Aby sa mohli uskutočniť čínske plány dobývania kozmu s ľudskou posádkou, bolo rozhodnuté o vývoji novej generácie pilotovaných lodí. Výrobcom kozmických lodí je CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation). Tie sú na rozdiel od lodí Shenzou schopné letieť aj k Mesiacu, respektíve do hlbokého vesmíru. Tieto pilotované lode sú modulárne, t.j. vedia sa prispôsobiť požiadavkám vyplývajúcich z konkrétnej misie. Ich skelet je vyrobený zo zliatiny hliníka, horčíka a scandia. Sú schopné prepraviť štyroch až šiestich astronautov. V prípade potreby je možné interiér uspôsobiť na prepravu troch astronautov a 500 kg nákladu. V kombinácii so zásobovacou loďou TZ (Tianzhou) to umožňuje flexibilnejšie plánovanie misií. Kozmická loď získala aj novú schopnosť prepravy nákladu na Zem, čo je mimoriadne cenné. Keby táto možnosť nebola k dispozícii, obmedzilo by to výskum a možnosti na pripravovanej čínskej vesmírnej stanici.
Jedná sa o dvojmodulovú kozmickú loď. Tvorí ju obytná a servisná časť. Obytný modul bude čiastočne znovupoužiteľný. Servisný modul bude zabezpečovať pohon, zásobovanie energiou a systém životných podmienok. Predpokladá sa využitie jednej kapsuly až 10 krát a z toho vyplývajúcich menších nákladov. Kozmická loď bude pristávať pomocou padákov na súš. Kozmická loď musí odolať vyšším hodnotám radiácie a kozmického žiarenia, ktoré sú mimo ochranného štítu zemského magnetického poľa. Ďalej musí vydržať väčšie tepelné namáhanie z dôvodu vyššej návratovej rýchlosti. V prípade potreby sa kozmická loď môže pripojiť aj k chystanej čínskej orbitálnej stanice Tiangong-3.
V súčasnosti je nová kozmická loď v dvoch verziách. Ľahšia verzia má max. priemer 5,0 m, presná dĺžka nie je známa (odhad 7,5 m) a hmotnosť 14 ton. Jej delta v je 800 m.s-1. Ťažšia verzia má taktiež max. priemer 5,0 m, dĺžku 8,8 m a hmotnosť 21,6 tony. Delta v tejto verzie je 1700 m.s-1.
Ťažšia verzia bola dopravená na kozmodróm WSLC (Wenchang Space Launch Center) na ostrove Hainan 20.1.2020. Plánovaná doba letu sú tri dni. Jej obežná dráha bude mať apogeum vo výške 8 000 km z dôvodu overenia funkcie tepelného štítu pri vstupe do atmosféry. Tepelná ochrana je oproti kozmickej lodi Shenzou vylepšená v dvoch smeroch. Na novej lodi je použitý iný žiaruvzdorný materiál, ktorý je ľahší ale zároveň má trojnásobne väčšiu tepelnú odolnosť. Druhé vylepšenie spočíva v tom, že tepelný štít je odnímateľný od samotnej škrupiny kozmickej lode a dá sa vymeniť. Čiže to nie je ako v prípade kozmickej lode Shenzou, kde bola tepelná ochrana jej integrálnou súčasťou. Toto riešenie má výhodu aj v možnosti jej opakovaného použitia. Oproti kozmickej lodi Shenzou je vylepšená aj schopnosť riadenia (a z toho vyplývajúcej lepšej presnosti pristátia) letu počas návratu do atmosféry. Kozmická loď bude pristávať pomocou padákov na súš. Na zníženie dopadovej rýchlosti sa použijú airbagy. Cieľom testovacieho letu bude overenie týchto technológii. Po skončení letu sa získané údaje analyzujú a vyhodnotia s cieľom prípravy na prvú ostrú misiu.
Taktiež nie je náhoda, že sa na kozmodróme Wenchang zároveň nachádza aj základný modul čínskej vesmírnej stanice (Tianhe). Ten je veliteľským a kontrolným centrom budúcej vesmírnej stanice. Kozmická loď, základný modul stanice a raketa absolvujú simulované prípravy na štart a overia vzájomnú kompatibilitu okrem štartu samotného. Nácvik predštartovných operácii by mal trvať tri mesiace. Ak všetko prebehne bez problémov, bude nasledovať testovací let s novou kozmickou loďou.
