Mezinárodní vesmírná stanice momentálně čelí významné komplikaci. Senzory dnes zaznamenaly pokles tlaku vzduchu. Posádka začala po probuzení pátrat po zdroji úniku a během pár minut se ukázalo, že nejde jen o planý poplach. I díky vizuální kontrole se v orbitální sekci ruské lodi Sojuz MS-09 podařilo na vnější stěně Sojuzu detekovat minimálně dvě díry blíže nespecifikované velikosti. Prvotní odhady spekulují o nárazu cizího tělesa. V tomto článku najdete psaný online přenos, který bude sledovat aktuální informace spojené s touto mimořádnou situací.
Zdroje informací:
https://twitter.com
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Dl1y-5zXsAA9qdG.jpg:large
Docela neobvyklá událost. Uvidíme.
Živý prenos skončil?
Ne, náš přenos samozřejmě pokračuje, jen jsou období, kdy není o čem psát.
Doufejme, že ne. Mrtvý přenos si snad nikdo vidět nepřeje. 😉
Tomu říkám aktuální reportáž!Jen ať to dopadne dobře!Asi bylo otázkou času,kdy se něco podobného stane,zatím to vypadá ralativně dobře,orbitální úsek se stejně odhodí,hlavně aby nebyly poškozeny ještě jiné části.Poškození návratové kabiny by bylo fatální,museli by vymyslet záchrannou akci,náhradní Sojuz nahoru bez posádky!
Tak mě napadlo, jestli Rusové jsou vůbec schopni vynést Sojuz, byť nepilotovaný, v řádu dní, pokud by na zadokovaném Sojuzu došlo k něčemu horšímu, třeba k tomu průrazu návratové sekce.
Také by mě zajímalo jaké maji pro takové případy poškození záchranné lodi řešení. Nějaký nouzový plán musejí mít.
Vypuštění nepilotovaného Sojuzu Rusové plánovali na příští rok. Je ovšem otázka, jak by to ovlivnil Vámi popsaný problém.
Ano a třeba budou mít příležitost to otestovat ještě letos. Letěl vůbec už někdy v minulosti Sojuz bez posádky? Přece na tom nemůže být nic až tak složitého, když tam dopraví nákladní lodě Progress.
Určitě letěly, ono hlavně v začátcích byly Sojuzy hodně široká rodina.
Roman89: ano, startoval, kupříkladu tady.
https://kosmonautix.cz/2017/04/saga-jmenem-saljut-11-dil/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sojuz_34
Pokud si pamatuju i příspěvky zdejších redaktorů, tak to bylo kupříkladu i při přechodu na některé nové verze sojuzů či nosných raket. Tuším nedávno o tom Dušan Majer psal článek.
Třeba to půjde opravit.
Tak v listopadu budou mít pro návrat k dispozici jeden prázdný Dragon. 🙂
Ještě to není psané na SFN, NSF ani na SF101, zmiňuje se o tom jen nasa.gov, co jsem dohledal.
No, mají tam ráno, ale i tak, dobrá práce, díky za informaci. Snad to zalepí a nebude potřeba náhradního Sojuzu.
NSF o tom informuje na Twitteru.
České komické kanceláře 🙂 Pekny preklep 😉
Díky moc, opraveno!
Tak ten orbitální modul k návratu nepotřebují. A na ty malé díry snad nějaké lepení mají.
„…řídící středisko nechalo astronauty spát…“
Na ISS nebezia sluzby nonstop?
Myslel som, ze to tam stale „zije“. 🙂
Nonstop provoz byl akorát u raketoplánů. U ISS by to naopak bylo kontraproduktivni.
Prave, ze som predpokladal, ze si nebudu tak „zavadzat“ a bude stanica aspon stale vyuzita (ako viacsmenne prevadzky, – aby sa lepsie „zaplatili“ stroje).
Možná kvůli hluku to nejde.
