sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Maxar Intelligence vydala nový mapovací produkt vyvinutý s využitím umělé inteligence Ecopia, který převádí družicové snímky do detailních 2D a 3D map. Produkt s názvem Vivid Features kombinuje archiv družicových snímků společnosti Maxar se softwarem umělé inteligence od společnosti Ecopia
Novaspace s podporou regionu Occitanie pořádá ve dnech 12. a 13. května 2026 v Toulouse ve Francii inaugurační Vesmírný summit pro odolnou budoucnost. Toto mezinárodní setkání shromáždí více než 500 lídrův oboru, politiků a vedoucích pracovníků z průmyslu a koncových uživatelů z celého globálního řetězce v oblasti vesmíru.
Společnost Arianespace zvažuje možnosti zvýšení počtu startů rakety Ariane 6 nad 10 ročně, pokud to podpoří poptávka ze strany vlády a komerčních subjektů.
Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.
Společnosti Axiom Space a Spacebilt 16. září oznámily plány na dodání datového centra s optickým komunikačním spojením k Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2027.
Společnost Anduril, která se zabývá obrannými technologiemi, a startup pro vesmírnou dopravu Impulse Space se připravují na demonstraci autonomního setkání a přiblížení na geostacionární oběžné dráze Země. Test je plánován na rok 2026.
Společnost Amazon se letos chystá zdvojnásobit velikost své konstelace družic Kuiper na více než 200.
SpaceX očekává, že začne testovat služby přímého přenosu dat do zařízení s využitím nově získaného spektra od společnosti EchoStar již koncem příštího roku.
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americká sonda Europa Clipper pořídila 28. února 2025 tuto fotografii Marsu a jeho měsíců Phobos (blíže k Marsu) a Deimos (v levém horním rohu), když se blížila k Rudé planetě na své cestě vstříc Jupiteru, kde bude studovat ledový měsíc Europa. Následující den pak sonda prolétla kolem Marsu, čímž využila gravitace planety k úpravě své trajektorie. V době, kdy palubní přístroj E-THEMIS (Europa Thermal Emission Imaging System), pořídil tento snímek, nacházela se sonda přibližně 900 000 kilometrů od Marsu. Prezentovaný obrázek je složen z 200 individuálních snímků, které byly součástí kontinuálního snímkování. V jeho rámci vzniklo 1100 snímků, které byly pořizovány ve zhruba sekundových intervalech po dobu přibližně 20 minut. Vědci využili drobné stopy měsíců ke kontrole, že je kamera správně zaostřena.
Cesta první evropské meteodružice MetOp Second Generation, která mezi svými přístroji ponese i Copernicus Sentinel-5, ke startu nabírá nezadržitelné tempo. Specialisté na evropském kosmodromu v jihoamerickém Kourou dokončili kriticky důležitý a také nebezpečný úkol plnění nádrží družice pohonnými látkami. Mohou si tak odškrtnout důležitý milník v harmonogramu závěrečných předstartovních příprav. Družice MetOP-SG-A1, která by měla odstartovat v srpnu na raketě Ariane 6, je prvním zástupcem série tří párů družic. Příští rok ji bude následovat partnerská družice MeOp-SG-B1.
Pokud z nějakého důvodu nebudete v noci na zítřek moci, či chtít spát, máme pro Vás tip. Evropskou raketu Vega-C čeká ve 4:03 SELČ start z kosmodromu v Kourou. Na nízkou oběžnou dráhu dopraví především čtveřici francouzských snímkovacích družic CO3D (Constellation Optique en 3D), které mají denně pořizovat stereosnímky naší planety s povrchovým rozlišením 50 centimetrů a postupně vytvoří špičkovou 3D mapu pevnin. Každá z družic váží zhruba 285 kg a celá letka se připojí k optickým a radarovým družicím firmy Airbus, aby posílila schopnost firmy naplnit poptávku trhu po stále kvalitnějších produktech. Společně s těmito družicemi vyrazí do kosmického prostoru i 180 kg těžká družice MicroCarb, která bude na celém světě mapovat zdroje oxidu uhličitého i místa, kde je spotřebováván. palubní analyzátor dosáhne vysoké přesnosti v řádu jedné částice na milion s velikostí pixelu 4,5 × 9 km.
