Max Space
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V mnoha článcích se můžete setkat s tvrzením, že Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) je náhradníkem Hubbleova kosmického dalekohledu (HST). Sama NASA o JWST mnohem raději hovoří jako o nástupci ikonické kosmické observatoře. Věda, kterou udělal Hubble, se nedá docenit. Zároveň však ukázal potřebu pozorovat vesmír na vlnových délkách, které Hubble nevidí. Jde především o vzdálené objekty, které mají výrazný rudý posuv a jejich světlo se z viditelné a UV oblasti posouvá do blízké infračervené. Proto pozorování těchto vzdálených objektů (jako jsou například první galaxie vytvořené ve vesmíru) vyžadují infračervený teleskop. Webbův teleskop je tedy vědeckým nástupcem Hubbleova teleskopu. Jeho vědecké cíle byly stanoveny na základě výsledků Hubbleova teleskopu. V tomto článku si obě kosmické observatoře porovnáme.
Německý astronaut Matthias Maurer se přesunul do japonského laboratorního modulu Kibó, aby zde v rámci experimentu ReSWARM (RElative Satellite sWArming and Robotic Maneuvering) pracoval s volně poletujícími roboty Astrobee. Průběh experimentu přitom zaznamenal pomocí 360° kamery. Zmíněná robotická demonstrace testuje autonomní plánování a řízení pohybu v mikrogravitaci pro budoucí montáže a koordinovaný pohyb na oběžné dráze. Výzkum se tedy zaměřuje na zkoušky koordinace mezi více roboty, dále mezi roboty a nákladem, či jejich provozním prostředím, což se bude v budoucnu hodit při autonomních činnostech robotů.
Minulý týden jsme Vás formou krátkého článku informovali o prvním pohybu obřích ramen na obslužné věži u orbitální rampy na základně Starbase (Boca Chica). Po pouhých šesti dnech se totiž k tématu vracíme. Zatímco minulý týden se ramena pohnula podle odhadů jen o metr a půl vertikálně a testovalo se jejich otevírání a zavírání, během včerejška už mechanismus vyrazil až k vrcholu věže a poté se testovalo jejich pomalé spouštění – odhadem o zhruba 20 metrů. Připomeňme, že tento systém by mohl zprvu sloužit k usazování Starship na Super Heavy a později by mohl zajišťovat i zachytávání přistávajících raket Super Heavy.
NASA poskytla firmám, které se zabývají starty raket, vývojovou verzi svého softwaru NAFTU (NASA Autonomous Flight Termination Unit). Jde o důležitý krok vstříc závěrečné certifikaci tohoto programu, ke které by mělo dojít v únoru 2022. NAFTU je podle NASA systém povelů a řízení, který zcela mění dosavadní pravidla. Má být dostupný všem raketám startujícím z amerických kosmodromů a jeho úkolem je zajistit bezpečnost veřejnosti během startů těchto raket. Mezi firmami, které pracují se softwarem NAFTU, je Rocket Lab, která má novou rampu na základně MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport), který je součástí Wallops Flight Facility ve Virginii.
Na našem webu se zaměřujeme primárně na orbitální mise, ale čas od času uděláme výjimku a informujeme i o suborbitálních misích. Ty jsou totiž velice důležitou a v podstatě nenahraditelnou součástí vědeckého výzkumu. 9. ledna v 6:00 SEČ odstartovala ze základny Wallops mise DXL (Diffuse X-rays from the Local galaxy), při které se náklad dostal do výšky zhruba 267 kilometrů. Let byl úspěšný a po celou dobu byla přijímána správná data. Tato mise byla vyhrazena výzkumu rentgenového záření z vesmíru. To neustále bombarduje naši planetu a přitom jeho zdroje a charakteristiky nejsou plně prozkoumané. Mise DXL si klade za cíl prozkoumat rentgenové záření, které se k naší Zemi vydalo z jiného místa Mléčné dráhy.
