sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes slavíme přesně 56 let od historicky prvního pilotovaného přistání lidí na jiném tělese, než je Země. Dne 20. července 1969 přistál lunární modul Eagle v Moři klidu s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem na palubě. Samotné přistání se uskutečnilo ve 20:17:40 UTC.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V pondělí 14. března odstartuje z rampy 3B na ostrově Kodiak na Aljašce raketa Rocket 3.3. Vynášený náklad se jmenuje S4 CROSSOVER a jde o technologický demonstrátor, který vyvinula firma NearSpace Launch. Zajímavostí je, že se družice nebude oddělovat od druhého stupně, ale zůstane k němu připojená až do zániku v atmosféře. Můžeme tak doufat, že nezanikne mnohem dřív, než je plánováno a že start bude úspěšný. Mezi funkce, které budou při této misi testovány, patří například vysílač Globestar nebo transceiver Iridium (Transceiver je zařízení, které umožňuje překlad toku informací z jednoho typu sítě na typ jiný).
Spojené moduly PPE a HALO kosmické stanice Gateway by mohly dorazit na vysoce eliptickou polární oběžnou dráhu NRHO kolem Měsíce na konci roku 2025. Na této sedmidenní oběžné dráze má stanice přelétávat ve výši 3 000 km nad severním pólem Měsíce a 70 000 km nad jeho jižním pólem. Díly obou modulů jsou již ve výrobě – na náhledové fotografii z prosince 2021 jsou díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO. Na stejné oběžné dráze NRHO se má už v létě 2025 v rámci mise Artemis 3 uskutečnit spojení Orionu a lunárního landeru Starship, který má dopravit dva ze čtyř astronautů na týdenní expedici do blízkosti jižního pólu Měsíce.
Ve švýcarské čisté místnosti vzniká velmi důležitý díl vyrobený z uhlíkových vláken prosycených polymerem. Jedná se o středové jádro evropské mise Hera. Zatímco evropská mise teprve vzniká, americká mise DART je již několik měsíců v kosmickém prostoru a míří vstříc dvojplanetce Didymos, na které si vyzkouší metodu kinetického nárazu pro případné odklonění objektu mířícího k Zemi. Sonda DART by měla menší ze dvou těles zasáhnout už letos 27. září. Ale zpět k misi Hera. Ta se vydá také ke dvojplanetce Didymos, kde bude studovat následky kolize. Bude tak trochu jako detektiv, který se po čase dostane na místo činu. Hera pečlivě nafotí kráter vytvořený nárazem sondy DART a také zmapuje složení planetky a její vnitřní stavbu.
Další týden je za námi a před vámi je teď připraveno čerstvé vydání pravidelného týdenního přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start íránské rakety Qased s vojenskou družicí. V dalších tématech se podíváme na to, zda náhodou Starliner neodstartuje dříve, nebo nahlédneme k hale VAB na Floridu, kde se připravuje první vývoz rakety SLS na rampu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
SaxaVord je druhým kosmodromem ve Spojeném království, který získal povolení k zahájení výstavby. Prvním kosmodromem byl Sutherland, který minulý rok také získal povolení ke stavbě. Spojené království pokračuje směrem k výstavbě a zprovoznění startovních ramp, které budou připraveny hostit řadu britských i mezinárodních poskytovatelů služeb vynášení nákladu na oběžnou dráhu už v tomto roce. 28. února bylo oznámeno, že kosmodrom SaxaVord obdržel plánovací povolení od místního úřadu. I když toto schválení formálně umožňuje zahájení výstavby kosmodromu, skotští ministři by mohli ve dvacetiosmidenním přezkumném období změnit konečné rozhodnutí. Zahájení stavby je naplánováno na konec tohoto měsíce a do provozu by měl být komplex uveden nejdříve ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Frank Strang, generální ředitel SaxaVord Spaceport, v oficiálním prohlášení uvedl: „Náš tým udělá vše, co bude v jeho silách, abychom dokázali dodržet tento termín.“
První sestavený exemplář nové americké supertěžké rakety by se měl 17. března poprvé vydat na startovní rampu LC-39B. Zatím se stále nachází v útrobách montážní haly VAB, kde byl v průběhu loňského roku postupně sestaven z jednotlivých dílů a kde prošel i prvními komplexními testy. Ty se nyní chýlí ke konci a vše směřuje k historickému vývozu na rampu. Neklamnou známkou, že se tato velká událost blíží, je postupné odtahování přístupových plošin, díky kterým se mohli technici v minulých měsících dostat ke všem částem nosiče. V rámci tohoto článku Vám přinášíme fotografie z haly VAB, na kterých je postup z minulých dní velmi dobře vidět.
