Atlas V 551 – nejsilnější momentálně dostupná konfigurace osvědčeného nosiče s pěti urychlovacími bloky na tuhé palivo se vydala vstříc sobotní večerní obloze, když z floridské rampy 41 vynášela dvojici družic pro americké letectvo. Dva exempláře uložené pod pětimetrovým krytem se od sebe výrazně lišily – první z nich byla družice CBAS určená k armádní komunikaci a druhou byla experimentální družice EAGLE, která má vyzkoušet inovativní metody sběru průzkumných informací. Oba pasažéři měli zajištěnou cestu až přímo na geostacionární dráhu.

Ke startu došlo v sobotu 14. dubna v 19:13 místního času, ve střední Evropě už byla neděle 15. dubna a hodiny ukazovaly 1:13. Byl to teprve osmý start Atlasu V v této masivní konfiguraci, díky které překonal rychlost zvuku už 35 sekund po odlepení od rampy. Pětice urychlovacích bloků byla odhozena ve dvou vlnách zhruba dvě minuty po startu a v čase T+3:30 se Atlas zbavil i švýcarského aerodynamického krytu, který skončil v oceánu. O minutu později dohořel i motor RD-180 a první stupeň byl také odhozen. Na horní stupeň Centaur čekala několik hodin dlouhá mise, která trvala skoro celou noc.

Letectvo si totiž pro CBAS a EAGLE objednalo přímé doručení na geostacionární dráhu. Tedy abychom byli přesní, konkrétně na Geostationary Drift Orbit. Tato dráha se nachází v těsné blízkosti geostacionární dráhy, ale družice na ní neobíhají kolem naší planety přesně tak rychle, jak se Země otáčí. Postupně se tedy velmi pomalu přesouvají nad rovníkem a když se dostanou na místo, kde mají sloužit, s pomocí drobné motorické korekce vstoupí na finální geostacionární dráhu. Takový postup vyžaduje nesrovnatelně méně paliva než při tradičním doručení na dráhu přechodovou ke geostacionární, ze které se musí družice sama dohrabat na dráhu geostacionární.

Zvolený letový profil si tak žádal komplexní misi trvající téměř sedm hodin a horní stupeň Centaur (pro který to byla již 248. mise) měl vykonat tři zážehy. První zážeh přišel hned po odhození prvního stupně a jeho úkolem bylo dosáhnout parkovací dráhy na nízké oběžné dráze. Druhý zážeh pak z této kruhové dráhy udělal protáhlou elipsu s nejvyšším bodem ve výšce zhruba 36 000 kilometrů. Pak následovala několik hodin dlouhá přeletová fáze s vypnutým motorem, během které sestava postupně nabírala výšku.

V 6:47 našeho času přišel čas na třetí zážeh, který oběžnou dráhu zakulatil a anuloval sklon vůči rovníku. Oddělení družic bylo naplánováno kolem 8:10 SELČ, přičemž přesný čas nebyl zveřejněn kvůli polotajné povaze nákladu. Už v 8:20 SELČ ale přišlo oficiální potvrzení, že se oba satelity úspěšně oddělily od horního stupně Centaur a Air Force Space Missiles Systems Center také potvrdilo úspěšný výsledek celé mise.

Tato mise měla označení AFSPC-11, přičemž  AFSPC je zkratka Air Force Space Command. Když se objevily informace o tom, že se tato mise chystá, bylo jasné, že o ní nebude mnoho informací. Mnohé však napověděla už samotná volba rakety – Atlas V 551 je jedním z nejsilnějších nosičů, jaké mají Spojené státy momentálně k dispozici. Díky pětici urychlovacích motorů se používá k vynášení těžkých nákladů, nebo v případech, kdy je potřeba nákladu dodat velkou (např. únikovou) rychlost. Letěly na ní třeba sondy New Horizons, nebo Juno, ale i družice MUOS, které patří námořnictvu a patří mezi nejtěžší používané komunikační družice.

United Launch Alliance, která provozuje rakety Atlas přidělila této misi kódové označení AV-079 a šlo již o 77. start Atlasu V. Pod aerodynamickým krytem bychom našli dvě poměrně velké družice – CBAS (Continuous Broadcast Augmenting SATCOM), která byla umístěna na horní pozici a EAGLE (ESPA Augmented Geostationary Laboratory Experiment), která se nacházela mezi CBAS a horním stupněm Centaur. O tom, že EAGLE poletí na misi AFSPC-11 se už mluvilo delší dobu, ale přítomnost CBAS byla odhalena až 6. dubna, tedy zhruba týden před startem.