Štart sa uskutoční pomocou rakety CZ-5B (5) v apríli zo štartovacej rampy LS 1 (Launch Site 1) kozmodrómu WSLC. Rovnako ako kozmická loď aj táto verzia rakety absolvuje svoju premiéru. Táto raketa je odvodená od rakety CZ-5, ktorá má za sebou tri lety (z toho jeden neúspešný). Keďže je raketa CZ-5B určená na vynášanie ťažkých nákladov na LEO, tak ju tvorí centrálny prvý stupeň so štyrmi urýchlovacími blokmi. Má dĺžku 51 m, priemer centrálneho stupňa je 5 m a jej hmotnosť je 831 ton. Rozmery aerodynamického krytu sú 5,2 m x 20,0 m. Centrálny stupeň má dĺžku 31,02 m a priemer 5,0 m. V prípade urýchlovacieho bloku je dĺžka 28,5 m a priemer 3,35 m. Centrálny stupeň ako aj urýchlovacie bloky poháňajú motory na KPH. V prípade centrálneho stupňa sú to dva motory YF-77 na LH2/LOX a pri urýchlovacích blokoch sú to dva motory YF-100 na kerosén/LOX. Raketa pri štarte vyvinie celkový ťah 10 669 kN. Jej nosnosť je 23 ton na LEO.
Zdroje informácií:
http://forum.kosmonautix.cz/
https://www.space.com/
https://www.space.com/
http://www.xinhuanet.com/
http://www.xinhuanet.com/
https://twitter.com/AJ_FI
Zdroje obrázkov:
https://pbs.twimg.com/media/EO99WUQXsAECuUL?format=jpg&name=360×360
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/wsataQDMHs9nuSNEqFdzV8-650-80.jpg
https://i.imgur.com/GUpNFW2.jpg
https://www.alrasub.com/wp-content/uploads/2016/11/china.jpg
Pěkné a na který rok plánuji první start?
Jo ono je to už v tomto roce. Teda na takovou rychlost nejsem zvyklý
Dělají na tom od poslední pilotované mise, což už je docela dlouho. Nejspíš ještě o dost déle. Akorát nemají tendenci představovat renderované návrhy nebo nehotové skořápky. Počkají si, až to mají hotové. Důvod je jednoduchý: Nemohou nechat své občany brblat, že to trvá hrozně dlouho a že vláda a kosmická agentura stojí za starou belu.
Chytrý přístup, teď ještě aby vše fungovalo. Držím jim palce.
Nevím, jestli by se Vám líbilo, kdyby z rozpočtu tekly miliardy a nikdo kromě povolaných nevěděl, kam (požná pod obecnou položku vesmírný výzkum).
Ostatně SpaceX je obecně chválena za otevřenost a na netransparentní přístup Blue Origin tu nehledíme zrovna s radostí (pravda, ti vypustili ty rendery).
Navíc kdyby se všichni chovali jako Čína, tak na Kosmonautixu skoro není o čem psát.
To je pravda, no já to spíše srovnával s rusy, ti informace semtam dávají, ale nejčastěji se dozvíme jen o dalších odkladech. Ale řekl bych, že v poslední době už se situace snad začíná zlepšovat. Kupříkladu Rogozin jezdí už snad každý měsíc na Vostočnyj, aby zkontroloval průběh práci, který zatím postupuje dobře. Ale to už je na jiné téma…
Chytrý přístup, teď ještě aby vše fungovalo. Držím jim palce.
Dovolím si odbočit, ale je to vysoce aktuální :
Právě probíhá průlet afelem sondou Parker, nastane cca v 9:30 UTC.
Nyní je sonda 18.72O.941 km od Slunce, má rychlost 392.760 km/h a teplota štítu je 612,3°C – průběžná data běží na domovské stránce sondy na NASA.
Pro srovnání :
Dosavadní rekord sondy z loňského průletu byl : 24.180.343 km.
Tak to perihel bude ukrutně blízko! 4-6 mil km? :O 😉
Při tomto průletu kolem 18 mil.km.
Nepochopil. A to sem tam ještě dal toho šmajlíka. 😉 🙁
Nápověda afélium není perihélium. Aktuální dráha je v rozmezí cca 18 – 130 mil. km od Slunce. Co je co?
Pokud by afélium bylo 18 mil. km, pak by, při stejné excentricitě, bylo perihélium cca 2,5 mil km od Slunce. Ano pro vědce by to bylo velmi zajímavé mít sondu přímo v koróně blíže Slunci, ale tepelný štít by snad musel mít kolem 3 000 stupňů.
Jen poznámka.
Nejedná se o live data, ale výsledek simulace…
R.
Jasně, že je to perihel, jasný omyl, netřeba nad tím mudrovat.
Tak jsem předpokládal, že překlep. 😀
O.K. Tak to dopadá, když se člověk snaží psát tak rychle jak běží myšlenky.
„Kozmická loď, základný modul stanice a raketa absolvujú simulované prípravy na štart a overia vzájomnú kompatibilitu okrem štartu samotného.“
To ale vzali hodne hopem, ja myslel ze stanice se zacne stavet az pristi rok.
Tak snad tempo nepoznamena soucasna situace kolem epidemie, do ekonomickeho rustu to muze udelat slusny zarez.
Myslel ste dobre. Stanica samotná sa začne stavať až budúci rok.
Čo sa týka epidemie coronavírusu – veľmi dobrá pripomienka. Už sa to prejavilo na posunoch štartov rakiet typu KZ-1A (Kuaizhou).
Děkuji za pěkný přehled o Čínských plánech!Super,to tady chybělo!A vítám nového pana redaktora,nebo přispěvatele!
