sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.
Společnost Firefly 25. listopadu oznámila , že plánuje zahájit svou lunární misi s landerem Blue Ghost 1 během šestidenního okna v polovině ledna 2025. Lunární lander vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.
NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
6. prosince roku 2020 dopravila japonská sonda Hayabusa 2 na Zemi pouzdro se vzorky, které odebrala z povrchu planetky Ryugu. Tyto vzorky nejprve prošly pečlivou katalogizací (kurátorská činnost fáze 1), kterou zajistil Institut kosmických astronautických věd spadající pod agenturu JAXA. Následně byla část vzorků poskytnuta týmu pro prvotní analýzu (který v zásadě tvořilo šest dílčích týmů) a také dalším expertům z Univerzity Okayama a JAMSTEC Kochi Institute, kteří zajišťují kurátorskou činnost fáze 2. Prvotní analýza má za úkol odhalit mnohostranné vlastnosti vzorku prostřednictvím vysoce přesné analýzy. Jednotlivé specializované dílčí týmy jsou určeny k řešení vědeckých cílů mise Hayabusa2. Mezitím mají kurátorské instituty fáze 2 konkrétní specializace, které jsou využívány pro zařazení vzorku na základě komplexní analýzy a k objasnění potenciálu vzorku prostřednictvím měření a analýz odpovídajících vlastnostem přivezených částic. V poslední době vyšly hned dva vědecké články, které se zabývají výsledky dosavadních analýz – v obou případech se jedná o poznatky spojené s organickými látkami. Rozhodli jsme se, že Vám v tomto článku přineseme první z nich přeložený do češtiny, překlad druhého pak na našem webu
Znečištění ovzduší ohrožuje miliony lidí s astmatem a dalšími zdravotními obtížemi. Za účelem řešení tohoto problému připravily NASA a Smithsonian Astrophysical Observatory inovativní přístroj, který má zlepšit možnosti sledování znečištění ovzduší nad Severní Amerikou. Přístroj TEMPO (Tropospheric Emissions: Monitoring of Pollution) je spektrometr pracující v ultrafialové a viditelné části spektra, který bude usazen na komerční telekomunikační družici Intelsat 40e postavené firmou Maxar Technologies. Senzory přístroje TEMPO budou měřit sluneční záření odražené od zemského povrchu, které je rozptylováno povrchem a atmosférou Země. Tímto přesným sledováním bude možné pozorovat spektrální stopy látek, které znečišťují ovzduší – třeba ozonu, nebo oxidu dusičitého.
Po více než šesti měsících zevrubných testů a analýz obdržela firma Astra oficiální dopis od Federálního leteckého úřadu FAA o uzavření vyšetřování nehody. V tuto chvíli se firma rozhodla sdílet s veřejností výsledky vyšetřování, ale i lekci, kterou tímto získala a my Vám v tomto článku nabídneme přeložené znění jejich zprávy. Mise TROPICS-1 odstartovala 12. června 2022 na nosiči Rocket 3.3 s výrobním číslem LV0010. Raketa úspěšně dokončila nominální let prvního stupně, oddělení stupňů a zážeh druhého stupně. Krátce po jeho zážehu se však na druhém stupni zvýšila spotřeba paliva a po zbytek letu zůstávala na nadlimitních hodnotách. Po 250 sekundách od zážehu horního stupně byla nádrž s palivem prázdná, zatímco v nádrži okysličovadla zůstávalo ještě přibližně 20 % média. V důsledku toho byl stupeň schopen dosáhnout jen asi 80 % požadované rychlosti k usazení na oběžné dráze. Stupeň tedy nebyl schopen dopravit náklad na oběžnou dráhu a celá sestava se následně vrátila do atmosféry, kde shořela, čímž mise skončila.
Čím to je, že Váš mobil dokáže určit, kde se nacházíte? Nebo jak zvládne poskytovat navigaci z místa na místo? Světově nejpoužívanějším systémem, který tyto služby umožňuje, je americký GPS, který využívá skupiny družic obíhajících Zemi, které poskytují přesné údaje pro měření pozice i času. Laická veřejnost však často neví, že GPS není jediným navigačním systémem – na celém světě bychom napočítali šest podobných systémů, které se označují jako GNSS (global navigation satellite systems – globální družicové navigační systémy). Ale co kdybychom chtěli tyto pozemské systémy používat dále od naší planety? V roce 2024 vyrazí k Měsíci v rámci programu CLPS lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace a v jeho nákladu najdeme také přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), který má prozkoumat, zda signály ze dvou GNSS systémů dorazí až k landeru a mohly by poskytnout přesnou navigaci pro budoucí mise.
