Inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory vyvinuli novou sadu pokynů, které se již vysílají k Marsu. Jejich příjemcem má být rover Opportunity, který se po gigantické prachové bouři již neozval a mlčí již více než půl roku. Nové pokyny nebudou k Marsu vyslány jen jednou, ale opakovaně v průběhu několika dalších týdnů. Obsahem těchto pokynů jsou instrukce, jak by si mohl rover poradit s méně pravděpodobnými událostmi, ke kterým mohlo na jeho palubě dojít a které mu brání v navázání kontaktu se Zemí.
Naposledy se vytrvalý rover ozval 10. června 2018, v době, kdy prachová bouře nabírala na síle a už tehdy překonala úroveň zaprášení atmosféry vše, co vozítko na Marsu zažilo. „Budeme i nadále používat různé techniky, které by nám měly pomoci kontaktovat vozítko,“ říká John Callas, projektový manažer pro Opportunity z JPL a dodává: „Tyhle nové pokyny jsou dodatkem k balíčku pokynů „sweep and beep“, které vysíláme od září.“ Výraz „sweep and beep“ označuje postup, kdy pozemní týmy jen pasivně nečekají, zda se jim Opportunity ozve – místo toho mu posílají pokyny, které jej mají vybudit k aktivitě a navázání kontaktu.
Nové pokyny se budou posílat několik týdnů a cílí na tři možné scénáře. První počítá s možností, že selhal primární palubní vysílač v pásmu X, který Opportunity používá. Druhý scénář zase vychází ze situace, že selhal jak primární, tak i záložní vysílač v pásmu X. Třetí možnost je pak zaměřená na vnitřní hodiny vozítka. Ty poskytují všem palubním systémům jakýsi časový rámec a podle třetího scénáře mohou být tyto vnitřní hodiny nějak posunuté. K tomu, aby nastala některá z těchto tří poruch, by musela vést celá série poměrně nepravděpodobných událostí. Pokyny obsahují třeba instrukce pro vozítko, aby zkusilo přepnout svou komunikaci na záložní systém, nebo aby resetovalo vnitřní hodiny a odpovědělo přes UHF.
„Za posledních sedm měsíců jsme Opportunity kontaktovali více než 600×,“ říká Callas a dodává: „Rover nám ani jednou neodpověděl a pravděpodobnost, že to jednou vyjde, klesá s každým dnem. Přesto chceme pokračovat v proházení všech logických řešení, které by nás mohly dostat zpět do kontaktu.“ Čas je v tomto případě neoblomný – pomalu končí období odstraňování prachu.
V této fázi marsovského roku se na Rudé planetě objevují silnější větry, které mohou očistit solární panely vozítka od prachu, který by mohl bránit nabíjení baterií. Navíc se blíží i zima, která s sebou přináší nízké teploty. Ty mohou způsobit neopravitelné škody na nenabitých bateriích, vnitřních elektrických rozvodech nebo na počítačových systémech.
Pokud by se podařilo navázat kontakt – ať už novými instrukcemi, nebo pokyny „sweep and beep“ – mohli by inženýři instruovat vozítko, aby udělalo kroky k pravděpodobnějšímu přečkání zimy. Pokud se rover neozve, budou členové projektu celou situaci a další postup konzultovat s Kanceláří marsovského programu na JPL a s ředitelstvím NASA.
Rover Opportunity přistál na Marsu 25. ledna 2004. Ačkoliv měla primární mise trvat 90 dní, vozítko nakonec fungovalo mnohonásobně déle a stalo se legendou. Nejen díky vědeckým objevům, ale i díky překonané vzdálenosti a výdrži. Na Marsu například ujelo více, než kolik měří maratonský závod. Nezbývá než věřit, že se snahy o navázání komunikace podaří. Byla by to skvělá zpráva pro všechny, kdo tomuhle vozítku drží palce. Samozřejmě už udělalo hodně dobré práce a na odpočinek má nárok, ale ještě má potenciál na další objevy.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://media.caranddriver.com/…rover-review-car-and-driver-photo-671067-s-429×262.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia17791-16.jpg
http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/image/mer_diagram.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/PIA22222-Mars-OpportunityRover-FirstSelfie-20180220.jpg
Zdravím,
je velice sympatické, jaký respekt si vozítko Opportunity za svoji mnohonásobně překročenou životnost vydobylo. Nejsem si moc vědom misí, u kterých by se životnost plánovala na 90 dní a ony fungovaly více jak 14 let a poté by ještě pozemní týmy prováděly pokusy o obnovu spojení a funkcí. Jestli se nemýlím, tak v tomto ohledu rover Opportunity jen tak žádná mise nepřekoná. Doufám, že nám ospalec brzy ozve.