Ja jsem predpokladal, ze na toto jsou jasne metodicke postupy, ze by to nemelo byt vyznamnou komplikaci- mysleno srazku s drobnym smetim, mikrometeority. Preci jen ta pravdepodobnost srazky je s ohledem na cas relativne velka a kolem planety je bordelu dost a stale narusta, navic ISS uz je nejaky patek nahore, tak statisticky k tomu muselo jednou dojit.
Je to tak. K pár kolizím už došlo dříve, ale tohle bylo zřejmě nějaké větší těleso.
No tak ona je poměrně rozsáhlá analýza možných zásahů ISS od smetí a mikrometeoritů a někde jsem viděl i poměrně pěkný obrázek.
našel jsem k tomu článek s pěkným obrázkem
http://www.spacesafetymagazine.com/space-debris/kessler-syndrome/micrometeroid-hit-iss-cupola/
Super práce pane Majere. Po zjištění zde to poslouchám v přímém přenosu.(http://www.ustream.tv/channel/live-iss-stream)
A musím smeknout jak jste rychlí s překladem a doplňováním dodatečných informací.
Děkujeme, snažíme se sbírat informace z různých zdrojů.
Co je to kaptonová páska?
Páska vyrobená z kaptonu – https://en.wikipedia.org/wiki/Kapton
„Prosimvás, co je to tady vlastně za ptáky…?“ „Kachny…“
Keď som to čítal, tak som si zo srandy pomyslel, že veď to zalepia páskou a bude to OK a oni to fakt zalepili 😀
U malých úniků je to nejlepší řešení.
Bez izolepy by snad ani nesměli opustit Bajkonur 🙂 Ta už toho zachránila, příkladně by NASA měla problém se špinavými astronauty u Apolla 17 a s mrtvými astronauty u Apolla 13. Rozhodně je to věc, která nesmí na správné vesmírné stanici chybět.
a samozrejme take rucnik je nezbytny…
Kdesi jsem cetl (slysel???) manualovy postup pro opravu kabiny Apolla pri prurazu mikrometeoritem:
1. Otvor okamzite zacpat zvykackou.
2. Prelepit znamou stribrnou paskou.
3. Pro finitivni opravu pouzit dvouslozkovy tmel Balzona (pokud si spravne pamatuji nazev) s vlastnostmi duralu po vytvrzeni.
Poznamka: Ten tmel/lepidlo mel tata doma a spravovali jsme tim vecne auto. Neskutecny matros…
Belzona.
Podle mě by měla následovat také obhlídka vně pomocí EVA,protože může být poškozen třeba servisní modul,nemusí to být vidět zevnitř,a při návratu to může zpusobit havárii.Taky si myslím,že budou následovat kontroly Sojuzu,prověrky všech přístrojů potřebných k návratu.A na listopad myslím je v plánu start S10,tak v nejhorším mohou urychlit a poslat bez posádky nahoru jako záchrannou loď
Vzhľadom na problémy Ruskej kozmonautiky a kvality v poslednom období, nemôže byť problémom nízka kvalita nejakého zvaru?
Vyloučit se nedá nic, stále je příliš brzy, ale osobně mi tahle možnost přijde poměrně nepravděpodobná.
Ne, je to zásah mikrometeoritem.
Snáď je to tak. Technická porucha u tak zaužívaného zariadenia by vrhla ešte väčší tieň na podfinancovaný a vykrádaný ruský kozmický priemysel.
Podľa teoretických prepočtov ide skôr o vesmírny prach ako riadny meteorit.
Zaujímalo by ma či len Sojuz to vychytal alebo objavia ešte aj iné šrámy na konštrukcii ISS, predsa len človeku sa akosi nechce veriť, že ten 6-7mm kúsok letel sám.
Nie ISS resp Sojuz vybavený ekvivalentom „samosvoru“ podobne ako nádrže vojenských lietadiel?
Šest milimetrů je už slušný kus kosmického smetí, žádný prach. 🙂
Úlomky většinou létají v mnohem větších rozestupech než jsou desítky metrů.
