sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Portal Space Systems

Společnost Portal Space Systems získala 17,5 milionu dolarů v počátečním kole investic, které umožní podniku vyvinout a předvést vysoce ovladatelnou družici Supernova využívající sluneční světlo k pohonu tepelného pohonného systému.

Haven-1

Společnost Vast oznámila 3. dubna, že podepsala dohodu s NASA o provedení environmentálního testování modulu vesmírné stanice Haven-1 v testovacím zařízení Neila Armstronga v Ohiu.

SpinLaunch

Společnost SpinLaunch 3. dubna oznámila, že podepsala smlouvu v hodnotě 122,5 milionu eur s výrobcem malých družic Kongsberg NanoAvionics na výrobu 280 družic pro konstelaci zvanou Meridian Space.

Jared Isaacman

Obchodní výbor Senátu USA uspořádá příští týden potvrzovací slyšení, které má potvrdit Jareda Isaacmana jako nového administrátora NASA. Slyšení, plánované na 9. dubna bude také zvažovat nominaci Olivie Trustyové na členku Federal Communications Commission.

Exail

Společnost Exail, zabývající se vesmírnou komunikací, oznamuje spuštění Spacelink-PCE emulátoru nejnovější generace. Spacelink-PCE je navržený tak, aby přesně replikoval kanál šíření vln mezi družicí a pozemní stanicí. Umožňuje tak testovat, optimalizovat a ověřovat výkon a spolehlivost družicových komunikačních systémů.

Slingshot Aerospace

Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.

Frontgrade Gaisler

Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.

ULA

United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Gravitační tanec sondy Lunar Trailblazer se Zemí, Měsícem a Sluncem

Před příletem k Měsíci bude malá sonda Lunar Trailblazer několik měsíců využívat gravitaci Slunce, Země a Měsíce k postupnému vyrovnání dráhy pro zachycení na oběžné dráze Měsíce. Sonda dorazila na Floridu s dostatečným předstihem před svým startem (plánovaným na konec února) a dnes je již integrovaná na raketě Falcon 9. Sonda byla vyrobena firmou Lockheed Martin v coloradském Littletonu a má startovat z rapy 39A na Kennedyho středisku nejdříve 27. února společně s druhým lunárním landerem od firmy Intuitive Machines.

Zánik horního stupně Falconu 9 byl vidět i z ČR

Nejen z území České republiky, ale i z okolních států mohli lidé dnes ráno sledovat na obloze nezvyklou podívanou, ovšem pouze pokud šlo o ranní ptáčata. Okolo 4:45 SEČ se totiž na obloze objevil pomalu se pohybující zářivý objekt, ze kterého odpadávaly menší kusy a hořely v atmosféře. To, že celé představení trvalo skoro minutu, nám říká, že nešlo o objekt přírodního původu – meteor či bolid, ale o objekt umělý, tedy člověkem vytvořený. Různé kosmické kameny totiž do naší atmosféry vstupují větší rychlostí, často dokonce mnohem větší. Prvotní zprávy hovořily o tom, že se jednalo o zánik družice Starlink, která byla vypuštěna v roce 2020, ovšem pak se pravda ukázala.

Důležitý průlet Solar orbiteru kolem Venuše

Od svého startu v roce 2020 provedla evropská sonda Solar orbiter hned několik gravitačních manévrů u Země i Venuše, které postupně snížily její oběžnou dráhu a sonda se tak mohla více přiblížit ke Slunci. Zatím ještě nikdy se však nedostala tak blízko k povrchu Venuše, jako včera, 18. února 2025. Ve 21:48 SEČ prolétla jen 379 kilometrů od Venuše. Pro srovnání, Mezinárodní kosmická stanice krouží kolem Země ve výšce zhruba 415 kilometrů.

PRIME-1 vyšlape cestu k budoucím lunárním misím

Na průzkum podpovrchových vrstev Měsíce a analýzu prostorového rozložení lunárních zdrojů se připravuje technologický demonstrátor PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Jeho dva klíčové díly mají v praxi demonstrovat schopnost extrahovat a analyzovat podpovrchový lunární materiál, aby bylo možné lépe porozumět lunárnímu prostředí a podpovrchovým zdrojům. Tento technologický demonstrátor tak vyšlape cestu k udržitelnému pilotovanému průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis.

Bude mít Evropa vlastní jaderný pohon?

