sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.
Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.
Kelly Hammettová, bývalá vedoucí Úřadu pro rychlé vesmírné schopnosti U.S. Space Force, byla jmenována výkonnou ředitelkou Centra jaderných zbraní letectva.
Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Dawn Aerospace získala 25 milionů dolarů na rozšíření své práce v oblasti vesmírné dopravy a suborbitálních kosmických letounů.
Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.
Startup Katalyst Space Technologies, který se zabývá servisem družic, získal 12 milionů dolarů na provedení demonstrační servisní mise na geostacionární dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Náš čtyřčlánkový přehled, který nejprve lákal na významné události roku 2023 v bezpilotní a pilotované kosmonautice, aby poté zrekapituloval hlavní události uplynulého roku 2022 v bezpilotní kosmonautice, se dnes uzavře. Posvítíme si totiž na kosmonautiku pilotovanou v roce 2022 a jak už bývá v našich shrnutích pravidlem, zařadíme sem také povídání i kosmických lodích, které sice létají bezpilotně, ale vozí na kosmické stanice zásoby. Bez nich by tedy pilotovaná kosmonautika nemohla existovat. Ani dnes nebudou v článku chybět grafy, které se pokusí stručně a jasně shrnout, nejrůznější porovnání.
Rok 2022 nám uzavřel Falcon 9, který vynášel družici EROS-C3. A stejně jako v minulém roce nám i rok 2023 otevře Falcon 9. Mise Transporter-6 je již šestá mise programu Transporter, který má za cíl vynést na oběžnou dráhu při jednom startu družice pro velké množství zákazníků, díky čemuž se mezi ně cena za start rozloží. Základní cena za vynesení nákladu do hmotnosti 200 kilogramů je 1,2 milionů amerických dolarů a za každý kilogram navíc se potom připlácí 5 a půl tisíce dolarů. Nyní ale k nákladům. Pro nás bude pravděpodobně nejzajímavější družice BDSAT-2. Jde o nástupce družice BDSAT, která byla vynesena v rámci mise Transporter-4. Ovšem kvůli softwarové chybě se družice po pár týdnech odmlčela. Spojení již nebylo možné obnovit a BDSAT byl tak ztracen. Nyní přichází na řadu jeho nástupce. BDSAT-2 je 1U CubeSat, který je v podstatě stejný jako BDSAT první generace. Tudíž má za cíl podpořit radioamatérskou komunitu, ověřit prototyp tlakoměrného zařízení, anebo ověřit využití superkapacitorů jako moderního řešení pro ukládání elektrické energie v družicích. Celkem má být při misi Transporter-6 vyneseno 114 družic, které budou vypuštěny
Tento článek vychází pouhých 24 hodin a 10 minut poté, co ve střední Evropě skončil rok 2022 a předal pomyslné žezlo roku 2023. Je tedy nejvyšší čas si připomenout, co nám uplynulých 12 měsíců přineslo a na co bychom rozhodně neměli zapomínat. Samozřejmě, u podobného článku nemohou chybět ani grafy nebo statistiky, které nám naplno ukáží, jak výjimečný byl rok 2022. Zažili jsme totiž nejvyšší počet orbitálních startů v celé historii kosmonautiky. Dnes se zaměříme pouze na kosmonautiku nepilotovanou – na středu pro Vás pak připravíme článek rekapitulující rok 2022 z pohledu kosmonautiky pilotované.
V minulých Vesmírných výzvách jsme se věnovali misi Artemis. Nyní se podíváme na zakončení této úspěšné mise. Dále se zaměříme na problémy Sojuzu MS-22. Poté nás čeká start družic Hakuto-R 1 a MTG-I1, představení posádky do mise DearMoon s českým želízkem v ohni. Následuje havárie rakety Vega-C. Po Kosmonautice v kostce Vesmírné výzvy nabídnou start družice SWOT, americký výstup do kosmického prostoru a dále starty misí OneWeb F15, O3b mPOWER 1, EROS-C3 a dvou Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Pojďme se společně ohlédnout za tím, co zajímavého v kosmonautice přineslo posledních sedm dní roku 2022. Kosmotýdeník si ani prvního ledna nebere svátek a nabízí vám například v hlavním tématu zajímavá videa z rozkládání solárních panelů a anténních nosníků družice SWOT. V dalších tématech se podíváme na další cestu lodě Orion z mise Artemis I, ale těšit se můžete i na povedené fotografie z posledního startu roku 2022. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Zatímco včera jste si na našem webu mohli přečíst přehled zajímavých událostí, které si na rok 2023 chystá bezpilotní kosmonautika, dnes se podíváme na kosmonautiku pilotovanou. A rozhodně to nebude nuda, protože už neplatí, že bychom měli pouze jednu trvale obydlenou stanici – k ISS se v roce 2022 přidal i čínský Tiangong. Navíc stále častěji se na oběžnou dráhu dostávají i amatéři – a nejinak tomu bude i v roce 2023. Už teď je jisté, že se nudit opravdu nebudeme – jak se na dalších řádcích dočtete, ani teď vlastně v některých ohledech nevíme co a jak vlastně nakonec bude.