Při výstupech do volného prostoru z lodí typu Sojuz sloužila orbitální část jako přechodová komora. Jinak by se ven nedostali, neb přistávací část nešla dehermetizovat aniž by to zničilo elektroniku chlazenou vzduchem. Při přistávání se stejně orbitální část odhazuje a vnitřní prostor nemusí být natlakován neb spojovací tunel je stejně po celou dobu přistávání uzavřen. Pokud vše ostatní funguje, mělo by být přistání bez problému.
Wow, už i pan Alois vzal na vědomí existenci obytného orbitálního modulu lodi Sojuz. Tak to je velký pokrok.
Je hezké, když se česká televize odkazuje na kosmonautix
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2580193-poplach-na-vesmirne-stanici-iss-je-poskozena-unika-vzduch
Děkujeme za odkaz! Kolem půl druhé jsem měl na toto téma živý vstup do ČT a tam také zmiňovali náš přenos. 😉
Velmi mne to těší, jen ty okolnosti celé události na ISS jsou v tomto kontextu nepříjemné.
Pořád lepší orbitální modul, než návratový. Pořád lepší Sojuz, než moduly ISS, a pokud už modul ISS, tak raději neprůchozí než průchozí. A hlavně ať to není Zvezda. Držím palce, ať je to co nejdřív v pořádku.
Mohli by to zaplácnout žvýkačkou a přelepit páskou 🙂
Podle toho co vím o tom, jak se NASA připravuje na různé (ne)možné nouzové situace, bych se divil, kdyby na případ průrazu mikrometeoritem/úniku atmosféry neměli nejen naplánované, ale taky nacvičené postupy. Otázka je jen, kolikrát měli možnost so vyzkoušet naostro.
Přesně tak – stanice už tam lítá 20 let a náraz něčím podobným, jako je kus šroubu je přece pouze otázka statistiky…
To když tam někoho vyšlou na půl roku, tak mu při startu řeknou: „Jo, a kdyby náhodou něco prorazilo stěnu, tak zapněte on-line přenos, abychom viděli, jaký to je, když někomu uchází kyslík???“
Kdybych byl hodně paranoidní, tak bych tipoval, že tam byla mikronálož a tohle je jen takové malé cvičení v rámci upevňování mezinárodní spolupráce. Fakt, že se jdou rusáci radši najíst, než řešit naprostou kravinu svědčí o mnohém. Kdyby jim ten kyslík uniknul během půl hodiny, to by byl asi jiný cvrkot – to by tam narvali i svoje spodky, hnědým navrh.
To by byla opravdu hodně paranoidní představa. Únik opravdu není velký – však také po jeho objevení nebyla posádka probuzena.
Docela by mě zajímalo, jakou pevnost vlastně mají stěny jednotlivých modulů. U tanků se to přepočítává na určitou tloušťku referenčního pancíře. A když něco vydrží účinek tandemový hlavice, tak do vesmíru asi také dobré. Na druhou stranu, bojuje se tu s hmotností.
Tak jestli není někde přepočet síly stěny v poměru k tanku (např. slavný T-34). Buhví, jestli to má vůbec takovouhle odolnost…
Ještě jsem se zeptal Michala Václavíka a ten mi potvrdil, že žádný takový přepočet neexistuje.
Tak věřím, že udělat testy s malorážkou a kalašnikovem by zase nemusel být takový problém. Akorát by pak rychlost a hmotnost náboje museli přepočítat trojčlenkou.
Takže říct kosmonautům, že jim to prorazí šupina laku při rychlosti 50000km v hodině při protiběžných kurzech, to by asi nebylo moc motivující.
Tak já pevně věřím, že takových testů odolnosti proběhlo u všech možných kosmických strojů mnoho. Jen asi nejsou úplně veřejné.
