sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čas neuveriteľne letí, rok sa opäť s rokom zišiel a tak nastal čas na zhrnutie udalostí v čínskej kozmonautike v roku 2020. Zhodnotené v jednej vete ho môžme nazvať ako veľmi úspešný. V Číne sa tento rok uskutočnilo 35 úspešných a 4 neúspešné štarty. V tomto roku by som vyzdvihol tieto štyri – misia sondy Chang´e 5, štart sondy Tianwen-1, testovací let novej kozmickej lode a ukončenie výstavby globálneho navigačného systému Beidou 3. Poďme sa na to pozrieť podrobnejšie.
Ve středu dopoledne jsme byli svědkem startu Falconu 9 s družicemi Starlink a noc na čtvrtek bude pro změnu patřit konkurenční firmě OneWeb. Celkem 36 jejich komunikačních družic již sedí na špičce rakety Sojuz 2.1b, která stojí na rampě kosmodromu Vostočnyj. Start je zatím plánován na 3:47 našeho času a pokud Vás tento velmi nepříjemný termín neodradí, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu. A pokud je pro Vás termín nepřekonatelnou překážkou, tak žádný strach – záznam to jako vždycky jistí.
Vážení čtenáři. Velice nás těší váš zájem o dění na Marsu. Pochopitelně i my v redakci sledujeme s napětím každý další krůček vozítka Perseverance. Rozhodli jsme se pro jistotu vytvořit seriál, který postupně pokryje dění kolem tohoto vozítka i jeho úžasného technologického demonstrátoru, vrtulníčku Ingenuity. U ostatních sond jsme vždy přinášeli ohlédnutí za tím, co zajímavého se dělo a budeme v tom pokračovat, což se týká nejen Curiosity, ale i dalších. V případě sondy Perseverance (česky Vytrvalost) však cítíme, že jsme svědky něčeho ještě většího – výzkumu, který vstoupí do dějin přelomovými kroky, jako je test helikoptéry na jiném tělese Sluneční soustavy, nebo odběr vzorků, které by měly být v budoucnu zkoumány v pozemských laboratořích. O hledání stop dávného života ani nemluvě. Seriál pro vás bude psát více redaktorů. Věříme, že o to zajímavější bude pro nás všechny.
Mise Starlink 1-17 startovala 4. března, Starlink 1-20 pak 11. března a Starlink 1-21 přišla 14. března. Uteklo sotva deset dní a chystá se start Falconu 9 na misi Starlink 1-22 opět s várkou 60 telekomunikačních družic pro přístup k internetu. Raketa má z floridské rampy SLC-40 odstartovat ve středu dopoledne našeho času – v 9:58. SpaceX pro tuto misi vybrala první stupeň, který má za sebou pět startů a zažije tak již šesté použití. Jako obvykle se můžeme těšit na pokus o jeho přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás pozveme ke sledování našeho komentovaného přímého přenosu.
