sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Cygnus NG-23)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Armada

Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.

Boeing

Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.

Eutelsat

Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.

FCC

Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.

Apophis

Mise k asteroidu Apophis pod vedením Evropy probíhá podle plánu, přičemž v nadcházejících měsících budou v Evropě i Japonsku přijata klíčová rozhodnutí o financování.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění, Věda a výzkum
Základní schéma observatoře LISA. Obrázek pochopitelně není ve správném měřítku.

Novinky ve výzkumu gravitačních vln – 1. díl

Gravitační vlny jsou fenomén, který nás provází již více než sto roků. Jejich existenci máme nicméně spolehlivě potvrzenou až od 70. let, přímo jsme je spatřili dokonce až roku 2015. Zasloužily se o to dva detektory LIGO ve Spojených státech amerických, které viděly splynutí dvou černých děr asi 1,5 miliardy světelných let od nás. Později se k nim přidaly taktéž detektory VIRGO v Itálii a KAGRA v Japonsku, které zaznamenaly dohromady do konce roku 2021 91 gravitačních událostí. A protože v tuto chvíli probíhá již čtvrtý běh detektorů a výsledky opět nejsou nezajímavé, společně se na ně dnes podíváme v prvním dílu nepravidelného seriálu, který vám bude přinášet novinky právě z této nesmírně zajímavé a perspektivní oblasti výzkumu.

ŽIVĚ A ČESKY: Reparát H3 a přílet Progressu k ISS

Noc na sobotu bude opět patřit fanouškům kosmonautiky. V její druhé polovině (od 1:22 do 5:06 SEČ) totiž bude otevřené startovní okno pro japonskou raketu H3, která se vydá na svůj druhý let. Ten první skončil zhruba před rokem havárií kvůli selhání druhého stupně. Inženýři se proto snaží, aby druhý let dopadl výrazně lépe. Agentura JAXA zatím tento testovací let TF-2 s dvojicí malých družic směřuje na začátek startovního okna. Ráno nás pak bude čekat přílet nákladní kosmické lodi Progress MS-26 k Mezinárodní kosmické stanici, se kterou by se měla spojit v automatickém režimu okolo 7:12 našeho času. Obě dvě události Vám přineseme v živě a česky komentovaných přenosech.

SLEDUJEME: Lander Nova-C Odysseus míří k Měsíci

15. února v 7:05 odstartoval z floridské rampy LC-39A Falcon 9 od SpaceX, který na protáhlou dráhu okolo Země dopravil první exemplář lunárního landeru Nova-C od firmy Intuitive Machines. Ten má v rámci mise IM-1 dopravit na povrch Měsíce vědecké experimenty, technologické demonstrátory, ale i komerční náklady. V tomto průběžně aktualizovaném článku najdete na jednom místě všechny aktuální informace, které se objeví. Budeme zde pokrývat celý průběh mise až do samotného přistání, pro které připravíme samostatný článek s živě a česky komentovaným vysíláním. Článek bude po celou dobu připnutý na nejvyšší pozici hlavní stránky našeho webu, aby jej mohl každý snadno otevřít.

ŽIVĚ A ČESKY: Tři komentované přenosy během osmi hodin!

Všechny ponocovače dnes čeká opravdu velká výzva, jelikož se sešly hned čtyři starty během osmi hodin, což je situace, která se moc často nestává. Jako první je v plánu start Falconu 9 na misi USSF-124, při níž má být vyneseno celkem šest družic, které budou sloužit pro monitorování balistických a hypersonických střel. Při druhém startu se opět můžeme těšit na Falcon 9, který tentokrát poletí s další várkou dvaadvaceti družic Starlink. Napotřetí nás čeká start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-26, která na ISS dopraví přibližně 2 518 kilogramů zásob včetně vody, dusíku, potravin, oblečení a vědeckých experimentů. Jako poslední je znovu v plánu start odloženého Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines, který byl v dnešních ranních hodinách odložen kvůli nevyhovujícím teplotám metanu před zahájením tankování.

Laserový experiment na Deep Space Network

Hybridní anténa sítě Deep Space Network (DSN), schopná přijímat jak rádiové frekvence, tak i optické signály infračerveného laseru, dokázala zachytit a dekódovat laserovou zprávu ze zařízení DSOC, která se nachází na sondě Psyche. Tento experiment ukazuje možnosti dalšího vývoje antén sítě DSN, přes které s pomocí rádiových vln komunikují kosmické sondy. Ukázalo se, že by existující technologii bylo možné dodatečně využít i pro optickou (nebo chcete-li laserovou) komunikaci. Nahuštěním více dat do přenosu otevře laserová komunikace nové možnosti průzkumu a zároveň podpoří síť DSN při rostoucí poptávce po ní.

