sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Optimax

Společnost Optimax, největší výrobce přesné optiky ve Spojených státech, oznámila jmenování Josepha Spilmana generálním ředitelem a Peta Kupinského prezidentem. Společnost je známá díky Optimax Space Systems.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.

EnduroSat

Bulharská společnost specializující se na mikro družice, EnduroSat, objednala 100 kusů pohonných systémů od rakouské společnosti Enpulsion. Společnost tak reaguje na rostoucí poptávku po větších družicích.

Dragonfly

Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.

Blue Ghost 1

Společnost Firefly 25. listopadu oznámila , že plánuje zahájit svou lunární misi s landerem Blue Ghost 1 během šestidenního okna v polovině ledna 2025. Lunární lander vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

Siwei Gaojing

Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.

FAA

Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.

Rover pro Artemis

NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

ŽIVĚ A ČESKY: Kosmická loď Shenzhou 15 startuje

Díky čínské kosmonautice už Mezinárodní kosmická stanice není jediným trvale obydleným místem na oběžné dráze Země. Ačkoliv dříve byly čínské kosmické stanice obydlené vždy v ohraničených obdobích, nyní se již jednotlivé posádky na kosmické stanici Tiangong střídají. Jelikož stávající posádka z lodi Shenzhou 14 přilétla ke stanici na začátku června letošního roku, pomalu se blíží plánovanému půlročnímu trvání. Je tedy čas tuto posádku vystřídat a na stanici Tiangong poslat tři nové astronauty. Právě to je úkolem kosmické lodi Shenzhou 15, kterou má dnes v 16:08 SEČ z kosmodromu Jiuquan vynést raketa Dlouhý pochod-2F/G.

Sonda Europa Clipper dostala „kola“

Když se v souvislosti s kosmonautikou řekne „kolo“, vybaví se nám třeba marsovská vozítka, která se pomocí kol pohybují po povrchu. Ale mnohé kosmické sondy spoléhají na kola také, ale jedná se o kola značně specifická – silové setrvačníky. S jejich pomocí pak tyto sondy zůstávají orientovány v požadovaném směru. Inženýři a technici z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii nedávno do těla sondy Europa Clipper nainstalovali hned čtyři silové setrvačníky, na které se bude sonda spoléhat během své mise u jupiterova ledového měsíce Europa.

První zážeh evropského znovupoužitelného motoru

Evropská kosmická agentura připravuje znovupoužitelný raketový motor Prometheus nové generace. Nyní, když má za sebou první zážeh, udělal celý projekt velký krok ke zkouškám, při kterých projde sérií statických zážehů. Práce probíhají v prostorách firmy ArianeGroup ve francouzském Vernonu a jakožto testovací stanoviště se používá demonstrátor znovupoužitelného stupně Themis. Motor Prometheus s tahem okolo 100 tun výrazně využívá nové materiály i výrobní postupy, které mají za úkol snížit náklady na desetinu oproti motoru Vulcain 2 pro Ariane 5, jehož vylepšená varianta (Vulcain 2.1) má pohánět centrální stupeň Ariane 6.

Pokec s kosmonautixem – listopad 2022

V listopadu se fanoušci kosmonautiky rozhodně nenudili. Uplynulé týdny (a hlavně poslední dny) nám přinesly celou řadu mimořádných zážitků. Myslím si tedy, že na tradičním Pokecu s kosmonautixem bude o čem hovořit. Máme tu totiž opět poslední pátek v měsíci a to znamená, že nebude chybět náš živě vysílaný pořad, ve kterém se snažíme co možná nejlépe odpovědět na Vaše dotazy týkající se kosmonautiky. Pokud tedy budete mít čas a chuť, můžete se k přidat – začínáme jako obyčejně v osm hodin večer na našem You Tube kanálu.

