Tomáš Přibyl

  • Kosmonaut Georgij Beregovoj by měl dnes sto let: nikdo dříve narozený se do vesmíru nevydal

    Kosmonaut Georgij Beregovoj by měl dnes sto let: nikdo dříve narozený se do vesmíru nevydal

    Tomáš Přibyl15 komentářů

    Když se řekne „první kosmonaut světa“, automaticky nám naskakuje odpověď Jurij Alexejevič Gagarin. Ale otázka „kdo byl prvním narozeným člověkem, který se později vydal do vesmíru“ už je trochu záludnější. Odpověď zní: Georgij Timofejevič Beregovoj. Právě dnes by se dožil sta let. Ano, je to tak: nikdo dříve narozený, než Georgij Beregovoj se totiž do vesmíru nevydal. Seznam dvanácti „nejdříve narozených“ kosmonautů totiž vypadá následovně:

  • Columbia? První raketoplán se mohl jmenovat Kitty Hawk, Polaris nebo Huron

    Columbia? První raketoplán se mohl jmenovat Kitty Hawk, Polaris nebo Huron

    Tomáš Přibyl9 komentářů

    Před čtyřiceti lety odstartoval raketoplán Columbia. Ale mohl se taky jmenovat Liberty. Nebo Marco Polo. Nebo Constellation. Nebo taky úplně jinak. Byl to každopádně tehdejší prezident USA Richard Nixon, který v roce 1972 rozhodl, že se nově vyvíjené kosmické raketoplány nebudou nijak jmenovat. Prostě půjde o program Space Shuttle. Na stole měl přitom návrh na názvy Pegasus, Hermes, Astroplane, Skylark a Space Clipper. První čtyři předložila NASA, pátý doplnili zaměstnanci Bílého domu. Nixon všechny odmítl a nechal kosmický raketoplán prostě kosmickým raketoplánem. Předchozí americké pilotované lodě dostaly jména Mercury, Gemini a Apollo, takže to byl odklon od zavedených pořádků.

  • A vítězem se stává… Jurij Gagarin!

    A vítězem se stává… Jurij Gagarin!

    Tomáš Přibyl8 komentářů

    Jméno „Jurij Gagarin“ zůstane navždy zapsáno v kronice lidstva v kolonce „první člověk ve vesmíru“. Nechybělo ale mnoho a mohlo na jeho místě stát jméno amerického astronauta Alana Sheparda. Proč souboj o toto historické prvenství dopadl tak, jak dopadl, a co ho rozhodlo? Rychle a špinavě do vesmíru Ve Spojených státech letectvo logicky předpokládalo, že dobytí vesmíru se stane jeho doménou. Počítalo se s letadly pohybujícími se rychleji a výše, postupně až na oběžnou dráhu. A pak tu byla agentura NACA (National Advisory Committee for Aeronautics) založená v roce 1915. Její vedení nechtělo hrát druhé housle, a tak se v listopadu 1957 rozhodlo „jednat hned, abychom nebyli opominuti na poli výzkumu kosmických letů“. Bylo to pragmatické rozhodnutí, které nakonec vedlo ke vzniku NASA.

  • Šťastné, veselé a kosmické! Do třetice…

    Šťastné, veselé a kosmické! Do třetice…

    Tomáš Přibyl17 komentářů

    Dva roky jsou tomu již, co jsme vydali článek „Šťastné, veselé a kosmické!“. Na něj loni volně navázal text „Šťastné, veselé a kosmické! Už zase…“ Letos tedy tuto trilogii vonící jehličím a prskavkami naplňujeme. Aneb opět přinášíme několik nových námětů, co bychom si měli přát (nejen) pod vánoční stromeček. Jinak se samozřejmě můžete inspirovat i minulými díly „seriálu“. Stejně jako loni a předloni budeme rádi, když se v diskusi nebo jinak podělíte o další nápady. Nikde není psáno, že z trilogie nemůže vzniknout tetralogie.

  • TOP 5: nákladní lodě, které nikdy náklad nesvezly (a už nesvezou)

    TOP 5: nákladní lodě, které nikdy náklad nesvezly (a už nesvezou)

    Tomáš Přibyl8 komentářů

    V srpnu 2006 oznámila NASA, že pro komerční dopravu nákladů na ISS vybrala dvojici firem: SpaceX a Kistler Rocketplane. Zatímco první z nich se stala skutečnou hvězdou na kosmickém nebi, druhá skončila v propadlišti dějin. Není to ale jediný projekt nákladní lodi, který sliboval změnu ve způsobu zásobování ISS – a který nakonec nikdy neopustil rýsovací prkna konstruktérů.

