Americké vozítko Curiosity, které už víc než dva a půl roku zkoumá povrch Marsu se potýká s technickým problémem. Během přesunu odvrtaného materiálu do útrob vozítka na chemickou analýzu totiž došlo ke zkratu. Celý další postup se zastavil a technici momentálně hledají zdroj problému. Zatím se nedá předjímat, jaké dopady bude tato porucha na vozítko mít. Ve hře je několik možností – v nejlepším případě se poškozená část vyřadí z provozu a pojede se dál “přes objížďku”.
14. února, na den svatého Valentýna si několik set milionů kilometrů od Země dala evropská sonda Rosetta rande s jádrem komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Prolétla pouhých šest kilometrů od jádra a do dnešního dne jsme se mohli těšit pouze ze snímků kamer NavCam. Ty byly sice působivé, ale všichni čekali na detailní fotky z kamery OSIRIS. U ní platí, že fotky nejprve dostanou k dispozici odborníci, kteří se na projektu podílejí a teprve po určité době, až se fotky důkladně analyzují a prozkoumají, mohou být zveřejněny. Dnes jsem se alespoň v jednom případě dočkali a stojí to za to.
21. února, 25. února a 1. března – to jsou termíny, na které pozemní týmy naplánovaly trojici výstupů do volného prostoru. Američané Barry Wilmore a Terry Virts v minulých dnech už strávili vně stanice více než 13 hodin. Dnes by měli přidat dalších šest a půl. Výstup začal ve 12:52 našeho času tím, že dvojice přepnula své skafandry na vnitřní baterie. Úkolem astronautů je natáhnout více než 120 metrů kabelů a nainstalovat zřízení, které bude v příštích letech komunikovat se soukromými pilotovanými lodě během jejich přibližování ke stanici. V našem článku můžete celý výstup sledovat živě.
Týdenní souhrn nejzajímavějších informací uplynulého týdne, které provázaly dění ve výzkumu vesmíru jsou pro vás opět připraveny v tradičním kosmotýdeníku, který ve svém již sto dvacátém osmém vydání přináší tyto novinky: Podíváme se jednak na Mezinárodní kosmickou stanici, kde probíhal druhý ze tří plánovaných výstupu do volného prostoru. Nahlédneme i do plánů NASA pro velké mise mimo oběžnou dráhu Země a v krátkých zprávách shrneme mnoho dalších drobnějších událostí z uplynulého týdne. S přáním hezké neděle vám přejeme příjemné čtení.
Rubrika: Aktuální dění 
Štítky: Crew Dragon, Dawn, Discovery program, ISS, Kosmotýdeník, Mars One, NASA, Progress M-26M, SDO, Terry Virts 
Každá nosná raketa si na začátku činnosti prochází různými misemi a pokaždé, když ji čeká něco nového, jsou všichni napjatí. Největší nervy jsou pochopitelně u letové premiéry, ale i u dalších misí bývají fandové kosmonautiky na pozoru když na raketu čeká něco, co ještě nedělala – třeba první let mimo nízkou oběžnou dráhu Země, premiérové vynášení vědeckého nákladu, první let mimo zemské gravitační a pole a tak dále. Soukromá raketa Falcon 9 v1.1 má všechny tyto milníky za sebou, přesto ji nyní čeká jedna premiéra – poprvé má totiž vynést hned dva telekomunikační satelity na dráhu přechodovou ke geostacionární.
Americká družice SMAP, která od konce ledna krouží kolem Země na polární dráze ve výšce 660 kilometrů procházela v těchto týdnech důkladnými zkouškami. Nejdůležitějším krokem bylo rozvinutí drátěné antény o průměru šest metrů. Anténa je totiž pro tuhle družici klíčová. Právě přes ni se odráží radarové vlny, díky kterým může sonda měřit půdní vlhkost. V dnešním krátkém článku uvidíte, jak rozkládání probíhalo. Jak se z malého kusu poskládaných drátů postupně stala vzorná anténa.
Včerejší výstup dvou amerických astronautů do volného prostoru měl na konci drobný problém. Při zpětném tlakování přechodové komory si Terry Virts všiml malého množství vody ve své helmě. To po jejím sejmutí potvrdila i Samantha Cristoforetti, která odhadla množství vody na zhruba 15 mililitrů. Vodou byla nasáklá i absorpční vložka, která se do helmy umísťuje po problémech, které měl Luca Parmitano. Během samotného výstupu si astronaut vody nevšiml a NASA zdůrazňuje, že posádka nebyla v ohrožení.
Události posledních měsíců přinesly mnoho otázek, které se točily kolem budoucnosti Mezinárodní vesmírné stanice. Ať již šlo o politické spory kvůli rusko-ukrajinské krizi, zákaz společných konferencí odborníků z NASA a Ruska, nebo o prohlášení vicepremiéra Dmitrije Rogozina, že Američané mohou pro dopravu na ISS použít trampolínu, nebyly to momenty, které by nějakým výrazným způsobem dokazovaly souznění obou stran. Ozývaly se dokonce hlasy, že není vyloučeno rozdělení ISS na ruskou a “západní” část. jenže nic není tak horké, jak se uvaří, což dokazuje vývoj v nedávných dnech.
Dnes ve 13:10 našeho času by měli přechodovou komoru modulu QWuest opustit Barry Wilmore a Terry Virts. Vydají se na plánovanou vycházku volným prostorem, která má trvat šest a půl hodiny. Za úkol mají natáhnout další kabely nutné pro přílety soukromých kosmických lodí, ale čeká na ně i promazání záchytového mechanismu na konci staniční robotické paže, nebo příprava modulu Tranquility, který za několik měsíců čeká přemístění zásobního modulu Leonardo a připojení nafukovacího modulu BEAM.
„Po víkendové práci s napěchovaným časovým harmonogramem v souvislosti s přípravami na úterní odlet Dragonu, jsme ve středu dostali den volna. Hurá! Jsem noční pták, takže si ráda pospím, když můžu. Než jsem šla v úterý večer spát, ještě jednou jsem se podívala do rozvrhu, abych se ujistila, že není potřeba nastavit si budík. Potvrzeno! Ve středu ráno jsem tedy vytáhla ruce z mého spacáku okolo 9:30 a jako obvykle jsem otevřela svůj notebook, abych zkontrolovala rozvrh a Denní souhrn, což je zpráva z řídícího střediska obsahující informace o stavu stanice a všechny otázky/odpovědi/zprávy pro posádku. Představte si mé překvapení, když jsem v rozvrhu viděla činnost naplánovanou na 7:30 ráno. Jak jsem to jen předešlého večera mohla přehlédnout? A neměli jsme snad mít den volna? A jak moc je špatné, že jsem tu práci ještě neudělala? Ale náš velitel Butch je vždy vzhůru už v 5 ráno, takže by mě určitě vzbudil, kdyby bylo potřeba, že ano? Takže nepropadejme panice a podívejme se, o co tady běží…
Nahrávání ... 
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
5. března 2015 
