Tianwen-3
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.
Americké vesmírné síly formálně ukončily smlouvu s firmou AeroVironment, která se zabývá obrannými technologiemi, v odhadované hodnotě 1,7 miliardy dolarů na výrobu nové generace antén používaných k velení a řízení vojenských družic.
Rakouská společnost Enpulsion, která vyrábí elektrické pohonné systémy pro družice, získala první významné externí financování na zvýšení výroby a potenciální akvizici dalších společností.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, otevřela v Coloradu zařízení na podporu vývoje kosmických zařízení.
Společnost Viasat získala kontrakt v hodnotě 14 milionů dolarů na poskytování družicové komunikace za letu pro flotilu dopravních letadel C-37 amerického námořnictva, která používají vyšší vedení.
Společnost Anduril Industries oznámila, že plánuje získat společnost ExoAnalytic Solutions, která provozuje jednu z největších komerčních sítí dalekohledů na světě používaných ke sledování satelitů a vesmírného odpadu.
Společnost Voyager Technologies investuje do společnosti Max Space, aby pomohla urychlit partnerství mezi oběma společnostmi při vývoji lunárních stanovišť.
Britská společnost Surrey Satellite Technology Ltd. (SSTL) známá především vývojem malých družic, pomůže s výstavbou velkého vesmírného dalekohledu Lazuli financovaného ze soukromých zdrojů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Společnost Arianespace si dala za cíl v roce 2026 zdvojnásobit startovní kadenci raket Ariane 6 a dosáhnout tak v příštím roce šesti až osmi startů. Evropský poskytovatel startů má otevřít rok 2026 premiérou silnější verze své rakety se čtyřmi pomocnými stupni na tuhé pohonné látky. Premiéra rakety Ariane 6 proběhla v červenci 2024 a v březnu 2025 následovala její první operační mise, při které byla vynesena zpravodajská družice CSO-3 pro francouzské ozbrojené síly. Po úspěšném vynesení Sentinelu-1D tento týden má nyní Ariane 6 na svém kontě tři starty za rok 2025, přičemž čtvrtá mise se očekává ještě před koncem roku.
Druhou noc po sobě zastavila firma United Launch Alliance odpočet ke startu rakety Atlas V, která má vynést telekomunikační družici ViaSat-3 F2. Start z rampy SLC-41 na Cape Canaveral Space Force Station byl naplánován na 4:16 SEČ, ale problém s ventilem, který ve čtvrtek brzy ráno zabránil startu, přetrvával i v pátek ráno. Ředitel letu James Whelan nařídil odvolání prvního pokusu o start, jelikož se odvětrávací ventil na kyslíkové nádrži prvního stupně Atlasu V během předstartovních kontrol nechoval podle očekávání. Něco málo přes hodinu před otevřením pátečního ranního startovního okna společnost ULA oznámila, že od pokusu o start upouští.
Federální letecký úřad zavádí zákaz startů pro všechny komerční starty a návraty stupňů přes den. Starty i návraty jsou zakázány mezi 6:00 a 22:00 místního času, a to od pondělí 10. listopadu. Odborní komentátoři z USA se shodují, že se jedná o bezprecedentní opatření. Nouzové nařízení nevysvětluje, jak bude stanoven „místní čas“ v případě návratu. K návratu totiž obvykle dochází v několika časových pásmech.
Bude to zní jako déja vu, ale prezident USA, Donald Trump, nominoval podnikatele a komerčního astronauta Jareda Isaacmana na příštího administrátora NASA. A v čem je ono v důvodu zmíněné opakování? Isaacman už od Trumpa jednu takovou nominaci dostal, ale před méně než půl rokem byla jeho nominace stažena, převážně z politických důvodů. Prezident své nové rozhodnutí oznámil v úterý večer místního času na své sociální sítí Truth Social.
Po dnešním neúspěšném pokusu o start rakety Atlas V ze startovní rampy SLC-41 na Floridě je nyní druhý pokus naplánován na 7. listopadu ve 04:16 našeho času. Problémy tentokrát nastaly během závěrečných kontrol, kde se objevily potíže s ventilem který se stará o upouštění tlaku v dodatečné kyslíkové nádrži. Při tomto startu má být na oběžnou dráhu vynesena telekomunikační družice ViaSat-3, která bude pokrývat především území Evropy, Ameriky a Afriky. Kvůli jejím velkým rozměrům bude využita druhá nejsilnější konfigurace Atlasu V, konkrétně 551. Raketa bude tedy vybavena pěti urychlovacími stupni a pět metrů širokým aerodynamickým krytem.