  • Vzhůru na přednášku „Příběh kosmického teleskopu“ aneb kterak podpořit dobrou věc, aniž by Vás to stálo jedinou korunu

    Vzhůru na přednášku „Příběh kosmického teleskopu“ aneb kterak podpořit dobrou věc, aniž by Vás to stálo jedinou korunu

    Tomáš Přibyl12 komentářů

    Příští týden uplyne třicet let od okamžiku, kdy se na oběžnou dráhu vydal legendární Hubbleův kosmický teleskop. Toto výročí si Technické muzeum v Brně připomene přednáškou. Bohužel doba je taková, jaká je – ale přesto existuje způsob, jak se přednášky zúčastnit. A zároveň podpořit dobrou věc! Přednáška „Příběh kosmického teleskopu“ bude on-line přístupná na webu Technického muzea v Brně ve čtvrtek 23. dubna. Tedy v předvečer třicátého výročí startu vypuštění Hubbleova teleskopu. Nouzovému stavu navzdory se přednášky Příběh kosmického teleskopu můžete zúčastnit! Stačí jen málo: poslat na e-mail [email protected] svoji fotografii (nebo fotografii, která Vás nějak vystihuje). Technické muzeum v Brně se už postará o zbytek: fotku vytiskne a „posadí“ na Vaše místo v přednáškovém sále!

  • Alexej Leonov: malá vzpomínka na velkou legendu

    Alexej Leonov: malá vzpomínka na velkou legendu

    Tomáš Přibyl18 komentářů

    Jméno kosmonauta Alexeje Leonova bude navždy spjato s počátky pronikání člověka do vesmíru. Pokud se chcete seznámit s jeho neuvěřitelným životním příběhem nebo dramatickými situacemi zvláště při prvním letu Voschod 2, doporučujeme přečíst vynikající texty Ondřeje Šamárka: zde nebo zde. Alexej Leonov nás minulý měsíc navždy opustil. Pojďme si jej teď připomenout ne zcela standardním způsobem – jeho podpisy na fotografiích a dalších materiálech, které s jeho životem souvisí. (Všechny jsou z osobní sbírky autora.)

  • Šťastné, veselé a kosmické! Už zase…

    Šťastné, veselé a kosmické! Už zase…

    Tomáš Přibyl25 komentářů

    Věrní čtenáři si jistě (možná…) pamatují, že před rokem jsme vydali článek „Šťastné, veselé a kosmické!“. V něm bylo mj. uvedeno: „Nikde není psáno, že nevznikne druhý díl.“ A protože text vzbudil velký ohlas, k tématu se vracíme. Vánoce už (zase…) klepou na dveře. Aneb opět přinášíme několik námětů, co bychom si měli přát pod vánoční stromeček. V některých případech jde o tipy od čtenářů, v jiných o vlastní objevy. Stejně jako loni budeme rádi, když se v diskusi nebo jinak podělíte o další nápady. Nikde není psáno, že – třeba za rok – nevznikne třetí díl, že. POZOR! Vezměte prosím na vědomí, že ani autor těchto řádků, ani server Kosmonautix a nikdo kolem něj nemá s pěti následujícími náměty ekonomicky nic společného! Nemáme z toho žádnou provizi, nic podobného. Autor vychází pouze z osobní zkušenosti a naopak bude vděčný za jakékoliv doplnění: levnější nabídky, zajímavé nápady, náměty apod. Ostatně, než něco nakoupíte, rozhlédněte se pořádně po internetu: třeba najdete danou věc…

  • 560 podpisů kosmonautů

    560 podpisů kosmonautů

    Tomáš Přibyl80 komentářů

    Věřím, že mi laskavý čtenář promine článek se jistým osobním podtextem. Ovšem platí, že sdílená radost je větší – a já mám nyní kosmickou radost převelikou. Splnil se mi sen, o kterém jsem se svého času ani neodvážil snít. Stručně: mám kompletní sbírku podpisů všech mužů a žen, kteří se kdy dostali na oběžnou dráhu. Pokud teď ohrnujete nos, nikdo vás nenutí trpět nad dalším čtením. A pro vás ostatní: ono to není jen o nějakých pár autogramech. Vím jen o dvou dalších sbírkách podpisů kosmonautů na světě, které jsou kompletní (možná jsou i další, ale opravdu vím jen o dvou). Jedna je v USA, jedna je v Německu. Není už fakt, že třetí úplná kolekce je v České republice, úžasný? A kdo si myslí, že jde o jednoduchý úkol, má možnost se předvést.

  • Top 5: Neil Armstrong a vlna zločinnosti

    Top 5: Neil Armstrong a vlna zločinnosti

    Tomáš Přibyl29 komentářů

    V červenci 1969 se člověk poprvé prošel po Měsíci. Svět se navždy změnil, už nikdy nebude stejný jako dříve. A navždy se proměnila i posádka legendární mise Apollo 11. Sami astronauti to asi ani moc nechtěli a pozornost veřejnosti na každém kroku jim asi nebyla příjemná. Byl to Charles Conrad (mj. velitel Apolla 12), který prohlásil, že nejprve litoval, že na Měsíci nebyl první on. „Ale když jsem viděl, co potkalo Neila Armstronga a jeho posádku, byl jsem nakonec docela rád, že jsem první nebyl.“ Je logické, že Neil Armstrong coby velitel Apolla 11 se dostal do hledáčku nejen politiků, novinářů nebo nadšenců do kosmických letů, […]

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