Ještě než dáme roku 2022 definitivní sbohem, je čas na některé věci, které jsme zatím nestihli. Jednou z nich je i Pokec s kosmonautixem, na který přišel čas právě dnes – je totiž poslední pátek v měsíci a to znamená jediné – od osmi hodin večer začne na našem YouTube kanálu zhruba dvouhodinové živé vysílání, ve kterém budete o tématech rozhodovat právě Vy, diváci. Stačí jen napsat svůj dotaz do chatu a pak jen čekat na odpověď. Pokud tedy máte čas a chuť, rádi vás u našeho posledního letošního živého vysílání přivítáme.
Ke každoročnímu koloritu přelomu dvou roků už na našem webu neodmyslitelně patří série článků, ve kterých nejprve rozebíráme, na co se v dalším roce těšit a následně si zrekapitulujeme uplynulý rok. Jelikož se toho děje stále více, budou obě zmíněné kategorie článků rozděleny na kosmonautiku bezpilotní a kosmonautiku pilotovanou, do které si ale přidáme i provoz kosmických stanic včetně startů bezpilotních nákladních lodí. Dnes se proto podíváme na to, co nás v roce 2023 čeká na poli bezpilotní kosmonautiky. A nebude toho věru málo! Můžeme se těšit na premiéry nových kosmických raket, starty nových sond, ale i nové objevy těch, které již ve vesmíru jsou. Stejně jako každý rok je potřeba i tentokrát připomenout, že všechny v článku uvedené informace se zakládají na údajích, které jsou na konci roku 2022 veřejně dostupné. Je tedy možné, že některé zmíněné projekty potká odklad na další rok(y). Stejně tak je jasné, že si pro nás kosmonautika připraví celou řadu událostí, které se dopředu nedají čekat. Věřme však, že to budou jen potěšující překvapení ve formě nečekaných objevů a nikoliv havárií a problémů.
V roce 2022 jsme pro Vás odvysílali, pokud nepočítáme odklady, 112 komentovaných přenosů, sepsali pro Vás 112 předstartovních článků a z hlediska startů nám rok 2022 zakončí Falcon 9, který odstartuje z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. Nákladem bude izraelská snímkovací družice EROS-C3, která bude součástí konstelace šesti vojenských snímkovacích družic. EROS-C3 bude obíhat ve výšce 510 kilometrů a bude schopna pořizovat snímky s rozlišením až 38 centimetrů. První stupeň vybrán pro tuto misi poletí pojedenácté a o přistání se pokusí na pevninské vybetonované ploše Landing Zone 4.
Špičkový přístroj z Jet Propulsion Laboratory, který má poskytnout pohled na procesy spojené s vodou na lunárním povrchu, byl nedávno v coloradské hale firmy Lockheed Martin integrován do těla malé sondy. Americká mise Lunar Trailblazer, která má startovat v příštím roce, je tak opět o krok blíže. Přístroj nese název HVM3 (High-resolution Volatiles and Minerals Moon Mapper) a bude jedním ze dvou vědeckých nástrojů na LunarTrailblazeru. HVM3 má detekovat vodu na povrchu Měsíce a vytvořit mapu jejího prostorového rozložení včetně určení množství, lokalizace, formy i toho, jak se tyto hodnoty mění v průběhu času. Tyto údaje poskytnou bližší informace o „lunárním koloběhu vody“ a poradí budoucím pilotovaným misím, kde mohou najít zásoby vody vhodné k vytěžení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
