V rámci příprav na novou vlajkovou loď astronomie přišel jeden z významných milníků. Teleskopová a technická část celé obří konstrukce Dalekohledu Jamese Webba byly propojeny. zatím jen s pomocí dočasných pozemních kabelů, ale právě díky nim už spolu mohou začít obě části komunikovat, jak to budou muset dělat během služby ve vesmíru. Ačkoliv šlo o významný krok vpřed, v rámci harmonogramu příprav šlo o neplánovaný bod, jehož úkolem byla eliminace rizik v dalších fázích. Inženýři prostě využili nadějné příležitosti k propojení obou polovin teleskopu o několik měsíců dříve, než k němu mělo původně dojít. Pokud by se objevily jakékoliv problémy, měli by inženýři více času na jejich řešení aniž by riskovali zbytečná zdržení. Jako bonus navíc mohlo dojít k aktivování oddělených testovacích týmů pro každou polovinu, aby mohly fungovat společně. I tohle je důležité nacvičit předtím, než bude v příštím roce teleskop definitivně spojen v jeden kus.
Dalekohled Jamese Webba je nejen mimořádně komplexní, ale i ohromně prestižní projekt. Zdaleka nejde jen o NASA, ale stejný vztah k němu mají i mezinárodní partneři. Vědci se již těší na jeho objevy, které mohou v mnoha ohledech přepsat učebnice astronomie. Teleskop by mohl poskytnout revoluční pozorování vesmíru. Zapojení inženýři a technici zase předvídají, že výzvy, kterým čelí při tomto projektu, jim umožní ovlivnit architekturu příštích generací kosmických dalekohledů.
Každý díl tohoto teleskopu podstupuje důkladné testování na mnoha špičkových stanovištích po celých Spojených státech. Právě díky tomu má být zajištěno, že dokončený dalekohled bude připraven na přečkání nehostinných podmínek při startu rakety a při mnohaletém vystavení extrémnímu prostředí během služby skoro milion a půl kilometrů od Země.
V únoru se celý projekt dočkal důležitého kroku k realizaci – obě poloviny teleskopu se sešly pod jednou střechou firmy Northrop Grumman v kalifornském Los Angeles. Právě zde podstupuje letový hardware závěrečné zkoušky a sestavování. Jakmile bude práce dokončena, bude moci teleskop vyrazit na cestu do Jižní Ameriky, odkud jej vynese raketa Ariane 5.
„Nyní jsme provedli elektrické propojení mezi letovým exemplářem optické sestavy s přístroji a mezi letovým exemplářem servisního modulu. Chceme pochopit všechny drobné nuance tohoto elektronického rozhraní. Konkrétně byl při této zkoušce servisním modulem vydán pokyn k pohybu zrcadel teleskopu. Řídící systém teleskopu na oplátku odpověděl zasláním telemetrie, která znamenala potvrzení. I přesto, že jsme testovali každou polovinu na simulátoru druhé poloviny během jejich stavby, pořád to nemělo nic společného s propojováním dvou letových exemplářů. Zatímco byl tepelný štít opětovně složen, aby mohl pokračovat ve zkouškách, využili jsme vzniklé situace a elektricky na zkoušku propojili oba letové kusy, abychom eliminovali budoucí rizika,“ popsal Mike Menzel, systémový inženýr teleskopu Jamese Webba a dodává: „Plné provedení elektrických a softwarových zkoušek bude provedeno během příštího roku, kdy bude teleskop sestaven a připraven ke startu.“
Dalekohled Jamese Webba bude představovat významný skok v před při naší cestě o pochopení vesmíru. Teleskop prozkoumá všechny fáze kosmické historie – od prvních záblesků po velkém třesku až do formování galaxií, hvězd a planet až po evoluci naší soustavy. Jeho pozorování umožní neporovnatelné výzkumy a objevy. Webb rozšíří a obohatí objevy, které nám přinesly další velké kosmické observatoře Hubble, Spitzer a Chandra.