Dovoluji si “ mimo mísu “ upozornit eventuální zájemce, že InS uchopil konečně kryt na seismometr.
Proč se na taková to vozítka se solárním panelem nepřidělá nějaký oprašovač (něco na způsob stěrače) který by ten prach po bouři smetl?
Vozítko je tam 14 let a do té doby se obešlo bez podobného systému. Ten by nebyl úplně triviální, něco by vážil a tak dále – ve výsledku by s ním mohlo být víc problémů než užitku.
Myslim, ze i pres pripadne komplikace by stalo za to takovy system mit, protoze nemusi byt ani velky, ani rychly.
Nicmene mam pocit, ze s tim pri navrhu mise nikdo nepocital a zapraseni panelu bylo prekvapeni. Alespon tak to myslim bylo prezentovano v ceskych mediich.
Zaprášení zas tak velkým překvapením nebylo. Zato velkým překvapením bylo, když to pak marťani vyčistili…
I za cenu toho, že by hmotnost pro tento systém byla na úkor např. vědeckého přístroje? Znovu říkám – za celých 14 let by taková věc byla potřeba jen jednou! A média bohužel někdy dělají z komára velblouda.
Pro všechny konstruktéry oprašovačů slunečných panelů bych jen upozornil ,a čím jako ten oprašovač budete pohánět když máte vybitý baterie?? Jistě- dám tam jen baterii extra na „oprašovač“ jenže i tato extra baterie bude vždy podléhat samovybíjení ,navíc se musí vyhřívat protože s klesající teplotou klesá kapacita a pokud bude prašná bouře dlouhá tak je to k ničemu a jen to konstrukčně vše komplikuje.
problém není samotné zaprášení, ale bouře
viditelnost poklesla natolik, že zabránila dobíjení baterií na několik měsíců, takže rover hibernoval, ale není vůbec jasné, jestli baterie vůbec přežily, jejich teplota nesmí poklesnout pod určitou mez
nastartovat z dlouhodobé hibernace může být problém už jenom kvůli rozjetému časovači, prostě všechno špatně
pokud jsou baterie mrtvé, tak je to bohužel konec
vyčítat inženýrům, že tam nedali smeták, je nesmysl, uvědomte si, že ten rover byl plánovaný na životnost 90 dní
14 let vysvětlování a stejně se furt lidi budou ptát na to samé. Tohle je tak totálně laický typ komentu, že mne to až štve. To si člověk říká.. k čemu vlastně je ta snaha popularizovat vědu a zkoumání vesmíru? Stejně pak přijde někdo a po bambilionte objevuje Troju.
Tohle nemůžete nikomu vyčítat, stále přichází noví lidé se zájmem o obor. Oni nevědí, že už se na to ptal někdo před nimi. Pro podobné dotazy musíme mít pochopení. 😉
Navíc bez trpělivého přístupu se lidé zatvrdí a přejdou k zjednodušujícím „alternativním“ výkladům a bude to daleko horší.
Přesně tak. 😉
Budu oponovat: popularizací neplýtvat na ztracené případy. Člověk, který má tendenci věřit na plochou Zemi, na smrtící a kulervoucí Van Allenovy pásy, na základnu mimozešťanů na odvrácené straně Měsíce (té temné!!), na to že Apollo 11-17 ne Měsíci nepřistálo, na to že Apollo 18 přistálo na temné straně Měsíce… tak takovýhle člověk je prostě tak trochu postižený a je plýtvání lidskými zdroji, jim něco vysvětlovat. Jediné po čem toužím je potkal zastánce nepřistání Apolla 11-17 a přistání Apolla 18 v jeden okamžik a šikovně je proti sobě poštvat. A pokud se mi to podaří tak jen doufám, že budu mít po ruce popcorn a colu. Tohle bych si fakt užil.
