sociální sítě

Přímé přenosy

Spectrum (Onward and Upward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Družice

Výzkumníci volají po zvýšené pozornosti a lepší ochraně před rostoucím zaváděním exotických materiálů do zemské atmosféry v důsledku opětovného vstupu družic do atmosféry, zejména v éře megakonstelací.

Impulse Space

Společnost Impulse Space získala 500 milionů dolarů na rozšíření výroby orbitálních transportních vozidel a dalších kosmických zařízení s cílem podpořit rostoucí komerční a vládní poptávku.

Haven-1

Britská vláda zvažuje vyslání britského astronauta Johna McFallu na plánovanou vesmírnou stanici Haven-1, kterou připravuje společnost Vast. Mise by z něj podle vlády mohla udělat první osobu s tělesným postižením, která bude pobývat na oběžné dráze.

SSA

Druhé vydání zprávy o vesmírném situačním povědomí (SSA) společnosti Novaspace poukazuje na klíčové desetiletí, v němž se předpokládá, že kumulativní globální výdaje v příštích deseti letech dosáhnou 61 miliard dolarů. Vzhledem k rostoucímu přetížení oběžné dráhy, sporným vesmírným aktivitám a rostoucímu geopolitickému napětí se SSA stává základem vesmírné bezpečnosti, provozní odolnosti a dlouhodobé orbitální bezpečnosti.

NRO

Roger Mason, nominovaný americkým prezidentem na vedení Národního průzkumného úřadu (NRO), senátorům řekl, že národní špionážní agentura prochází obdobím rychlých inovací v oblasti komerčního vesmíru a umělé inteligence, které transformují vesmírné zpravodajství.

Vast

Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, dosáhla dohody s francouzskou vládou o vyslání dvou francouzských astronautů na své mise, včetně prvního letu na vesmírnou stanici Haven-1.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

ŽIVĚ A ČESKY: JWST aneb nejočekávanější start roku je tu

Každý na tomto světě žije na planetě Zemi. Na planetě, která nám dává veškeré podmínky k tomu, abychom tu mohli žít. Lidstvo se vyvíjelo už od nepaměti a od počátku věků se lidstvo ujalo role průzkumníka a objevovalo nová a nová zákoutí své planety. I když naše planeta ukrývala a dodnes ukrývá svá tajemství, tak tu vždy bylo jedno místo, které lidstvo fascinovalo a lákalo asi úplně nejvíc, ale nachází se daleko za hranicemi atmosféry naší Země. Tím místem je samozřejmě vesmír. Hvězdná obloha totiž fascinovala lidské oko, až kam paměť lidských dějin sahá. Tisíce a tisíce hvězd, které lidé mohli v noci spatřit, je okouzlily natolik, že jim zasvětili svůj život. Někteří vesmír označili za místo, kde sídlí jejich bohové, jiní zase podle oblohy řídili své životy, co se týče určování ročních období, a námořníci a poutníci díky ní vždy našli tu správnou cestu. I když naši planetu známe ani ne z poloviny, tak lidi vždy zajímalo, co se skrývá za hranicemi našeho světa, mimo naše chápání.

Solar orbiter má svou vánoční kometu

Ačkoliv je evropská sonda Solar orbiter stavěná na pozorování Slunce, může se jí občas podařit i pozorování, které se Sluncem tak úplně nesouvisí. Do zorného pole jednoho jejího přístroje se nedávno dostala kometa Leonard, zhruba kilometrová koule tvořená prachem, kameny a ledem, která by měla 3. ledna proletět kolem Slunce. Pro vědecký tým Solar orbiteru to byla zajímavá výzva a proto se rozhodli, že budou po dobu několika dní pozorovat vývoj komety. Mezi 17. a 19. prosincem proto přístroj SoloHI pořizoval snímky pro časosběr přiložený níže. Na fotkách vidíme, jak kometa křižuje Mléčnou dráhu a v pravém horním rohu můžeme spatřit Merkur a Venuši. Druhá jmenovaná planeta je jasnější a posouvá se zleva doprava.

PSP okusila atmosféru Slunce

Poprvé v historii můžeme říct, že se nějaká sonda dotkla Slunce. Americká sonda Parker Solar Probe totiž poprvé proletěla svrchní atmosférou naší životodárné hvězdy, takzvanou korónou. Při té příležitosti analyzovala okolní částice a měřila tamní magnetické pole. Dá se říct, že tento milník představuje velký krok pro sondu samotnou a ohromný skok pro výzkum Slunce. Podobně jako přistání na Měsíci umožnilo vědcům porozumět tomu, jak náš průvodce vznikl, první dotek s materiálem, ze kterého je Slunce tvořeno, pomůže vědcům odhalit klíčové informace o naší nejbližší hvězdě a jejím vlivu na celý planetární systém.

