Aktuální dění

  • ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start a přílet nákladního Dragonu

    ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start a přílet nákladního Dragonu

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Včerejší pokus o start Falconu 9 s lodí Dragon 2 na misi CRS-28 musel být odložen z důvodu špatného počasí v oblasti přistání prvního stupně. Nová předpověď počasí na dnešního 17:47 SELČ však v tomto parametru nedává mnoho důvodů k radosti. Meteorologové dávají špatným podmínkám v místě přistání střední pravděpodobnost, což je mimochodem stejná úroveň, kterou meteorologové ocenili podmínky v místě přistání při včerejším (odloženém) termínu. Pokud odhlédneme od tohoto parametru, jsou podmínky pro start přijatelné – meteorologové obecně pro tento start dávají 60% pravděpodobnost dobrých podmínek. Pokud by se však start odložil na středu (odklad o 24 hodin není uveden), vzrostla by pravděpodobnost dobrého počasí na 90 % a riziko špatného počasí v přistávací oblasti by pokleslo na úroveň mezi nízkou a střední. Bude tedy ještě zajímavé sledovat, jak se celá situace vyvine.

  • Taikonauti na Měsíci do konce desetiletí?

    Taikonauti na Měsíci do konce desetiletí?

    Jiří Hošek22 komentářů

    O tom, že se v Číně vyvíjí národní program pilotovaných letů na Měsíc, prosakují zprávy již poměrně dlouho. V poslední době je koncept, který má vést k přistání čínských astronautů na Měsíci koncem tohoto desetiletí, postupně odhalován. Čínská vláda musí projekt ještě oficiálně schválit, protože jeho časový rámec leží mimo rozsah současného pětiletého plánu 2021 – 2025. Přestože dosud nebylo pilotované přistání na Měsíci formálně schváleno, práce na potřebných prvcích programu probíhají a zástupci kosmické agentury, průmyslu i státní média o lunárních ambicích otevřeně hovoří.

  • Kosmotýdeník 559 (29.5. – 3.6.)

    Kosmotýdeník 559 (29.5. – 3.6.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Další týden utekl jako voda a na vlnách odcházejících dní připlul pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které nabídl právě uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na unikátní „živé“ vysílání sondy Mars Express z oběžné dráhy Marsu, čímž se oslavilo neuvěřitelné dvacetileté výročí fungování této evropské sondy. V dalších tématech jsme se podívali na jihokorejský a severokorejský kosmický start, anebo na návrat mise Axiom 2 zpět na Zemi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Vypuštění poslední porce panelů iROSA

    ŽIVĚ A ČESKY: Vypuštění poslední porce panelů iROSA

    Dušan Majer12 komentářů

    Na floridské rampě 39A se ke startu chystá raketa Falcon 9, která měla podle původního plánu startovat už v sobotu. Špatné počasí si však vynutilo její odklad o jeden den a tak je start aktuálně plánován na 4. června v 18:12 SELČ. Nosič by měl na oběžnou dráhu dopravit kosmickou loď Dragon 2. generace, která přiveze na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby i vědecké experimenty. Největší pozornost však na sebe poutají dva svinovací fotovoltaické panely iROSA, které rozšíří schopnosti ISS generovat elektřinu. V minulých letech už byly na stanici dopraveny dvě porce těchto panelů a nyní tedy přichází poslední várka. Tento start Vám rádi nabídneme živě a s českým komentářem.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Nová porce vylepšených Starlinků

    ŽIVĚ A ČESKY: Nová porce vylepšených Starlinků

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Pokud jste se těšili na dnešní start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon, budete si muset počkat až na nedělní večer. Start mise CRS-28 totiž byl odložen o jeden den i z důvodu špatného počasí. To neříkám jen tak bezdůvodně – na nedělní dopoledne totiž má ze zhruba 5 kilometrů vzdálené rampy SLC-40 startovat jiný Falcon 9 s 22 družicemi Starlink v2 mini. Předpověď počasí vydaná ve čtvrtek však nebyla moc příznivá, když slibovala pouze 30% pravděpodobnost dobrých podmínek. Je tedy otázka, jak to bude vypadat zítra kolem poledne našeho času. Kromě primárního termínu v 11:56 SELČ jsou k dispozici také alternativy ve 12:46 a 13:36. Náš přenos bude každopádně připraven pro všechny zájemce.

