Aby mohl Dalekohled Jamese Webba pozorovat vzdálené kosmické objekty v infračervené části spektra, musí být jeho přístroje ochlazeny na extrémně nízké teploty – tak nízké, že by na Zemi stačily nejen ke zkapalnění kyslíku, ale dokonce i k jeho ztuhnutí. Abychom byli konkrétní, tak třeba přístroj MIRI bude speciální „ledničkou“ ochlazován na 6,7 K, tedy necelých sedm stupňů nad absolutní nulou – pro lepší představu v nám známých jednotkách je to -266,45°C. Díky tomu budou senzory spolehlivě registrovat i slabé infračervené záření, které se jinak nazývá tepelné záření. Chlazení přístrojů jsme se již věnovali v samostatném článku, ale ani zrcadla nebudou ponechána kosmickému prostředí napospas.
Klíčovou roli bude při tepelné ochraně teleskopu představovat pětivrstvý sluneční štít o rozměrech tenisového kurtu, který odstíní zdroje tepla od konstrukce teleskopu, takže v jeho stínu bude zhruba -240°C. Kromě tohoto výrazného prvku ale na teleskopu najdeme celou řadu menších vychytávek, které mají pomoci s bojem proti teplu.
Jedním takovým vylepšením je ochranná bariéra za primárním zrcadlem teleskopu, které se přezdívá Frill, což je slovo, které se dá do češtiny přeložit jako volán nebo kanýr. Tato pokrývka sice neváží mnoho, ale hraje důležitou roli při blokování nechtěného záření – brání mu v tom, aby se dostalo k citlivým detektorům.
„Jelikož se Webbův teleskop rozloží jako origami, nemůže být vybaven válcovitou clonou, kterou známe třeba z Hubbleova teleskopu, nebo i z běžného domácího dalekohledu a jejímž úkolem je bránit okolnímu světlu ve vstupu do teleskopu jinudy než objektivem. Webb je však v podstatě „otevřený“ teleskop, který spoléhá na sluneční štít, který má blokovat nechtěné záření ze Slunce, země či Měsíce. Pomáhá mu i frill, který zase blokuje světlo z hvězd a galaxií, které jsou za teleskopem a které by se mohly dostat na sekundární zrcadlo a od něj pak k přístrojům, které jsou mimořádně citlivé,“ říká Lee Feinberg, manažer optických prvků z Goddardova střediska zodpovědný za JWST.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pantojafrill_jpg.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/b0007682.jpg
Na vysvětlenou: zrcadlo tedy bude mít o něco vyšší teplotu, než obrazový senzor. Dá se tedy říci, že bude „svítit“ na příslušné vlnové délce. Jenže jeho tepelná emisivita je proklatě malá – to má ma svědomí vysoce leštěný zlatý povrch. A také „svítí“ na větší vlnové délce, než jakou bude teleskop sledovat. (Obrazový senzor se chladí víc, kvůli vlastnímu šumu.)
Do startu zbývají dva roky, je stanoveno datum? Obvykle někde běží odpočet. Nenašel jsem nic krom rámcového data 2021. Dík.
Tady je tři dny starý harmonogram:
http://www.stsci.edu/contents/news/jwst/the-jwst-cycle-1-proposal-schedule-is-now-finalized
Díky , ale to jsou právě jen ty rámcové termíny. Měl jsem na mysli běžící odpočet do startu, jak je u sond NASA obvyklé.
Myslím, že navržený termín startu 30.3.2021 znamená velké upřesnění oproti rámcovému datu 2021, které jste napsal. Chcete-li, tak pozítří to bude T-700 dnů.
Ešteže nenavrhli termín 29.2.2021. Ale aj tak sa to už trochu vlečie.