sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    OHB

    Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.

    Kratos Defense & Security

    Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.

    ISPTech

    ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.

    TransAstra

    Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Aktuální dění

    Situace kolem sondy CAPSTONE se mírně zlepšila

    15. září jsme na našem webu vydali článek popisující problémy, se kterými se potýká malá americká sonda CAPSTONE momentálně mířící k Měsíci. Připomeňme, že buďto v samém závěru zážehu z 8. září, nebo těsně po něm, došlo k zatím neupřesněné závadě, vlivem které sonda začala neřízeně rotovat. Situaci zhoršovala skutečnost, že se řídící počítač opakovaně restartoval a fotovoltaické panely nebyly schopny generovat dostatek energie k běžnému provozu. Od té doby se neobjevila žádná nová informace. Teprve až 21. září zástupci agentury NASA vydali sdělení, které je sice velmi stručné, ale dává určitou naději.

    Valerij Poljakov

    Valerij Vladimirovič Poljakov (1942-2022)

    Mezi běžnými smrtelníky existuje velmi exkluzivní skupina jedinců, kteří opustili naši rodnou planetu a alespoň na chvíli pobývala nad oficiální hranicí vesmírného prostoru, již tvoří Kármánova linie ve výšce 100 kilometrů. Od roku 1961 do dnešních dnů cestu mimo atmosféru podniklo jen necelých šest stovek mužů a žen. Ovšem i v rámci tohoto exkluzivního klubu se najde ještě užší skupinka těch, kteří v rámci kosmických letů vykonali něco výjimečného. A jedním z takových počinů je extrémně dlouhá délka letu. Jedná se možná o nejdůležitější rekord vůbec, vzhledem k tomu, že lidstvo se (sice pomalu, ale jistě) chystá prostřednictvím několika odvážlivců opustit naši odvěkou kolébku a zamířit k naší sousední planetě – Marsu. Cesta tam a zpět bude trvat velmi dlouho, a proto jsou poznatky ohledně chování lidského organismu v prostředí, ke kterému nebyl původně stvořen, neocenitelné a naprosto klíčové. Zatím jsme v tomto ohledu učinili jen pár opatrných krůčků, přesto má lidstvo díky několika odvážlivcům již alespoň rámcově přehled o tom, co s člověkem udělá roční pobyt na kosmickém plavidle. Nepřetržitý pobyt o trvání jeden rok (tedy celých 365 dní) mají na kontě zatím pouze tři lidské bytosti. A 7. září 2022

    Kolizi sondy DART budou sledovat i evropské antény

    Už jen dny nás dělí od chvíle, kdy americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) narazí do planetky Dimorphos. Ta nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí a není důvod se obávat, že by ji mohla kolize namířit na naši planetu. Cílem experimentu je drobně pozměnit oběžnou dráhu planetky a pomoci vědcům zpřesnit modely, které by se použily k odklonu planetky, která by v budoucnu mohla Zemi ohrožovat. Americká sonda v současné době míří vstříc dvojici gravitačně spojených planetek, které obíhají kolem Slunce. Tato dvojplanetka je známá jako Didymos a menší ze dvou těles označujeme jako Dimorphos. Právě tento měsíček se stane 27. září v 1:14 SELČ prvním terčem praktické zkoušky tzv. kinetického impaktoru.

    Sonda InSight „slyší“ dopady meteoritů na Mars

    Americký lander InSight dokázal zachytit seismické vlny vyvolané čtyřmi kameny z vesmíru, které dopadly na Mars v letech 2020 a 2021. Nejenže jde o první detekci takových nárazů pomocí palubního seismometru SEIS od přistání sondy v roce 2018, ale dokonce je to úplně poprvé, kdy byly seismické a akustické vlny z nárazu detekovány na Marsu. Nový článek publikovaný 19. září v časopise Nature Geoscience uvádí, že k dopadům došlo zhruba 85 a 290 kilometrů od oblasti Elysium Planitia, kde se nachází InSight. První s jistotou potvrzený dopad meteoroidu měl ze všech nejdramatičtější let. Do atmosféry Marsu vstoupil 5. září 2021 a ještě v atmosféře se rozpadl na nejméně tři kusy, z nichž každý po sobě zanechal kráter.

    ŽIVĚ A ČESKY: Start Sojuzu s posádkou

    Po dlouhých nocích strávených u čekání na start Falconu 9, tu máme vítanou změnu. Čeká nás start rakety Sojuz 2.1a, která vynese k Mezinárodní vesmírné stanici pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-22. Posádku tvoří dva Rusové – Sergej Prokopjev (poletí podruhé), Dmitrij Petelin, který poletí poprvé a Francisco Rubio, který také poletí poprvé. Kosmická loď Sojuz se bude připojovat na dokovací port modulu Rasvět, ke kterému by se měla připojit zhruba jen o dvě a půl hodiny později. Posádka by měla na stanici zůstat 188 dní.

