Rakety Atlas V od firmy United Launch Alliance létají v různých verzích, které se liší počtem urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky, průměrem aerodynamického krytu nebo počtem motorů na horním stupni. Od roku 2002 letěl Atlas V celkem 82× a během té doby se ani jendou nesáhlo po variantě označované 511. Nyní se zdá, že koncem letošního roku odstartuje i verze s pětimetrovým krytem a jedním urychlovacím motorem na tuhé pohonné látky. Dvě družice GSSAP 5 a 6 pro nově zřízené Kosmické síly budou součástí systému GSSAP (Geosynchronous Space Situational Awareness Program) pro sledování aktivity družic na geostacionární dráze. Dvojice vypuštěná na Atlasu V se připojí k dalším čtyřem družicím, které vynesly v letech 2014 a 2016 rakety Delta IV.
Zdroj: http://spaceflight101.com/
Atlas V ve verzi 511 odlepí od rampy tah skoro 550 tun generovaný motorem RD-180 na prvním stupni a jedním pomocným motorem na tuhé pohonné látky. ULA uvádí, že tato verze dokáže na eliptickou dráhu přechodovou ke dráze geostacionární dopravit až 5 250 kg nákladu. V případě nízké oběžné dráhy pak tato varianta zvládne jedenáctitunový náklad.
Celkem mohou atlasy V létat v mnoha různých verzích, díky kterým mohou inženýři sestavit nosič přesně na míru potřeb konkrétního nákladu – jak z hlediska nosnosti, tak i objemu aerodynamického krytu. V případě krytu mohou vybírat ze dvou variant s průměrem čtyři a pět metrů, k centrálnímu stupni je možné připojit nula až pět urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. Horní stupeň Centaur může mít jeden nebo dva motory, ale doposud všechny rakety Atlas V letěly s jednomotorovým Centaurem. Výjimku tvoří starty s lodí Starliner od Boeingu, která bude využívat dvoumotorový horní stupeň.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Díky nedávné první misi se Starlinerem a s přihlédnutím k tomu, že neexistují jiné zakázky, které by využily dvoumotorový Centaur, jsme celkem na 11 verzích Atlasu V, které mají reálnou šanci, že budou mít aspoň jeden start, než budou tyto nosiče za několik let vyřazeny. ULA totiž vyvíjí novou raketu Vulcan, která má nahradit jak rakety Atlas tak Delta. Ale zpět k Atlasům V. Dosud nejvyužívanější variantou je 401 (čtyřmetrový kryt, žádné urychlovací motory a jednomotorový Centaur), která letěla 38× a zajistila i premiérovou misi této rakety v roce 2002. V roce 2006 se Lockheed Martin vyrábějící Atlasy dohodl s firmou Boeing, která stála za raketami Delta a založily společně United Launch Alliance (ULA).
Zdroj: https://live.staticflickr.com/
Zatím naposledy startoval Atlas V v pondělí ráno našeho času, když vynášel sondu Solar orbiter – tehdy šlo o variantu 411. Ta disponuje (stejně jako verze 511 pro GSSAP 5 a 6) pouze jedním motorem na tuhé pohonné látky, takže sestava vypadá nesymetricky. Vše se ale řeší patřičným nakloněním trysky motoru RD-180 na prvním stupni. Díky tomu může zákazník ušetřit. Pokud mu stačí jeden urychlovací motor, nemusí platit za dražší verzi s vyšším počtem motorů, které by byly symetricky umístěné.
V letošním roce nás čekají ještě tyto starty Atlasů V:
- AEHF-6 (armádní komunikace) – verze 551 – nejdříve 13. března
- X-37B (armádní miniraketoplán) – verze 501 – květen
- Mars rover 2020 (vozítko k Marsu) – verze 541 – červenec
- NROL-101 (utajený náklad) – verze 531 – srpen / září
- GSSAP 5 a 6 (mise AFSPC-8 / monitoring ostatních družic) – verze 511 – říjen až konec roku
- Starliner (neupřesněný počet ani druh mise) – verze N22 – neupřesněný termín
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/02/a5_511-768×566.jpg
http://spaceflight101.com/afspc-6/wp-content/uploads/sites/101/2016/08/GSSAP-USAF.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DhH-3cSUcAA7-Ea.jpg:large
https://live.staticflickr.com/65535/49205202267_2279f574fc_k.jpg
Jen taková perlička. Přísně vzato není symetrická ani jedna varianta Atlasu V s nenulovým počtem urychlovacích bloků (ano, ani X2Y), znemožňují to venkem vedené trubky LOX.
To je pravda, ale u verze X1Y je to nejlépe vidět. 🙂
🙂 to jednoznačně. A když se člověk pořádně podívá na videa nebo fotografie ze startu, vidí, že ta raketa letí tak trochu šejdrem, jak se naklápí RD-180, aby vektor tahu procházel těžištěm.
Pokud si najdete informace k motorům na THP pro Atlas V dozvíte se, že „The motor nozzle is fixed at a 3-degree cant but it can be upgraded with a flexseal TVC for steering. Both the throat and exit cone are fabricated with carbon-phenolic composite materials.“ Tryska je tedy orientována pod úhlem a zřejmě míří blízko k těžišti sestavy. Kompenzovat asymetrii motorů nakláněním hlavního motoru by patrně nežádoucím způsobem ovlivnilo schopnost rakety manévrovat.
Měl jsem na mysli toto –
Podle mě se těžiště docela hýbe a pokud máte fixní trysku u TPH boosteru, musíte kompenzovat vektor tahu tím kapalinovým motorem.
Danovi: Chtělo by to spíše videozáznam, takto nevíme zda raketa nezačíná manévr po startu z rampy. Tryska u motoru na tuhé palivo je v každém případě skloněná, což zmenšuje moment síly otáčející raketou kolem těžiště a usnadňuje řízení letu rakety.
Josef> Mrkněte na https://www.youtube.com/watch?v=dME5amgp0Ug
ta „šavle“ je tam velmi výrazná a nezdá se, že by to bylo způsobeno klopením nosiče.
Trochu jsem hledal a všechny informace, co jsem nalezl k problematice asymetrie Atlasu V říkají, že se to kompenzuje právě vektorováním RD-180, který umí až 8°, což je (prý) naprosto dostatečné na uřízení. Samozřejmě i náklon trysky TPH boosteru dost pomáhá.
Máte pravdu, řeší to nepochybně i nakláněním motoru RD. Kdyby odklonili více trysku motoru na tuhé palivo ztratili by při použití většího počtu motorů zbytečně velkou část tahu.
Podobně, ale výrazněji, to bylo vidět u raketoplánů. Méně pak byl vidět směr tahu motorů, protože vodík nehoří tak jasně.
Jo, tenhle Atlas už nemá s původním Atlase (kdysi jsem ho obdivoval v Aleji raket na Mysu, chtěl jsem si na něj sáhnout, ale nešlo to :-)) ) nic společného. Ale je to opravdu velmi promyšlená stavebnice, kromě toho velmi spolehlivá. No, všechna čest motoru RD 18O a řídícímu systému, který musí všechny tyto konfigurace zvládnout.