sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (ViaSat-3 F2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

D-Orbit

Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.

EchoStar

Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.

Sceye

Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.

BlackSky

Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.

ESA

Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.

Astranis

Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.

Čínský institut

Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Co nám Webb ukáže 12. července?

O tom, že všichni fanoušci kosmonautiky už mají příští úterý (12. července) v kalendářích červeně zakroužkované, nikdo z naší redakce nepochybuje. V 16:30 SELČ má totiž začít vysílání agentur NASA a ESA, které představí první snímky a data z Teleskopu Jamese Webba. Nepůjde však již o testovací / kalibrační snímky, jakých jsme se dočkali v minulých měsících. Tentokrát už půjde o skutečná vědecká data. Americko-evropsko-kanadská observatoř tímto dnem také vstoupí do ostré služby a zahájí vědecká pozorování, ze kterých budou vědci čerpat ještě dlouhé desítky let. Nikdo však nevěděl, co přesně nás 12. července čeká. Nyní to již víme.

Vylepšená verze Vega-C míří ke startu

Zatímco o klasické raketě Vega jsme byli zvyklí hovořit jako o lehkém nosiči, její vylepšená verze Vega-C zesílila a proto si již zaslouží zařadit spíše mezi středně silné nosiče. První exemplář této nové evropské rakety je již téměř připraven na svůj premiérový let. Čtyři stupně rakety jsou připraveny přijmout aerodynamický kryt s nákladem a poté mohou začít závěrečné zkoušky, které předchází start z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Start mise VV21 je aktuálně plánován nejdříve na 13. července, ale významný vliv na termín vzletu nakonec budou mít podmínky v místě startu.

Indická GSLV Mk3 vynese družice Oneweb

Nejsilnější indická raketa si zkusí poprvé komerční vynášení nákladu. První takový start je naplánován na letošní říjen a další pak na leden příštího roku. Britská společnost Oneweb projevila zájem a podepsala s ISRO kontrakt, jak nedávno potvrdil ředitel agentury S. Somanath. To je samozřejmě vítané, protože zmíněná raketa podobný náklad ještě nevynášela. Přitom je to další krok v rozvoji tohoto nosiče. Komerční zahraniční starty přitom běžně obstarává raketa PSLV, která je schopna na polární oběžnou dráhu dopravit asi 1750 kg. GSLV Mk3 ovšem dokáže na přechodová dráhu ke geostacionární (GTO) dostat až 4 t. Jde o třístupňový nosič, který je zamýšlen také pro vynášení kosmické lodi s posádkou. ISRO se dlouhodobě snaží přilákat komerční zákazníky z kosmického sektoru. Jednou z překážek je slabá kadence a pak taky horší legislativa, kterou v současné době již projednává vláda. Nová úprava zákona umožní i větší zapojení tamního komerčního sektoru, který by mohl nabídnout vlastní kosmické rakety i nejrůznější družice.

Bude mít ČR svou vlastní lunární sondu?

Zhruba před rokem jsme Vás informovali o projektu české mise SLAVIA, která by měla studovat chemické složení meziplanetární hmoty, která vstupuje do zemské atmosféry, kde shoří a vytváří na obloze světelné stopy, kterým říkáme meteory. Tato mise však zatím nemá realizaci jistou – bude se o ni muset poprat v rámci tzv. Ambiciozních projektů i s dalšími návrhy, přičemž pokud se zadaří, mohly by se realizovat i dvě navržené mise. Dnes si proto představíme další projekt, který se uchází o realizaci. Jedná se o projekt LVICE2 (Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer), za jehož návrhem, vývojem a integrací stojí firma esc Aerospace s.r.o. Ta se již téměř 15 let podílí na vývoji elektroniky a softwaru pro mise Evropské vesmírné agentury. Sonda LVICE2 by se v případě realizace zaměřila na studium Měsíce, kolem kterého bude v dalších letech hodně živo.

Pozemní přípravy přístroje MIRI.

Testovací snímky z komplexního režimu přístroje MIRI

Takzvané inženýrské fotografie z Teleskopu Jamese Webba jsme už v minulých měsících viděli. Sloužily totiž ke kalibraci optických členů teleskopu. S tím, jak se blíží zveřejnění prvních vědeckých snímků a spekter, přišel čas pochlubit se také takzvanými inženýrskými spektrálními měřeními. A co víc, bude to rovnou z vědecky jedinečného přístroje MIRI, který jako jediný na palubě JWST dokáže sledovat vesmír na delších vlnách střední infračervené oblasti. Průvodci, kteří nám představí režim spektroskopie se středním rozlišením, budou v tomto případě experti na slovo vzatí. Tento text je překladem článku z blogu JWST, který v originále sepsali David Law ze STScI (Space Telescope Science Institute) a Alvaro Labiano z CAB (Centro de Astrobiologίa).

