Jak asi pravidelní čtenáři našeho webu vědí, mám rád infografiky. Tento svébytný styl popularizace má totiž úžasný potenciál. Obrázek, který zjednodušenými kresbami a krátkými trefnými popisky dokáže popsat složité téma, není jednoduché vytvořit. Autor musí balancovat mezi informačním přínosem a grafickou atraktivitou, ale když se infografika povede, je to radost. Tento popularizační nástroj s přesahem do grafického umění může velmi často zasáhnout i čtenáře, kteří o kosmonautiku jako takovou zatím zájem nejevili. Dobře udělaná infografika ale dokáže zaujmout a přinést všechny důležité informace na jednom místě a navíc zabalené do působivého grafického kabátu. Proto se snažíme ty nejzajímavější a hlavně aktuální infografiky překládat do češtiny, aby se z nich mohli těšit i anglicky nemluvící čtenáři. Dnes Vám přinášíme infografiku, která se věnuje strukturálním zkouškám tzv. intertanku z centrálního stupně rakety SLS.
Grafika má protáhlý formát a proto jsme deaktivovali možnost rozkliknout si obrázek. Infografika je vložena tak, aby vyplnila celou šířku sloupce pro zprávu, takže Vám stačí jen scrollovat myší.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Překlad: Autor
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/msfc-20180306-sls-itunload-1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/intertank_infographic_final.jpg
V plánech NASA není ani zmínka o Blue Origin nbo o SpaceX, že jim jde o společnou věc v rámci kosmického programu Kongresu.? Asi až v r.2030. NASA si vystačí sama a plánuje v rámci návrhu rozpočtu na finanční rok 2019 rozšíření vědeckých výzkumů v oblasti Měsíce s cílem vrátit se s pilotovaným průzkumem na měsíční povrch. Prvním krokem bude vývoj robotických přistávacích modulů s tím, že první výsledky by měly být zřejmé už v průběhu roku 2019. Nejprve se bude jednat o přistání s užitečnou hmotností 500 až 1000 kg (první mise v roce 2022) a později už budou mít přistávací moduly hmotnost až 6000 kg. NASA k výzkumu Měsíce rovněž využije družice typu CubeSat, jejichž první mise se předpokládá při letu lodi Orion – mise EM-1 (Exploration Mission).
Bude takto testovať aj SpaceX BFR? Nezachytil som, že by takto testovali Falcony.
SpaceX samozřejmě svůj hardware taky musela otestovat, jen SLS je trochu větší. Co se týče BFR, tak tam zatím nevíme, je to ještě trochu daleko.
daleko? ved uz v 2019 chce elon prve suborbitalne lety a v 2022 uz ide na mars, ci?
Ano, taková jsou prohlášení, ale buďme připraveni na odklady. Plán, který SpaceX razí, dává smysl, ale termíny považuji za slabé místo.
Elonova konkurence, která jeho tempo nestíhá, si raději žádné termíny neklade.
myslim ze nikoliv. SpX testuje rakety tim ze je necha letet s nakladem. Proto NASA pozaduje (myslim) 7 letu ve „zmrazene“ konfiguraci tj. bez zmen ktere do ted SpX delala prubezne.
SLS ma pri druhem startu nest lidi a tak nestihne (nebylo by to ekonomicke) nasbirat dostatek kvalifikacnich letu a vyzaduje tudiz narocnejsi testovani.
Hadam ze BFR bude ze zacatku taky letat jako nakladni lod a tim ziskaji dost testovacich startu pro povoleni letu s posadkou. Navic je otazka zda lety BFR budou v gesci NASA nebo ciste SpX ,pripadne nejake jine organizace. Ta by pak urcovala podminky.
Myslím, že SX testuje velice důkladně – z poslední doby např. nový aerodynamický kryt, odložení mise Zuma, nebo testy motorů. Prostě o testech noc nemluví – to je vše.