Chápu, jak to myslíte, ale v diskusi s takovým člověkem pak už nekladete argumenty s cílem ho přesvědčit, protože to nejde. Ty argumenty, kterými vyvracíte jeho výmysly, slouží třetí straně – nezaujatým čtenářům, kteří si diskusi pak přečtou. Vůči nim je fér vystavit výmyslům protiargumenty.
Aha! Takhle jsem na to nenahlížel. To pak dává smysl. Ok budu to takhle používat.
Ona je to tak trochu alchymie a někdy nemusí některé věci na první pohled dávat smysl, ale když se nad tím člověk zamyslí, začne to do sebe zapadat. 😉
Planovana zivotnost 90 dni. Za ten cas by s prachom problem nebol. Myslim, ze prach sa tam usadil uz viac krat ale Marsovske viry si s nim poradili. Na Curiosity a Mars2020 vozitkach sa s tym vysporiadali tak, ze pouzili ako zdroj maly reaktor.
Radioizotopový termoelektrický generátor bych s reaktorem do jednoho pytle neházel. Sice oboje hřeje, ale to je tak vše.
Celkom ma prekvapuje, že na prebudenie Opportunity sa vynakladá taká snaha. Niežeby si nezaslúžila fungovať dlhšie, ale vzhľadom na drasticky prekročenú pôvodne plánovanú životnosť a aj na minulú hrozbu vypnutia by som povedala, že budú pomerne radi, že konečne zakapala. Pri všetkej úcte k nej.
Ani nie. Naklady na pokracovanie misie su minimalne v porovnani s nakladmi na dalsie vozidlo. Akykolvek vedecky poznatok, ktory by toto vozidlo este prinieslo, ma obrovsku cenu uz len kvoli dalsim misiam na Mars, ktore planuju.
Přesně tak. Navíc se tím získávají dlouhodobá data jak z přístrojů tak i o délce fungování a degradace konkrétní součásti sondy. Velmi potřebné informace pokud chceme být na Marsu navždy.
Zde se vyplatilo zdvojení mise, kdy k odmlčení roveru Spirit došlo roku 2010 a Opportunity fungoval ještě víc než jednou tak dlouho. Doufám, že až dojde k plánovanému řízenému letu martskou atmosférou, tak bude přítomno větší množství dronů. Tam bude kritický každý start a přistání.
Ale pokud jsem pochopil správně slova Steva Squyrese, tak moc šancí tomu už nedává. Řekněme, že obdivuji tuto snahu o nové probuzení Oppy, ale já už jí poděkoval a odepsal 🙂
Víme že tam byla velice prašná, dlouhá a silná bouře. Jaké je šance, že vozítko opportunity ještě stojí na svých kolech? A druhý dotaz, je nějaká možnost vozítko opportunity časem blízké budoucnosti vizuálně vyfotit z techniky která obíhá teď kolem marsu ?
Vyfotená po búrke už bola: https://www.kosmonautix.cz/2018/09/mro-vyfotila-opportunity/ Novšia snímka by, myslím, nemala zmysel.
Smysl by měla pokud by bylo rozlišení pod 0.5m To by HIRISE kamera mohla zvládnout. Ale stejně by to nepomohlo k oživení. Spíš pro konec pokusů pokud by se ukázalo nějaké mechanické poškození. Snímek stanoviště moc naděje nedává, pokud je to nějaké údolí tak to může být na závětrné straně kde moc nefouká.