Dalo by se říci, že všechno začalo sérií testů plně kompozitních nádrží na kryogenní pohonné látky, které podporovala agentura DARPA mající na starost technologický vývoj armádních projektů. Po několika letech vývoje se expertům z firmy Boeing podařilo dosáhnout významného pokroku z hlediska vývoje nádrží se sníženou hmotností. Důkazem je, že tato technologie se nyní v systému technologické vyzrálosti TRL (Technology Readiness Level) posunula na šestou úroveň. Návrh využívající plně kompozitní materiály má konkurovat tradičně používaným svařovaným nádržím. Boeing rozhodně není první firmou, která se pokusila postavit kompozitní nádrže pro raketu. Například společnost RocketLab je již běžně používá, ale v jejím případě jde o relativně malé díly.
Necelých dvanáct kilogramů, pohon na vodu a vědecké cíle rozeseté po různých oběžných drahách kolem Země, Měsíce a bodu L2. Dále výzkum radiačního prostředí, dopady blízkozemních planetek a další. To je krátký popis dalšího z deseti CubeSatů, které se svezou na misi Artemis I jako sekundární náklad. CubeSat Equueleus je druhý japonský CubeSat této mise a opět se jedná o komplikovaný stroj v malém obalu, kterému k dokonalosti chybí jen schopnost uvařit kávu. Ačkoli, vodu na tu kávu už veze a ohřát ji na 100 stupňů Celsia zvládne také…
Internet. V dnešní době je to asi jedna z nejdůležitějších a nejpotřebnějších věcí, kterou potřebujeme k životu v dnešním moderním světě. Pro většinu lidí, které známe je internetové připojení celkem běžná věc. Ovšem jsou na Zemi i místa, kde internet vůbec neznají, nebo je internetové připojení velmi těžko dostupné. To se má ale změnit. Společnost SpaceX, kterou jistě velmi dobře znáte, totiž již delší dobu buduje v kosmu svou konstelaci družic Starlink, které mají v budoucnu zajistit internetové připojení po celé naší planetě. SpaceX tyto družice do kosmu vysílá s opravdu velkou kadencí. Tomu nasvědčuje i to, že další várka těchto družic je už pod aerodynamickým krytem rakety Falcon 9 připravena ke startu. Konkrétně se bude jednat o 48 kusů těchto družic a stejně jako minulá várka jsou i tyto družice určeny pro takzvanou „Group 4“. Tato skupina družic Starlink obíhá Zemi ve výšce 540 km a se sklonem 53,2° vůči rovníku. Co se týče nějakých zajímavostí o samotných družicích, tak za zmínku stojí například laserová pojítka, která družicím Starlink slouží k vzájemné komunikaci na orbitě. V průběhu budování této konstelace se družice Starlink různě vyvíjely. Jedním
Firma Astra Space oznámila příčinu selhání mise ElaNA-41, která se uskutečnila 10. února 2022. Zajímavostí je, že firma neohlásila pouze jednu závadu, která způsobila ztrátu mise, ale hned dvě. Start se uskutečnil 10. února ve 21 hodin našeho času. První stupeň pracoval bez problémů, ale během oddělení stupňů došlo k anomálii vedoucí k tomu, že horní stupeň nedosáhl oběžné dráhy. Už na záběrech během přímého přenosu jsme mohli vidět jednu ze dvou závad a tou bylo špatné oddělení aerodynamického krytu. Nakonec se ale ukázalo, že i kdyby se kryt správně oddělil, měla by raketa další problém. Jaký? Nato se pojďme teď podívat.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
