OHB
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zástupci NASA 17. května oznámili, že stárnoucí skafandry z éry raketoplánů, které pobývají na Mezinárodní kosmické stanici, byly nyní označeny jako „no-go“ pro provozní běžně plánované výstupy do volného kosmického prostoru. Tento stav bude trvat do chvíle, než se provede analýza, která má zjistit, co vedlo k tomu, že se během březnového výstupu dostalo do astronautovy přilby nadměrné množství vody. Skafandry EMU (extra-vehicular mobility units) se ale stále mohou používat pro mimořádné opravy, případně pro řešení nečekaných závad, pokud s tím budou pozemní týmy po zhodnocení celkových rizik souhlasit.
Konečně jsme se dočkali. Kosmická loď Starliner na vrcholu rakety Atlas V je konečně připravena ke startu na rampě SLC-41 na Floridě. Problémové ventily na servisním modulu byly vyměněny a po opravdu dlouhé době je Atlas V i se Starlinerem připravena ke startu. Ten je plánován na pátek v 00:54 našeho času a kosmická loď se k ISS připojí o dvacet čtyři hodin později (21. května 01:10 SELČ). Starliner má v průměru 4,56 metru a je tak o trochu širší než Crew Dragon od SpaceX. Je dělaný na to, aby dokázal na ISS dopravit až sedmičlennou posádku, u stanice strávit sedm měsíců a jedna kabina by měla absolvovat až deset letů do vesmíru. Létat může na raketách Atlas V, Falcon 9, Delta IV a Vulcan. Boeing plánuje využívat dvě kosmické lodě, které by měly obsloužit všechny plánované mise Starlineru.
Jedním z vrcholů, které měla kosmonautika v roce 2022 přinést, měl být start rakety Proton-M s misí Exomars 2022. Ta se v minulých letech potýkala s různými technickými problémy a potkaly ji i několikaleté odklady. Nyní je již technika připravena, ale přesto ke startu nedojde. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu totiž Evropská kosmická agentura přerušila spolupráci s Ruskem na tomto projektu. Bylo jasné, že se musí najít náhradní řešení – a ne jen jedno. Celý projekt je totiž značně komplikovaný a svou roli hrají kromě technických otázek roli i finance. Jak je na tom celý projekt v současné době, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který se projektu dlouhodobě aktivně věnuje a účastní se jednání expertů o dalším postupu v této otázce.
Orbital Flight Test-2 (OFT-2), neboli orbitální letový test 2, je označení pro start kosmické lodi Starliner od Boeingu na raketě Atlas V od United Launch Alliance z rampy SLC-41 na Mysu Canaveral na druhou testovací misi bez posádky. Očekává se, že Starliner se k Mezinárodní vesmírné stanici připojí o dvacet čtyři hodin později s více než 360 kilogramy nákladu na palubě.
Společnost RocketLab oznámila, že CubeSat CAPSTONE dorazil na základnu Mahia na Novém Zélandu, kde jej čekají přípravy na let k Měsíci. Nyní, když náklad dorazil na místo startu, mohou experti zahájit jeho integraci s nosnou raketou Electron a dodatečným stupněm Photon. Startovní okno se otevírá už 31. května. Návrh a stavbu malé sondy obstaraly firmy Tyvak Nano-Satellite Systems a Terran Orbital Corporation, sonda samotná patří společnosti Advanced Space, která bude zajišťovat i její provoz. CAPSTONE se stane první sondou, která vyzkouší lunární oběžnou dráhu NRHO (Near Rectilinear Halo Orbit). Výzkumníci očekávají, že tato pečlivě vybraná dráha, na které vzájemné účinky gravitačních sil Měsíce a Země vytváří téměř dokonale stabilní podmínky, umožní, aby většinu práce s úpravami oběžné dráhy obstarala fyzika. NASA má s tímto typem oběžné dráhy velké plány – na NRHO by měla třeba vzniknout kosmická stanice Gateway, která poskytne zázemí astronautům, kteří v rámci programu Artemis zamíří na Měsíc.
V sobotu jsme viděli start Falconu 9 s várkou třiapadesáti družic Starlink, které byly úspěšně vypuštěny na nízkou oběžnou dráhu s výškou 306 × 314 kilometrů. Nyní nás čeká v pořadí již pátý start s družicemi Starlink po sobě. Je tedy patrné, že tempo, které SpaceX nasadila při vynášení družic Starlink, je opravdu neuvěřitelné a začíná to vypadat, že by SpaceX opravdu mohla dodržet slíbené tempo šedesáti startů za rok. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň B1052, který sice není rekordman v počtu startů, ale zajímavé je, že sloužil jako boční stupeň Falconu Heavy a letěl na obou jeho ostrých misích (Arabsat 6A a STP-2). Následně prošel přestavbou a aktuálně má za sebou misi CSG-2 a Starlink 4-10. Přistávat se bude na mořské plošině ASOG, která bude čekat 636 kilometrů od místa startu.
Minulý týden jsme vydali článek rekapitulující průběh oprav první rakety SLS v montážní hale VAB. Sedm dní uteklo jako voda a NASA připravila další rekapitulaci. Týmy na Kennedyho středisku pokračují v činnostech, aby se celá sestava mohla vrátit na rampu 39B, kde se znovu pokusí o test WDR, tedy kompletní simulaci předstartovního odpočtu. Došlo třeba k dotažení přírubových šroubů na jednotce TSMU, na které se při předešlém pokusu o tankování objevil únik vodíku. Inženýři nyní určili, že těsnění na šroubech už není povolené a systém by měl zůstat při dalším čerpání utěsněný.
Vědecký aparát na palubě Mezinárodní kosmické stanice zaznamenal během historické vlny veder na indickém subkontinentu v městských oblastech kolem Dillí spalující teploty. Intenzivní vlna veder pokryla Indii i sousední Pákistán už v polovině března a způsobila desítky úmrtí, požárů, zvýšené znečištění ovzduší i zhoršenou produkci plodin. Předpověď počasí přitom neukazuje žádnou naději na zlepšení v blízké budoucnosti. Americký přístroj ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station) měřil tyto teploty z oběžné dráhy v nejvyšším prostorovém rozlišení, jaké kdy nabídl přístroj na nějaké družici.
Další týden je za námi a opět je pro vás nachystáno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme v krátké době již potřetí, na zpracování lunárních vzorků z dob Apolla. Tentokrát se v nich pokusně pěstovaly rostliny a výsledky experimentu jsou velmi zajímavé. V dalších tématech se podíváme na aktuální podobu malého nákladního raketoplánu Dream chaser, anebo na aktuální počet družic konstelace Starlink. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Neuběhlo ani dvacet čtyři hodin od posledního startu Falconu 9 s družicemi Starlink a už tu máme další. Dnes by měl totiž ve 22:40:50 našeho času odstartovat (tentokrát z Floridy) v pořadí druhý Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Startovat se bude z floridské rampy SLC-40 a pod aerodynamickým krytem se bude skrývat 53 družic a z toho každá družice má hmotnost kolem 290 kilogramů. První stupeň Falconu pro tuto misi nese označení B1073 a jde o zbrusu nový stupeň. Bude to vůbec poprvé, kdy na misi s družicemi Starlink poletí nově vyrobený stupeň. Ten bude přistávat na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat 626 kilometrů od místa startu. O záchranu aerodynamických krytů se postará loď Bob, která bude čekat 633 kilometrů od místa startu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.