sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-57)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Spectrum

Společnost Isar Aerospace je připravena provést svůj první start rakety Spectrum již 20. března poté, co obdrží licenci od norských regulačních orgánů. Start nazvaný Going Full Spectrum je zkušební let bez nákladu.

Spaceo

Skupina evropských společností zajistila vládní finanční prostředky na testování demonstrátoru de-orbitační plachty do roku 2028. Uskupení vede portugalský startup Spaceo, který plánuje v roce 2027 demonstrační misi de-orbit.

SkyServe

Indický startup SkyServe, zabývající AI a počítači, navázal spolupráci s laboratoří Jet Propulsion Laboratory. Předmětem spolupráce je testování modelů umělé inteligence na družici D-Orbit.

SES

Společnost SES se sídlem v Lucembursku uvedla, že se rozhodla zredukovat své představenstvo z 11 na devět členů a zároveň navrhla dva nové ředitele s rozsáhlými zkušenostmi s vedením americké národní bezpečnosti a obrany.

Články

VV_2020_10

Vesmírné výzvy – říjen 2020

Říjen byl na kosmonautické události opravdu bohatý. Dočkali jsme se v něm odběru vzorků z planetky Bennu sondou OSIRIS-REx. Těch bylo tolik, že panovala obava, zda se vejdou do návratového pouzdra. Na ISS proběhla výměna posádky. Nejprve se podíváme na start lodi Sojuz MS-17 a poté na přistání lodi Sojuz MS-16. Směrem k ISS se vydal i Cygnus NG-14 plný zásob. Tempo nabral program Starlink. Falcon 9 s nákladem družic se v říjnu vydal na oběžnou dráhu hned třikrát. Do obrovských obrátek se dostalo také dění na Boca Chica, kde probíhají zkoušky prototypu Starship SN8. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa dnes opět od 20:00.

Kosmotýdeník 424 (26.10. – 1.11.)

Týden utekl jako voda a je tedy ideální čas se podívat, jaké kosmonautické události jej tvořily. V Kosmotýdeníku se dnes podíváme do roku 2014, kdy na kometě 67P přistával lander Philae. V tomto týdnu byly zveřejněny informace o jeho strastiplné cestě k povrchu a zejména o jeho druhém odrazu od povrchu komety, při kterém byla nečekaně zjištěna nějaká ta novinka o kometách. V dalších tématech se podíváme na testování světlometů roveru VIPER, anebo na aktuální testování Starship SN-8. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.

20 let nonstop obydlená ISS

Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.

JWST při zkoušce rozložení a napnutí pěti vrstev slunečního štítu.

JWST má zkoumat i vzdálené končiny naší soustavy

Dalekohled Jamese Webba má na svou misi vyrazit zhruba za rok. Už teď se na jeho výsledky těší astronomové po celém světě. Možnosti této největší kosmické observatoře budou mimořádně široké – od studia vzdálených galaxií, přes sledování exoplanet až po lepší pochopení objektů v naší soustavě. Za oběžnou drahou Neptunu se nachází pestrá paleta kosmických objektů – tisíce trpasličích planet, planetek, a dalších menších objektů společně vytváří takzvaný Kuiperův pás. Často se jedná o vzácné pozůstatky z doby vzniku Sluneční soustavy a vzhledem k jejich velkému vědeckému potenciálu se na ně má JWST také zaměřit, aby vědci lépe porozuměli procesu formování naší soustavy.

Pokec s kosmonautixem – říjen 2020

Již po dvaadvacáté jsme pro Vás připravili virtuální setkání členů naší redakce s Vámi, čtenáři. A jelikož jsme v uplynulých téměř dvou letech ani jednou neporušili pravidlo, že se Pokec s kosmonautixem koná každý poslední pátek v měsíci, věřím, že s dnešním vysíláním už počítáte. A jestli ne, aspoň Vám to tento článek připomene. Jako obvykle začne vysílání v osm hodin večer a potrvá zhruba dvě hodiny. Během této doby budeme odpovídat na Vaše dotazy, které napíšete do chatu. Jste to tedy Vy, kdo rozhoduje o obsahu videa. Budeme rádi, když se k našemu pohodovému a přátelskému povídání připojíte.

Známe problém Merlinů – cesta ke Crew-1 je volná

SpaceX vymění dva motory Merlin na raketě Falcon 9, která má v listopadu vynést čtyři astronauty v první ostré lodi Crew Dragon mířící na ISS. Jde o reakci na výsledky vyšetřování, při kterém se ukázalo, že subdodavatel nezvládl odpovídajícím způsobem vyčistit úzké prostory na několika raketových motorech pro SpaceX. NASA a SpaceX oznámily, že start Crew Dragonu chystají na 15. listopadu po půlnoci našeho času. Falcon 9 s tímto nákladem má odstartovat z floridské rampy 39A. Velitelem mise bude Michale Hopkins, pilotem Victor Glover, a pozici specialistů mise obsadí Shannon Walker a Soiči Noguči – na všechny čeká půlroční pobyt na stanici. Start mise Crew-1 byl před několika týdny odložen z původního termínu 31. října, aby bylo možné vyšetřit problém, který se objevil 3. října. Tehdy se ke startu chystal jiný exemplář Falconu 9, který měl vynést družici GPS. Objevila se však závada, která krátce před startem způsobila automatické zastavení odpočtu. Hans Koenigsmann, viceprezident SpaceX nyní oznámil, že inženýři objevili krycí lak, který nedopatřením zůstal v motoru, který způsobil přerušení odpočtu. Odborníci se

Ukládání odběrné hlavy pokračuje

27. října byla odběrná hlava sondy OSIRIS-REx umístěna do návratového pouzdra SRC (Sample Return Capsule). První přiložený snímek ukazuje odběrnou hlavu v době, kdy se nacházela nad pouzdrem SRC, když ji rameno přesunulo do požadované pozice pro uložení. V článku je pak vložen i druhý snímek, který již ukazuje odběrnou hlavu po zachycení zádržným mechanismem pouzdra SRC. Obě zmíněné fotografie pořídila k tomu určená kamera StowCam. 28. října došlo k pevnému usazení odběrné hlavy do zádržného mechanismu pouzdra a sonda také vykonala zkoušku tzv. backoutu. Při něm mělo rameno zkusit zatáhnout za odběrnou hlavu směrem nahoru. Tato zkouška má za úkol prověřit, že západky, které drží odběrnou hlavu na místě, jsou správně aktivovány. Po tomto testu se pozemní tým dočkal telemetrických údajů, které potvrzují, že odběrná hlava je pevně usazena v pouzdru SRC.

ESA hledá materiály odolávající regolitu

Až se lidé vrátí na Měsíc, bude tam na ně čekat již známá výzva v podobě lunárního regolitu. Tento prach je považován za jeden z největších problémů, kterým budou muset budoucí lunární kolonisté čelit. Během programu Apollo stačilo jen pár dní přímého kontaktu a skafandry se potýkaly se zaprášenými průzory, ucpanými mechanismy a dokonce poškozenými vrstvami. Tým expertů z ESA se proto poohlíží po možnostech nových materiálů, které by mohly sloužit jako základ pro budoucí skafandry, ale také by mohly najít uplatnění na roverech či pevné infrastruktuře.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.