Tak redaktor nie som, ale áno som nový. 🙂
Som rád, že sa článok páčil.
Průběžně sleduji Parkera, jak se blíží ke Slunci a tak si dovolím naplnit čekání úvahou nad chybou, která se vyskytla v mém prvotním příspěvku a nad následnou reakcí. Není to nic nového, děje se tak i u opravdu fundovaných článků redakce.
Tedy : Příspěvek obsahuje zásadní informace :
1. probíhá průlet
2. nastane v 9.30 UTC
3. od Slunce je 18 mil km
4. teplota štítu je 612°C
5. dosavadní rekord je 24 mil km.
Z uvedených dat je každému jasné, že je to průlet v blízkosti Slunce a tudíž to nemůže ani náhodou být afel.
Očekával bych tedy reakci na tato data, ale opak je pravdou reakce, která mi možná mylně připadá invektivní, je na jasný překlep. Podobně se zhusta děje i v případě vysoce oborných článků redakce. Nechápu co z toho hledači překlepů mají a obdivuji trpělivost, noblesu a velkorysost autorů redakčních článků že překlepy, které nemají žádný vliv na informace v článcích opravují.
Ja vim, ze to Lojzo myslis dobre, ale nechces to dat radeji do prislusne sekce na forum.kosmonautix.cz ,kdyz si das do vyhledavani „Parker“, tak o Parkerovi je tam cele vlakno.
Do diskuse pod clanek o cinske pilotovane kosmonautice to fakt nepatri.
To je „zrcadlení“.
Nejlepší obrana je útok 🙂
Citam citam, ze ake pekne plany maju, a bum ono je to hotove a uz sa ide robit prvy testovaci let.
Mam rad taketo prekvapenia.
Díky za článek. Objednal jsem si ho. Chválím.
Víc podrobností o čínské stanici by nebylo? Jak bude provozována? Bude stále obydlená nebo jen občas? Jak velká bude stálá posádka a budou létat i nějaké návštěvnické lety alá Saljut 6? Budou tam létat i zahraniční kosmonauti? Slyšel jsem, že by měla letět Samantha Cristoforetti, je to pravda?
Som rád, že sa páčil.
Odpoveď na vašu prvú otázku – bolo. 🙂 Toto je trocha na dlhšie ale mám niečo v pláne.
Takže narýchlo – bude stále obývaná; stála posádka budú traja astronauti, ktorí sa budú striedať každý polrok; mali by tam byť aj zahraniční astronauti a čo sa týka Samanthy, to momentálne ešte nie je rozhodnuté.
Už se těším
Parker právě proletěl – 18.696.532 km – 393.044 km/hod – 612,3°C.
Bud jsem jmeno teto nove lode prehledl, nebo jeste nebylo zverejneno. Uz se vi jak se to bude jmenovat? Dekuji.
Neprehliadol. Meno je zaťiaľ neznáme (alebo sa mi ho aspoň nepodarilo nájsť).
NO, jediné co se dá předpokládat, že bude velmi poetické, něco s čínské mytologie :-))
Žeby Dragon? 🙂
No, skoro bych se vsadil. Drak je nejoblíbenější zvíře čínské mytologie i pohádek a na každém rohu v číně vidět (taky jich mám pár doma). Jsou ostatně velmi přátelští k lidem. :-)) na rozdíl od těch našich.
Takže Yaoshui?
Mocný drak se jmenuje nejnovější čínská stíhačka, takže třeba Nebeský drak … no, samozřejmě, uvidíme. Ale je to pěkný macek, přes 20 tun v nejtěžší verzi.
Díky za článek, taky jsem netušil, že jsou tak daleko. Možná blbá otázka, ale jaký vlastně používají dokovací systém, je kompatibilní s ISS?
Dokovací systém nie je kompatibilný s dokovacím systémom na ISS. Priznám sa ale, že aký konkrétne, to neviem.
Čínský dokovací port má vycházet z APAS-89/95, mluví se i o klonu 🙂 Na port, kam se připojoval Shuttle by se tedy teoreticky čínská loď mohla připojit. Ale mám pocit, že tento port je již překryt IDA portem.
Budu rád za opravy či upřesnění, také mě to v teoretické rovině zajímá.
Tak jsem se ještě trochu pohrabal na netu a opravdu nejsou žádné oficiální potvrzení případné kompatibility. Jediné vyjádření, co jsem našel, je toto:
http://www.go-taikonauts.com/en/chinese-space-news/211-chinese-docking-adapter-compatible-with-international-standard
Nakolik je ovšem směrodatné se nedá zjistit, spousta jiných zdrojů o kompatibilitě pochybuje. Každopádně by bylo IMHO v zájmu všech dodržovat v tomto jednotný standard.
To se přesně neví, vypadá to že by mohl být, ale sami Číňani to nepotvrdily a ani nevyvrátily. Dělají jako by to bylo tajné. Nebo se už něco změnilo?
Libor, opäť vynikajúci článok, díky zaň 😉
To som obzvlášť rád! 🙂