Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Starliner k ISS nedoletí – v neděli přistává

Včera ve 12:36 našeho času odstartovala z floridské rampy číslo 41 raketa Atlas V s cenným nákladem. Na špičce nesla první exemplář kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, která by měla už za několik měsíců vozit astronauty na ISS. Raketa pracovala bezchybně včetně dvoumotorového horního stupně Centaur. Oddělení kosmické lodě od Centauru proběhlo podle plánu a jak později uvedl Tory Bruno, šéf firmy ULA, podařilo se jim „zasáhnout střed terče“. Atlas V tedy prodloužil svou fantastickou sérii úspěšných startů, ale loď samotná se dostala několik minut po oddělení od Centauru do problémů.

SLEDUJEME: Starliner potkaly problémy

Kosmickou loď Starliner potkaly při jejím prvním startu komplikace spojené s dosažením oběžné dráhy. Komentátoři přenosu zprvu hlásili, že se odkládá zážeh pro dosažení oběžné dráhy (orbital insertion burn). Následně se objevily informace o prodlouženém zážehu menších trysek. Poté jsme se dozvěděli, že dosažená dráha není optimální (Off nominal insertion), ale měla by být stabilní. Nejnovější informace hovoří o orientaci kosmické lodi na Slunce, aby Starliner získával energii. Situace je momentálně nepříliš srozumitelná, ale přesto jsem se rozhodli založit tento článek s psaným přenosem, kde budeme přinášet aktuální informace.

Mars 2020 je už opravdu „rover“

Nové americké vozítko pro výzkum Marsu, tedy Mars rover 2020 prošel první jízdní zkouškou. Předběžné vyhodnocení výsledků testu, který proběhl 17. prosince ukazuje, že rover splnil během krátké jízdy všechny úkoly. Na první pohled nešlo o nic složitého – vozítko vyjelo vpřed, pak zacouvalo zpátky a nakonec udělalo otočku na místě. Tato zkouška proběhla v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně. Inženýři moc dobře vědí, že příští jízda už bude na povrchu rudé planety.

ŽIVĚ A ČESKY: Starliner vyráží na nepilotovanou misi

Dočkali jsme se! Jeden z nejočekávanějších startů konce letošního roku je tu. Už v pátek ve 12:36 našeho času se na Floridě zažehnou motory rakety Atlas V, která vynese na oběžnou dráhu kosmickou loď Starliner od firmy Boeing. Ta má v dalších měsících vozit na ISS astronauty, ale k tomu potřebuje prověření systémů – právě k tomu poslouží aktuální nepilotovaná mise. Přijměte proto naše srdečné pozvání k živě a česky komentovanému přenosu, při kterém se třeba dočkáme práce dvoumotorového horního stupně Centaur.

Astrobee

V průběhu roku 2006 byly v rámci misí Progresu M-56, STS-121 a 116 na ISS dopraveny tři různobarevné koule, každá o průměru 21 cm a hmotnosti 4,1 kg. Ve skutečnosti se tedy jednalo o hranaté 18 stěny a s lehkou nadsázkou se dá říct, že nástupem do služby navýšily počet členů stálých posádek. Projekt SPHERE se nepochybně stal prvním krokem ke standardnímu zapojení robotů do pilotovaného kosmického programu, ale k hemžení droidů tak, jak jej známe například ze ságy Star Wars má daleko.

Na Floridě roste rampa pro Super Heavy

Že u floridské rampy 39A panuje čilý stavební ruch, není nic nového. Ostatně na našem webu najdete nejméně tři články (z května, srpna a října letošního roku), které se tomu věnují. SpaceX, která má rampu pronajatou, spustila už před několika měsíci stavební práce, jejichž úkolem mělo být podle očekávání vybudování startovní rampy pro kosmické lodě Starship a vzniknout zde měla i přistávací plocha, na kterou by testovací exempláře dosedaly. Jak ale čas plyne a na staveniště přijíždí další a další díly, tak se zdá, že SpaceX míří s tímto areálem výše, než se původně čekalo.

Nové informace o Slunci díky PSP

Před pár dny jsme Vám přinesli článek s prvními vědeckými poznatky, které nám přinesla sonda Parker Solar Prober (PSP). Na zasedání Americké geofyzikální unie (AGU) byly prezentovány další zajímavé novinky, které Vám nyní přinášíme. Sonda PSP je v kosmickém prostoru už rok a půl a na Zemi už stačila poslat několik GB vědeckých dat i Slunci a jeho atmosféře – koróně. Nově prezentované studie se věnují procesům, které souvisí s neustálým vyvrhováním slunečního větru, ale i s nepravidelnými solárními bouřemi, které dokáží poškodit moderní techniku a ohrozit zdraví astronautů. A jako bonus pomohla PSP odhalit další informace o meteorickém roji Geminidy.

Cesta k lepším SRB rakety SLS začala

Odborníci provedli 5. prosince na Marshallově středisku statický zážeh motoru na tuhé pohonné látky. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého – motor měl na délku jen 6 metrů a jeho průměr byl 60 centimetrů. Žádný obr to tedy nebyl, v kosmonautice se používají mnohem větší kousky. Ale taky to nebyl žádný trpaslík. Při dvacetisekundovém zážehu totiž vyvinul tah 25 tun a jeho spaliny dosáhly teploty 2760 °C. Šlo o zkoušku, která měla pomoci agentuře vykročit vstříc nové generaci motorů SRB (solid rocket booster) pro další vývoj rakety SLS.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon a Sojuz během devíti hodin

Noc na úterý a úterní dopoledne přejí fanouškům kosmonautiky. Nejprve má 70 minut po půlnoci z Floridy odstartovat Falcon 9 s telekomunikační družicí Kacific-1 (JCSat-18). Půjde o třetí použití prvního stupně, který se pokusí opět přistát na mořské plošině. A navíc vůbec poprvé máme být svědky pokusu o záchyt obou polovin aerodynamického krytu loděmi GO Ms Tree a GO MS Chief.  Pak se přesuneme do Jižní Ameriky, odkud má v 9:54 našeho času startovat raketa Sojuz 2-1b s evropským teleskopem CHEOPS pro výzkum exoplanet. Oba atraktivní starty pro Vás okomentujeme živě a česky – v tomto článku najdete okna obou přehrávačů.

Starliner se blíží vstříc prvnímu startu

Zástupci NASA na jednání 12. prosince po důkladném a komplexním zhodnocení připravenosti první lodi Starliner uznali, že je připravena k letu. Tohle rozhodnutí bylo nezbytné k zahájení závěrečných předstartovních příprav na Mysu Canaveral. Start nepilotované demonstrační mise k Mezinárodní kosmické stanici je stále plánován na 20. prosince přesně 36 minut po středoevropském poledni. Starliner vynese 52,4 metru vysoká raketa Atlas V od firmy United Launch Alliance. Tato nepilotovaná letová zkouška je důležitá pro vyzkoušení všech systémů, které se použijí, až budou na palubě lidé – první pilotovaná mise by měla přijít někdy během roku 2020.