Firma ABL vychytává mouchy před prvním startem

Firma ABL Space Systems (zkráceně ABL) se připravuje na premiéru své rakety RS1 (více info v našem článku), která neproběhne dříve než 7. prosince. Několik dní po sobě se o půlnoci otevře tříhodinové startovní okno. Na palubě rakety najdeme dva CubeSaty postavené firmou OmniTeq (dříve L2 Aerospace). RS1 se pokusí je doručit na nízkou oběžnou dráhu Země, k čemuž by mělo dojít zhruba devět minut po startu z rampy 3C na aljašském kosmodromu na ostrově Kodiak. První pokus o start se uskutečnil 14. listopadu a byl odvolán během plnění pohonnými látkami kvůli neobvyklým hodnotám ze senzorů na prvním stupni. Druhý pokus přišel 17. listopadu a byl zastaven kvůli podmínkám na přívodu kyslíku k turbočerpadlu během zážehu motorů. Zatím poslední pokus následoval 21. listopadu a byl zastaven v čase T-1,75 s během zážehu motorů.

SLEDUJEME: Agentura ESA představuje nové astronauty

V únoru loňského roku Evropská kosmická agentura oznámila, že v březnu spustí po 11 letech nový nábor astronautů. Celkem agentuře dorazilo více než 23 000 žádostí. Z České republiky bylo odesláno 202 žádostí od 165 mužů a 37 žen. Velký zájem o povolání astronauta způsobil zpoždění celého výběrového procesu, který v několika kolech neustále zužoval okruh kandidátů. Nyní je již výběr u konce – 23. listopadu ve 14:20 SEČ by mělo dojít ke slavnostnímu představení nově vybraných evropských astronautů. Bude mezi nimi i někdo z České republiky? To zatím nikdo mimo agenturu ESA neví. Naopak jisté je, že na vybrané muže a ženy čeká skutečně velmi slibná a hlavně pestrá budoucí kariéra.

Družice GOES-U zvládla termálně-vakuové zkoušky

Družice GOES-U, tedy poslední exemplář z řady pokročilých geostacionárních družic GOES-R studujících počasí, nedávno dokončil termálně-vakuové zkoušky. Jde o součást zevrubného testovacího programu, který má prověřit, že družice dokáže přečkat drsné podmínky při startu a pobytu na geostacionární oběžné dráze zhruba 36 000 kilometrů daleko. Testy se odehrávají v coloradském Littletonu, v areálu firmy Lockheed Martin Space, která družici GOES-U postavila. Program GOES-R je společným dílem agentur NASA a NOAA. Zatímco NASA zajišťuje stavbu a vypouštění družic, NOAA má na starost jejich provoz a distribuci nasbíraných dat po celém světě. Tyto družice poskytují kriticky důležitá data pro předpovědi počasí a varování spojená s detekcí přírodních rizik jako jsou požáry, kouř, mlha, vulkanický popel, nebo prach. Kromě toho navíc družice zvládají sledovat sluneční aktivitu a kosmické počasí.

ŽIVĚ A ČESKY: Nový Falcon 9 s lodí Dragon vs. počasí

Meteorologické podmínky na Floridě se z pohledu nosných raket v těchto dnech rozhodně nedají označit jako ideální. Na floridské rampě LC-39A už stojí kompletně nová sestava tvořená raketou Falcon 9 se zbrusu novým prvním stupněm (a jako vždy novým druhým stupněm) a také novou nákladní kosmickou lodí Dragon 2. Ta ve svých útrobách ukrývá zásoby, které má v rámci mise CRS-26 dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici. Ovšem počasí zatím příliš nespolupracuje. Meteorologové zatím předvídají jen 10% pravděpodobnost dobrých podmínek. My však budeme s naším komentovaným přenosem připraveni pokrýt start, který má proběhnout ve 21:54 SEČ.

Přístroj NIRSpec (Near-InfraRed Spectrograph)

NIRSpec – 200 otevřených oken hledících do vesmíru

Astronomii (stejně jako každou jinou vědu) ženou vpřed velké otázky. A jen těžko bychom hledali větší otázku, než dotaz spojený s tím, jak se začaly formovat první hvězdy a galaxie, což ve výsledku vedlo i k našemu vzniku. Střípky odpovědí na tuto otázku musíme hledat ve velmi vzdáleném vesmíru. Tak vzdáleném, že světlo muselo cestovat miliardy let, než k nám dorazilo. Právě toto světlo v sobě nese pohledy na první vznikající galaxie. Tato časná fáze (jen asi 200 milionů let po Velkém třesku) leží za (i tak úžasným) dosahem starších teleskopů. Díky americko-evropsko-kanadskému Teleskopu Jamese Webba se ale můžeme i na ně podívat.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.