Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Detailní pohled na Philae

Stokilogramové přistávací pouzdro Philae má 12. listopadu dosednout na povrch jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Bude to vrcholné představení doposud 100% úspěšné evropské mise Rosetta. Jelikož se tato historická chvíle nezadržitelně blíží, je na čase podívat se na celý přistávací mechanismus trochu podrobněji. V dnešním krátkém článku si můžete pustit video z dílny německé agentury DLR, kde jsou vysvětleny nejen atributy nutné pro přistání – například vrtáky či harpuny, ale seznámíte se i s vědeckým vybavením landeru.

Čína vybírá nové kosmonauty

úvodní obrázek

Včera jste se na našem portálu mohli dočíst o překvapivých změnách v programu čínských kosmických stanic Tiangong. V článku jsme se také krátce zmínili, že v současnosti probíhá výběr nových čínských kosmonautů. Dnes se na toto téma podíváme trochu blíže. Podmínky pro výběr třetí generace čínských kosmonautů byly stanoveny a výběr bude probíhat v následujících dvou letech. Čínský pilotovaný kosmický program tak adekvátně reaguje na novinky, které jej v budoucnu čekají. Hlavním cílem čínského programu počátku dvacátých let totiž bude stavba kosmické stanice skládající se z několika modulů. A právě tomuto cíli se podřizuje i současný výběr kosmonautů.

Opraváři ve volném prostoru

Včera se na Mezinárodní vesmírné stanici opět uskutečnila kosmická procházka. Zúčastnili se jí americký astronaut Gregory Wiseman a jeho německý kolega, Alexander Gerst – zajímavé je, že pro oba to byla premiéra. Dvojice měla za úkol hlavně přesunout vloni poškozenou pumpu z dočasného na trvalé úložiště. Kromě toho ale museli udělat ještě několik menších úkolů. Celý výstup mohli čtenáři našeho portálu sledovat živě v tomto článku. Nyní, několik hodin po úspěšném ukončení výstupu si můžeme celou kosmickou procházku hezky zrekapitulovat.

AKTUALIZOVÁNO: Americko-německý výstup z ISS

Dnes ve 14:10 našeho času by se podle plánu měl na Mezinárodní vesmírné stanici otevřít hermetický uzávěr přechodové komory amerického modulu Quest. Do volného prostoru vystoupí Reid Wiseman z USA a Alexander Gerst z Německa. Celá kosmická procházka je zaměřená na obecnou údržbu stanice a má trvat zhruba šest a půl hodiny. V našem dnešním článku jsme pro Vás připravili možnost sledovat celý výstup pomocí živého přenosu z NASA TV. Nyní, když výstup skončil, jsme do článku doplnili pár fotek z kosmické procházky.

Rosetta zpřesňuje podobu komety

Evropská sonda Rosetta krouží okolo jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko už téměř dva měsíce. Za tu dobu poslala na zemi velké množství fotografií, ale také stihla provést celou řadu vědeckých měření. Před příletem Rosetty jsme toho o kometě věděli jen velmi málo. Postupně se ale seznamujeme nejen s jejími rozměry, hmotností a teplotami, ale i s chemickým složením. Náš dnešní krátký článek proto přináší stručné shrnutí základních fyzikálních vlastností jádra, které jsme mohli zjistit jen díky Rosettě.

Aktuální věda na ISS

Na ISS vrcholí přípravy na úterní výstup astronautů do volného prostoru, o kterém dnes bude také řeč. Podíváme se však hlavně na to, jaké věda se prováděla v posledních dnech na stanici. Stanice je totiž hlavně unikátním místem pro ověřování a experimentování v prostředí, které se na Zemi dá jen stěží vytvořit. V současnosti je díky tomu stanice naprosto nenahraditelná a je občas zajímavé nahlídnout pod pokličku aktuálního bádání na palubě.

Gigantické svařovací centrum v plné kráse

Největšímu světovému středisku, které se specializuje na svařování třením, jsme se na našem webu již věnovali v několika článcích. Nicméně dnes se k Vertical Assembly Center opět vracíme. Na internetu se totiž objevily první snímky tohoto střediska během jeho aktivity. Až doposud jsme mohli na fotkách sledovat jen to, jak modro-žlutá konstrukce v Michoudově středisku v New Orleans postupně roste, nebo jak ji NASA slavnostně otevírá. Před pár dny se ale technici pustili do první zkušební manipulace s válcovými konstrukcemi a na řadu přišlo i zkušební usazování na svářečku.

Kosmotýdeník 107. díl (29.9. – 5.10.2014)

Další týden je za námi a my vám opět můžeme představit souhrn toho nejzajímavějšího, co uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Dnes se podíváme na dvě velké události. V první si shrneme poslední posuny v přípravě na misi EFT-1, při které se nová americká loď Orion poprvé vydá do vesmíru. V druhé velké zprávě se podíváme na výsledky vyšetřování selhání horního stupně Fregat, který spolu s raketou Sojuz vynášel dvě družice systému Galileo. Na závěr nebude chybět souhrn menších zpráv z uplynulého týdne. Přejeme příjemné čtení a hezké nedělní poledne.

Další náhrada za ruské motory pro americké rakety?

Aktuální politická situace ve světě způsobuje, že klesá ochota Rusů zásobovat Spojené státy motory RD-180. Situace zatím není kritická. Smlouvy zatím platí a zásoby dosud dodaných motorů na pár let vydrží, nicméně Spojené státy nechtějí nic ponechat náhodě. Motory RD-180 se používají na raketách Atlas V a právě ty jsou Rusům trnem v oku – kromě vědeckých družic se totiž používají k vynášení armádních satelitů. Američané se proto snaží osamostatnit se i v tomto směru a vyvinout soběstačný motor, díky kterému by přestali být závislí na ruské straně.

AKTUALIZOVÁNO: SpaceX a Boeing musí zastavit

Před pár dny jsme na našem blogu informovali o tom, že NASA vybrala dvě firmy, které by měly od roku 2017 vozit astronauty na ISS. SpaceX a Boeing prošly do finále a společnost Sierra Nevada Corporation zůstala na jediném nepostupovém místě. Výrobci miniraketoplánu Dream Chaser se s tím ale odmítli smířit. 26. září podali protest proti výsledkům výběru a ačkoliv to původně vypadalo, že se SpaceX a Boeingu toto odvolání nedotkne, NASA nyní oběma společnostem nařídila pozastavit práce na testech a přípravách jejich pilotovaných lodí, dokud se celá situace nevyřeší.