Pan Václavík sice tvrdí, že přepočet neexistuje, ale zároveň taky prezentuje výsledku simulačního programu s odhadem hmotnosti projektilu na čtyři platná místa…
🙂
Shielding the International Space Station
uvod do tematu:
https://www.nap.edu/read/5532/chapter/6#33
https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20060026214.pdf
Přesně tak – stanice už tam lítá 20 let a náraz něčím podobným, jako je kus šroubu je přece pouze otázka statistiky…
To když tam někoho vyšlou na půl roku, tak mu při startu řeknou: „Jo, a kdyby náhodou něco prorazilo stěnu, tak zapněte on-line přenos, abychom viděli, jaký to je, když někomu uchází kyslík???“
Kdybych byl hodně paranoidní, tak bych tipoval, že tam byla mikronálož a tohle je jen takové malé cvičení v rámci upevňování mezinárodní spolupráce. Fakt, že se jdou rusáci radši najíst, než řešit naprostou kravinu svědčí o mnohém. Kdyby jim ten kyslík uniknul během půl hodiny, to by byl asi jiný cvrkot – to by tam narvali i svoje spodky, hnědým navrh.
„Podle aktuálních měření klesá tlak každou hodinu o 0,6 milimetru rtuťového sloupce, což je ekvivalent 80 pascalů.“ To je hrubým výpočtem asi 0.7 metru krychlového za hodinu při tlaku 1 atm.
Takže žádná krize. Času na řešení moře.
Dobrý den, myslím že Soujuz je už v tuto chvíli nepoužitelný pro návrat. Nemyslím si, že by bezpečnostní úřady povolily použití pro návrat američanů.
Hezký den, na to je brzy. Třeba se oprava podaří.
Na webu technet jsem se dočetl, že tento Sojuz není určet pro návrat kosmonautů a může být klidně odpojen. Je to tak?
To je asi nějaký informační šum, protože nic podobného jsem zatím nikde neviděl.
Sojuz MS-09 má sloužit pro návrat posádky Expedice 57
Letět domu se zalepenou dírou? Tak do toho bych asi nešel. Jedna Columbie myslím stačila každému.
Otvory jsou v orbitálním úseku, který je od návratového s astronauty hermeticky oddělen. V době průchodu atmosférou je navíc odhozený.
Columbie měla neskutečnou smůlu, že k poškození dlaždic došlo na hodně namáhaném místě. Stejně tak u Chalengeru – nějaký gumový těsnění nikoho absolutně nezajímalo (tedy až na pár konstruktérů, ale ty stejně nikdo nebere vážně).
Když se vracelo první Apollo z testovacího letu, tak spodní ablativní deska fungovala v rámci předpokladů, ale to, co bylo nad ní, toho se žár v podstatě nedotkl. Tudíž pokud by se ta provizorní záplata neodtavila, tak pořád cajk.
Zbytečné obavy pane Roman89. Oni nebudou sedět v orbitálním modulu, když půjdou dolů. Ten už v té době bude hořet v atmosféře is tou dírou, zalepenou žvýkačkou.
U Columbie nebyly poškozeny dlaždice, ale náběžná hrana křídla. Ta navíc nebyla „poškozena“, ale proražena. Byla v ní díra, kterou plazma prošla na vnitřní konstrukci.
Díky za upřesnění, nějak sem asi přehlídnul, že se jedná pouze o orbitální modul. Pak by to samozřejmě nemusel být takový problém.
No to není tak jednoduché. Dokud nemají náhradu, je riziková situace tak jako tak, protože by se v případě problému půlka osazenstva neměla jak vrátit, pokud ten zasažený „odepíšou“.
Když se na to podívám z té lepší stránky, tak je možné, že navrátivší posádka přiveze dolů i vzorek mikrometeroidu 🙂 Předpokládám-li správně, že nešel skrz.
Případný úlomek je v orbitálním modulu (možná v jeho stěně), který shoří v atmoséfře.
Ano, to si uvědomuji, můžou jej najít a strčit do kapsy 🙂 Dokonce je tu malá, leč nenulová pravděpodobnost, že po průrazu orbitální sekce se odrazil do sekce návratové a poletuje si tam (průlezy mezi úseky zůstávají otevřené, předpokládám). Ale berte to samozřejmě jen jako odlehčení.