Člověk se ani nenadál a polovina letních prázdnin mizí nenávratně v propasti historie. Ještě než se ale s červencem definitivně rozloučíme, zbývá nám jedna milá tradice. Poslední pátek v měsíci s sebou jako obvykle přináší další (tentokrát již 78.) díl Pokecu s kosmonautixem. Začínáme v osm hodin večer a poté budeme v rámci přímého přenosu zhruba po dobu dvou hodin odpovídat na dotazy, které napíšete do chatu. Pokud Vás tedy kosmonautika zajímá, můžete s námi strávit klidný večer u tématu, které nás spojuje. Svými dotazy navíc přímo ovlivňujete podobu pořadu – rozhodujete, o čem se bude mluvit.
Nejnovější družice určená k měření výšky hladin moří, Sentinel-6B z programu Copernicus, vyrazil na svou cestu z Evropy na Vandenbergovu základnu, odkud má v listopadu startovat. Družice zabalená v kontejneru s pečlivě řízeným prostředím aktuálně cestuje přes Atlantik na nákladní lodi Industrial Dolphin. Sentinel-6B má kráčet ve stopách svého předchůdce, Sentinelu-6 Michael Freilich, od kterého převezme roli referenční mise radarových výškoměrů a bude pokračovat v záznamech výšky mořských hladin nejméně do roku 2030.
Nejkomplexnější padákový systém, jaký byl kdy určen pro fungování na Marsu, úspěšně zpomalil sestup makety přistávací platformy, která mohla bezpečně přistát na Zemi. Nebylo to ale jen tak. Stratosférický balón plněný heliem zvedl maketu přistávacího modulu a vynesl ji do výšky zhruba 30 kilometrů nad polárním kruhem, kde byl vydán pokyn ke shozu a aktivaci dvou velkých padáků, které vyklouzly ze svých vaků ve tvaru americké koblihy.
Včerejší pokus o start Falconu 9 se neuskutečnil. Na vině však nebyly problémy na raketě, nákladu, či startovní rampě. Stopku vystavily blíže neupřesněné obavy o narušení vzdušného prostoru ve střeleckém sektoru. Odklad proto mohl být jen o jeden den a dnes večer se tak opět můžeme těšit na pokus o start. Falcon 9 má na nízkou oběžnou dráhu vynést několik družic, přičemž hlavním nákladem jsou dvě vědecké družice TRACERS od NASA. Chybět nebude ani pokus o přistání prvního stupně na pevnině a to vše můžete sledovat v rámci našeho živě a česky komentovaného přenosu. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 23. července ve 20:13 SELČ Startovní okno: 20:13 – 21:10 SELČ Místo startu: Rampa SLC-4E, Vandenbergova letecká základna, Kalifornie Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1081, který poletí pošestnácté) Primární náklad: 2 družice TRACERS Hmotnost primárního nákladu: 400 kilogramů Cílová dráha: Sun-synchronní oběžná dráha s výškou 600 kilometrů První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na pevninské ploše LZ-4 Náš přenos ze startu spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy kolem 19:55 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se
V prosinci 2023 se týmu expertů, kteří řídí americkou sondu Juno, podařilo provést kroky k opravě kamery JunoCam, aby zachytili fotografie Jupiterova měsíce Io. Výsledky této opravy na dálku byly prezentovány 16. července v rámci technického zasedání na konferenci Institute of Electrical and Electronics Engineers Nuclear & Space Radiation Effects v Nashvillu. JunoCam je barevná kamera pracující s viditelným světlem. Její optická část se nachází mimo radiační trezor s titanovými stěnami, který chrání citlivé elektronické systémy mnoha vědeckých přístrojů i sondy Juno samotné.
Družice Athena EPIC (Athena Economical Payload Integration Cost) je technologická demonstrační mise, která má v praxi otestovat inovativní a škálovatelný design družic, které by mohly být v budoucnu používány. Malá družicová platforma je navržena tak, aby sdílela dostupné zdroje s náklady na palubě tím, že řídí rutinní funkce, takže jednotlivé užitečné náklady nemusí. Tento přístup má vést k nižším nákladům ze strany daňových poplatníků, ale i k rychlejší cestě na startovní rampu.
V kosmickém vakuu, kde mohou teploty spadnout až k -270 °C, se může jevit udržení věcí v chladu jako jednoduché. Ovšem realita udržování ultrachladných kapalných pohonných látek, je mnohem komplexnější. Tyto takzvané kryogenní látky se mohou snadno přehřát od palubních systémů, slunečního záření, či spalin z motorů. Řešením by mohla být metoda označovaná jako správa kryogenních kapalin (cryogenic fluid management), což je soubor technologií pro skladování, přečerpávání a měření superchladných kapalin na Měsíci, Marsu, ale i na dalších budoucích cílech dlouhodobých kosmických výprav.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
