OHB
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Je 3. listopadu 2021 a za šestičlennou mezinárodní posádkou se uzavírá poklop kosmické lodi NEK (Nazemnyj Experimentalnyj Komplex). Posádka projektu SIRIUS se právě vydává na osmiměsíční misi na Měsíc SIRIUS 21. Přesto že jde o misi simulovanou a kosmická loď se vůbec neodlepí od Země, v té době nikdo z posádky a hlavně nikdo z personálu řídícího střediska ještě netuší, o jak náročnou a vlastně dramatickou misi půjde. Komplex modulů NEK – Наземный экспериментальный комплекс, se nachází v areálu IBMP, neboli Institutu medicínsko-biologických problémů – Ruské akademie věd v Moskvě (Институт медико-биологических проблем РАН). Jde o světově unikátní pracoviště, které funguje od roku 1963, a kterého úkolem je výzkum účinků extrémního prostředí a zátěže na zdravotní stav a psychiku člověka. Zařízení samo je soustava tubusů, představujících jednotlivé moduly kosmické lodi/stanice, jako je obytný modul, lékařský modul, tělocvična, skladiště a sestupná kosmická loď. Velkou část zařízení tvoří tzv. planetární modul, který simuluje podmínky na povrchu kosmického tělesa, jako je například Měsíc, nebo Mars, a to podle mise/simulace, která v NEKu právě probíhá. Veškeré aktivity a technické parametry zařízení jsou sledovány z jakéhosi řídícího střediska v budově institutu.
Další týden je za námi a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na projekt kosmického radioteleskopu o průměru 10 kilometrů, který by se měl realizovat v roce 2024. Nejedná se samozřejmě o gigantickou konstrukci, ale o zajímavé řešení chytře rozmístěných družic. V dalších tématech se zaměříme na start čínské soukromé rakety Ceres-1, či na aktuální podobu rampy 39A. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týmy včera dokončily test FTS. Simulátory v předních lemech SRB a v intertanku jsou nyní nahrazovány autodestrukčními náložemi. Všechny přístupové plošiny kromě plošiny F byly odtaženy. 14. srpna 9:02
Od minulého dílu našeho nepravidelného seriálu o Starship sice moc času neuběhlo, ale na základně Bocha Chica v jižním Texasu se toho opět hodně událo. SpaceX nadále pokračuje v testování prototypů Superheavy B7 a Starship S24 v rámci příprav na orbitální let. Nyní už jsou tyto testy divácky daleko atraktivnější, jelikož už neprobíhají pouze tlakové zkoušky, ale SpaceX začala provádět statické zážehy a to nejen na Starship, ale vůbec poprvé jsme se dočkali statického zážehu Superheavy B7 na orbitální startovní rampě, který proběhl 10. srpna kolem 00:25 našeho času. A jelikož právě B7 je vybrána pro první orbitální let, tak se SpaceX stará o náležitou propagaci a na svém Twitteru zveřejnila informace o zážehu i s fotkou ze zážehu. Samozřejmě se práce neodvádí jen v Texasu. Práce na rampě na Floridě stále pokračují a aktuálně se integrační věž skládá z již šesti segmentů z osmi.
Většina startů v srpnu, které nás čekají, budou starty se Starlinky. A i dnes jsme tu kvůli startu Falconu 9 se čtyřiceti šesti družicemi Starlink. Nyní se ale nebude startovat z Floridy, ale z Vandenbergovy letecké základny, kterou SpaceX nejčastěji využívá ke startům na dráhy s velkým sklonem vůči rovníku. Družice na této misi míří do třetí orbitální slupky. V té se družice pohybují po dráze se sklonem 97,6° vůči rovníku. První stupeň vybraný pro tuto misi má za sebou devět startů a nyní ho tak čeká jubilejní desátý start. Jelikož se startuje z Kalifornie, tak o přistání se první stupeň pokusí na mořské plošině Of Course I Still Love You, která dříve sloužila na Floridě, ale v minulém roce byla plošina přepravena skrz Panamský průplav do Kalifornie. Ta bude při tomto startu čekat 636 kilometrů od místa startu.