„Tato zkouška nám také umožnila zjistit, zda dva týmy, které několik let pracovaly samostatně během stavby a testování dvou odlišných částí JWST, budou schopné spolupracovat na jediném projektu jako jeden tým. Jsme nadšeni tím, že první komunikace a zkoušky na redukci rizika byly provedeny úspěšně. Proces byl navržen a proveden společným týmem členů z Goddardova střediska a firem Northrop Grumman a Ball Aerospace,“ upřesnil Jeff Kirk, vedoucí testovacího provozu.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://jwst.nasa.gov/images2/jwst_whiteback_med.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ngas_otis_sce.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/waf5a_control_room_-_chris_gunn.jpg
Vlajková loď NASA v oblasti astronomie jakou byl bezesporu Hubble, i když jeho unikátnost pobořil nález dvou zaprášených kusů zapomenutých v regálech skladů USAF, posunula možnosti v této oblasti o desítky let kupředu ve srovnání s pozemskými možnostmi. Vývoj pozemských prostředků se ale nezastavil a dnes již prakticky dosáhl úrovně Hubbla.
Nová vlajková loď kterou má být JWST díky nekonečnému vývoji a neustálým odkladům se pomalu, ale jistě dostává do pozice kdy mu pozemské prostředky začínají výkonností přibližovat. Obludná cena k niž každý další odklad přihazuje zhruba miliardu stěží bude vyvážena výkonem, zejména když životnost je pouze 5 let. Každá komplikace, či porucha na dráze, kde je prakticky vyloučena přímá oprava, užitečnou dobu zkrátí, nehledě na složitost operací před uvedením do operačního provozu, které též budu ujídat z koláče životnosti.
Zrušení zastaralého projektu by umožnilo vrhnout několik ušetřených miliard na přístroj nové generace.
Tohle jste tu psal už několikrát, ačkoliv Vám odborník na slovo vzatý – Petr Scheirich – vždy uvedl, proč se mýlíte a proč JWST bude mít pořád značné výhody oproti pozemským teleskopům. Ale evidentně je to házení hrachu na zeď.
JWST nepochybně před pozemskými prostředky bude mít náskok. Odklady však tento náskok zkracují. Smyslem mého příspěvku je zamyšlení, zda by nebylo vhodné soustředit se na přístroj další generace zejména s delší provozní dobou. Projekt jehož cena se vyšplhá na násobky plánované ceny a má tendenci prostředky dále polykat je určitě napadnutelný.
Ne, nebylo. Už jsme to tu řešili několikrát. A stejně to zase příště napíšete.
Doporučuji vytvoření speciálního popisku u podobných příspěvků uživatele Alois, že se jedná o trolení a není doporučeno reagovat. 😉
Ponuka sa otazka, ci zrusenim projektu, ktory sa zasekol na technickych prekazkach, ktore su vynutene pozadovanym vykonom a prechodu k novemu projektu u ktoreho je predpoklad, ze poziadavky na vykon budu vyssie a teda bude celit rovnakym, alebo este vacsim narokom nieco vyriesi.
Ono by sa totiz mohlo stat, ze tie neotestovane riesenia na ktorych sa JWST zadrhol dnes potom vybuchnu o 10 – 15 rokov neskor na inom projekte. Nehladiac na to, ze tych 10 – 15 rokov ktore nepochybne potrva novy projekt dostat do vesmiru aj keby nenastala ziadna prekazka by sme opticky ostali zaseknuti na urovni Hubblea.
Teoria o vyhodnosti zrusenia JWST je teoria komerne-ekonomicka, nikoli vedecka.
Je zbytečné uvažovat, jaký má nebo bude mít JWST náskok. On bude pozorovat na vlnových délkách, které nepronikají atmosférou Země, tudíž bude pozorovat něco, co ze Země nelze .A neovlivní to ani vývoj pozemských možností
Můžete protestovat a manifestovat jak chcete, ale p. Alois má bohužel v tomto případě pravdu. JWST ztrácí proti pozemským dalekohledům náskok každým rokem odkladu. Nikdy nebude horší, ale za jakou cenu. A jestli vůbec bude. Stačí jediná drobná chyba, nepozornost. Je to prototyp. Neopravitelný. Žádná náhrada, nástupce…
Za ty přínosy to jednoznačně stojí. A argumentovat tím, že se něco může pokazit je trochu krátkozraké – to se může stát kdykoliv. To bychom nemohli do vesmíru poslat nikdy nic.