Přestože raketa Atlas V má být v budoucnu nahrazena nosičem Vulcan, tak před svým odchodem do výslužby odbaví ještě několik misí. Jednou z nich je zítřejší start s šestitunovou geostacionární telekomunikační družicí ViaSat-3 F2, která je druhou ze tří plánovaných částí sítě ViaSat-3 pracující v pásmu Ka. První z nich startovala na raketě Falcon Heavy před dvěma lety. Cílem této malé konstelace telekomunikačních družic je poskytovat vysokorychlostní připojení pro zákazníky od běžných lidí až po vládní či vojenské účely v Americe, Evropě, na Blízkém východě, v Africe a Asijsko-pacifickém regionu. První exemplář sice měl podle původního plánu svým signálem pokrýt Ameriku a ten druhý Evropu, Afriku a Blízký východ, ale kvůli selhání při rozvinování antény si družice své role budou muset vyměnit, jelikož signálová kapacita VS3 F1 se snížila o více než 90%. ViaSat spolupracuje na stavbě těchto družic se společností Boeing, která mu poskytuje jejich družicovou platformu Boeing 702. Atlas V poletí v nejsilnější provozované variantě 551 – tedy s pěti pomocnými boostery, pětimetrovým aerodynamickým krytem a jednomotorovým horním stupněm. Raketa byla již na Floridě vyvezena na startovní rampu.
Společnost Impulse Space je inovativní startup založený dlouholetým pracovníkem SpaceX, Tomem Muellerem. Firma nedávno představila své plány na nový lunární lander, který by měl být schopen dopravit až tři tuny nákladu na povrch Měsíce. Toto oznámení klade důraz na zájem firmy zaplnit „kritickou mezeru“ ve schopnostech lunárních landerů. Firma věří, že se díky tomu stane klíčovým hráčem v sílícím komerčním kosmickém závodě. Mueller, známý jako architekt motoru Merlin společnosti SpaceX, založil společnost Impulse Space, aby se zabýval výzvami v oblasti mobility v kosmickém prostoru.
Dnes ve večerních hodinách odstartuje z kosmodromu CSG letos potřetí a celkově počtvrté raketa Ariane 6 v konfiguraci Ariane 62 se dvěma pomocnými boostery. Jejím nákladem bude radarová snímkovací družice Sentinel 1D spadajicí do první konstelace družic evropského programu Copernicus pro snímkování zemského povrchu. Měla by v budoucnu nahradit dosluhující Sentinel 1A, který sice stále ještě funguje, ale již překročil svou plánovanou životnost o více než čtyři roky. Sentinel 1D je vybaven radarem se syntetickou aparaturou v pásmu C, díky němuž poskytne snímky Země ve vysokém rozlišení bez ohledu na počasí, protože dokáže prohlédnout skrze mraky, déšť i kouř. Bude na sun-synchronní oběžné dráze fungovat minimálně sedm let a bude spolupracovat se svojí sesterskou družicí Sentinel 1C, rovněž v rámci programu Copernicus.
Zatímco NASA stále počítá s ukončením provozu Mezinárodní kosmické stanice v roce 2030, firma Vast se snaží dělat co nejvíce kroků, aby mohla vypustit první komerční kosmickou stanici. Věří totiž, že by mohla jednou nahradit ISS. Firma nyní splnila důležitý milník ve výrobě své první kosmické stanice. Firmu Vast založil v roce 2021 Jed McCaleb a 2. listopadu firma na misi Bandwagon-4 rakety Falcon 9 vypustila demonstrační družici Haven Demo.
Kosmická loď Sojuz MS-28, která má na Mezinárodní kosmickou stanici dopravit dva Rusy a jednoho Američana, měla svůj start naplánovaný na 27. listopadu 2025 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Už 21. srpna 2024 Agentura Roskosmos oznámila, že do posádky Sojuzu MS-28 byli přiřazeni kosmonauti Sergej Kuď-Sverčkov, Sergej Mikajev a Oleg Platonov. V té době se se startem Sojuzu MS-28 počítalo okolo 25. října 2025. Ovšem ještě před koncem roku 2024 se mise posunula na už zmíněné datum 27. listopadu 2025. Začátkem roku 2025 agentura NASA oznámila, že v posádce Sojuzu MS-28 nahradil Platonova Christopher Williams v rámci třetího rozšíření dohody o vzájemném vynášení astronautů na ISS mezi americkou kosmickou agenturou a Roskosmosem. Misi měla původně obsloužit kosmická loď Sojuz s výrobním číslem 759, která byla na montážní lince RKK Eněrgija továrny ZEM v Korojlovu u Moskvy jako další v pořadí. Ovšem během rutinních povýrobních testů na kontrolním a testovacím stanovišti továrny ZEM bylo zjištěno, že kosmická loď utrpěla výrazné poškození svého tepelného ochranného systému, který se nedal opravit tak, aby se stíhal start plánovaný na konec roku 2025. Podle jednoho ze zdrojů, na který se odvolává portál russianspaceweb.com,
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.