Americká společnost Rocket Lab ve středu 17. října oznámila, že si pro vybudování své první startovní rampy na území USA vybrala ostrov Wallops ve Virginii, konkrétně pak jde o již existující kosmodrom Mid-Atlantic Regional Spaceport. Tato volba neznamená opuštění současné startovní rampy na Novém Zélandu, spíše jde o rozšíření možností. Tato zpráva přišla zhruba měsíc před očekávaným startem rakety Electron z Nového Zélandu. Mise nazvaná It’s Business Time, bude pro raketu Electron prvním plně komerčním startem po dvou testovacích misích v letech 2017 a 2018.
Samotné oznámení o rozhodnutí vybudovat ve Virginii startovní rampu pro malé rakety Electron přišlo po několika měsících analýz a zvažování výhod a nevýhod různých lokalit. Wallops byl vybrán z důvodu vhodných střeleckých sektorů ve srovnání s již existující rampou na poloostrově Mahia na Severním ostrově (Te Ika-a-Māui) Nového Zélandu.
We are thrilled to announce Wallops Flight Facility as the location of Rocket Lab Launch Complex 2!
Live announcement here: https://t.co/RzHJ6HkFp1
— Rocket Lab (@RocketLab) October 17, 2018
Šéf firmy Rocket Lab, Peter Beck, se pro portál nasaspaceflight.com vyjádřil následovně: „Pro rampu na území USA jsme posuzovali mnoho faktorů. Samozřejmě je pro nás vysoká startovní frekvence důležitá a Wallops má o poznání klidnější provoz než jiná místa v USA, kde rampa mohla vzniknout. Možnost postavit rampu velmi rychle pro nás byla klíčová. Ale nejen postavit rampu, ale i montážní halu, kanceláře a vše ostatní. Wallops nabízí technologický park, který má téměř vše licencované a připravené k použití. Navíc má i pozemek, na kterém můžeme začít stavět. Je tam spousta infrastruktury, kterou můžeme využít – od kryogenních systémů přes palivové a další.“
Peter Beck se v rozhovoru zmínil, že firma chce postavit rampu hodně rychle a plány tomu skutečně nasvědčují. První start rakety Electron z amerického území je momentálně plánován na třetí čtvrtletí roku 2019, což je necelý rok. „Potřebujeme udělat rampu a podpůrné stavby hodně rychle a Wallops kompletně splnil naše požadavky z hlediska toho, co potřebujeme mít včas hotové,“ uvedl Beck.
Rampa na Wallopsu, známá pod označením Launch Complex 2 (LC-2), bude druhým místem, které bude vyhrazené ke startům raket Electron. Firma počítá s tím, že by odsud mohly létat americké vládní, ale i komerční mise. Jakmile bude mít firma dvě rampy, dostane se na teoretickou možnost vypustit ročně 130 misí. Navíc možnost vybrat si ze dvou startovních míst přidává další úroveň flexibility pro zákazníky, kteří vyrábí malé družice. Tyto firmy potřebují nosič, který by dokázal vypustit jejich výtvory na přesně zvolenou oběžnou dráhu.
Firma Rocket Lab bude spolupracovat se společností Virginia Space na stavbě infrastruktury rampy, zatímco pro integrační a montážní budovu využije zázemí Wallops Research Parku, kde by mohla vzniknout linka umožňující simultánní integraci až čtyř raket Electron. Součástí projektu je i řídící středisko propojené s novou rampou, ale i zázemí určené pro zákazníky.
Wallops zvítězil v pomyslném souboji o první americkou rampu firmy Rocket Lab a porazil tak zbývající tři lokality, které s ním postoupily do finále. Ve hře byl třeba Cape Canaveral Air Force Station na Floridě, Pacific Sunport Complex na Aljašce a Vandenbergova základna v Kalifornii. Velmi zajímavé je, že Peter Beck nadnesl, že Wallops bude první místo na území USA pro starty raket Electron, ale nemusí být jediné. To by znamenalo, že Florida, Aljaška i Kalifornie jsou ve hře pro nějakou budoucí startovní rampu.
Jak již bylo zmíněno, firma si vybrala oblast ve Virginii nejen kvůli střeleckému sektoru, ale i kvůli relativně nezaplněnému harmonogramu tamních startů. Rocket lab tak bude moci jednak dosáhnout vyšší kadence startů a v případě potřeby jej naopak nebudou tlačit termíny ostatních startů.