Letectvo o CBAS oznámilo, že jde o družici, která je určena k zajištění komunikačních kapacit, které využijí velitelé pro rozšíření funkcí, které jim poskytují dosavadní armádní komunikační družice. CBAS může sloužit hned v několika režimech – od retranslační funkce až po kontinuální vysílání armádních údajů. Vzhledem k utajení mise chybí informace o tom, kdo družici vyrobil, nebo v jakých pásmech pracuje. CBAS by měl podle odhadů vážit mezi 1960 a 3100 kilogramy, což je založeno na odhadech hmotnosti družice EAGLE a na tom, co by měl Atlas V 551 zvládnout dopravit na geostacionární dráhu.

Ředitelství satelitní komunikace amerického letectva momentálně provozuje na geostacionární dráze dva hlavní komunikační systémy. WGS (Wideband Global Satcom) disponuje v současné době devíti družicemi a tvoří jakousi páteř armádní komunikace. Poskytuje jako otevřené, tak kódované vysílání v pásmech X a Ka, které se hodí pro široké spektrum služeb – od řízení autonomních průzkumných letounů až po hlasovou komunikaci mezi jednotlivými vojáky. Druhým systémem je AEHF (Advanced Extremely High Frequency), který se stará o zajištění zabezpečených vysokokapacitních komunikačních možností pro komunikaci se vzdálenými příručními terminály, které slouží vojákům během všech úrovní konfliktů.

Zatím není jisté, kam přesně v tomto systému bude patřit CBAS, ale dá se očekávat, že určité indicie by mohla přinést pozorování lovců družic. Leccos se dá vyčíst třeba z toho, kde přesně na geostacionární dráze se družice usadí. Není totiž příliš pravděpodobné, že by letectvo oficiálně oznámilo jejich polohu.

O něco jasnější situace je kolem družice EAGLE, která letěla do vesmíru uzavřena mezi horním stupněm Centaur a družicí CBAS. Jedná se o první let platformy ESPAStar od firmy Orbital ATK. Tato platforma poskytuje družici zdroje elektřiny, pohon, prostorovou stabilizaci, nebo hospodaření s daty. Podle dostupných údajů by měla družice EAGLE nést minimálně jeden oddělitelný subsatelit Mycroft. Na palubě by měly být i čtyři přístroje, které by měly zkoušet nové metody sledování umělých vesmírných objektů.

EAGLE by měl nést technologický demonstrátor systému Inverse Synthetic Aperture Ladar – jde o kombinaci technologií radaru se senzory z laserového lidaru. Přístroj by měl dodávat detailní snímky kosmických objektů, které jsou mimo dosah optických teleskopů. Na palubě je i Hypertemporal Imaging Space Experiment, který má vyzkoušet možnosti skládání obrázků cílového objektu z několika snímků pořízených v různých vlnových délkách a v různém čase. Hlavním úkolem je získat maximum informací o vlastnostech cílového objektu. Další dva přístroje tvoří balíček senzorů pro sledování vlivů kosmického počasí a experimentální družicová platforma vyzkouší systémy pro budoucí odolnější družice.

Subsatelit Mycroft by neměl vážit více než 130 kilogramů a předpokládá se, že jde o nástupce demonstrátoru ANGELS, který fungoval mezi roky 2014 a 2017. Jeho podstatou byly zkoušky malého manévrujícího satelitu, který nacvičoval přibližování k nespolupracujícím objektům. Testoval přitom navigační algoritmy a inspekční průzkumné senzory. Letectvo neupřesnilo, kdy by se měl Mycroft oddělit od družice Eagle, ale víme, že se vzdálí na 35 kilometrů a pak se začne k mateřské družici znovu přibližovat. Během této fáze vyzkouší různé přibližovací senzory a metody zpracování dat včetně snímkování.

Mise AFSPC-11 byla třetím letošním startem Atlasu V a další už pomalu klepe na dveře. Pátého května by měl Atlas V startovat z Vandenbergovy základny v Kalifornii a jeho nákladem je vědecká sonda InSight, která za několik měsíců přistane na Marsu, aby studovala jeho vnitřní vrstvy. Z Floridy by měl další Atlas V startovat nejdříve v srpnu, přičemž i tento náklad bude velmi zajímavý. Má jít o nepilotovanou kosmickou loď Starliner od firmy Boeing, která si tak odbude svůj první letový test.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/221/2018/04/40556736865_b29b5418e4_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/2018/04/41423251522_dc49e4b3a2_o.jpg
http://spaceflight101.com/…/39657481080_718879d829_o1.jpg
http://spaceflight101.com/…/sites/221/2018/04/CBAS-ULA.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/wgs7_encap.jpg
http://spaceflight101.com/…/sites/221/2018/04/0ESPAStar_hi.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2018/04/espasat-678×432.jpg