Bouře byla silná z hlediska zaprášení atmosféry, nikoliv z hlediska síly větru. Atmosféra na Marsu má setinovou hustotu vůči té pozemské. I rychlý vítr tak nemá ani zdaleka takový vliv jako ten pozemský. 😉
A ze stejné logiky byste zhruba i nejsilnější bouři na Marsu pociťoval sotva jako slabý jako vánek. Setinová atmosféra a běžná rychlost tamních bouří cca 100km/h znamená silou na pozemské podmínky sotva znatelný vánek 1km/h, kdy se ani korouhev neotočí. No film Marťan ty bouře zkrátka „mírně“ zkreslil 😀
Takhle jednoduché to není. Síla větru roste zhruba s druhou mocninou rychlosti, takže 100km/h už by s tou korouhví určitě otočilo i když je atmosféra stokrát řidší.
pravda, pravda. pravda.. hloupá chyba o řád. Díky
tak jsem to zkusil, pro zvědavost, trochu určit přesněji dle vzorce pro tlak kapalin:
vyšel mi vzoreček pro Mars: F= v^2 * 0,00115735
zadat V v m/s
výsledek F je v kg/m2
(uvažovaná atmosféra 1000 Pa, 100% Co2 , t-40C, tedy 0,0227 kg/m3) to dává při 100km/h rychlosti větru marsovské bouřky 0.9kg/m2
na zemi: v^2 * 0,06607 (1013 hP, vzduch směs, 0C, tedy 1,3 kg/m3) to dává při 100km/h rychlosti větru pozemské bouřky 50kg/m2
tak pokud nebylo přání otcem myšlenky a neudělal jsem podvědomě nějakou chybu zas takový rozdíl to v premise síly větru to kupodivu není , ale je pravda, že 100km/h bouře na Marsu je ekvivalentem 3.7m/s (13km/h) větru na Zemi, tam ta řádová úměra není, korouhev by se točila dost ochotně, nerad šířím bludy
„Jaké je šance, že vozítko opportunity ještě stojí na svých kolech?“
Prakticky 100%, nesmíte si bouři na Marsu představovat tak, že by odhazovala nebohé kolonizátory.
On opravdu není potřeba nějaký oprašovač panelů. To zaprášení nebývá nijak velké (tedy pokud pomineme živelnou pohromu, která už asi definitivně zastavila Oppy, ale ani tady nebude zaprášení hlavní problém), navíc marsovský vítr pomáhá. A „zaprášení“, které potkalo Pathfinder a věrného druha Sojournera, když je našel Marc Watney, se v reálu a po tak relativně krátké době konat určitě nebude 🙂 Stačí se podívat na fotky, co posílá Curiosity a kde zabírá sama sebe. Vidíme někde vrstvu prachu?
Když jsem u MSL, myslím, že na blogu se ještě neobjevila tahle krásná fotka. Pohled do nového údolí. Já tam tedy vidím trávu, v barvě by to muselo být rozhodně všechno zelené 🙂 a navíc opět koukáme na kus těla Curiosity. Jako by vyjela z myčky.
Velmi dobře napsáno!
A k té fotce. Máte pravdu, někdy ji určitě použijeme, je skvělá. 😉
Bude dnes startovat Google lunar x-prize nebo dokonce i CHandrayaan ?Jestli jo tak v kolik hodin?
Dnes rozhodně ne.
Dekuji za odpoved,ale jestli se muzu zeptat tak proc se start Chandrayaanu 2 odlozila?
Ona vlastně ani nemá nějak pevně určené datum.
Oppy je legenda. A měla nehoráznou smůlu, kdyby vyjela cca 50m za hřeben z toho údolíčka …
Nebylo by dnes co řešit, řádila by po Marsu
Prostě to chce člověka co tam tyhle patálie vyřeší. Třeba i spiritu by to spravil jeden člověk za 10 sekund. Opyho by vyřešil do hodiny odtažením nahoru na tu planinu.
Bylo by velice zajímavé, kdyby měla Oppy radioizotopový generátor, obří prachová bouře by ji nijak neohrozila a po jejím skončení by bylo možno ihned porovnat stav okolí a také případnou zaprášenost samotného roveru. Tím by se konečně trochu vyjasnilo, jak je to s tím prachem v extrémně náročných podmínkách a jestli je rover ohrožen i jinak než jen odříznutím od Slunce. Curiosity poslala záběry z Gale, kde to nebylo tak náročné, ale i ona měla viditelnost minimální. Ale pokud vím, tak na ní mírnější verze bouře stopy nezanechala.