Žijeme na sklonku nové éry letů do vesmíru. Na oběžné dráze Země pomalu, ale jistě dosluhuje doposud největší a nejsložitější kosmický projekt v dějinách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mezinárodní kosmická stanice ISS. Tato unikátní laboratoř nás učí, jak pracovat ve speciálních podmínkách panujících v blízkosti naší planety a to nepřetržitě již 24 let. Největší partneři tohoto projektu: Spojené státy, Rusko, Japonsko, Kanada a ESA řeší, jakým směrem se po éře ISS vydat. Geopolitická situace se výrazně změnila a do megalomanských mezinárodních projektů se nikomu moc nechce. Čína si na oběžné dráze vybudovala vlastní laboratoř –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Nebeský palác a má v plánu v těchto aktivitách i nadále pokračovat. Pracuje se i na pilotovaných misích k Měsíci, které budou spojeny s vybudováním trvalé základny na povrchu. Americký program Artemis je sice ambiciózní, ale postupuje kupředu velmi pomalu. Rusko se zmítá v krizi a jen těžko lze očekávat velké věci na vlastní pěst. Spolupráci na zamýšlené stanici Gateway na cislunární oběžné dráze kdysi odmítlo a růžově nevypadá ani jejich plánovaná účast na čínských projektech. Spojené státy pak ve velkém spoléhají na soukromý sektor. Ten slibuje stavbu menších kosmických laboratoří na nízké oběžné

Evropský kosmický optický komunikační systém HydRON

Evropská kosmická agentura ESA podepsala smlouvu s firmou Thales Alenia Space na vývoj druhého segmentu jejího systému HydRON (High-throughput Digital and Optical Network). Jedná se o pokročilý laserový systém využívající lasery, který má proměnit způsob, jakým v kosmickém prostoru komunikujeme. V této fázi se má na nízkou oběžnou dráhu Země dostat malý družicový sběrač schopný datového spojení s objekty na různých oběžných drahách pomocí špičkové optické technologie.

SaxaVord

Kosmotýdeník 648 (10. 2. – 16. 2.)

Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude ve Skotsku. Je hned několik firem, které odtud mají zájem létat, a prvního startu bychom se mohli dočkat už letos. V dalších tématech si ukážeme další pokořený rekord prvního stupně Falconu 9, pojmenování čínských lunárních skafandrů a vozítka a zkontrolujeme i aktuální polohu lunárního landeru Blue Ghost. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

kb_07

Kosmické Brno | 07 – Spacemanic a LASAR / LASARSat

Na střední škole dělá člověk různé věci. Ale chystat družici a shánět na ni peníze i vědecké vybavení? To není vůbec obvyklé! Přesto se i takoví středoškoláci najdou. Studentský tým LASAR uspěl ve Spojených státech se svou myšlenkou střílet na družice lasery a zkoušet je tak restartovat, případně likvidovat kosmické smetí. S tím, aby se tato myšlenka mohla zhmotnit do praktických zkoušek, pomohla studentům osvědčená brněnská firma Spacemanic, která má bohaté zkušenosti se stavbou malých družic. Svůj hardware nakonec do CubeSatu LASARSat umístily i další společnosti a 21. prosince 2024 mohla být tato družice vynesena raketou Falcon 9 v rámci mise Bandwagon-2. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v lednu roku 2025. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz

NASA chystá raketu SLS na budoucnost pomocí výrobních inovací

Americký program Artemis má za cíl dopravovat na Měsíc i do dalších destinací hlubšího vesmíru astronauty i bezpilotní náklady včetně vědeckých experimentů pomocí supertěžké rakety SLS (Space Launch System). Počínaje misí Artemis IV bude kosmická loď s astronauty doplněna dalšími náklady, které bude vynášet vylepšená verze rakety SLS, která bývá označována jako SLS BLock 1B. Tato verze má vynášet třeba moduly lunární kosmické stanice určené k dlouhodobému průzkumu Měsíce a k vyšlapání budoucích cest k Marsu. Aby bylo možné vynášet tyto pokročilé náklady, inženýři z Marshallova střediska v alabamském Huntsville postavili kuželovitý adaptér, který bude klíčovou součástí SLS Block 1B.

Se studenty poletí na Zero-G letu i Aleš Svoboda

Program Česká cesta do vesmíru, který posiluje české kosmické aktivity i jejich popularizaci a inspiruje mladou generaci k zájmu o technické a přírodovědné obory, má vrcholit za pár let vysláním občana ČR na Mezinárodní kosmickou stanici. Velmi pravděpodobně jím bude Aleš Svoboda, český zástupce v záložním oddílu astronautů Evropské kosmické agentury, ale než k tomuto vrcholu dojde, je připravena celá řada dalších projektů a jedním z nich je Zero-G. Jde o akci, v rámci které se 30. března ze třetího terminálu Letiště Václava Havla v Praze odjede speciálně upravený Airbus A310 schopný poskytovat parabolické lety, při kterých posádka zažije na pár desítek sekund stav snížené gravitace. Kromě toho, že bude na jeho palubě 20 českých studentů ve věku 13 – 18 let, jejichž výběr stále probíhá, poletí s nimi také známé osobnosti a velitelé. Hlavním velitelem celé mise bude právě Aleš Svoboda.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.