sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Optimax

Společnost Optimax, největší výrobce přesné optiky ve Spojených státech, oznámila jmenování Josepha Spilmana generálním ředitelem a Peta Kupinského prezidentem. Společnost je známá díky Optimax Space Systems.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.

EnduroSat

Bulharská společnost specializující se na mikro družice, EnduroSat, objednala 100 kusů pohonných systémů od rakouské společnosti Enpulsion. Společnost tak reaguje na rostoucí poptávku po větších družicích.

Dragonfly

Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.

Blue Ghost 1

Společnost Firefly 25. listopadu oznámila , že plánuje zahájit svou lunární misi s landerem Blue Ghost 1 během šestidenního okna v polovině ledna 2025. Lunární lander vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

Siwei Gaojing

Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.

FAA

Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.

Rover pro Artemis

NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

Nafukovací štít LOFTID zvládl svou misi

Při dnešním startu rakety Atlas V letěl na oběžnou dráhu také technologický demonstrátor nafukovacího štítu LOFTID. Pokud by se tato technologie osvědčila, mohla by v budoucnu umožnit posílat větší sondy na všechna tělesa s atmosférou – třeba na Mars, Venuši nebo Titan. Využití by se našlo i při návratu větších strojů na Zemi. Aby se nová technologie otestovala v opravdu drsných podmínkách, byl LOFTID uvolněn na specifické dráze. Nejprve se od horního stupně Centaur na dráze ve výšce zhruba 810 kilometrů odpojila družice JPSS-2 a poté horní stupeň provedl dva zážehy – výsledkem byla dráha s apogeem (nejvyšším bodem dráhy) ve výšce okolo 660 kilometrů, ovšem perigeum (nejnižší bod oběžné dráhy) mělo výšku -17 kilometrů. Díky tomu bylo zajištěno, že nafukovací štít LOFTID zažije poměrně prudký vstup do atmosféry a tím pádem zkouška přinese optimální prověření jeho odolnosti.

Přístroj MIRI

Jak se rodil nejchladnější přístroj na JWST?

Teleskop Jamese Webba, společné dílo americké, evropské a kanadské kosmické agentury, bývá někdy označován jako nástupce Hubbleova teleskopu. To však není tak přesné. V zásadě můžeme říct, že je pokračovatelem více teleskopů. Díky zapojení přístroje MIRI (Mid-InfraRed Instrument) se JWST stal také nástupcem teleskopů jako byl evropský ISO (Infrared Space Observatory), či americký Spitzer. Na středních infračervených vlnových délkách vypadá vesmír velmi odlišně, než na co jsme zvyklí při pohledu našima očima. Toto konkrétní pásmo se táhne mezi vlnovými délkami 3 – 30 mikrometrů a můžeme v něm odhalit kosmické objekty o teplotách 30 – 700 °C. V takovém případě jsou i objekty, které se ve viditelném světle jeví tmavé, krásně jasné.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus s jediným otevřeným panelem

V pondělí jsme sledovali předposlední start rakety Antares ve verzi 230+, při kterém se na oběžnou dráhu dostala kosmická loď Cygnus. V rámci mise NG-18 má zajistit zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Nastal však nečekaný problém. Dva kruhové fotovoltaické panely Ultraflex se měly vyklopit přibližně 90 minut po startu, ovšem vlivem zatím neupřesněné závady k tomu nedošlo. Týmům se podařilo vyklopit pouze jediný panel. Předběžná analýza ukázala, že by tato anomálie neměla mít vliv na středeční přílet lodi ke stanici, ale jisté je, že nás čeká opravdu nezvyklá podívaná. My budeme vše sledovat v rámci živě a česky komentovaného přenosu.

Nové motivy v našem e-shopu

Vážení čtenáři, velice si vážíme Vašeho zájmu o naše propagační předměty. Ve vloni založeném e-shopu si můžete vybírat z mnoha zajímavých motivů pro pánská, dámská i dětská trička, ale i pánské, dámské a dětské mikiny, nebo grafiky. Před letošními Vánočními svátky jsme se rozhodli připravit zase něco nového. Výsledkem je nová kolekce, která je již k dispozici pro objednání. Věříme, že Vás alespoň některý z nových motivů zaujme a třeba díky našim předmětům vyřešíte otázku, co komu dát pod stromeček. A že byste rádi některý z předmětů sami pro sebe? Pak se stačí o naší nové kolekci nenápadně zmínit před rodinou či kamarády.