Firma Rocket Lab chystá na noc na úterý start své rakety Electron. Ta by měla z Nového Zélandu vynést na oběžnou dráhu hned sedm družic od komerčních i vládních zákazníků. Společně s nimi však poletí také družicová platforma nové generace Photon od firmy Rocket Lab. Při této misi se totiž budou v reálných podmínkách kosmického prostoru ověřovat technologie, které se budou hodit, až Electron vynese k Měsíci náklad pro NASA. Konkrétně budou na palubě snímkovací družice firmy BlackSky na základě dohody se společností Spaceflight Inc., dále dvě nanodružice pro internet věcí patřící firmám Fleet Space and Myriota, družice pro technické demonstrace patřící University of New South Wales, demonstrátor technologií pro budoucí meteorologické družice a technologický demonstrátor pro U.S. Army’s Space and Missile Defense Command. Startovní okno se otevírá ještě v pondělí ve 23:20 SEČ. Ani tentokrát nechybí originální název mise: „They Go Up So Fast“. Do češtiny bychom to mohli přeložit jako: „Oni jdou vzhůru tak rychle.“
Ve finálovém výběru programu Discovery najdeme dvě mise cílící na Venuši (VERITAS a DAVINCI+), průletovou sondu kolem Neptunova měsíce Tritonu Trident a také sondu IVO k průzkumu jupiterova měsíce Io. Pokud by došlo k jejímu schválení, měla by sonda Io Volcano Observer prozkoumat svět skutečných vulkanických zázraků – na tomto malém měsíci jsou totiž stovky aktivních sopek, které neustále vyvrhují tuny roztavené lávy a sirných plynů. Kdyby se vědcům podařilo přetočit pomyslné hodiny o pár miliard let zpět, možná by mohli stejnou scénu pozorovat i na povrchu jakékoliv jiné mladé kamenné planety. V dnešní době však ve Sluneční soustavě najdeme takovou vulkanickou hyperaktivitu pouze na Io. Tento měsíc je namáhán extrémními slapovými silami, které jej na jeho eliptické dráze natahují a zase stlačují. Masivní gravitace Jupiteru spolu s gravitačními účinky nedalekých měsíců Europy a Ganymedu tak mají na dění na Io značný vliv.
Kdo v sobotu ráno vstával kvůli přímému přenosu ze startu rakety Sojuz 2.1a s druhou slovenskou družicí, ten nakonec svůj spánek přerušil zbytečně. Start byl totiž odložen kvůli závadě na horním stupni Fregat o 24 hodin. Nakonec se však objevila ještě komplikace s pozemním vybavením, která si vynutila odsun o další den. Ve výsledku se tak start přesunul na pondělní ráno. Z kosmodromu Bajkonur má na oběžnou dráhu vyrazit celkem 38 družic, mezi kterými je i slovenský CubeSat GRBAlpha, v 7:07 našeho času.
Tento týden nám přinesl celou řadu kosmických zážitků. Od zážehu centrálního stupně SLS po několik startů. V pravidelném týdenním přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky se však budeme věnovat i dalším událostem. Hlavní téma Kosmotýdeníku se například zaměří na kandidáta na nového administrátora NASA. V dalších tématech se budeme věnovat novinkám z kosmodromu Boca Chica, anebo si zopakujeme přelet lodi Sojuz MS-17. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Sobotní ráno přinese důležitý okamžik v historii slovenské kosmonautiky. Na oběžnou dráhu se totiž vydá druhý slovenský CubeSat – GRBAlpha. Abychom ale byli přesní, jedná se o mezinárodní technologickou misi, na které se kromě Slováků podílí také Češi, Maďaři a Japonci. Tento projekt má velký vědecký potenciál a může vyšlapat cestu k síti CubeSatů, které by mohly studovat fenomén gama záblesků. Start rakety Sojuz 2.1a z kosmodromu Bajkonur by měl proběhnout v sobotu ráno v 7:07 SEČ. Rádi bychom Vás tedy pozvali ke sledování našeho komentovaného přenosu.
Dnes se posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS na pár minut sníží ze 7 na 4 členy. Důvodem je předokování kosmické lodi Sojuz MS-17 z modulu Rassvet na modul Poisk. Od modulu Rassvet se Sojuz MS-17 oddělí v 17:38:30 SEČ a dostane se do bezpečné vzdálenosti od stanice. Mezi 17:45 a 17:58 SEČ ji obletí a k Poisku by se měl připojit cca v 18:07 SEČ. Celý manévr bude proveden manuálně Sergejem Ryžikovem. Z důvodu bezpečnosti, pro případ, že by se nepodařilo k ISS spojit, budou na palubě také Kathleen Rubins a Sergej Kuď-Sverčkov. Důvodem rošády je uvolnění modulu Rassvet pro připojení Sojuzu MS-18 9. dubna a také modulu Poisk (po odletu Sojuzu MS-17 17. dubna). Z Poisku totiž bude proveden výstup do volného kosmického prostoru nutný pro odpojení modulu Pirs od ISS a uvolnění místa pro MLM Nauka.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