Nebylo lepší za SSSR? To si rusáci zbořili omylem půlku Miru a normální člověk se to dozvěděl, až když se kluci dostali zpátky ze sanatoria…:-)
Rusáci… Ako hovoríš židom? Židáci?
Já si myslím, že na tom slově není nic špatného. Stejně jako se říká Američani a nikoliv správně Američané.
Američani je jen nespisovná koncovka, Rusáci je pejorativní označení, o tom přece není sporu.
Já to za pejorativní nepovažuju, tenhle výraz se používá docela běžně – stejně jako Pražáci, Brňáci …
No tak maiden použil pejorativní výraz směrem k Rusům. No a co? Je to zlidovělé, je to pěkné a je to tradiční 🙂
Dušane, pokud mi nevěříte, můžete si ověřit i podle slovníku např.:
https://cs.wiktionary.org/wiki/Rus%C3%A1k
význam = hanlivě, expresivně Rus
OK, slovník to uvádí jako hanlivé, to jsem nevěděl. Ale já bych zase tak přísný nebyl. Pokud někoho neuráží Brňák či Pražák, pak by měl stejně hodnotit i Rusáka. Francouzům se v obecné řeči říká Frantíci, Italům zase Taloši – myslím, že je běžné, že některé národy mají kromě oficiálního označení i hovorovou verzi. Pokud není urážlivá, pak je to v pořádku. Francouzům třeba někdo říká žabožrouti, tam se není o čem bavit, to je urážlivé. Ale Rusáka bych vzal na milost. 😉
Při veřejném projevu přece záleží především na tom, jak slovům rozumí ostatní lidé. Chcete-li srovnání, tak Rusáka bych z pohledu urážlivosti usadil mezi Taliána a Židáka, možná blízko Arabáče. Srovnání s absolutně neutrálním Brňákem není relevantní, stejně jako s blahosklonně familiárním Frantíkem, nebo slangově neutrálním Talošem. Jak precizně jazykové prostředky zvolíte, záleží pochopitelně jen na vás. Je především vaše vizitka.
V životě jsem pracoval v řadě zemích světa, také v Rusku, a mimořádná událost na ISS mi tuto dobu trošku připomněla. Rusové jsou milovníci jednoduchých řešení, velmi dobří improvizátoři, Američané jsou zase mistři v přípravě detailně propracovaných prosídžrů (úplní velmistři jsou v tom Japonci). Každý přístup má své plusy a mínusy, není divu, že na sebe malinko narazili.
Při opravě bych jako jedinou kritičtější operaci viděl případné odstranění otřepů, kde by při chybné manipulaci teoreticky mohlo hrozit vytvoření šířící se trhlinky. Jinak si myslím, že se (naštěstí!) ukázalo, že se jedná o banalitu, kterou by jistě zvládla i ta žvýkačka.
Já si myslím, že se tu z jednoho slovíčka rozjela až moc velká diskuse. Nic zase tak velkého se nestalo.
Hm, to je moc zajímavá sonda do fungování ISS a mezinárodní spolupráce. Nejdřív zaznamenají pokles tlaku, ale nechají posádku v klidu spát. Po detekci díry v trupu místo okamžitého nasazení nějakého předem na naplánovaného a nacvičeného postupu začne diskuse, jak a čím tu díru zalepit. A nakonec si to Rusové udělají jak chtějí naprosto bez ohledu na skleslého „Kapitána Ameriku“ Feustela.
No jsem opravdu rád, že to nakonec byla jen taková „prkotina“. Vůbec si nechci představovat, jak by to vypadalo ve vážnější situaci.
Žádná diskuse. Systém detekoval problém, který nebyl tak urgentní, aby hned museli všechny budit uprostřed „noci“. Až se probudili, zeptali se Rusů, co navrhují. Rusové poslali popis postupu, naobědvali se a postup realizovali tak jak to stadardně dělají a tak jak to funguje. Co víc řešit?
