Vizualizace sondy Solar Orbiter u Slunce.

Solar orbiter se blíží ke Slunci

O stejné věci se dá psát sto různými způsoby – jednotlivé verze se liší především podle toho, komu jsou určeny – jiná slova použijete pro komunikaci s dítětem v mateřské školce, jiná pro diskusi se středoškolákem a jiná v profesionální diskusi s odborníkem. Na našem webu se snažíme pokrývat široké spektrum těchto forem, aby si u nás mohl každý najít to své. Když jsme proto na webu Evropské kosmické agentury našli článek psaný nezvyklou formou imaginárního rozhovoru, řekli jsme si, že by mohl bavit i Vás – pokud jste ochotni překousnout trochu laičtější formu. Řeč bude o aktuální situaci, kdy se evropská sonda Solar orbiter z pohledu ze Země dostává do těsné blízkosti Slunce.

SLEDUJEME: Čínská Tianwen-1 dorazila k Marsu

Včera jsme byli společně svědky úspěšné premiéry – sonda Al-Amal ze Spojených arabských emirátů (první meziplanetární sonda z arabského světa) úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Dnes se tento proces zopakuje, ale vymění se obsazení – na scénu nastupuje čínská Tianwen-1. Také pro Čínu jde o první samostatnou misi k Marsu, přesto má ještě vyšší ambice než Al-Amal. Ostatně je to vidět na startovní hmotnosti – zatímco sonda z UAE vážila při startu 1350 kg, čínská sonda měla rovných pět tun. Však to také není jen orbiter jako u Al-Amal. Čínská Tianwen-1 se skládá z orbiteru, landeru a roveru. Jejich přistání však proběhne až v květnu. Na oběžnou dráhu Marsu tedy vstoupí celá sonda. Klíčový manévr této mise budeme sledovat v tomto článku formou psaného online přenosu.

Sentinel-6 Michael Freilich

Sentinel 6A prošel testy a je připraven na službu

V listopadu roku 2020 vynesl Falcon 9 z Vandenbergovy základny v Kalifornii na oběžnou dráhu evropsko-americkou družici Sentinel 6A (někdy je též označována jako Sentinel 6 Michael Freilich). Od startu uplynuly měsíce a o družici se moc nemluvilo. To však neznamená, že by se kolem ní nic nedělo – pozemní týmy totiž měly plné ruce práce s postupným aktivováním všech systémů a kalibrací měření. Nyní mohla Evropská kosmická agentura oznámit, že Sentinel 6A prošel orbitální validační fází – právě v ní byly systémy zapínány a sledovalo se jejich chování. Sentinel 6A je první ze dvou identických družic, které v dalších letech zajistí kriticky důležitá měření změn výšky mořské hladiny. O to se postará nový digitální výškoměr Poseidon-4, který používá vyhrazené zpracování dat ještě na palubě, aby mohl poskytovat ještě přesnější měření výšky mořské hladiny.

Vizualizace Al Amal u Marsu.

SLEDUJEME: Al-Amal přilétá k Marsu

Už je to tu, dočkali jsme se! Velmi plodná aktivita během loňských letních prázdnin přináší své ovoce a začíná etapa příletů k Marsu. Jako první se o slovo hlásí nováček ze Spojených arabských emirátů – jejich sonda Al-Amal (můžete se setkat i s anglickým názvem Hope, tedy naděje) startovala 19. července 2020 na japonské raketě H-IIA. Ze všech tří průzkumníků Marsu, kteří v dalších dnech dorazí k rudé planetě, je nejmenší – při startu vážila pouze 1350 kilogramů. Zatímco čínská a americká sonda počítají s přistáním na Marsu, Al-Amal bude kolem rudé planety pouze kroužit – vědci vytipovali oběžnou dráhu s periareem ve výšce 20 000 kilometrů a apoareem ve výšce 43 000 kilometrů, na které by jeden oběh trval 55 hodin. Sonda, která má sloužit hlavně ke studiu marsovské atmosféry měla při startu k dispozici 800 kilogramů hydrazinu – velká část pohonných látek se využije právě dnes k zážehu, který sondu usadí na oběžné dráze kolem Marsu.

Průzkum větrů pomocí satelitu Aeolus

Aeolus si posvítil na polární vír

Právě zimní polární vír je v těchto dnech zodpovědný za sněhovou nadílku na různých místech severní polokoule – vědci proto chtějí využít data z evropské družice Aeolus k tomu, aby si lépe posvítili na tento komplexní fenomén. Polární vír tvoří obří masa mrazivého vzduchu, která se pohybuje v polární stratosféře kolem severního pólu. Tento vír je obklopen silnými vzdušnými proudy, které proudí kolem hranice víru proti směru hodinových ručiček. Právě v zimě bývá vír silnější a ledový vzduch tak zůstává kolem Arktidy. Někdy však může vír zeslábnout, být narušen nebo se dokonce rozdělit na dvě části, které pak plynou k jihu a při své cestě ovlivňují počasí v troposféře – většinou je to provázeno nezvykle chladným počasím a velkým množstvím sněhu, přičemž tyto jevy se nevyhýbají ani jižnějším lokalitám.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.