Při porovnávání Falconu a SLS se nesmí zapomínat, že se jedná o zcela jiný druh rakety. Notory SLS jsou prověřené a bez problémů – u Falconů se vyskytují mikrotrhliny. SLS je celokovová – je velmi jednoduché „prosvítit“ monolitický materiál a objevit chyby – nepravidelnosti. U kompozitních materiálů F9 – je velice těžké rozeznat přirozené nepravidelnosti od trhlin. Kompozity jsou také chemicky poměrně složité materiály, takže se hůře předvídá jak se budou chovat za daných podmínek. Požadavek 7 startů není moc přísný – NASA prostě nechce, aby SX měnila raketu za pochodu. EM sice řekl, že F9B5 je poslední vývojové stádium, ale když uvážíme poslední pokusy o přistání – skoro bych o tom pochyboval. Takže mi to od NASA přijde spíš velkorysé – když na té raketě zase něco změníte, nejdříve to trochu zalítejte, než na to posadíte naše astronauty.
Kolik má F9 těch kompozitních dílů ?
Kdyz byla NASA schopna posadit lidi do raketoplanu… A ze tam bylo soucastek.
Prečo sa bude intertank testovať „hore nohami“?
Len odhadujem, ze by to mohlo byt tym, ze pri starte na to posobi zrychlenie v tom smere tak otocit to tak aby podobne posobilo zrychlenie tiazove by dalo logiku.
Při startu rakety působí na její konstrukci síly zdola, od motorů.
Možná mě někdo opraví, ale chápu to tak, že v MSFC existují pro jednotlivé díly centrálního stupně SLS dva typy testovacích stanovišť:
1) Stanoviště, která tlačí shora proti betonu (a ze stran). Tato stanoviště zřejmě mají jednodušší konstrukci a testovaný díl je uvnitř umístěn v obrácené poloze. Kromě testovacího stanoviště pro intertank mají tuto konstrukci i stanoviště 4693 pro vodíkovou nádrž a 4697 pro kyslíkovou nádrž.
2) Stanoviště, která tlačí zdola (a ze stran), do kterých se testovaný díl vloží v běžné poloze jako do ptačí klece. V takové konstrukci byla testována motorová sekce SLS. V článku https://kosmonautix.cz/2018/02/motorova-sekce-sls-obstala-na-jednicku/ je citováno vyjádření hlavního testovacího inženýra motorové sekce Marka Whitea: „Běžná testovací stanoviště, která tlačí proti betonu, zde nepřicházela v úvahu.“
Ďakujem za odpoveď! 🙂
Dobry den. Mam dotaz na zasvecenejsi odborniky.nadrze maji tvar polookouli a tudiz pri jejich spojeni zbyva v intertanku dost mista. Proč neni lepsi jedna polokoule a druha polokoule jako protikus?nadrze by sedely do sebe a avionika by se dala jinam. Dekuji za odpoved
Protože mezi polokoulemi obou nádrží vede napříč intertankem traverza, která propojuje uchycovací body pro oba boostery. Boostery vytvářejí na intertank takový tlak, že bez traverzy hrozí poškození.
Fotografie:
Infografika vnější nádrže raketoplánu, kde je vidět celková situace:
http://www.spaceflight101.net/uploads/6/4/0/6/6406961/9757423.jpg
Diky moc ted uz mi to dava smysl. Jen me to napadlo, protoze to tak řešili u saturnu 5 ale myslim ze u druheho stupne
OT news:
SpaceX na svojom YT kanále zverejnila pútavé video „Falcon Heavy & Starman“, ktoré obsahuje okrem pekných a zaujímavých záberov z celej udalosti, aj neúspešný pokus o pristátie centrálneho prvého stupňa. 😉
https://www.youtube.com/watch?v=A0FZIwabctw
Ano, dnes odpoledne to vydáme jako samostatný článek. 😉
Super (y)
Několik poznámek.
1) to dětátko s rukama nad hlavou je úžasné.
2) ty přibližující se boostery jsou dokonalé.
3) a ty záběry na přibližující se central core, no, to člověk může jen lomit rukama s tím, co se stalo. Ale dobré, fakt skvělé záběry.