Konec vyšetřování anomálie Raptorů
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Rakety Sojuz jsou v současnosti nejpoužívanější ruské rakety. Jejich vývoj má kořeny už v dávných dobách vesmírných závodů mezi USA a SSSR. Nejčastějším místem, odkud tyto rakety startují, je kosmodrom Bajkonur, který můžeme nalézt v Kazachstánu. V těchto měsících tam teploty ale bývají často pod bodem mrazu kolem -5°C. Ne každý Sojuz si ale musí vytrpět mrazivé podnebí kazašské stepi, než se vydá vstříc obloze, protože vzdušnou čarou cca 13 000 km dál se ve Francouzské Guyaně nachází kosmodrom CSG. Tam už je o něco lépe, protože se tam v těchto měsících teploty pohybují kolem 25°C. Horkých dnů si momentálně na evropském kosmodromu užívá raketa Sojuz 2.1b a spolu s ní i 34 družic OneWeb. Tato raketa se s spolu se svým nákladem vydá už dnes na cestu vstříc oběžné dráze Země.
Dnes jsme se na nejjižnějším cípu Texasu dočkali druhého spojení Superheavy B4 a Starship S20. Prezentace Elona Muska, na které představí novinky ohledně tohoto programu, se rychle blíží a na našem webu Vás o ní budeme informovat. Prezentace se bude konat u orbitální rampy právě před spojenou Superheavy s kosmickou lodí Starship. Šestého února byl na startovní stůl usazen prototyp Superheavy B4 a dnes se Starship S20 podruhé spojila se Superheavy, ale tentokrát ne pomocí jeřábu, ale spojení zajistil záchytný systém nazývaný Mechazilla. Ta bude sloužit k zachytávání raket Superheavy a kosmické lodi Starship při přistání a následně je bude spojovat na sebe. Mechazilla v posledních dnech podstoupila testy s vodními vaky, které simulovaly hmotnost rakety. Předevčírem se na ramenech vyklopily piny, za které se bude Superheavy i Starship zvedat. Včera po půlnoci byla Starship, která do té doby stála poblíž orbitální rampy přesunuta k OLIT a ramena uchopila Starship za body pod horními klapkami a dnes ve 03:06 našeho času, začalo samotné zvedání.
Již potřetí se podíváme na sekundární náklad, který bude vynesen během očekávané mise Artemis I – při této misi vůbec poprvé odstartuje raketa SLS a vyšle novou loď Orion na nepilotovaný oblet Měsíce. Společně s primární misí je však připraveno deset velmi zajímavých CubeSatů, které budou plnit rozličné a mnohdy naprosto unikátní úkoly. Jedním z těch, které mají šanci výrazně rozšířit naše poznání v určité věci, která bude důležitá pro další výzkum Měsíce, je LunaH-Map. Tento CubeSat má totiž za úkol zmapovat zásoby vodíku na Měsíci tak podrobně, jako to neudělala ještě žádná mise před ním. A přitom se jedná o univerzitní projekt! Navíc tento CubeSat musel řešit mnoho provozních technologických výzev a představuje jeden z vrcholů současného vědeckého výzkumu pomocí takto malých družic. Pojďme se na něj podívat blíže.
Třetího února v 19:13 SEČ odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9, která v rámci mise Starlink 4-7 dopravila na oběžnou dráhu 49 nových telekomunikačních družic této sítě. Druhý stupeň nosiče dopravil náklad na požadovanou dráhu s perigeem (nejbližším bodem oběžné dráhy) ve výšce 210 kilometrů nad Zemí, kde se družice oddělily. SpaceX pokaždé vypouští své družice na takto nízké dráhy, aby v případě, že nějaká družice neprojde sérií kontrol po oživení, nezůstávala na oběžné dráze zbytečně dlouho. Odpor okolního prostředí v této výšce se postará o rychlý zánik dané družice v atmosféře. Vypuštění na nižší oběžnou dráhu sice klade na družice vyšší nároky pro dosažení finální dráhy, ale jde o jednoduchou a účinnou pojistku proti tomu, aby kolem Země obíhaly neaktivní družice, které mohou představovat riziko. Nyní se tato pojistka bude hodit.