Přesně tak, vše bylo v této situaci závislé na tom, že nejde o urgentní záležitost, proto se posádka nebudila a byl čas na oběd.
Tak čas na oběd si udělali až po tom, co našli tu díru a věděli zhruba co a jak.
Nevzbudit posádku kosmické lodi při libovolném poklesu tlaku, zvlášť když neznám příčinu? To mi přijde hodně odvážné. Co kdyby to ten kus trupu proděravělej několika milimetrovýma dírkama nevydržel a roztrhnul se?
No myslím, že reálný Kapitán by po tomhle „dobrodružství“ poslal zodpovědnou část posádky do… tedy pardon po prkně…
Stěny Sojuzu/ISS jsou plošně zatěžovány cca 6x méně než stěny tlakové nádoby kompresoru za 1900 z Obi. Neřiďte se prosím představama lidí co točí filmy 😉
„17:02 Velitel 56. dlouhodobé expedice na ISS, Andrew Feustel vyjádřil znepokojení nad ruským plánem na opravu a svůj názor chce předat řídícímu středisku v Moskvě. „Máme jediný pokus a nechceme to zkazit,“ říká. Sám preferuje dočasné řešení, které by bylo následováno finální opravou. Rusové chtějí finální trvalou opravu ještě dnes.“
Tomu bych skoro říkal diskuse. Ovšem druhá strana měla epoxid v pohotovosti a nedostatek pochopení 🙂
No, nechci se Andrew Feustela dotknout. Ale v tomhle světě je asi takovým „velitelem“, jako byl v roce 2009 náš premiér Topolánek „velitelem“ EU. Jasně, Česko předsedalo EU a tak Topolánek jaksi oficiálně vyjednával na Ukrajině řešení problémů se zastaveným plynem v zimě. Ale reálně se vše samozřejmě řešilo jinde a jinými lidmi. A možná se Andrewovi ta ignorace jeho papírového velitelství zrovna tak trochu zajídala a tak si postěžoval.
Máte pocit, že posádka ISS jsou obyčejní výletníci? Určitě ne. Hierarchie tam musí být a měla by být i dodržována. Nejde o žádné „papírové velitelství“. Zatím se to nestalo, ale mohou nastat situace, kdy by byl nějaký problém natolik vážný, že ho musí rychle řešit sama posádka podle vlastního názoru, který si udělají přímo na místě. A někdo z nich musí rozhodnout a mít zodpovědnost. Na moři také velí kapitán, totéž v letadle. A konečné rozhodnutí je na něm, nikoliv na nějakém vzdáleném středisku, které může radit, ale ne velet. A že si Feustel postěžoval? Jestli ono to nebude právě tím pocitem zodpovědnosti za stanici. Pokud by se opravdu stal nějaký průšvih a došlo ke sporu kdo co udělal nebo měl udělat atd, tak by mu to Rusové dali pěkně sežrat.
To mi připadá jak v každé druhé softwarové firmě. Objeví se urgentní problém, vedení řeší obrovské porady a rizikové mítinky a prográmatoři se jen klepou do čela, co vedení vyvádí, když to vyřeší jeden patch. A jak je venku, už je zase všude klid. Jen ti byrokrati nahoře při tom panickém hemžení vykonali a vykázali „spoustu práce“.
Dušane díky.
Rádo se stalo, je dobře, že vše nakonec skončilo dobře.
Díky za reportáž! Ještě, že to nebylo nic zvlášť vážného…
Stran těch mikroúniků: vzpomněl si ještě někdo na Marka Watneyho a jeho způsob lokalizace trhliny v plášti přechodové komory?
Jenom spekuluji, ale nemohla na opravu tlačit Moskva z důvodu obavy ze šíření trhlin?
Možné to je, ale těžko se to dozvíme s jistotou.
