sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Rozhodnutí Švýcarska neúčastnit se programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus během cyklu financování 2028–2034 oživilo širší debatu o hodnotě přispívání do programu sběru dat, když je velká část jeho dat stále volně dostupná po celém světě.
Společnost Astrobotic představila lunární přistávací modul, který plánuje vypustit koncem tohoto roku a který bude předvojem ambicí NASA v oblasti nové lunární základny.
Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) žádá kosmický průmysl o podněty k tomu, jak by Spojené státy mohly rychle obnovit kritické vesmírné kapacity v případě, že by během konfliktu byly družice vyřazeny z provozu nebo zničeny.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Lockheed Martin kontrakt v hodnotě 514 milionů dolarů na výstavbu dvou dalších družic GPS 3F.
Izraelská společnost Gilat Satellite Networks plánuje rozšířit své obranné kapacity akvizicí většiny komunikačního byznysu společnosti Comtech souvisejícího s vesmírem,
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
Evropská kosmická agentura udělila společnosti AAC Clyde Space kontrakt v hodnotě 10,9 milionu eur (12,6 milionu dolarů) na dokončení vývoje a demonstrace družice VHF Data Exchange System (VDES) pro program Inflecion pro zvyšování povědomí o námořní oblasti.
Společnost LeoLabs 10. června oznámila, že v indicko-pacifické oblasti nasadila mobilní radar pro sledování vesmíru, který se používá k monitorování čínských družic a dalších kosmických zařízení.
Startup Arkadia Space, který se zabývá pohonem kosmických zařízení, podepsal smlouvu na dodávku trysek pro družici, kterou staví společnost Reflex Aerospace.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí a tak je čas si je zrekapitulovat v pravidelně vycházejícím souhrnu kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na sluneční bouře, které v pozemské atmosféře vytvořily spektakulární polární záře. Na událost se podíváme z pohledu NASA. Zajímat nás bude nejen stav družic na oběžné dráze, ale také to, jak tato výjimečná událost přispěje k poznání tohoto přírodního jevu a jak k tomu mohou dopomoci také běžní lidé. V dalších tématech nás čeká rekordní počet startů a přistání jednoho prvního stupně Falconu 9, přípravy na čtvrtý integrovaný let Super Heavy Starship a také jedna zásadní událost – podepsání dohody mezi ESA a NASA o vzájemné spolupráci na vyslání evropského vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Zatímco týmy expertů z NASA pracujících na projektu VIPER pečlivě stavěly letový exemplář vozítka, které se vydá k jižnímu pólu Měsíce, část jejich kolegů se také věnovala přípravám environmentálních zkoušek tohoto roveru. V dubnu se všichni dočkali důležitého milníku, když projekt prošel zhodnocením připravenosti na zkoušky systémů (System Test Readiness Review), v rámci kterého byla prověřena připravenost zázemí, procedur i pracovníků na zátěžové zkoušky roveru VIPER. Tyto testy jsou velmi důležité, protože vystaví rover podmínkám, které zažije při startu i přistání, ale také během pobytu u jižního pólu Měsíce.
Evropská kosmická agentura ESA a její americká kolegyně NASA včera stvrdily svou spolupráci na projektu marsovského roveru Rosalind Franklin. Podpis dohody stvrzuje důležitý americký podíl na zajištění celé mise – třeba zajištění nosné rakety, prvky pohonného systému nezbytné pro přistání na Marsu, nebo topná tělíska pro samotný rover. Zástupci obou agentur podepsali nové Memorandum o porozumění, čímž formálně potvrdili poskytnutí klíčových služeb a systémů pro misi roveru Rosalind Franklin. ESA nyní počítá se startem této mimořádné mise v roce 2028. Půjde o její nejambicióznější průzkumnou misi, která bude pátrat po stopách dávného (či dokonce současného) života na Marsu.
Evropsko-japonskou misi BepiColombo potkal problém, který jí znemožnil využívat pohonný systém na plný tah. Sestava je tvořena třemi hlavními samostatnými částmi. Kromě vlastních vědeckých sond MMO (též Mio) a MPO je zde pohonný modul MTM (Mercury Transfer Module). Jednotlivé části se od sebe oddělí až poté, co celá sestava vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Fotovoltaické panely a iontové motory na MTM slouží k vytváření tahu, který mise potřebuje během své komplikované cesty ze Země k Merkuru. Ovšem 26. dubna, kdy měla sestava naplánovaný začátek velkého manévru, nebyl modul MTM schopen dodat iontovým motorům dostatek elektrické energie.