Nějak nechápu, proč tak vehementně obhajujete mnoho desítek let starý riskantní a nejasně zaměřený projekt prosazovaný zkostnatělou byrokratickou mašinerií.
Ale je pravda, že zkostnatělá byrokratická mašinerie prosadila mnohem horší projekty, stačí si připomenout stoleté výročí…
Fajn, takže všechno hodíme do koše a začneme připravovat něco úplně jiného, nového a úžasného. Buďto to bude něco, co bude mít potenciál nás někam posunout (a za pár let se opět bude zvažovat jeho zrušení, protože se s vývojem nových technologií objeví problémy), nebo se pustíme do něčeho mnohem méně riskantního. Co na tom, že se z takového projektu dozvíme jen zlomek nových objevů? Hlavně, že nebudeme vyvíjet nic nového, aby se to náhodou neprodražilo.
P.S. Pokud jste schopen o JWST říct, že je nejasně zaměřený, pak se nemáme o čem bavit, protože evidentně vůbec nevíte, o čem píšete.
Sám si jistě vybavíte spoustu vědeckých projektů, které byli relativně levné, bezproblémové a ve výsledku užitečné. Je takový JWST?
Lidstvo nepotřebuje „úžasné“ projekty. Například ten „šašek“ z Ústavu makromolekulární chemie, co udělal nějaký strojek z Merkura a na kontaktní čočky. Navzdory všemu a všem. A nakonec z toho byly miliardy spokojených zákazníků. To jen pro srovnání. Aby byl jasno, jak silnou pozici má astronomie a kosmonautika…
JWST bude pracovať v IR oblasti spektra kde pozemské ďalekohľady sú takmer úplne slepé kvôli atmpsfére, hlavne kvôli vodným parám. A práve v IR oblasti sa vo vesmíre dejú najzaujímavejšie a najdôležitejšie veci. To čo uvidí JWST neuvidí žiaden pozemský ďalekohľad. Jediné možné miesto odkiaľ to je možné vidieť je vesmír.
Hubble i všetky pozemské ďalekohľady pracujú vo vis oblasti kde sa toho zďaleka toľko nedeje ako práve v IR.
Vis oblasť pracuje len vo veľmi úzkej oblasti spektra 400-800 nm, čo je cca 1 oktáva. IR oblasť pokrýva oblasť viac ako 10 oktáv.
A celé elektromagnetické spektrum predstavuje cca 100 oktáv.
Koncertný klavír má cca 8 oktáv. Ak by sme 100 oktáv mali vtesnať do rozsahu klavíra zodpovedalo by to jedinej klávese !!!
Vis oblasť má približne taký rozsah ako jediná klávesa na klavíri. Vo vis oblasti toho moc nenapozorujeme, ešte že tu máme rádiovú oblasť, UV oblasť, rentgenovskú a gama oblasť.
pb 🙂
Kecy, kecy, kecy. Tak nám ukažte spektrální rozsah dnešních IR pozemských dalekohledů a koncepčně 30 let starého JWST, ať vidíme ten zásadní rozdíl.
Myslím, že když si chvilku počkáte, tak Vám odpověď pošle profesionální astronom Petr Scheirich, který má v tomto oboru bohaté zkušenosti.
Zkuste si někdy položit otázku, na jakých frekvencích a PROČ vlastně astronomové zkoumají vesmír. Možná budete překvapen…
Každý dolar vložený do výzkumu materiálů, nanostruktur, povrchových vrstev, DNA, kmenových buněk, virů a léků na ně, nebo vývoje „Raptoru“ je milionkrát užitečnější než dolar vložený do JWST. Tečka.
To je čistě váš soukromý názor. Tečka.
Každý má totiž užitečnost definovanou jinak. Svými omezenými názory, které tu projevujete, urážíte astronomy, kteří tomu rozumí určitě o poznání více. Zajímavé je, že odborná komunita považuje JWST za mimořádně užitečný nástroj. To jsou fakta. Vy jste pouze projevil svůj názor který se snažíte vydávat za fakt.