Zkoušky prvního spojení CubeSatů na oběžné dráze

Mise CPOD (CubeSat Proximity Operations and Demonstration) úspěšně odstartovala 25. května na raketě Falcon v rámci mise Transporter-5. Nyní se pozemní operátoři chystají na zahájení historicky první série manévrů, které povedou ke spojení tříjednotkových (3U) CubeSatů. Misi CPOD navrhla a postavila společnost Terran Orbital Corporation z kalifornského města Irvine. Jakmile dvojice malých družic dokončí kontroly svých systémů, mají demonstrovat celou sekvenci přibližování, pohybu ve vzájemné blízkosti a spojení na nízké oběžné dráze Země. CubeSaty jsou vybaveny vlastními pohonnými systémy, aby mohly během celé sekvence přesně manévrovat. ještě zajímavější je skutečnost, že vše proběhne autonomně bez zásahu pozemního střediska. Oba CubeSaty využijí mezidružicového datového spojení ke sdílení pozic podle GPS a dalších údajů. Na základě těchto dat pak bude palubní počítač provádět potřebné manévry. Na družicích jsou kamery, které zachytí snímky jednotlivých fází celého procesu, které pak budou odeslány na Zemi.

Kosmotýdeník 511 (27.6. – 3.7.)

Další týden je za námi a tentokrát to byl opravdu napěchovaný kosmický týden! Například jsme se dočkali celé řady kosmických startů a tomu budou odpovídat i témata článku. Kosmotýdeník vám jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které těchto sedm dní přineslo. Hlavním tématem bude tentokrát start indické rakety PSLV v nejlehčí verzi, která vynesla řadu zajímavých nákladů. Budeme se také věnovat start Atlasu V, přípravě nosiče Super Heavy Starship, či startu Launcher One. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VV_2022_06

Vesmírné výzvy – červen 2022

V úvodní reportáži červnových Vesmírných výzev se vydá na prověření dráhy pro budoucí stanici Gateway lunární CubeSat CAPSTONE. Dále se podíváme na nácvik předstartovních činností rakety SLS a dění na základně Boca Chica. Poté nás čeká plejáda několika startů z celého světa. Nejprve to bude čínská pilotovaná loď Shenzhou 14, poté ruská nákladní loď Progress MS-20 následovaná německou družicí SARah-1 a utajeným nákladem na americké raketě Falcon 9. Vesmírné výzvy zakončí start mise Starlink 4-19. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2022)

Na 3. dubna 2022 byl naplánován test tankování a odpočítávání rakety SLS pro misi Artemis I. Tým však nebyl schopen zajistit přetlak v uzavřených prostorech mobilní vypouštěcí plošiny, který měl zabránit hromadění nebezpečných plynů. Ventilátory, které jsou nutné k vytvoření přetlaku, prostě nefungovaly. K zahájení tankování nádrží proto z bezpečnostních důvodů nedošlo. Druhý pokus byl uskutečněn o 24 hodin později, tedy v den, kdy vyšel minulý díl našeho seriálu. Protože jedním z cílů testů je zjistit závady na pozemním zařízení i v raketě za účelem následných oprav, dostal se tým tentokrát v odpočítávání dál.

Panel sondy Lucy je už téměř kompletně rozevřen

Skoro před měsícem jsme se v článku věnovali tomu, jak pokročily snahy o rozevření jednoho fotovoltaického panelu sondy Lucy. Je tedy čas na aktualizaci. Šestého května totiž začal postupný proces, který trval až do 16. června. Tým postupoval opatrně a aktivoval oba motory jen na krátkou dobu, aby mohl pečlivě sledovat reakce konstrukce. Výsledky jsou potěšující – už před měsícem jsme psali, že se panel podařilo výrazně rozevřít a nyní je situace ještě lepší. Aktuální odhady rozveřenosti panelu se pohybují mezi hodnotami 353 a 357 stupňů (z celkových 360°, jelikož je panel kruhový). Panel je díky tomu pod mnohem větším pnutím, což jej výrazně více zpevňuje. Pozemní tým si je stále více jistý, že panel v současném stavu napnutí a stabilizace úspěšně splní požadavky mise.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.