Struktura obytného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway je v průmyslovém závodě Thales Alenia Space v Turíně připravována na statickou zátěžovou zkoušku. V minulém dílu jsme ukázali fotografii modulu z března 2024, dnešní náhledová fotografie je poněkud starší, z října 2023. Montáž energetického a pohonného modulu PPE probíhá v závodě Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii. Maxar nedávno převzal první ze dvou letových nádrží na dvousložkové pohonné hmoty. Byl dokončen podrobný přezkum CDR modulu PPE a následuje CDR jednotlivých subsystémů. Nosnou raketou spojené sestavy bude Falcon Heavy, jehož centrální stupeň i boční stupně poletí v jednorázové konfiguraci. Podle odhadu NASA se spolehlivostí 70 % by ke startu mělo dojít do konce roku 2027.
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 11. května založila první české vědecko-výzkumné pracoviště zaměřené na oblast vesmíru. Tomuto kroku předcházelo osm let mezinárodní činnosti v oblasti kosmického výzkumu. Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory bude mít přesah i mimo kosmický výzkum. Jeho specializace na fungování člověka a malých sociálních skupin se uplatní v širokém spektru exponovaných profesí. Datum spuštění Institutu nebylo zvoleno náhodně. V tento den by 90. oslavil Jaroslav Sýkora, stíhací pilot a sociolog, byl zakladatelem kosmického výzkumu v Česku.
Před pár týdny tým inženýrů opatrně vybalil evropskou družici EarthCARE z jejího ochranného přepravního kontejneru, čímž začal pečlivý proces inspekce, zkoušek a příprav na start, který by měl proběhnout koncem měsíce z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Mezi položkami rozsáhlého seznamu úkolů se vinula důsledná snaha zaručit, že družice je v bezvadném stavu. To podtrhuje důkladnou pozornost zaměřenou na detaily, které jsou nezbytné k tomu, aby byla EarthCARE připravena ke startu. K zajištění správného fungování čtyř palubních přístrojů je naprosto klíčové, aby družice zůstala absolutně čistá.
Na konci června by měla odstartovat nová evropská raketa Ariane 6, která se stane páteří evropských raketových nosičů. Modulární nosič umožní vynášet těžké objekty, více kusů družic pro kosmické konstelace, více větších družic i sdílené mise složené z řady malých nákladů. Multifunkčnost této rakety prezentuje i první start, během kterého bude vynesena pestrá plejáda CubeSatů, návratových těles a experimentů, které dodaly komerční firmy, NASA, ESA i univerzity. První start s sebou nese vždy velké riziko, a tak mnoho společností a agentur při prvních misích vynáší hmotnostní makety, které mají ověřit zatížení rakety během letu. Ne tak Ariane 6. Při prvním startu byla nabídnuta kapacita řadě zájemců, kteří připravili vědecky a mnohdy i konstrukčně velmi zajímavá zařízení. A jelikož je tato raketa z části (a to dost významné) vyráběna také v České republice (třeba v Klatovech v závodu společnosti ATC Space), zaslouží si řádnou pozornost. Postupně si proto představíme jednotlivé náklady této historicky první mise.
Planetoložka Abigail Fraeman, z Jet Propulsion Laboratory sepsala pro web NASA krátké shrnutí událostí okolo roveru Curiosity. Pro zachování autenticity jejího vyprávění ,ponecháme v našem překladu formu původního textu, který byl sepsán k 10. květnu. Na středu jsme naplánovali docela dlouhou trasu s mnoha zatáčkami přes hodně nerovný terén, takže tým měl radost, když zjistil, že se vše podařilo podle plánu a dnes ráno okolo 4. hodiny ráno Pacifického času jsme přijali data. Úspěšný přejezd znamená, že Curiosity nyní parkuje v jižní části Pinnacle Ridge, což je poslední část hřebenu Gediz Vallis, jehož průzkum jsme si naplánovali před přejezdem kanálu Gediz Vallis. Minulý týden jsme navštívili severní část Pinnacle Ridge, kde jsme nasbírali všemožné údaje, které nám prozradí hodně o složení a textuře hornin, které tvoří hřeben.
I v tomto týdnu přinesla kosmonautika řadu zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním týdenním přehledu. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal geologický výcvik v terénu pro program Artemis. Účastníky tohoto výcviku však nebyli astronauti, ale zaměstnanci NASA, u kterých byste to zřejmě nečekali. V dalších tématech se podíváme například na zahájení americké simulované mise k Marsu, anebo se ohlédneme za nově představenými skafandry od SpaceX. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