Mně to hlava nebere. Epoxidová pryskyřice je kapalina. Je-li vystavena vakuu, začne se odpařovat. To není pouze teorie, ale i osobní zkušenost (při odstraňování bublin ze zalévacích hmot vývěvou se podtlak nesmí přehnat, jinak hmota začne vařit, a platí to nejen pro epoxidové, ale i jiné hmoty obecně). Ale třeba mají Rusové nějakou zázračnou pryskyřici, kdo ví…
Na samotný únik vzduchu by měla bohatě stačit „lepší izolepa“, třeba kaptonová. Naivně bych očekával, že taková záplata je v každém modulu a je připravena k bleskovému použití… Riziko dalšího šíření trhlinek, které by vedlo k masivnímu úniku, je doufejme nulové – stěna je asi značně předimenzovaná, jak bývá ruským zvykem.
Nicméně, když je čas, tak o způsobu opravy by měl rozhodovat výrobce poškozené části. A měl by to mít rozmyšlené a otestované předem. Velitel expedice by měl zase mít pravomoc modul hermeticky uzavřít, pokud se mu ta oprava nezdá dost dobrá.
Nahoře v 22:53:
„Nakonec ještě jedna neplánovaná aktualizace od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře….očekává se, že po vytvrzení epoxydové pryskyřice (cca 12 hodin), by se měl únik…“
Nějak se mi zdá, že použití pryskyřice tuhnoucí 12 hodin je poněkud zvláštní. Očekával bych vteřinovou pryskyřici, za 12 hodin může být vzduch zcela pryč!
Tuhle použili zřejmě právě proto, že je únik malý.
Vezměte na vědomí dva různé pojmy a procesy, tj. zatuhnutí a vytvrzení.
správná připomínka, dovolím si trochu to rozepsat. S epoxidy pracuju dlouho a i to zmíněné odstraňování bublin podtlakem jsme dělali. Asi nejběžnější a dlouhé roky používaný ChS Epoxy 1200 má dobu zpracovatelnosti pár desítek minut. Prostě to namícháte, ono je to deset minut tekuté, pak to začne být matlavé a za půl hodiny už to neteče. Tak za půl dne se to dá opracovávat a na deklarované mechanické vlastnosti to vytvrdne tuším asi za 48 hodin. Dovedu si v praxi představit že se použije lepidlo s dobou zpracovatelnosti několik minut, jeho tekutost se využije pro to aby ho vakuum vtáhlo do otvoru a pak se musí počkat půl dne na dokonalé vytvrzení aby se oprava mohla zkontrolovat. Zcela běžné, nic neobvyklého.
Ještě k tomu „vaření“ epoxidu ve vakuu. Tenhle jev znám taky. Epoxid má tu vlastnost že jeho reakce, tuhnutí se urychluje teplem. Jenže tatáž reakce taky teplo vytváří takže může nastat „řetězová reakce“. Občas se nám stávalo že když se namíchalo větší množství, asi litr, v plastové nádobě, náhle se to zahřálo, vypěnilo a vytuhlo. V plechovce se to obvykle nestalo, stačilo se to uchladit. A taky se to stávalo, když se to dalo do vývěvy pro odsátí bublin. Nejspíš řidší vzduch nestačil odvádět vznikající teplo a reakce se splašila. Samozřejmě že ve vakuu kapaliny vřou při nízkých teplotách ale to nebyl tenhle případ. Vždy tam byl ten tepelný projev, prudké zahřátí a vytuhnutí.
Neviem ci to tu bolo ale snimka diery:
https://twitter.com/Cmdr_Hadfield/status/1035289238873550848/photo/1?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1035289238873550848&ref_url=http%3A%2F%2Fdsl.sk%2Farticle.php%3Farticle%3D21530
Tohle se mi zdá jen jako ilustrační obrázek. Fotka ještě žádná zveřejněná nebyla.
to je zcela jiste ilustracni obrazek, je velmi nepravdepodobne, ze by na ISS meli mobilni elektronovy mikroskop a by s nim schopni vyfotit diru ve stene…
Obrázek se dnes objevil i vpravo mezi novinkami. Je to matoucí, to nemůže být skutečný záběr. Jde evidentně o snímek z elektronového mikroskopu.