Až první raketa SLS vynese kosmickou loď Orion na misi Artemis I, nebude v její kabině žádný člověk. Přesto tu bude celá řada Senzorů a vědeckých experimentů. Kromě nich ale v kabině najdeme i spoustu symbolických upomínkových předmětů, které pomohou při vzděláváním a uchováním památky. Americké kosmické stroje (ať už pilotované nebo nepilotované) s sebou už od šedesátých let minulého století vozí nejrůznější připomínky. Třeba na sondách Voyager najdeme zlaté desky se zvuky Země a rover Perseverance, který jezdí po Marsu, nese mikročip s 10,9 miliony jmen lidí z celého světa, kteří se registrací přes internet stali součástí této mise. Na poslední misi raketoplánu letěl kov, který byl později roztaven a posloužil k výrobě ocenění pro zaměstnance.
Noc na 10. srpna byla pro SpaceX hodně akční. Ještě předtím, než ve 4:14 SELČ odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9, která na misi Starlink 4-26 vynášela 52 družic, se na texaské základně Boca Chica odehrály dva testy. Oba dva se týkaly hardwaru, který má být určen k prvnímu orbitálnímu testovacímu letu sestavy Super Heavy Starship. Zákulisní (byť zatím ještě oficiálně nepotvrzené) informace navíc naznačují, že bychom se v dalších týdnech mohli dočkat urychleného vývoje.
9. srpna v 7:52 SELČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz-2.1b s horním stupněm Fregat. Na oběžnou dráhu mířila íránská družice Chajjám (Khayyam) a 16 CubeSatů pro různé instituce a univerzity. Start měl původně proběhnout už v létě roku 2021, ale z mnoha důvodů se posouval. Družice Chajjám dostala svůj název po perském matematikovi z 12. století. O jejím družicovém základu existují dvě teorie. Zatímco portál Nasaspaceflight zmiňuje, že by Chajjám mohl vzniknout na základě Alpha-ES od NPK-Barl, Michal Václavík z České kosmické kanceláře zase prezentuje možnost, že základem je v tomto případě platforma Razbeg.
Zítra, krátce po půlnoci, by měl z floridské rampy LC-39A odstartovat Falcon 9 s dvaapadesáti družicemi Starlink. Těchto dvaapadesát družic míří do tzv. čtvrté orbitální slupky družic, kde se jich aktuálně pohybuje nejvíce. Na této misi jinak nenalezneme žádné zajímavosti o raketě, jako že by první stupeň překonal rekord v počtu použití, nebo že by byl upraven z bočního stupně Falconu Heavy na první stupeň Falcon 9. To samé platí i pro obě poloviny aerodynamického krytu. Ovšem díky přistání prvního stupně je start zajímavý. Přistání prvního stupně by mělo proběhnout na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat zhruba 650 kilometrů od místa startu. O záchranu aerodynamického krytu se pokusí loď, která bude čekat 656 kilometrů od místa startu.
Když raketa Antares začala v roce 2013 létat, poháněly její první stupeň dva raketové motory AJ-26, což byly lehce upravené desítky let staré sovětské motory NK-33. Tato první verze raket Antares měla označení 110, dílčí vylepšení pak přinesly verze 120 a 130 – motory prvního stupně však zůstávaly. Když však 28. října 2014 raketa Antares pár sekund po startu na misi CRS Orb-3 explodovala, byla vina právě v raketovém motoru prvního stupně. Antares pak neletěl skoro dva roky – 17. října 2016 poprvé odstartovala vylepšená varianta 230. Změna prvního čísla znamená, že došlo k výměně raketových motorů. Volba tehdy padla na dva ruské motory RD-191, které prošly drobnými úpravami a dostaly označení RD-181. Jenže ani u nich to neskončí. Raketu Antares čeká již podruhé změna raketových motorů na prvním stupni.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.