Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus Dragonu před pauzou

Zdálo se, ze největším nepřítelem dnešního pokusu o start rakety Falcon 9 s lodí Dragon bude počasí – meteorologové slibovali jen 40% pravděpodobnost dobrých podmínek. Pár desítek minut před startem se však situace vylepšila na 70 %! Zdálo se tedy, že startu nestojí nic v cestě. Jenže se objevily hned dvě překážky – přistávací plošina OCISLY hlásila problém s dodávkou elektrické energie a na startovní rampě 40 se objevila netěsnost na přívodu helia do druhého stupně rakety Falcon. Jelikož je startovní okno okamžité, musel se start odložit na další den. Jestli Falcon neodstartuje ani zítra v 8:48 našeho času, bude si muset dát týdenní nucenou pauzu – floridský kosmodrom totiž projde plánovanou sedmidenní odstávkou.

Hejno zlepšuje naše znalosti magnetického pole

Zemské magnetické pole nikdy neposedí. Neustále se mění a každou chvíli v něm dojde k nečekaným jevům – takzvaným záškubům. Ačkoliv vědci o těchto rychlých změnách vědí zhruba 40 let, příčina jejich vzniku byla vždy opředena otazníky. Nyní již můžeme v této souvislosti používat minulý čas. Evropské družice z mise Swarm (česky hejno či roj) totiž přinesly informace, které na záškuby magnetického pole vrhají nové světlo. Vědci tak díky trojici družic získali data, díky kterým mohli vytvořit počítačový model napodobující podmínky několik tisíc kilometrů pod našima nohama. 

ŽIVĚ A ČESKY: Sedmnáctá zásobovací mise Dragonu

Falcon 9 se zbrusu novým prvním stupněm by měl zítra dopoledne vynést na oběžnou dráhu zásobovací loď Dragon. Startovat se bude z floridské rampy číslo 40 a můžeme se těšit na noční start, ze kterých většinou vznikají působivé fotky. Aby toho nebylo málo, tak se první stupeň rakety pokusí o přistání na mořské plošině, která bude čekat jen dvacet kilometrů od pobřeží. I tato skutečnost slibuje velmi pěkné záběry. Rádi bychom Vás tedy pozvali na náš komentovaný přenos – startovní okno je okamžité a nastává v 9:11 našeho času.

První detektory evropského hledače exoplanet

Dřívější vizualizace teleskopu Plato.

V březnu letošního roku se program evropského teleskopu PLATO dočkal významného milníku. Přišel čas na doručení první várky senzorů CCD (charge-coupled devices), které v rámci této mise poletí do vesmíru. PLATO si neklade malé cíle – má se jednat o přelomový projekt, který by měl objevit exoplanety o velikosti naší Země, které obíhají kolem nedalekých hvězd. PLATO je zkratka anglického názvu PLAnetary Transits and Oscillations of stars a do vesmíru má letět v roce 2026.

Závada na ISS odložila start Dragonu

Main Bus Switching Unit.

Start rakety Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon se třemi tunami nákladu plánovaný na 1. května se odkládá nejdříve na pátek 3. května, přičemž v tom případě by se startovalo v 9:11 SELČ. Odklad má dát letovým inženýrům NASA čas k vyřešení problému s elektrickou rozvodnou na Mezinárodní kosmické stanici. Na řešení této situace od včerejška pracují odborníci z Johnsonova střediska v Houstonu. Závada na jednotce MBSU (Main Bus Switching Unit) se objevila v pondělí ráno a pozemní týmy momentálně uvažují o tom, že by koncem týdne mohlo dojít k její výměně.

Gaia spojila vědu s uměním

Evropská kosmická observatoř Gaia mapuje pozici miliardy hvězd v naší Galaxii, což je její hlavní úkol. Kromě toho však zvládá zaznamenat i mnohem bližší kosmická tělesa, takže velmi často zachytí i planetky obíhající kolem Slunce. Dnes Vám přinášíme obrázek, na kterém jsou zachyceny dráhy více než 14 000 známých asteroidů. Tyto vyobrazené dráhy jsou založeny na údajích, které pochází z druhé várky dat teleskopu Gaia, která byla zveřejněna v roce 2018. Většina planetek patří do tzv. Hlavního pásu (vyobrazeny jsou v jasně červených a oranžových odstínech), které se nachází mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Tmavě červená barva pak patří Trojánům Jupiteru. Kombinace barev zachycující vědecké objevy má navíc i podobu moderního umění.

Nákladní Dragon opět poletí k ISS

Již sedmnáctá ostrá zásobovací mise lodi Dragon by se měla odehrát na první květnový den. Kosmická loď od firmy SpaceX je připravena ke startu na raketě Falcon 9, která poletí z rampy číslo 40 na floridském kosmodromu. V tomto článku najdete tradiční představení celé mise, odpovědi na nejčastější otázky a také některé zajímavosti. Ačkoliv se totiž může zdát, že když Falcony startují minimálně jednou měsíčně, tak jejich jednotlivé starty budou monotónní, opak je pravdou. Každá mise má své unikátní zajímavosti a ta aktuální nebude v tomto směru žádnou výjimkou.

Spektr-RG na Bajkonuru

Na kazašský kosmodrom dorazila 25. dubna cenná zásilka. Ve speciálním ochranném kontejneru sem přijel rentgenový teleskop Spektr-RG. Technici budou v dalších týdnech kontrolovat jeho stav, naplní nádrže palivem a připojí jej k nosné raketě Proton. Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu dojít 21. června letošního roku. Pro Rusko jde o velmi důležitou misi, jelikož ve svém portfoliu má jen pár vědeckých projektů mimo zemský povrch. Spektr-RG vznikl ve spolupráci Ruska a Německa, které zajistilo dodávku hlavního ze dvou rentgenových teleskopů (eRosita), které budou na palubě Spektr-RG spolupracovat.

Kosmotýdeník 345 (16.4. – 28.4.)

Je nedělní poledne, tedy ideální čas podívat se, co všechno přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na vykoupání lodi Starliner od Boeingu. Při testu se zkoušelo nouzové přistání na vodní hladinu. Dozvíte se také, jak se postupy a nástroje pro vyzvednutí posádek z kosmických lodí standardizují. Dále se podíváme na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy, Falconu 9, anebo na povrch planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Speciální izolace zrcadel JWST

Aby mohl Dalekohled Jamese Webba pozorovat vzdálené kosmické objekty v infračervené části spektra, musí být jeho přístroje ochlazeny na extrémně nízké teploty – tak nízké, že by na Zemi stačily nejen ke zkapalnění kyslíku, ale dokonce i k jeho ztuhnutí. Abychom byli konkrétní, tak třeba přístroj MIRI bude speciální „ledničkou“ ochlazován na 6,7 K, tedy necelých sedm stupňů nad absolutní nulou – pro lepší představu v nám známých jednotkách je to -266,45°C. Díky tomu budou senzory spolehlivě registrovat i slabé infračervené záření, které se jinak nazývá tepelné záření. Chlazení přístrojů jsme se již věnovali v samostatném článku, ale ani zrcadla nebudou ponechána kosmickému prostředí napospas.