Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Den práce na ISS a přípravy na odlet

Mezinárodní vesmírná stanice

Mezinárodní vesmírná stanice – momentálně jediný nonstop obydlený objekt ve vesmíru a zároveň i největší lidský výtvor mimo povrch Země. V jejích útrobách vedle sebe žije a pracuje šest astronautů, kteří mají své dny pečlivě rozplánované. Mají na starosti jak nejrůznější vědecké experimenty, tak i běžnou rutinu, která souvisí s provozem stanice. Musí procvičovat své svaly, ale najdou si čas i na oslavu státních svátků. Pro alespoň krátký pohled do jejich povinností jsme pro Vás připravili dnešní článek.

Minotaur čeká na vypuštění

Pokud všechno půjde podle plánu, otře si sedmého září hodně lidí pot z čela. Hlavně se to týká pracovníků společnosti Orbital Sciences Corporation. Není se co divit – ke startu se chystá doposud neozkoušená raketa Minotaur V. V její prospěch hraje to, že společnost OSC není na poli konstrukcí nosných raket žádným nováčkem. Ale znáte to – každý start neozkoušeného nosiče je o trochu větší adrenalin než obvykle. Nikdo neví, zda byly dosavadní zkoušky dostatečné – vše se ukáže až při ostrém startu.V dnešním článku proto rozebereme stavbu rakety Minotaur V.

Kosmotýdeník 50. díl (26.8. – 31.8.2013)

Tentokrát se týden s týdnem nesešel a kosmotýdeník vychází výjimečně v sobotu, protože zítra je pro náš blog významný den a chystá se speciální článek. Dnes vám tedy kosmotýdeník přináší to nejdůležitější, co přineslo posledních šest dní v oblasti kosmonautiky. Podíváme se na start nejsilnější evropské rakety Ariane 5 a také na start nejsilnější rakety současnosti Delty IV. Heavy. Třetí zpráva se bude týkat nezdařeného pokusu o start nové japonské rakety Epsilon.

Gravitační anomálie na Titanu

titan_nahled zdroj:nasa.gov

Titan je zatím jediným dalším tělesem kromě Země, na kterém probíhá koloběh kapaliny. Obíhající kapalinou není však voda, nýbrž kapalné uhlovodíky, které tvoří jezera. Z nich se kapalina dostává do atmosféry. Nakonec zkondenzuje a spadne ve formě deště zpět na povrch. Tam pak může kromě doplnění hladiny stávajících jezer vytvořit jezera nová nebo se drobnější proudy mohou nakonec stéci do řek. O jejich objevu jsme vás informovali v prosinci 2012. Se vsakováním to mají však uhlovodíky velmi obtížné, neboť pod povrchem se nachází ledová krusta. Ta je již tvořena skutečně vodním ledem, který má při teplotě -180°C panující na Titanu tvrdost srovnatelnou s mnohými známými pozemskými nerosty. A led je tím činitelem, který nedávno zamotal hlavy vědcům.

Desetileté jubileum pro infra-rekordmana

Do kosmu se vydal až jako poslední ze série takzvaných Velkých observatoří, ale zato v opravdu velkém stylu – nechal za sebou všechny své konkurenty a stal se největším infračerveným teleskopem v historii. Ano, řeč není o ničem jiném, než o Spitzerově vesmírném dalekohledu, který před pár dny oslavil úctyhodných deset let ve vesmíru. Dnešní článek by měl tohle období zrekapitulovat a také připomenout největší objevy, kterých jsme se díky tomuto teleskopu dočkali.

Probuď se, budeš hledat asteroidy!

Tak nějak by mohl (velmi zjednodušeně) vypadat příkaz, který již brzy vyšlou pozemní týmy na nízkou oběžnou dráhu Země, kde od roku 2009 obíhá americký teleskop WISE. Jeho základní i prodloužená mise už skončily, ale nyní se zdá, že by se tento satelit mohl znovu probudit k pomyslnému životu. Jeho novým úkolem má být hledání blízkozemních asteroidů, což je velmi aktuální téma, které pozitivně vnímá především veřejnost. WISE, jak již její název Wide-field Infrared Survey Explorer napovídá, je teleskopem pracujícím v infračerveném spektru. V dnešním článku bude řeč jak o jeho dosavadní historii, tak i o blízké budoucnosti, která na satelit zřejmě čeká.

Kosmotýdeník 49. díl (19.8. – 25.8.2013)

Je tu opět neděle, den odpočinku a relaxace. Kosmotýdeník však neodpočívá a jak se již stalo tradicí, přináší vám tři nejzajímavější události uplynulého týden, které nám přinesla kosmonautika. Dnes se podíváme na stanici ISS, kde proběhl druhý plánovaný ruský výstup do volného prostoru. Zastavíme se na Marsu a podíváme se, jak si vedou dvě vozítka, která tam v současnosti působí. Dnešní kosmotýdeník uzavřeme výhledem na plány NASA, která se chystá k asteroidu. Přeji příjemné čtení.

Indická raketa opäť štrajkuje

Keď v roku 2010 indická raketa GSLV dva krát zlyhala krátko po štarte, stopli sa ďalšie lety na viac než dva roky. Počas tohto obdobia sa pracovalo hlavne na zvýšení spoľahlivosti všetkých súčastí najväčšieho indického nosiča, okrem iného sa prepracoval aj nový horný stupeň. Devätnásteho augusta, teda pred troma dňami sa mala GSLV konečne po dlhom čase odlepiť od zeme a dostať na geostacionárnu obežnú dráhu satelit GSAT-14. Nakoniec však z plánov zišlo. Zistilo sa totiž, že ani dva roky na opravu všetkých nestabilných systémov nestačili. Približne jeden a pol hodiny pred štartom sa zaznamenal únik vysoko toxického paliva z nádrže druhého stupňa. Nosič bol teda vypumpovaný a momentálne sa opäť nachádza v montážnej hale kozmodrómu Šríharikota. Technikov čaká veľa práce. Nikto nevie, kedy raketa nakoniec poletí.

Pohled přes klíčovou dírku

Koho by nelákalo přiložit oko ke klíčové dírce a podívat se, co se děje na druhé straně dveří. Jeden takový pohled může odhalit spoustu tajemství, která před námi ostatní úzkostlivě skrývají. No jo, jenže co dělat, když nechceme pozorovat vedlejší pokoj, ale rovnou území cizího státu vzdálené tisíce kilometrů? Mohlo by se zdát, že v takové situaci je nám stará dobrá klíčová dírka na nic. Ale není tomu tak. Stačí se podívat na americké tajné satelity patřící do rodiny Key Hole, tedy přeloženo do češtiny klíčová dírka. Pohled přes jejich optiku také může armádním činitelům prozradit spoustu věcí, které se jiné státy snaží ututlat.

Juno na pol ceste k Jupiteru

Jupiter nás fascinoval už od nepamäti. Sprvu iba ako pohybujúce sa svetielko na oblohe, neskôr ako obrovské teleso obiehajúce Slnko. Pravdou je, že práve Jupiter nás zachránil od drvivej väčšiny obrovských meteoritov, ktoré by raz dopadli na povrch Zeme a zanechali ju úplne spustošenú. Úžasný svet, ktorý sa nápadne podobá na miniatúrnu Slnečnú sústavu sa chystá skúmať úplne nová sonda z programu New Frontiers. Bude tak nasledovať inú umelú družicu, Galileo, ktorá skúmala najväčšiu planétu v rokoch 1995 – 2003. Ostáva nám len dúfať, že bude o niečo úspešnejšia.