Od chvíle, kdy americká sonda DART 27. září loňského roku zasáhla planetku Dimorphos, uplynulo už přibližně pět měsíců. Náraz sondy pozměnil oběžnou dobu malého měsíčku kolem mateřské planety o 33 minut a vědecký tým kolem sondy DART celou dobu pečlivě analyzoval data nasbíraná při historicky první zkoušce planetární obrany. Mise DART měla prověřit možnosti techniky odklonu nebezpečné planetky, která se označuje jako kinetický impaktor, což se dá nejjednodušší způsobem popsat tak, že jednu věc zasáhneme jinou věcí. V tomto případě jsme sondou zasáhli planetku. Analýza dat, která analyzoval výzkumný tým vedený experty z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Laurelu, ukázala, že kinetický impaktor ve stylu DARTu skutečně může být efektivním prostředkem pro změnu trajektorie planetky. Jedná se tedy o skutečně významný krok na cestě k prevenci budoucího zásahu Země nebezpečnou planetkou. Experti své objevy publikovali ve čtyřech článcích v časopisu Nature.
Začátek března je letos nabitý komentovanými přenosy. Dnes ráno jsme společně sledovali, jak se z Floridy na oběžnou dráhu vydala loď Crew Dragon a večer nás čeká komentovaný přenos ze startu dalšího Falconu s družicemi Starlink (start je plánován na 19:52 SEČ). A aby toho nebylo málo, tak zítra ráno budeme živě a česky komentovat přílet dnes vypuštěného Crew Dragonu k Mezinárodní kosmické stanici (připojení má proběhnu okolo 7:11 SEČ). V tomto článku najdete informace o obou událostech včetně přehrávačů.
Copernicus Sentinel-4, který bude hrát důležitou roli při sledování kvality ovzduší nad Evropou, je připraven ke spojení s meteorologickou družicí MTG-S1. Copernicus Sentinel-4 je špičkovými technologiemi nabitý spektrometr pro ultrafialovou, viditelnou i blízkou infračervenou oblast elektromagnetického záření a byl vyvinut tak, aby každou hodinu poskytl měření málo zastoupených plynů (oxid dusičitý, ozon, oxid siřičitý, či formaldehyd) a také aerosolů v atmosféře ve vysokém rozlišení. Tyto přístroje budou usazeny na družicích řady MTG-S (Meteosat Third Generation Sounder), z nichž první má být vypuštěna ve druhé polovině letošního roku. Sentinel 4 bude spolupracovat s infračerveným snímačem na palubě této družice.
Firma SpaceX zpočátku vypouštěla družice Starlink, které dnes známe jako 1. generace. Přidáním laserových terminálů pro mezidružicovou komunikaci vznikla aktuální 1,5. generace, ale její název naznačuje, že jde jen o přechodné řešení před družicemi 2. generace. Tyto pokročilé družice s vyšší přenosovou kapacitou jsou však moc velké (délka cca 8 metrů) a tak je místo Falconů 9 bude vynášet až Starship. Její vývoj však nabral zpoždění a proto SpaceX urychleně připravila jejich zmenšenou variantu, která dostala neoficiální označení Verze 2-mini. Slovo mini však berme s rezervou – o těchto družicích zatím mnoho informací nemáme, ale jejich tělo by mělo mít rozměry 4,1 × 2,7 m (fotovoltaický panel pak 12,8 × 4,1 m), přičemž celá družice bude vážit okolo 800 kg (Starlink 1,5. generace váží okolo 300 kg). Z tohoto důvodu Falcon 9 ponese „pouze“ 22 těchto družic, které budou prvními zástupci šesté slupky celého systému – ta bude vyhrazena pouze družicím druhé generace. Dnes ale nemá startovat jen mise Starlink 6-1. Jen o hodinu později má startovat druhý Falcon 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii a také s várkou
Jak ten čas letí! Člověk má pocit, že Pokec s kosmonautixem začal vycházet před nedávnem a najednou vidí, že tenhle pořad, který vydáváme jednou měsíčně, dospěl ke svému 50. dílu. Pokud tedy budeme vycházet z průměrné délky jednoho dílu kolem dvou hodin, můžeme říct, že naše povídání o kosmonautice na konci dnešního dílu překoná magickou hranici 100 hodin. Náplň tohoto jubilejního dílu ale bude stejná jako obvykle – diváci budou psát své dotazy do chatu a my se na ně budeme snažit co možná nejlépe odpovědět. Pokud tedy budete mít dnes od osmi večer čas a chuť, rádi vás u našeho přenosu uvidíme.
Evropská mise Hera již brzy dostane své oči. Dvojice dokončených a plně otestovaných kamer AFC (Asteroid Framing Camera) dorazilo do sídla firmy OHB v Německu, kde dojde k jejich integraci do modulu užitečného nákladu sondy Hera. Tento přístroj poskytne vůbec první snímky cíle mise, dvojplanetky Didymos, jejíž malý měsíček Dimorphos byl vloni záměrně zasažen americkou sondou DART, která tak změnila jeho oběžnou dráhu. Na prvních snímcích z kamer AFC však bude dojplanetka vypadat jako malý světlý bod, který připomíná hvězdu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
