sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.
Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.
Omán podepsal 26. ledna Artemis Accords. Stal se tak 61. zemí, která tak učinila.
Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.
Společnost Northwood Space, kalifornský výrobce pozemních stanic s fázovanými anténními soustavami, 27. ledna oznámila, že získala 100 milionů dolarů v rámci financování série B
Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V pondělí 7. června v 19:35 SELČ se americká sonda Juno ocitne ve vzdálenosti pouhých 1 038 kilometrů od povrchu Jupiterova největšího měsíce – Ganymedu. Půjde o velkou událost – dokonce tento průlet bude největším přiblížením umělého kosmického tělesa k největší přirozené oběžnici Sluneční soustavy od 20. května roku 2000, kdy sonda Galileo provedla svůj předposlední průlet. Kromě působivých snímků by měla sonda vybavená fotovoltaickými panely získat data, která nám umožní získat lepší přehled o složení tohoto měsíce, jeho ionosféře, magnetosféře a ledovém příkrovu. Měření radiačního prostředí od sondy Juno v okolí měsíce se zase budou hodit pro budoucí mise, které mají zkoumat systém planety Jupiter.
Ve čtvrtek večer jsme sledovali start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon 2. Začala tak zásobovací mise CRS-22, při které má tato nepilotovaná nákladní kosmická loď dopravit na oběžnou dráhu více než tři tuny nákladu včetně prvního exempláře nových fotovoltaických panelů iROSA. Než však bude moci proběhnout vykládka nákladu, je potřeba zajistit, aby se loď ke stanici připojila. Dragon 2 by se měl s orbitálním komplexem (konkrétně adaptérem IDA-3) spojit v sobotu dopoledne okolo 11:00 SELČ. Tento termín se však může posunout o pár minut na obě strany. Vyplatí se tedy sledovat průběžné informace.
Hned dvě nové mise k průzkumu našeho nejbližšího planetárního souseda vybrala agentura NASA. Projekty realizované v rámci programu Discovery by měly pomoci porozumět tomu, jak se z Venuše stal bezmála pekelný svět, když se v tolika ohledech podobá naší planetě. Podle některých vědců mohla být Venuše také prvním místem, kde byl v naší soustavě život – v té době měla mít planeta oceán a klima srovnatelné se Zemí. Aktuální výběr je již finálním rozhodnutím – NASA oba projekty vybrala z celkem čtyř návrhů, které byly oznámeny v únoru 2020 jakožto součást výzvy Discovery 2019. Poté, co spolu návrhy navzájem soutěžily a odborné komise analyzovaly dostupná zhodnocení dostaly tyto dvě mise zelenou z několika důvodů. Rozhodl jejich potenciální vědecký přínos a realizovatelnost vývojových plánů. Týmy, které stojí za návrhy nyní dokončí své projekty, návrhy a plány na vývoj. NASA udělila každému z obou týmu přibližně 500 milionů dolarů na vývoj misí, které mají startovat mezi roky 2028 a 2030.
Vlivem událostí z minulých měsíců jsme už na něco takového skoro zapomněli, ale na floridské rampě 39A stojí Falcon 9 se zbrusu novým prvním stupněm a aby toho nebylo málo, nákladem je nákladní loď Dragon 2, která bude použita také poprvé. V rámci mise CRS-22 bude na Mezinárdní kosmickou stanici dopraveno několik tun zásob a vědeckých experimentů, přičemž asi největší pozornost přitahují první nové fotovoltaické panely iROSA. Start je plánován na 19:29 a pokud budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu.