Vývoj rampy LC-2 je dalším krokem k rozšiřování produkce raket Electron, které vznikají v centrále firmy – kalifornském Huntington Beach a v nedávno odhalené hale v novozélandském Aucklandu. Zatímco bude mít firma brzy k dispozici dvě rampy, tak místa, kde jsou sestavovány konkrétní komponenty Electronu, se nezmění bez ohledu na to, odkud má být konkrétní exemplář startovat.
Všechny motory a avionika se budou i nadále vyrábět v kalifornské centrále. Naopak nádrže a jednotlivé stupně mají vznikat v novém zázemí na Novém Zélandu. Pokud se tedy bude startovat z první rampy, budou motory a avionika přepraveny z Kalifornie na Nový Zéland, kde se spojí s nádržemi a jednotlivými stupni, než bude raketa odeslána na poloostrov Mahia. Start z chystané rampy LC-2 zase bude vyžadovat převoz nádrží a stupňů z Nového Zélandu na kosmodrom Wallops, kam budou přepraveny i motory a avionika z Kalifornie. Ve Virginii pak dojde ke kompletní montáži rakety.
Startovní rampa LC-2 má vzniknout uvnitř oplocené oblasti rampy Pad A v její jihovýchodní oblasti. Zaměstnání zde najde 30 místních lidí, za což dostala firma od místních samospráv 5 milionů amerických dolarů.
Jak jsme se zmiňovali na začátku článku, oznámení o nové rampě přišlo zhruba měsíc před první plně komerční misí rakety Electron. It’s Business Time měla začít už před několika měsíci, ale firma tehdy zrušila červnové startovní okno kvůli neobvyklému chování kontroléru raketového motoru během předstartovních příprav. Původně se čekalo, že dojde k odkladu jen o pár dní, během kterých se vadný kus vymění, ale nakonec byla raketa odvezena z rampy.
Od té doby firma pracuje nejen na opravě kontrolérů, ale také využila tohoto času k navýšení výrobních kapacit, které mají být schopné naplnit požadované startovní tempo. Část těchto prací tvořilo vybudování dvou nových čistých místností a dvou místností pro zákazníky. Jde o dvě samostatná zařízení, takže dva zákazníci – teoreticky i konkurenti – mohou souběžně na kosmodromu na Novém Zélandu připravovat své výtvory na start.
Společnost také mohla otevřít výrobní linku v Aucklandu, která byla představena minulý týden – do té doby se o ní veřejně nemluvilo, což je podle Petera Becka v této firmě normální: „Postavíme ji. A řekneme vám o tom. Ujistíme se, že funguje. Jsme firma, která nejdřív něco udělá a pak se tím pochlubí. to jsme prostě my.“
Zvyšování výrobních kapacit je nezbytné k dosažení vysokého počtu startů. „Při startu na začátku letošního roku jsme si ověřili, že umíme dosáhnout oběžné dráhy s velkou přesností,“ uvedl Peter Beck pro portál Nasaspaceflight.com a dodal: „Další fáze, která je stejně složitá, je navýšení celého procesu.“ Rocket Lab se netají tím, že by chtěl startovat s raketami Electron nejméně jednou týdne – pro tento cíl však byly nezbytné dvě věci – výrobní kapacity a počet startovních ramp.
„Továrna na Novém Zélandu prošla výrazným navyšovacím procesem. Stejně tak i linka ve Spojených státech. S těmito dvěma linkami jsme schopni dosáhnout jednoho startu za týden.“ Především na lince v Aucklandu firma hodně investovala do automatizace. Špičkou v tomto směru by měla být výroba nádrží na pohonné hmoty raket Electron. „Můžete vzít na jednom konci surovou trubku a doslova během pár směn dostanete nádrž, která sjede z výrobní linky. Z jedněch dveří přijde produkt a na druhé straně vychází kompletní raketa připravená k odeslání na kosmodrom,“ popsal Peter Beck.
Díky vysoké výrobní produkci by mělo být možné zkrátit dobu od podepsání dohody ke startu na pouhé dva měsíce. Tento čas je dán nikoliv výrobními procesy, ale administrativou – tak dlouho potřebuje Národní letecký úřad FAA (Federal Aviation Administration) a Národní komise pro komunikaci FCC (Federal Communications Commission) ke schválení startovní licence.