Chyba byla opravena a za omyl se kolega omlouvá.
Není třeba se omlouvat. Skvělá reakce!
Tusi niekto, aky velky problem by takato udalost bola pre ten nafukovaci modul od fy Bigelow? 🙂
Muselo by se to ucpat do pryskyřice namočeným Krtečkem. 🙂
Ved je tusim vlastne skoro samoopravne.
Vypusti sa tesniaci material a ten sa sam dostane spolu s unikajucim vzduchom na miesto urcenia. 😉
Překvapilo mě, že nemají vymyšlený a odzkoušený postup ucpávání děr. Vždyť je to jedna z nejpředvídatelnějších komplikací. A k tomu standardizované sady na opravu. Přeci není problém udělat udělátko velikosti pistole, které dírku do 1 cm ucpe do minuty, a ne aby se půl dne dohadovali jestli akrylát jo nebo ne.
Rekl bych, že takovou sadu a postup právě použili. Proto to bylo tak přímočaré, že to ani Rusové neměli důvod nějak víc exaktně probírat.
já bych řek že pro příště je potřeba krtka na noc pořádně zavřít a zabavit mu krumpáč.
Ano. Je vidět, že v reálu jsou funkce „velitel“ apod. na ISS jen papírové. Ještě, že tam nehořelo, to by byl guláš co a jak. :O 😀
Tady šlo spíš o to, že v tomto případě se závada týkala kosmické lodi, která má vlastního velitele. Pokud by se poškození týkalo stanice samotné, tak by zřejmě Feustelovo slovo mělo větší váhu.
Na závěr diskuze návod pro všechny čtenáře, kteří budou v budoucnu vlastnit nějakou kosmickou loď, budou si jí přiměřeně vážit, a nechtějí tedy opravu odfláknout.
1. Provizorně ucpěte díru čímkoli vhodným, ale nezasviňte okolí.
2. Okolí díry (o průměru budoucí záplaty) zdrsněte jemným smirkovým papírem a pečlivě odmastěte.
3. Použijte standardní titanovou nebo hliníko-lithiovou záplatu s ventilem uprostřed. Ventil ponechte otevřený.
4. Nanaste na oba lepené povrchy super strong epoxy, přitiskněte, zafixujte a nechte vytvrdnout. Alternativně lze použít silikon.
5. Nakonec nezapomeňte uzavřít ventil v záplatě.
Ventil v záplatě nemusí být prospěšný, pokud v kabině zůstává přetlak. Vhodnější je nechat otevřené dveře do prostoru za stěnou.
Tak to vypadá, že je vše v pořádku a problém byl ve spolupráci nějak vyřešen. Asi je lepší „spolupracovat“ než se „povyšovat“. Co teď bude se Sojuzem MS-09?
Podle aktuálních zpráv by měl být schopen splnit svůj úkol.
Postrádám tady tu variantu diskutovanou na blogu. A sice, že se snad nejedná o zásah z venčí, ale o poškození zevnitř modulu. To by ten incident posunulo někam úplně jinam…
Aktualizace: Díra vznikla na Zemi
Původně se předpokládalo, že díra vznikla po nárazu mikrometeoroidu nebo kosmického smetí. Už na fotografiích ale mnohé zaujal poměrně pravidelný tvar díry.
Během víkendu se objevily informace, že díra vznikla na Zemi při výrobě. V pondělí informaci potvrdila i ruská média.
Díru vyvrtal některý ze zaměstnanců omylem a následně ji zadělal lepidlem, takže se při závěrečné kontrole na nic nepřišlo. Lepidlo v kosmickém prostoru nevydrželo a z dírky vypadlo.
Rusko už zahájilo vyšetřování celého incidentu.
Více na: https://vtm.zive.cz/clanky/zadne-kosmicke-smeti-diru-do-sojuzu-vyvrtali-na-zemi-pak-ji-zamaskovali-lepidlem-aktualizace/sc-870-a-194857/default.aspx
Díky za odkaz, za chviličku to vyjde i u nás.