Angara A5 se chystá na testovací let

Ruská nosná raketa Angara A5 se připravuje na svůj třetí let. Rodinu raket Angara vyvinulo Státní kosmické vědeckovýrobní středisko M. V. Chruničeva. Raketa Angara v konfiguraci A5 má nahradit ruskou raketu Proton. Jak již název napovídá, skládá se z celkem pěti modulů URM-1. Konfigurace A5 zvládne na nízkou oběžnou dráhu vynést až 24,5 tun těžký náklad, ten ovšem nebude na této misi nic zajímavého, jelikož se jedná pouze o hmotnostní simulátor, proto se raději zaměřím na raketu.

ŽIVĚ: Japonská raketa vynáší komunikační družici

Dnes je od 15:33:52 do 17:33:26 SEČ otevřeno startovní okno nosné rakety H-IIA ve verzi 204, tedy se 4 urychlovacími stupni SRB-A. Jde také o poslední start této verze nosné rakety. V letech 2022 a 2023 se uskuteční ještě 5 startů H-IIA ve verzi 202. Pak bude již jen H3. Z kosmodromu Tanegašima bude na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární vynesena telekomunikační družice Inmarsat-6 F1. Družice o hmotnosti 5470 kg je postavena na celoelektrické platformě Eurostar-3000EOR a je vybavena devítimetrovou rozkládací anténou.

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední letošní přílet k ISS

V úterý dopoledne odstartovala z floridské rampy 39A poslední letošní raketa Falcon a na oběžnou dráhu se dostala nákladní loď Dragon 2. Ta míří v rámci mise CRS-24 k Mezinárodní kosmické stanici, ke které dorazí ve středu dopoledne. Nákladní Dragony 2 se umí (stejně jako pilotované Crew Dragony) připojit ke stanici automaticky a nepotřebují tedy zachycení staniční paží, což bylo případ Dragonů první generace. Pokud půjde všechno podle plánu, mělo by k připojení Dragonu 2 na adaptér IDA-3 dojít 22. prosince v 10:30 našeho času. Jako vždy ale platí, že termíny připojení kosmických lodí se mohou posunout i o desítky minut oběma směry.

ŽIVĚ A ČESKY: Zásobovací loď Dragon 2 se vydává na cestu k ISS

Tento týden je starty přímo napěchovaný. Celkem nás čeká od pondělí do neděle 6 startů a můžeme se tak těšit například na start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, tuto misi si detailně popíšeme v dnešním článku. Dále se můžeme těšit na start LauncherOne, dále pak na japonskou raketu H-IIA 204, nebo zkušební let ruské rakety Angara A5 a celý týden bude korunován nejsledovanějším a nejvýznamnějším startem tohoto roku a tím je start rakety Ariane 5 s Dalekohledem Jamese Webba.

Mapa zobrazující rozložení balvanů na povrchu Ryugu. Každý křížek odpovídá balvanu s minimální velikostí 8 metrů.

NASA získala vzorky z planetky Ryugu

Stejně jako zkameněliny ukrývají informace o historii života, planetky ukrývají informace o historii Sluneční soustavy. Vzácné vzorky odebrané z povrchu těchto těles pomáhají vědcům dešifrovat tyto uložené informace. Experti z oddělení ARES (Astromaterials Research and Exploration Science) na Johnsonově středisku v Houstonu patří mezi ty, kteří mohou studovat vzorky získané japonskou sondou Hayabusa 2, které se na zemi dostaly koncem roku 2020. Japonská agentura JAXA totiž sdílela část těchto vzorků s agenturou NASA a na oplátku Američané poskytnou japonským kolegům část vzorků, které v roce 2023 doveze na zemi sonda OSIRIS-REx.

ŽIVĚ: Turistický Sojuz MS-20 se vrací

Krátkodobý pobyt tří lidí na Mezinárodní kosmické stanici se chýlí ke konci. V neděli večer našeho času se ruský kosmonaut Alexandr Misurkin a japonští účastníci kosmického letu Jusaku Maezawa a Jozo Hirano (na náhledovém obrázku přední trojice) rozloučí se členy dlouhodobé expedice a nastoupí do své lodi Sojuz MS-20. Uzavření průlezů mezi lodí a staničním modulem Poisk je plánováno na 20:30 SEČ. Následovat bude série kontrol, zda jsou všechny systémy připojeny na odpojení. Zítra našeho času v 0:49 bude vydán pokyn k oddělení a o minutu a půl později se loď odpojí od orbitálního komplexu. „Skončí tak 20. návštěvnická expedice ISS,“ uvádí Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Pobyt trojice na ISS by tak měl trvat celkem trvat 11 dní, 10 hodin a 10 minut.

Kosmotýdeník 483 (13.12. – 19.12.)

Dalších sedm dní odešlo a přineslo nám řadu pěkných startů, novinek i zajímavostí z kosmonautiky. V pravidelném týdenním přehledu se nyní podíváme na ty nejzajímavější. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal nové informace o budoucích rampách pro Super Heavy Starship na Floridě. Věnovali jsme se však i jiným tématům, jakými jsou například osmnáctý let Ingenuity, či zajímavý „zvukový“ záznam, který pořídila sonda Juno při průletu kolem Ganymedu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.