První velkou zkouškou zvýšené startovní frekvence by měl být konec letošního roku. Listopadový start mise It’s Business Time by měl už v prosinci následovat start Electronu s misí ELaNa-19 (Educational Launch of Nanosatellites – 19) pro NASA. Momentálně se zdá, že firma dodržuje stanovený harmonogram příprav na start. Firma se však netají velkými cíli. Je to znát třeba z prohlášení o tom, že firma nepřemýšlí o příštím startu, ale o příští stovce startů. Momentálně má Rocket Lab na rok 2019 plánováno 19 startů.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
http://www.thelivingmoon.com/47john_lear/04images/Launch_Sites/Wallops_Research_Range.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DpuSc8mVsAAbwxn.jpg:large
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/10/IBT-27-June.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DpRoTV4UcAA38dt.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DpRotxcVAAA28Qt.jpg:large
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-06-152716.jpg
Hm, desítky nebo dokonce stovky startů ročně po pěti milionech dolarů za kus. To jsou opravdu odvážné plány. Ne že bych jim to nepřál, ale nějak nevidím ty stovky připravených družic, které za tuhle cenu potřebuje někdo vynést na „přesně zvolenou oběžnou dráhu“. Ale třeba se pletu. A Elon si ještě bude drbat hlavu kvůli zrušení F1. 🙂
Každý rok je vysláno zhruba 200 malých satelitů s tím, že je k něčemu přilepí a tak si nemůžou moc diktovat orbity ani časy vyslání.
Odhady na “ konec pětiletky“ tedy rok 2023 jsou +-500 kousků za rok
Navíc 5 milionů dolarů není konečná ale +-strop , pokud se “ mikrosatelitáci domluví“ a nechají se přifařit k někomu většímu na Electron, tedy tak jako se to dělá dnes u velkých raket, tak ceny můžou být vyšší stovky tisíc dolarů za kus… no a to může dále generovat poptávku 🙂
V podstatě je klidně možné, že si tým studentů s dobrým sponzorem , amatérská skupina koníčkářů, která doposud poslala iphony na meteobalónu nebo dokonce nadšený jedinec jako fyzická osoba, bude moc nechat řekněme za 2-4 miliony korun poslat satelit nebo hrst mikrosatelitů do kosmu.
Dámy a pánové kdo z vás tom má ?
Prostě pole neorané 🙂
v každém případě bude na nízkých drahách za pár let pěkně těsno. Možná až příliš.
Nízké dráhy se rychle čistí. navíc družice zvládají manévrovat stále lépe.
„od podepsání dohody ke startu na pouhé dva měsíce. Tento čas je dán nikoliv výrobními procesy, ale administrativou“
Tak to je fičák!
Díky za článek.
Zvláště o Elektronu vždy potěší 🙂
Uvidíme, jaká bude realita.
čtvrtletí roku 2018, což je necelý rok. – hele chybička asi to má být 2019.
Díky moc, opraveno. Potvůrky 8 a 9 jsou blízko sebe. 😉
fat fingers 🙂
Jinak velmi zajímavý článek.
Vždy, když je tu článek o Electronu, tak se mi vybaví, že ten stát má 4,5 milionů obyvatel (slabá polovina ČR). Ale třeba je to tím, že ho spravuje stará konstituční monarchie :-))
Ovšem s tím, že firmu pan zakladatel založil a zafinancoval v USA, dokonce za lehké pomoci americké vlády 🙂
A mají solidní polohu a fůru volného místa kolem, kam můžou střílet. Ale ta rampa je boží 🙂
Jestli myslíte Velkou Británii, tak ta spravuje Nový Zéland asi stejně jako Kanadu. Tedy nijak 🙂 Britská královna je hlavou NZ jen formálně bez jakýchkoliv pravomocí.
Tento projekt zkrachuje. Jestli nekdo čětl knihu Elon Musk od Ashlee Vange tak tuši proč. Falcon 1 nebyl vyrazen proto, že byl nastupce Falcon 9 ale proto, že o vynašeni malych satelitu nebyl zajem.
Fascinuje mě vaše jistota. Čím je vaše tvrzení podpořeno kromě té knížky? Pokud se podíváte do kalendáře, zjistíte, že od dob Falconu 1 uplynulo deset let. Od té doby se situace na trhu docela změnila. Neuvěřitelně totiž pokročil vývoj na poli malých družic, zejména cubesatů, které jsou dneska dostupné kdekomu. Přestože má za sebou Electron teprve dvě testovací mise, má už podepsané kontrakty na desítky startů. Takže ne, nezkrachuje.