ŽIVĚ A ČESKY: Intuitive Machines a jejich cesta k Měsíci

Na Svatého Valentýna čeká všechny milovníky kosmonautiky další z řady zajímavých misí. Řeč je konkrétně o startu Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines. Ten vznikl v rámci programu Commercial Lunar Payload Services agentury NASA. Na tuto misi se vydá lander pojmenovaný Odysseus. Dokáže na Měsíc dopravit až 130 kilogramů nákladu, přičemž tentokrát se na jeho palubě bude nacházet šest přístrojů, z nichž pět bude nějakým způsobem spojeno s přistáním. Například RFMG je palivoměr, který je sestrojen pro určování množství paliva v prostředí s nízkou gravitací. LRA je koutový odražeč, díky kterému se bude moci přesně určit místo přistání. LN-1 má zase demonstrovat autonomní navigaci. Jediný vědecký přístroj na palubě je ROSLES, který se zaměří na studium fotoelektronového obalu nad měsíčním regolitem.

Modulu HALO zatím chybí koncové stěny

Gateway (únor 2024)

V minulém dílu jsme informovali o odkladu vynesení modulů HALO a PPE z října 2025 na pozdější datum. Důvodem je poskytnutí dodatečného času výrobcům obou modulů. HALO a PPE mají být vyneseny společně nosnou raketou Falcon Heavy a na oběžné dráze Měsíce se mají stát základem kosmické stanice Gateway. I nový termín startu má mít dostatečný předstih před misí Artemis 4, plánovanou na září 2028.

Zřejmě testovací první stupeň rakety New Glenn

Maketa rakety New Glenn na rampě

Na konci roku 2021 firma Blue Origin předpokládala, že si v prosinci 2022 připíše splněný milník v podobě makety rakety New Glenn na startovní rampě. K tomu však nedošlo ani v avizovaném termínu, ani v průběhu celého roku 2023. Dočkali jsme se až v noci na dnešek, tedy zhruba o 14 měsíců později, než se čekalo. Zpoždění zřejmě souvisí s maximální koncentrací firmy na dodávky motorů BE-4 pro raketu Vulcan. Ta si na začátku ledna připsala svůj první start (rovnou úspěšná), takže se Blue Origin může začít opět více věnovat projektu vlastního nosiče New Glenn.

XPoSat: Tajemství rentgenových paprsků

Vesmír je plný tajemství a úžasných jevů a my máme obrovské štěstí, že máme dostatečně velký mozek, který nám umožnuje zkoumat a odhalovat pravdy o samotné podstatě života. Je to ve skutečnosti velmi pozoruhodné, jak něco tak malého zkoumá doslova nekonečný vesmír. Jak je to možné? Zejména díky robotickým průzkumníkům, kteří to díky svému důmyslnému designu umožnují. Další dálkovou observatoří pro průzkum vesmíru je právě XPoSat, která nám může být skvělým příkladem, jak vlastně probíhá naše snaha o porozumění kosmu. Kdo by to řekl, že něco tak (ne)obyčejného jako světlo je jedním z hlavních zdrojů našeho porozumění vesmíru. Je to v podstatě elektromagnetické záření, které má různé vlnové délky a frekvence. Na základě těchto charakteristik je kategorizujeme a označujeme kombinací jako elektromagnetické spektrum. Součástí této škály je i rentgenové záření, které spadá do kategorie vlnových délek 0,01-10 nm (nanometr). Každý z Vás jistě někdy slyšel o rentgenu. Tedy přístroji, který dokáže odhalit každou zlomenou kost v těle. Ti znalejší vědí, že za objevením tzv. paprsků X stojí Wilhelm Conrad Röntgen. Stalo se tak 8. listopadu 1895 a za svůj objev dostal historicky vůbec první Nobelovu

Kosmotýdeník 595 (5.2. – 11.2.)

Rok 2024 přináší jednu zajímavou kosmonautickou událost za druhou a tak i v dalším týdnu budeme mít v pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí posledních sedmi dní o čem psát. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal stav přípravy rakety Ariane 6 na její první misi. Pro Evropu se jedná o naprosto klíčový nosič. V dalším tématu se zaměříme i na návrat komerční mise Axiom-3, která úspěšně skončila v pátek přistáním u břehů Floridy. Čeká nás také pohled na přípravu startu dalšího lunárního landeru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.