V květnu se počet aktivních vozítek na Marsu rozrostl na tři. Úspěšně přistál čínský rover Zhurong. Mezi další významné události určitě patří skok Starship SN-15, završení mise Crew-1 přistáním v oceánu a start zásobovací lodi Tianzhou 2. Slabší chvilku si v květnu vybrala raketa Electron. Zato start družice SBIRS-GEO 5 se povedl na jedničku. Tradiční kolotoč vypouštění družic Starlink se nezastavil a tak jsme se dočkali dalších čtyř startů. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
V 07:20 SELČ, začal na Mezinárodní kosmické stanici výstup do volného kosmického prostoru VKD 48. Výstup začal pro mnohé netradičně ráno, je to dáno tím, aby probíhal v průběhu pracovní doby řídícího kosmického střediska CUP v Koroljovu. Je tedy zřejmé, že se jedná o výstup z ruského segmentu stanic ISS, konkrétně z modulu Poisk. Výstupu se účastní kosmonauti Pjotr Dubrov a Oleg Novickij, pro oba je to první zkušenost. V průběhu výstupu, který má trvat 6 hodin a 50 minut na ně čeká 37 úkolů. Aby bylo možné kosmonauty při výstupu snadno odlišit, má na skafandru Orlan č. 5 červené pruhy Novickij, Dubrov na skafandru Orlan č. 4 pruhy modré.
24. května se expertům z NASA podařil důležitý krok na cestě k misi Artemis II – došlo k plnému spojení tří na sebe umístěných částí, které budou tvořit horní část centrálního stupně. NASA spolu s firmou Boeing, která je pro centrální stupeň hlavním dodavatelem, spojila na Michoud Assembly Facility v New Orleans přední lem, kyslíkovou nádrž a intertank. Abychom byli přesní – aktuálně se spojovala pouze kyslíková nádrž s horním lemem – už od 28. dubna je totiž tato nádrž spojena s intertankem. Spojení všech tří dílů, které tvoří horní sestavu centrálního stupně, představuje první významné sestavení dílů pro pilotovanou misi Artemis II, při které raketa SLS poletí podruhé.
Měl být chloubou a technickým zázrakem Sovětského svazu. Osud tomu však chtěl jinak a nakonec majestátní raketoplán Buran startoval do vesmíru pouze jednou. Exemplářů ovšem vzniklo víc. Nejznámější je osud právě letového kusu, který po své cestě do kosmu byl k vidění i na letecké show v Paříži, kam ho přepravil největší letoun na světě Antonov An-225. Po skončení této akce v roce 1989 bylo jedno mezipřistání také v Praze, ale tím byla jeho sláva zpečetěna. V roce 2002 se po větrné smršti zřítila část budovy na kosmodromu v Kazachstánu, pod kterou byl uložen spolu s jedním kusem rakety Eněrgija. Ještě horší ovšem je, že během tohoto incidentu zemřelo osm lidí. Kdo by ovšem čekal změnu přístupu ke zbylým kusům z programu, ten by se hluboce mýlil… Nezměnilo se totiž vůbec nic.
Vesmír je nepřátelské prostředí pro člověka i roboty zde pracující. Ohrožují je výrazné změny teploty, radiace ze Slunce i kosmické záření, a čím dál více také vesmírné smetí. Větší kusy jsme schopni z povrchu Země detekovat a katalogizovat, ale mnoho menších kousků nikoli. Řada z nich vznikla při srážkách nekontrolované družice třeba i s nějakou funkční, nebo při nepochopitelném testu sestřelení družice ze Zěme. Kosmické smetí je hrozbou i pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Ukázala to i fotografie, vzniklá 12. května při inspekci kanadské robotické paže Canadarm2. Oznámila to Kanadská vesmírná agentura 28. května.
Máme za sebou další týden a tak je čas si shrnout, co nám v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Dělo se toho mnoho, od letu čínské zásobovací lodi, přes start Starlinků a OneWebu, až po šestý let Ingenuity. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na představení rozpočtu NASA na fiskální rok 2022, ale samozřejmě nevynecháme ani zmíněná témata. Dočkáte se také zajímavé spekulativní zprávy o vývoji nosiče New Glenn, či parádního videa ze startu Sojuzu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
