Swissto12
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Spolupráce mezi kosmickými agenturami je trendem posledních let, přesto se stále objevují kombinace agentur, jaké jsme tu ve velkém měřítku ještě nikdy neměli. Nyní nás jedna taková velká premiéra čeká. Na startovní rampě kosmodromu Šríharikota totiž stojí raketa GLSV Mk II, která má na nízkou oběžnou dráhu vynést společné dílo indické a americké kosmické agentury, radarovou družici NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar). Tato družice bude využívat dvě frekvence k pozorování Země (například ledový pokryv Antarktidy, následků zemětřesení, sesuvů půdy, tsunami, či výbuchů sopek) a podle některých zdrojů by se mohlo jednat o vůbec nejdražší družici určenou ke sledování naší planety.
Odkud bude čerpat elektřinu budoucí základna na Měsíci, či Marsu? Fotovoltaické panely jsou sice spolehlivá a ozkoušená možnost, ale s tím, jak porostou nároky základny, přijde chvíle, kdy jediným rozumným řešením budou jaderné reaktory. A kdo ví, možná u toho bude i technologie z České republiky. Společnost Stellar Nuclear totiž obdržela grant na vývoj takového jaderného mikroreaktoru, který by kromě zmíněných základen mohl zásobovat elektřinou i kosmické lodě. Projekt dostal název RAVEN a má se jednat o univerzální jaderný reaktor pro raketový pohon a povrchové aplikace. V zásadě se jedná o malý modulární reaktor využitelný s drobnými obměnami v kosmickém prostoru i na pevných površích kosmických těles, který by kromě elektřiny mohl dodávat i teplo. Vývoj projektu podpořila Technologická agentura České republiky v rámci programu Theta 2 na podporu aplikovaného výzkumu a inovací v energetice, který má za cíl přispět k transformaci a modernizaci energetického sektoru.
Týmy expertů se pilně připravují na první pilotovanou výpravu z programu Artemis, v rámci které se čtyřčlenná posádka během desetidenní výpravy vydá k Měsíci a pak zase zpět. Inženýři z programu Exploration Ground Systems Program proto v rámci příprav otestovali nový kulový zásobník vodíku, ve kterém se bude skladovat kryogenní palivo (vodík) rakety SLS. Tento zásobník se nachází na Kennedyho středisku na Floridě u startovního komplexu LC-39B.
Velitelka Zena Cardman z USA, její krajan a pilot mise, Michael Fincke, společně s Kimijou Jui z Japonska a Olegem Platonovem z Ruska přistáli 26. července přibližně deset minut po místním polední na Launch and Landing Facility Kennedyho střediska na Floridě, kam dorazili po dvouhodinové cestě z Houstonu. Posádka mise Crew-11 stráví dalších několik dní před svým startem k Mezinárodní kosmické stanici v karanténě. Budou se věnovat také přípravě na předstartovní činnosti v budově Neil A. Armstrong Operations and Checkout Building. Jejich start v rámci programu Commercial Crew Program je plánován nejdříve na 31. července v 18:09 SELČ z rampy 39A na Kennedyho středisku a o vynesení lodi Crew Dragon se postará raketa Falcon 9.
Máme za sebou týden bohatý na starty, ale také některé odklady. Kosmotýdeník se v hlavním tématu proto bude věnovat důvodům odkladu rakety Falcon 9, která měla startovat s družicemi TRACERS. Podíváme se také na neveselé téma mohutných odchodů zaměstnanců z agentury NASA. Proč lidé odcházejí ještě předtím, než bude schválen rozpočet agentury? Čeká nás také jeden připravovaný čínský start a lovení trosek Super Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Americká sonda Europa Clipper pořídila 28. února 2025 tuto fotografii Marsu a jeho měsíců Phobos (blíže k Marsu) a Deimos (v levém horním rohu), když se blížila k Rudé planetě na své cestě vstříc Jupiteru, kde bude studovat ledový měsíc Europa. Následující den pak sonda prolétla kolem Marsu, čímž využila gravitace planety k úpravě své trajektorie. V době, kdy palubní přístroj E-THEMIS (Europa Thermal Emission Imaging System), pořídil tento snímek, nacházela se sonda přibližně 900 000 kilometrů od Marsu. Prezentovaný obrázek je složen z 200 individuálních snímků, které byly součástí kontinuálního snímkování. V jeho rámci vzniklo 1100 snímků, které byly pořizovány ve zhruba sekundových intervalech po dobu přibližně 20 minut. Vědci využili drobné stopy měsíců ke kontrole, že je kamera správně zaostřena.
Cesta první evropské meteodružice MetOp Second Generation, která mezi svými přístroji ponese i Copernicus Sentinel-5, ke startu nabírá nezadržitelné tempo. Specialisté na evropském kosmodromu v jihoamerickém Kourou dokončili kriticky důležitý a také nebezpečný úkol plnění nádrží družice pohonnými látkami. Mohou si tak odškrtnout důležitý milník v harmonogramu závěrečných předstartovních příprav. Družice MetOP-SG-A1, která by měla odstartovat v srpnu na raketě Ariane 6, je prvním zástupcem série tří párů družic. Příští rok ji bude následovat partnerská družice MeOp-SG-B1.
Pokud z nějakého důvodu nebudete v noci na zítřek moci, či chtít spát, máme pro Vás tip. Evropskou raketu Vega-C čeká ve 4:03 SELČ start z kosmodromu v Kourou. Na nízkou oběžnou dráhu dopraví především čtveřici francouzských snímkovacích družic CO3D (Constellation Optique en 3D), které mají denně pořizovat stereosnímky naší planety s povrchovým rozlišením 50 centimetrů a postupně vytvoří špičkovou 3D mapu pevnin. Každá z družic váží zhruba 285 kg a celá letka se připojí k optickým a radarovým družicím firmy Airbus, aby posílila schopnost firmy naplnit poptávku trhu po stále kvalitnějších produktech. Společně s těmito družicemi vyrazí do kosmického prostoru i 180 kg těžká družice MicroCarb, která bude na celém světě mapovat zdroje oxidu uhličitého i místa, kde je spotřebováván. palubní analyzátor dosáhne vysoké přesnosti v řádu jedné částice na milion s velikostí pixelu 4,5 × 9 km.
Člověk se ani nenadál a polovina letních prázdnin mizí nenávratně v propasti historie. Ještě než se ale s červencem definitivně rozloučíme, zbývá nám jedna milá tradice. Poslední pátek v měsíci s sebou jako obvykle přináší další (tentokrát již 78.) díl Pokecu s kosmonautixem. Začínáme v osm hodin večer a poté budeme v rámci přímého přenosu zhruba po dobu dvou hodin odpovídat na dotazy, které napíšete do chatu. Pokud Vás tedy kosmonautika zajímá, můžete s námi strávit klidný večer u tématu, které nás spojuje. Svými dotazy navíc přímo ovlivňujete podobu pořadu – rozhodujete, o čem se bude mluvit.
Létající stroje nejsou jen doménou Země. Vědci, inženýři a kosmické agentury už desítky let zkoumají, jak posílat drony, balony, letouny a další roztodivné automaty na jiné planety a měsíce. A jejich nasazení bude stoupat. Všechny sondy, družice, moduly jsou samozřejmě také létající stroje, ale nás bude zajímat jiná, užší kategorie automatů. Od Marsu po Venuši až do odlehlých koutů Sluneční soustavy, tyto technologie nám pomáhají odhalovat tajemství vesmíru. Pojďme se podívat na pár nejzajímavějších nápadů z minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.