    Webbův teleskop si prohlédl Mars

    Teleskop Jamese Webba zachytil 5. září své první snímky Marsu. Tato mezinárodní kosmická observatoř, která vznikla ve spolupráci americké, evropské a kanadské kosmické agentury poskytla jedinečný pohled díky své infračervené specializaci. Vědci tak získali data o naší sousední planetě, která vhodně doplní údaje nasbírané dalšími teleskopy, ale i lokálními orbitery, landery a rovery přímo na Marsu. NASA však hned na začátku upozorňuje, že tato data ještě neprošla recenzním řízením. Agentura však nechtěla čekat a pochlubila se předběžnými výsledky už nyní. Webbův teleskop se nachází zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním centru L2 soustavy Slunce – Země. Odsud má dobrý výhled na pozorovatelný disk Marsu, tedy část povrchu osvětlenou Sluncem, která je otočená k teleskopu. JWST tak mohl zachytit snímky, ale i spektrální měření s spektrálním rozlišením, které je potřebné ke studiu krátce trvajících fenoménů jako jsou prachové bouře, projevy počasí, sezónní změny a podobně během jediného pozorování. Tento proces se provádí v různých částech marsovského dne – přes den, za soumraku i v noci.

    První turecký kosmonaut poletí s Axiom Space

    Zástupci firmy Axiom Space a turecké vlády podepsali dohodu o dopravě prvního tureckého astronauta na oběžnou dráhu. Jde o součást širších snah o rozšíření tureckého zapojení do kosmonautiky. Stát na pomezí Evropy a Asie by rád vytvořil i národní pilotovaný kosmický program. Zmíněný první astronaut by měl projít tréninkem u Axiom Space, kde se připraví na svou budoucí vědeckou misi. Firma také slibuje, že umožní, aby se v mikrogravitaci mohly provádět turecké experimenty. Americká firma Axiom Space, která v současné době připravuje první komerční kosmickou stanici, navázala za účelem letu tureckého kosmonauta spolupráci s institutem kosmického technologického výzkumu (TÜBİTAK UZAY), který spadá pod křídla turecké kosmické agentury TUA (Türkiye Uzay Ajansı).

    Rover Perseverance odebral vzorky s organickými látkami

    Když rover Perseverance na Marsu dorazil do dávné říční delty, začala tím jeho druhá vědecká kampaň. Ta je již v plném proudu a vozítko odebírá vzorky z míst, která vědci určili jako nejlepší pro nalezení důkazů případného dávného mikroskopického života na rudé planetě. Rover již odebral z oblasti vyschlé delty od 7. července čtyři vzorky, takže celkový počet získaných vědecky atraktivních vzorků vzrostl na 12. „K průzkumu jsme si kráter Jezero vybrali, protože jsme se domnívali, že měl nejlepší podmínky k tomu, aby poskytl vědecky perfektní vzorky. A teď víme, že jsme rover skutečně poslali na správné místo,“ říká Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor NASA pro vědu a dodává: „První dvě vědecké kampaně přinesly úžasnou různorodost vzorků, které se dopraví na Zemi v rámci programu Mars Sample Return.“

    Destrukční test nafukovacího modulu

    S tím, jak se NASA dostává stále blíže k návratu lidí na Měsíc, blíží se i historická výprava lidí k Marsu. V rámci obou projektů experti pracují kromě jiného i s myšlenkami nafukovacích obytných modulů. Ty by mohly najít uplatnění jak v lunárních povrchových základnách, tak i u planetoletů mířících k Marsu. Aby bylo jisté, že je tato technologie bezpečná, musí projít sérií zkoušek. Destrukční tlakové testy pomáhají dostat tuto technologii blíže k certifikaci pro pilotované mise. Inženýři díky nim mohou lépe určit, jak modul odolává vnitřnímu tlaku, ale také to, kde leží hranice, kdy už tlak způsobí selhání tkané struktury těla modulu.

    ABL Space Systems krok od prvního startu

    Do nedávna naprosto neznámá společnost ABL Space Systems o sobě dává vědět, že je připravena na svůj první pokus o start rakety RS-1 z aljašského kosmodromu Pacific Spaceport Complex na ostrově Kodiak po té, co pracovníci dokončili řadu zatěžkávajících zkoušek včetně testu tankování paliva. Zpráva byla pro svět překvapením, protože společnost o sobě moc často vědět nedává. Zřejmě razí moto: Místo slibů, činy. ABL Space Systems je americká soukromá společnost se sídlem v El Segundo v Kalifornii, která se zabývá vývojem technologie nosných raket a nosných systémů pomocí CNC a 3D tisku. Zakladatelé společnosti jsou generální ředitel a bývalý zaměstnanec SpaceX Harry O’Hanley (vedl vývoj roštových kormidel pro Falcon 9) a Dan Piemont, který má na starosti finance. Zkušenosti získal v působení u firmy Morgan Stanley.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.