Ano, všechno je pouze čistě soukromý názor. Astronomové tomu snad rozumí vice, ale taky jsou placení z grantů a od publikací, schvalovaných státními úředníky.
Většinu převratných poznatků v posledních stoletích nepřinesli profesionální vědci. A ani v v budoucnu nepřinesou.
„Vývoj pozemských prostředků se ale nezastavil a dnes již prakticky dosáhl úrovně Hubbla.“… vyvoj hubbla zacal niekedy pred 40 rokmi a bol vypusteny 28 rokov dozadu a az dnes je mozne jeho parametre dosiahnut na zemi. myslim ze ani v sucasnosti nie je mozne urobit taku 23 dni trvajucu expoziciu UDF, ktoru urobil hubble. Rovnako ako Hubble, aj JWST bude mat pozorovacie schopnosti, ktore na zemi v najblizsich rokoch, mozno desatrociach mat nebudeme.
Pravdou je, ze tento projekt sa uz mnohokrat posunul a znacne predrazil, no to, ze tento projekt napriek tymto problemom nebol doteraz zastaveny, hovori o jeho vyznamnosti a nenahraditelnosti.
Pokiaľ bude na Zemi atmosféra a voda pozemské ďalekohľady budú môcť vesmírnym ďalekohľadom konkurovať jedine v rádiovej a vis oblasti. Všetko ostatné pripadne vesmírnym.
Vrátane gravitačných vĺn.
pb 🙂
Ale to je přeci nesmysl. Atmosféra je jen další „optický“ člen. Čím lépe známe jeho vlastnosti, tím lepší obraz jsme na Zemi schopni zachytit. Teleskop ve vesmíru bude vždy lepší, ale taky řádově dražší. Stojí nám poznatky z jednoho velmi nejistého JWST za sto jistých pozemských teleskopů? Stojí nám vůbec jediný atronomický poznatek za výzkum léků na …[doplň dle obávané choroby].
Jde o to, že trocha IR/mikrovln, velká část radiového a prakticky kompletní optické spektrum atmosférou projde, zbytek je filtrován. A tam korekce nějakých turbulencí nepomůže.
Tak prežeňme to, nech atmosférou prejde až 10 oktáv. Ale čo tých 90 oktáva kde na Zemi nemáme žiadnu šancu.
Klavír má cca 80 kláves. 1/10 postačí tak na najjednoduchšie detské riekanky.
V jedné věci s vámi souhlasím s tou životností by mohl být problém.
Zivotnost jwst je limitovana hlavne zasobami paliva – hydrazinu a ciastocne aj chladivom. Vobec by som sa nebal toho, ze manipulacia s teleskopom na zemi znizuje jeho zivotnost…
Asi si to predstavuju jako Hurvinek valku, ale proc se na tak drahem zarizeni neudelaly vstupy na doplneni pracovnich latek? Respektive dala by se k tomu pak poslat nejaka autimaticka lod co by je doplnila… asi by to byla draha sranda ze?
Velmi drahá. S něčím takovým nemáme ostré zkušenosti ani dnes, natož v době, kdy se JWST začal navrhovat či stavět. Momentálně na tomto poli probíhají jen zkoušky, na ostrou premiéru doplňování paliva ze servisní družice se teprve čeká.
Ty brdo..to fakt len 5 rokov? Toto mi asi uniklo, lebo oproti „hablu“ to je strasne malo a ked sa zvazia naklady. Aj ked teda za tych 5 rokov toho urcite zvladne vela a bude prinosom. Co potom s nim? Ked dosluzi?
To, co se všemi sondami v libračních centrech – na zemi se vracet nebude. 😉
Podla nasa, zivotnost jwst je 5-10 rokov, ale jedna sa o odhad.
Pre porovnanie, v case startu vozitka opportunity nasa predpokladala zivotnost 90 dni. Vozitko fungovalo priblizne 5000 dni a nebyt prachovej burky, tak funguje do dnes a aj v sucasnosti stale zije nadej, ze sa vozitko este ozve.