Minulý týden začal tři měsíce trvající proces superjemného zarovnávání šestiúhelníkových segmentů, které tvoří primární zrcadlo Dalekohledu Jamese Webba. Členové pozemního týmu se také dočkali prvních snímků vykreslených fotony, které prošly celou optickou sestavou teleskopu a byly zachyceny přístrojem NIRCam (Near Infrared Camera). Tento milník představuje první důležitý krok k tomu, aby mohl teleskop pořizovat snímky, které jsou zatím nezaostřené. Pozemní tým tyto na první pohled nekvalitní snímky využije k tomu, aby pomalu a velmi jemně vyladil celý teleskop. Jsme tedy na samotném začátku tohoto procesu, ale odborníky těší, že dosavadní výsledky odpovídají očekáváním a simulacím. Tento článek, který popíše celý složitý a dlouhotrvající proces, vznikl překladem originálního článku, jehož autoři jsou ti nejpovolanější – Scott Acton a Chanda Walker z firmy Ball Aerospace, kteří mají na starost řízení optických ploch a Lee Feinberg, který zodpovídá za optické prvky Webbova teleskopu.
NASA oznámila, že společnost Lockheed Martin Space postaví malou a lehkou raketu MAV (Mars Ascent Vehicle), která v rámci programu MSR dopraví vzorky hornin a atmosféry z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Projekt historicky první dopravy vzorků z Marsu na Zemi je tak opět o krok blíže. „Tento průkopnický počin je předurčen k tomu, aby inspiroval celý svět. Až první robotická mise získá vzorek z jiné planety, půjde o významný krok, který nakonec pomůže vyslat první astronauty na Mars,“ uvedl administrátor NASA Bill Nelson a dodal: „Americká investice do programu návratu vzorků z Marsu naplní prioritní cíle planetárního průzkumu a prokáže náš závazek globálnímu partnerství. Zajistí také, že NASA zůstane lídrem v oblasti výzkumu a objevování.“ MAV, která dost možná bude první raketou, která odstartuje z jiné planety, je kriticky důležitým prvkem celého řetězce misí, které na Zemi dopraví vzorky odebrané roverem Perseverance, aby mohly být pečlivě analyzovány. Raketu MAV na Mars dopraví Sample Retrieval Lander, který přistane blízko kráteru Jezero nebo přímo v něm. Evropské vozítko posbírá odebrané vzorky a dopraví je k landeru, který poslouží jako odpaliště MAV. Jakmile budou vzorky uloženy do kontejneru, přijde
Firma ULA se pochlubila dalším krokem, který povede ke startu rakety Atlas V ve verzi 541. Při této misi bude vynesena družice GOES-T – společný projekt agentur NASA a NOAA. Tato družice má poskytnout data pro předpovědi počasí i pokročilé snímkování a měření vlastností atmosféry. Atlas V doručí družici na protáhlou dráhu přechodovou ke dráze geostacionární, která bude vůči rovníku jen lehce skloněna. Této dráhy dosáhne horní stupeň Centaur s pomocí tří zážehů. Díky této optimalizované dráze bude družice k přechodu na finální pozici potřebovat méně pohonných látek, což jí prodlouží provozní dobu.
Opět je tu pondělí a s ním čas na další odpovědi ohledně nejnovějšího teleskopu, který vznikl ve spolupráci NASA, ESA a CSA. Tentokrát se zaměříme na Webbovy přístroje, a na detaily ohledně vědeckých cílů. Nevynecháme ani další, v diskusích často se opakující téma: Snímky teleskopu. Jak budou vypadat? Budou tak hezké, jako u Hubbleova teleskopu? To vše a mnohem víc se tentokrát dozvíte. Mise zatím šlape jako švýcarské hodinky, tak doufejme, že se i nadále bude dařit. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.
Společnost Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose 1. února provedla úspěšný test separace aerodynamického krytu pro novou těžkou nosnou raketu New Glenn. Test proběhl v NASA Glenn Research Center, kde se nachází i největší vakuová komora na světě, která měří na šířku 30 metrů a na výšku 37 metrů. Účelem tohoto testu bylo zjistit, zda se kryt, který má v průměru 7 metrů, čistě a bez problému oddělí. Zajímavostí je, že ve stejném zařízení před dvanácti lety testovala SpaceX svůj kryt pro raketu Falcon 9.
Již čtyř stý devadesátý týden vám pokaždé v neděli v poledne přinášíme přehled těch nejzajímavější událostí z kosmonautiky v Kosmotýdeníku. Ani dnes tomu nebude jinak. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na vědecký náklad, který pošle loď Cygnus na ISS po polovině února. Jsou to experimenty velmi zajímavé. Dále se budeme zajímat o ruský start rakety Sojuz z kosmodromu Pleseck, vývoj nové ruské pilotované lodi Orel, anebo o rekordní startovní kadenci raket Falcon 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.