Každá raketa potřebuje náklady, které by mohla vynášet. Je proto potěšující vidět, že oba nové evropské nosiče získaly další zakázky. Lehká raketa Vega-C má společně se svou předchůdkyní, raketou Vega, nově zajištěný kontrakt na vypuštění dvou družic PLATiNO 1 a 2, které jsou určeny ke sledování zemského povrchu – radarovému i optickému. Zakázek se dočkala také nová evropská těžká raketa Ariane 6, která má nově zajištěno vynesení dalších navigačních družic pro evropský systém Galileo. Obě nové rakety již míří k závěrečným testům a u obou je reálná možnost, že bychom jejich premiérový start mohli zažít v roce 2022.
Centrální stupeň a horní stupeň nové evropské rakety Ariane 6 určené pro tzv. kombinované zkoušky na rampě ve Francouzské Guyaně opustily výrobní haly v Les Mureaux a Brémách a vydaly se na cestu do Jižní Ameriky, kde se nachází evropský kosmodrom CSG. Zde mají být tyto stupně integrovány v montážní hale BAL, čímž vznikne centrální jádro pro model kombinovaných testů Ariane 6. Tento balík zkoušek je pro vývoj Ariane 6 nezbytný. Vůbec poprvé totiž bude současně testována nová raketa i rampa. Testy budou skutečně komplexní, ale divácky nejatraktivnější budou statické zážehy motoru Vulcain 2.1.
Agentura NASA chystá na letošní rok vypuštění čtyř misí, které mají z nízké oběžné dráhy studovat Zemi. Měly by vědcům poskytnout více informací o podstatě klimatických systémů a procesů. Jde například o extrémní bouře, chování povrchových vod, či atmosférického prachu. Družice na oběžné dráze nabízí jedinečný a neustálý pohled na naši planetu. Díky flotile vědeckých družic mohou odborníci pečlivě sledovat drobné změny spojené s různými vzájemně provázanými prvky životního prostředí – od kvality ovzduší až po mořský led.
Existují milníky výrazné a důležité, očekávané a bedlivě vyhlížené. Ovšem jsou i méně nápadné, netypické a pro leckoho překvapivé. To však neznamená, že by měly menší vypovídací hodnotu – jen prezentují známé věci v trochu jiném světle či měřítku. Hubbleův teleskop, ikona kosmické astronomie zažil 1. ledna 2022 jeden takový milník, který asi nikdo nevyhlížel, ale přesto krásně ukazuje, jak dlouho už tato legendární observatoř obíhá kolem Země. Legendární teleskop byl na oběžnou dráhu dopraven 25. dubna roku 1990. O více než 31 let později proto přišel milník jedné miliardy sekund od této historické chvíle. Za více než tři dekády dokázal Hubbleův teleskop poskytnout vědcům přelomové objevy a veřejnosti působivé snímky dalekého vesmíru.
Když Elon Musk poprvé oznámil, že by chtěl, aby obslužná věž startovní rampy zachytávala přistávající rakety Super Heavy, mnoho lidí nevědělo, zda jde o vážně míněný plán, či o vtípek. Když se však stavěla obslužná věž u orbitální rampy a na staveništi se objevily díly, ze kterých postupně vznikla dvě masivní ramena, bylo jasné, že to SpaceX asi opravdu zkusí. Kromě zmíněného samotného zachytávání je také možné, že celý systém bude sloužit i k usazení jednotlivých prvků nosiče na samotou rampu, aby nebyl zapotřebí jeřáb. Ať už zkoušky tohoto futuristicky vyhlížejícího zařízení, kterému se přezdívá Mechazilla nebo jídelní hůlky (chopsticks), dopadnou jakkoliv, jedno je jisté. Systém se aktuálně testuje, aby se ověřilo jeho fungování. Během noci došlo vůbec poprvé k jeho svislému pohybu o zhruba 1,5 metru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.