JWST je v mnohych oblastiach prototypom. Pri jeho navrhu a konstrukcii sa nadobudlo obrovske know-how ktore bude urcite uzitocne pri jeho naslednikovi.
Životnosť JWST limituje hlavne množstvo paliva a ešte viac kvapalné hélium udržujúce veľmi nízku teplotu ďalekohľadu. Bez dôkladného chladenia na čo možno najnižšiu teplotu je IR ďalekohľad nefunkčný. Ak dôjde chladivo je s pozorovaním v IR oblasti amen. Pravda, dá sa ešte čiastočne používať pre VIS oblasť, ale to zďaleka nie to pravé orechové !
pb 🙂
JWST bude pro chlazení vybaven pokročilým systémem, který bude ztrácet mnohem méně média – https://kosmonautix.cz/2016/06/kosmicka-lednicka-pro-jwst-misto-bedny-s-ledem/
Z logiky věci by měla být životnost JWST podobná jako životnost geostacionárních družic, tedy +-15 let.
Bohužel nemá JWST desítky „sourozenců“ ani „potomků“, jako mají sériové geostacionární družice nebo standardní pozemské teleskopy.
Velký úspěch bude už to, když se dostaví na místo určení v provozním stavu.
Ono v astronomii obecně platí, že nejlepší výsledky přináší dalekohled až po několika či až desítkách let provozu, až se prozkoumají všechny jeho možnosti. Naštěstí tady budou mít dost času na přípravu, že. Osobně si myslím, že pokud půjde vše dle předpokladů, těch 15 let se dosáhne a konstrukce s tím počítá. Jak víme, u těchto zařízení jsou odhady životnosti od NASA poněkud nepřesné 🙂 a skutečná životnost bývá někdy až nepříjemně dlouhá, že.
Jinak samozřejmě operace s doplňováním médií tam kde bude umístěn je dosti nereálná záležitost. Taková mise by byla neobyčejně drahá a JWST by musel být zkonstruován zcela jinak a asi by jeho výkony byly značně omezeny se zřejmých důvodů. A v době konstrukce nebylo o nějaké raketě a kosmické lodi vhodné pro tyto účely ani tušení.
Já samozřejmě mám obavu, neb se mi teleskop zdá nejenom velmi vtipně zkonstruovaný, ale zároveň velmi komplikovaný a křehký. No, splnit požadavky dané nosností a rozměry nosiče a současně vědci nebylo snadné.
Pánové, já se tak těším, víte?
HST: průměr objektivu 2.4 m; současná cena za roční provoz 98 milionů USD.
Hisaki: průměr objektivu 20 cm; cena mise 100 milionů USD.
Astrosat: 40 cm; cena mise 30 milionů USD.
CoRoT: 27 cm; cena mise 170 milionů USD.
Kepler: 0.95 m; cena mise 600 milionů USD.
NEOSSat: 15 cm; cena mise 25 milionů USD.
Gaia: průměr (spíš by se dalo říct střední rozměr, protože nejde o klasickou konstrukci) objektivu cca 1 m; cena mise 1 miliarda USD.
TESS: 4x 10 cm; cena mise 287 milionů USD.
Spitzer Space Telescope: 85 cm; cena mise 720 milionů USD.
Herschel Space Observatory: 3.5 m; cena mise 1.1 miliardy USD.
WISE: 40 cm; cena mise 400 milionů USD.
To je výčet buď ne příliš dávno vypuštěných, nebo stále operujících vesmírných dalekohledů pracujících v optickém oboru (pokud sem počítáme i UV a IR). Na jejich vývoji a provozu se podílejí země z celého světa, rozhodně ne „jedna zkostnatělá byrokratická mašinerie“ (což ostatně platí i o JWST).
Možná by nám zdejší „odborníci“ pan Alois a Jiný Honza mohli zkusit vysvětlit, jak je možné, že jsou všude po světě takoví blázni, kteří do vesmíru vypouští tak malé ale strašně předražené dalekohledy, když přeci máme na zemi dalekohledy s průměrem 10 m, kterým tyto „nemohou konkurovat“.