Subtropická bouře Nicole odkládá start Falconu

Ještě před pár hodinami platilo, že se dnes v 17:06 SEČ firma SpaceX pokusí o start rakety Falcon 9. Společnost se ale rozhodla posunout start nejdříve na sobotu, jelikož východní pobřeží Floridy ohrožuje subtropická bouře Nicole. Start měl proběhnout z rampy SLC-40 na Cape Canaveral Space Force Station, ovšem SpaceX nyní plánuje družice Intelsat Galaxy 31 a 32 vypustit až o víkendu. Agentura NASA se však navzdory rizikovému počasí rozhodla ponechat raketu SLS na rampě Kennedyho střediska, kde se připravuje na svůj premiérový start, který má proběhnout příští týden.

NASA finalizuje kontrakt na lunární vozítka

Když budou astronauti v rámci programu Artemis prozkoumávat oblast kolem jižního pólu Měsíce, budou se moci dostat dále od landeru a také udělat více vědy, než kdy dříve. Pomohou jim s tím nová vozítka označovaná jako LTV (Lunar Terrain Vehicle). Namísto toho, aby NASA tyto rovery sama vlastnila, chystá kontrakt na objednání jejich služeb od soukromých firem. Základní návrh výzvy k předkládání návrhů na služby spojené s rover LTV už je připraven k revizi soukromými firmami, přičemž NASA bude do 1. prosince přijímat zpětnou vazbu. Návrh počítá s tím, že NASA bude rovery LTV na Měsíci potřebovat v časovém horizontu kolem roku 2028. Poté, co NASA zohlední připomínky od soukromých firem, by měla na začátku roku 2023 vydat finální výzvu.

O krok blíže k evropskému kompozitnímu stupni

Evropská společnost ArianeSpace uzavřela s Evropskou kosmickou agenturou zakázku ve výši 50 milionů euro, která by měla zajistit pokračování vývoje ultralehkého demonstrátoru horního stupně PHOEBUS, který se má vyrábět z uhlíkových kompozitů. Tato práce má podle současných předpokladů umožnit vývoj nového horního stupně pro chystanou evropskou raketu Ariane 6, protože díky tomuto vývoji dojde k podstatnému „zrání“ technologií, které se týkají kompozitních materiálů odolných kryogenním teplotám. Hlavním motivem celého snažení je snaha o redukci hmotnosti horního stupně tím, že se pro struktury jako jsou třeba nádrže namísto tradičního kovu použijí uhlíková vlákna.

Jízdní řád komerčních pilotovaných lodí

Agentura NASA neustále jedná se svými komerčními partnery a postupně upřesňuje harmonogram jejich letů na Mezinárodní kosmickou stanici v roce 2023. Agentura přitom nejedná pouze s firmami SpaceX a Boeing, ale i s ostatními agenturami zapojenými do programu stanice, aby bylo možné naplánovat termíny startů chystaných misí tak, aby byly optimálně naplněny požadavky stanice. Zatímco firma SpaceX bude v roce 2023 pokračovat v dopravě astronautů na ISS v lodích Crew Dragon pro běžnou rotaci posádek, společnost Boeing se připravuje na svou pilotovanou testovací misi, která prokáže připravenost lodi Starliner na ostrý provoz.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o zachycení Electronu

2. května letošního roku se raketa Electron vydala na misi There and Back Again (Tam a zase zpátky), při které dopravila na oběžnou dráhu 34 družic pro 6 zákazníků, ale také tehdy proběhl první ostrý pokus o zachycení prvního stupně pomocí vrtulníku. To se sice opravdu podařilo, ale pilot musel zakrátko břemeno uvolnit, jelikož některé parametry zatížení neodpovídaly výsledkům z předešlých testů. Nyní již na novozélandské rampě LC-1B stojí další Electron. Jeho nákladem je švédská družice MATS (Mesospheric Airglow/Aerosol Tomography and Spectroscopy) a celá mise nese označení Catch Me If You Can (Chyť mne, pokud to dokážeš). Je tedy jasné, že se opět v akci představí vrtulník Sikorski S-92. Náš komentovaný přenos bude opět u toho.

Rusko dokončilo družicovou síť včasné výstrahy

2. listopadu v 7:48 SEČ odstartovala z rampy 43/4 na kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1b. Pod svým aerodynamickým krytem měla schovanou šestou družici pro nový ruský systém včasné výstrahy. Jakmile náklad dosáhl oběžné dráhy, dostal krycí označení v tradičním formátu – Kosmos 2563. Řada pojmenovaná Tundra, Kupol či EKS představuje novou generaci ruských družic systému včasné výstrahy. Jejich úkolem je nahradit starší systémy US-K a US-KMO, které patřily pod systém Oko-1.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.