  • Jihokorejská sonda posílá nádherné snímky Měsíce

    Jihokorejská sonda posílá nádherné snímky Měsíce

    Dušan Majer4 komentáře

    Danuri, první jihokorejská sonda určená ke studiu Měsíce je téměř v polovině své primární mise. Sondu vynesla raketa Falcon 9 startujcíí z Mysu Canaverel na Floridě a o 4 měsíce později, tedy v prosinci loňského roku, se Danuri usadila na oběžné dráze kolem Měsíce. Od té chvíle pečlivě sbírá data a pořizuje snímky měsíčního povrchu posetého bezpočtem kráterů.  Sonda Danuri obíhá přibližně 100 kilometrů nad povrchem Měsíce a data, která odešle na Zemi, jsou analyzována týmem expertů. Díky sondě Danuri (někdy se můžete setkat i se starším názvem KPLO – Korea Pathfinder Lunar Orbiter) se Jižní Korea stala teprve osmým státem či kosmickou agenturou, která dopravila své zařízení na oběžnou dráhu Měsíce.

  • První mise pro úklid oběžné dráhy má nosič

    První mise pro úklid oběžné dráhy má nosič

    Dušan Majer8 komentářů

    Švýcarský startup ClearSpace uzavřel smlouvu s firmou Arianespace na vynesení první mise, která zachytí nepoužívaný 100 kg vážící kosmický hardware a vstoupí s ním do atmosféry. V druhé polovině roku 2026 tedy má z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Vega-C, která jakožto sekundární náklad ponese na nízkou oběžnou dráhu Země družici ClearSpace-1, přičemž primární náklad startu bude časem oznámen. ClearSpace-1 bude naveden na sun-synchronní dráhu, na které provede přiblížení k dílu celkově druhé vypuštěné rakety Vega, která startovala v roce 2013 a spojí se s ním. Firma ClearSpace chce v praxi demonstrovat řadu nových technologií jako je záchyt neaktivního objektu pomocí čtyř robotických ramen následovaný řízeným zánikem „lovce“ i „kořisti“, tedy adaptéru VESPA (Vega Secondary Payload Adapter) v atmosféře Země.

  • Start Starlineru na první pilotovanou misi se posouvá

    Start Starlineru na první pilotovanou misi se posouvá

    Dušan Majer22 komentářů

    Agentura NASA a firma Boeing společně 25. května provedly společné zhodnocení Crew Flight Test, které předchází chystanému prvnímu letu této lodi s astronauty k Mezinárodní kosmické stanici. Během této kontroly týmy zodpovědné za průběh mise přezkoumaly zatím nedokončené úkoly, které zbývají před startem, který byl v té době plánován nejdříve na 21. července. Experti se zaměřili také na nově vznikající problémy, které je potřeba vyřešit před rozhodnutím o plnění paliva do kosmické lodi, k čemuž mělo podle tehdy platného harmonogramu dojít v červnu.

  • Vesmírné výzvy – květen 2023

    Vesmírné výzvy – květen 2023

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    V květnových Vesmírných výzvách mimo jiné uvidíte start pilotované komerční mise Ax-2, start pilotované lodi Shenzhou-16, dva ruské výstupy do volného prostoru, start nákladní lodi Tianzhou 6 nebo zahájení mise nákladní lodi Progress MS-23. Dále start dvou misí s družicemi TROPICS, výběr pilotovaného lunárního landeru pro Artemis V, start družice Viasat-3 Americas, vynesení družic Iridium NEXT / OneWeb, start družice BADR-8 (Arabsat 7B) a na závěr dalších pět misí Starlink. Užijte si tyto rekordně dlouhé Vesmírné výzvy. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • Webbův teleskop pozoroval výtrysk na Enceladu

    Webbův teleskop pozoroval výtrysk na Enceladu

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Výtrysk vodní páry ze Saturnova měsíce Enceladu o délce více než 9 600 kilometrů (pro lepší představu to odpovídá délce Eurásie od Irska k Japonsku) byl zaznamenán výzkumníky, kteří analyzují data z americko-evropsko-kanadské kosmické observatoře, Teleskopu Jamese Webba. Nejenže je to poprvé, kdy byl takový výron pozorován na takovou vzdálenost, ale měření z JWST nabídla vědcům vůbec poprvé přímý pohled na to, jak tento jev zásobuje vodou celou soustavu Saturnu a jeho prstenců. Enceladus je oceánský svět, který má ve srovnání se Zemí sotva čtyřprocentní velikost (jeho průměr dosahuje 505 kilometrů). Pro vědce však tento měsíc představuje jeden z nejzajímavějších objektů v celé naší soustavě, pokud jde o hledání mimozemského života. Mezi ledovým krunýřem a kamenným pláštěm se totiž nachází globální zásobárna slané vody. Zdejší sopky tu jako pozemské gejzíry vyvrhují ledové částice, vodní páru i organické látky z puklin na povrchu, kterým se neoficiálně přezdívá tygří pruhy.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