Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Raketoplán SpaceShipTwo v troskách

Trosky lodi SpaceShipTwo

Horší dárek k desátému výročí si asi těžko představit. Zatímco v říjnu 2004 dokázal raketoplán SpaceShipOne získat odměnu deset miliónů dolarů za dva po sobě jdoucí lety nad hranici jednoho sta kilometrů, přesně o deset let později – v říjnu 2014 – jeho nástupnický stroj SpaceShipTwo zničila za letu exploze motoru. Jeden pilot zahynul, druhý je těžce zraněný – a program suborbitálních turistických letů dostal pořádnou ránu pod pás. Shrňme si, co v tuto chvíli víme: SpaceShipTwo se po dlouhé odmlce chystal na motorický let. Zatím poslední uskutečnil 10. ledna 2014 s tím, že už několik let byly veřejným tajemstvím problémy s hybridním motorem.

Čínská sonda se vrací domů

Chang’e-5 T1, tedy experimentální čínská sonda určená k nabírání zkušeností s návratem těles od Měsíce už za pár hodin ukončí svou misi. 27. října okolo osmé večer našeho času prolétla okolo našeho věrného souputníka a nabrala kurs směrem k Zemi. Čím je blíže naší planetě, tím silněji na ni působí gravitace a stále ji urychluje. K přistání by mělo dojít dnes mezi 23:19 a 23:49 SEČ. Půjde o první návrat lidmi vyrobeného objektu od Měsíce od roku 1976, kdy to dokázala sovětská Luna 24. V našem dnešním krátkém článku Vám přinášíme několik fotografií, které sonda pořídila.

Evropští astronauti se připravují na let k ISS

Hvězdné městečko u Moskvy je v těchto týdnech plné evropských kosmonautů. Na své mise se tu připravují hned čtyři velvyslanci ze Starého kontinentu. Zatímco Italka Samantha Cristoforettiová svůj výcvik dokončuje, její kolegové – Dán Anreas Mogensen, Brit Timothy Peake a Francouz Thomas Pesquet, jejichž mise mají přijít až v příštích letech, se teprve seznamují s prostředím. Nemine je výuka ruštiny, seznámí se s interiérem lodi Sojuz, ale i samotných modulů na ISS. V našem dnešním krátkém článku Vám přinášíme krátké video z dílny Evropské kosmické agentury, které ukazuje, jak takový výcvik vlastně vypadá.

Havárie na cestě k ISS

úvodní obrázek

Včera jsme Vás krátce informovali o havárii, která se stala na základně Wallops na východním pobřeží Spojených států. Raketa Antares soukromé společnosti Orbital Sciences Corporation (OSC) měla poslat nákladní loď Cygnus na její třetí zásobovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Raketa ale krátce po svém startu selhala a v plamenech se zřítila zpět na zemi jen několik metrů od startovní rampy. Fotografie a videa celé události najdete ve včerejším krátkém článku. Dnes se na havárii podíváme o něco podrobněji, uvedeme si související okolnosti a také si popíšeme, jaký měla raketa Antares a loď Cygnus úkol.

Výbuch soukromé rakety při startu

úvodní obrázek

Včera večer na středu startovala ze základny Wallops na pobřeží Virginie soukromá raketa Antares firmy Orbital Sciences Corporation, která vynášela nákladní loď Cygnus. Ta se měla vypravit na svou čtvrtou zásobovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Několik málo vteřin po startu však přišel tragický zvrat. Jeden ze dvou motorů prvního stupně explodoval, raketa ztratila tah a v plamenech se řítila zpět k zemi. Následoval nevyhnutelný náraz a exploze nádrží plných kapalného kyslíku a leteckého petroleje. Večerní oblohu východního pobřeží USA ozářila obrovská ohnivá koule. Raketa, zásobovací loď Cygnus i její náklad byly nenávratně zničeny.

Nová naděje pro průzkum struktury neutronových hvězd

Co je nejdostupnějším nástrojem pro průzkum zemského nitra či jiných Nebeských těles? Přece seizmické vlny. Na Zemi ještě můžeme použít uměle vyvolané seizmické vlny, ovšem kdekoli jinde má tento postup své zjevné nevýhody. V případě natolik exotických objektů jako jsou neutronové hvězdy, neřku-li dokonce magnetary je takový postup a dlouhou dobu, když už ne na navždy, naší jedinou nadějí na získání nějakých exaktních dat z pod jejich povrchu.

Beidou roztahuje křídla

úvodní obrázek

Čínský satelitní navigační systém Beidou se chystá rozšířit své služby i pro další země. Kromě mnoha východoasijských zemí Čína začala spolupracovat i s Mexikem, Švédském a s Izraelem. Důvodem tohoto kroku je fakt, že Beidou v blízkých letech projde transformací z regionálního navigačního systému na globální. Proto bude potřeba vybudovat více řídících a monitorovacích stanic po celém světě, aby mohla být zaručena plná funkčnost a přesnost měření.

Další várka zajímavých dat pozorování komety Siding Spring

grafické znázornění průletu komety nad jednou hemisférou a úhybnými manevry sond na polokouli protilehlé.

Prakticky celý minulý týden probíhal ve znamení sběru a zpracovávání dat, která zachytily marsovské robotické mise při průletu komety Siding Spring poblíž planety Mars. Taková událost s sebou nese jednu podstatnou nevýhodu. Pokud nechcete čekat na kompletaci všech údajů (což ve skutečnosti potrvá ne týdny, ale měsíce), nemůžete téma kompletně zpracovat do jednoho textu. Proto vám přinášíme tento týden v pořadí druhou aktualitu (tu první naleznete zde) o pozorovací kampani komety C/2013 A1 napříč různými projekty tří světových vesmírných agentur. A myslím, že nebude poslední.

Kosmotýdeník 110. díl (20.10. – 26.10.2014)

Pravidelný čtenář portálu kosmonautix.cz dobře ví, že nedělní poledne je tím správným časem pro pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co se stalo v kosmonautice v uplynulém týdnu. Tentokrát se podíváme na návrat kosmické zásobovací lodě Dragon a až se s ní vrátíme na Zemi, vyrazíme k Měsíci s čínskou misí Chang’e 5 T1. Na závěr samozřejmě nebude scházet souhrn krátkých událostí, které tento týden přinesl. Přejeme příjemné čtení a dobře strávenou neděli.

Nový kosmodrom dokončen

úvodní obrázek

V nedávných dnech uskutečnila Čína další z významných kroků směřujících ke stavbě nové orbitální stanice, hlubšímu průzkumu Sluneční soustavy, pilotovanému lunárnímu programu a k celkovému rozšíření možností čínské kosmonautiky. Přesně po pěti letech totiž byla nedávno dokončena stavba očekávaného kosmodromu Wenchang (Wenchang Satellite Launch Center), který se stal již čtvrtým kosmodromem nejlidnatější země světa. V dnešním článku se tedy na tento kosmodrom podíváme trochu podrobněji, přidáme něco z historie a také v krátkosti shrneme informace o dalších čínských kosmodromech.