Když hodně mrzne, říká se, že je zima jako v Rusku. Nyní by to šlo lehce geograficky upravit: Zima jako na Bajkonuru. Když se totiž raketa Sojuz 2.1A vydala z montážní haly na startovní rampu, byl kazašský kosmodrom sevřený opravdu mrazivými teplotami kolem -20°C. Nepřízeň počasí však nijak neohrozila předstartovní přípravy. Už zítra bychom se měli dočkat startu se zásobovací lodí Progress MS-08, která jako první vyzkouší superrychlý přeletový profil k ISS. Se stanicí by se měla spojit po pouhých dvou obězích kolem naší planety.
Na letošní rok jsou plánovány tři starty lodí Progress a první z nich by se měla na cestu vydat zítra v 9:58 našeho času. Start budeme živě vysílat s českým komentářem a dnes odpoledne k tomu vydáme samostatný článek. Ale zpět ke startu – nosná raketa Sojuz 2-1A by měla pracovat méně než devět minut, aby na oběžnou dráhu usadila sedmitunovou nákladní loď. Progress MS-08 má naplánovaný termín spojení se staničním modulem Zvezda už ve 13:24 našeho času, tedy ani ne dvě a půl hodin po startu.
Pokud všechno klapne, pak si tato zásobovací loď vyslouží rekord za nejrychlejší spojení s ISS v celé její historii. Současný rychlý letový profil, který využívají jak nepilotované Progressy, tak i pilotované Sojuzy obnáší čtyři oběhy kolem Země a trvá kolem šesti hodin. Superrychlý letový profil se dvěma oběhy byl původně plánován už pro předchozí misi na lodi Progress MS-07. Plány však zhatila velmi vzácná událost – raketa Sojuz zastavila startovní sekvenci zážehu motorů. Start se tak musel odložit o jeden den, což způsobilo, že dráha stanice už byla mimo přesné limity, které umožňují využít superrychlou dráhu. Progress tedy využil starou dobrou pomalou dráhu, při které mezi startem a připojením uplynou dva dny.
Agentura Roskosmos včera oznámila, že všechny přípravy na nedělní start probíhají podle plánu a v okamžiku startu (přesně v 9:58:44 našeho času) bude stanice 260 kilometrů jihozápadně od startovní rampy 31/6. Nad startující raketou Sojuz by měla prolétnout zhruba půl minuty po startu. Raketa tak kosmickou loď doručí na dráhu, která se nachází těsně za stanicí a leží 200 kilometrů pod ní.
Rusové začali s rychlejšími letovými profily experimentovat v roce 2012, přičemž nejprve se vše zkoušelo na několika nepilotovaných lodích Progress a v roce 2013 už na rychlejší letový profil přešla větší část pilotovaných Sojuzů. Astronauti tak dorazili ke stanici v den startu a nemuseli strávit dvě noci ve stísněném prostředí lodi Sojuz. Tzv. rychlý profil obnáší čtyři oběhy kolem Země, přičemž palubní počítač má předem zadané manévry lodi pro postupné zvyšování oběžné dráhy v rámci prvního oběhu. V rámci druhého oběhu pak přichází dvojice zážehů pro korekci případných nepřesností, kterých se při doručení na oběžnou dráhu mohla dopustit nosná raketa. Na třetím oběhu začala automatická setkávací sekvence příkazů a úkonů, která postupně přivedla loď do blízkosti stanice a po jejím obletu přišlo samotné finální přiblížení a spojení.
Další urychlení tohoto několik let používaného profilu vyžaduje dvě klíčové podmínky. jednak je zapotřebí mnohem přesněji fungující nosič, který dokáže dosáhnout přesně dané oběžné dráhy. Případné odchylky proti plánu musí být tak malé, aby bylo možné vynechat výše popsané korekční manévry na druhém oběhu kolem Země. Druhou podmínkou je striktnější nastavení orbitální geometrie, nebo vývoj letového profilu, který lodi umožní vyrovnat se s širším spektrem začátečních podmínek. Rusové se rozhodli nezasahovat do spolehlivé a roky bez problémů fungující automatické setkávací sekvence, která trvá sto minut.
Raketa Sojuz 2-1A využívá moderní systém digitálního řízení, který nabízí mnohem vyšší úroveň přesnosti usazení na oběžné dráze než starší rakety Sojuz-U a Sojuz FG. Díky této přesnosti je možné vynechat zážehy při druhém oběhu, takže letový profil se zkrátí na tři oběhy. Ale pro dvouoběhový profil nám ještě jeden oběh přebývá, takže se musel letový profil přepracovat.
Aby mohl přijít superrychlý profil, rozhodli se Rusové sáhnout k velmi přesnému definování geometrie oběžné dráhy vůči ISS. Progress tak bude usazen za ISS jen s malým fázovým úhlem (úhel oddělující loď od jejího cíle na oběžné dráze). Ruští experti na výpočty orbitálních drah našli řešení, které nabízí určitou rezervu v požadavcích na fázový úhel. Sloučili totiž manévry pro změnu fáze s manévry pro změnu roviny oběžné dráhy do schématu označovaného výrazem Quasi Coplanar Insertion Scheme. V něm je drobná nesrovnalost v rovině přípustná a umožňuje tak letět na dráhu s optimalizovaným fázovým úhlem. Počítač pak pro manévry nastaví nejvhodnější nastavení orientace a parametrů.
Pokud by se během nedělního startu cokoliv pokazilo, může řídící středisko v Moskvě kdykoliv odstoupit od rychlého profilu a přejít na roky osvědčený pomalý profil, kdy přelet trvá dva dny. Pokud se naopak superrychlá metoda osvědčí, použije se stejný scénář jako před lety u rychlého profilu, kdy se vše testovalo na nepilotovaných Progressech a teprve po důkladném ověření se vylepšení dočkaly i pilotované Sojuzy. U nich bude přechod na superrychlý profil záležet hlavně na tom, kdy se přestane používat aktuální verze rakety Sojuz-FG a pilotované lodě začnou létat na modernějších Sojuzech 2-1A. Momentálně je tento přesun naplánován na rok 2019.
Na závěr článku si pojďme říct něco o samotné misi lodi Progress MS-08. Jejím hlavním úkolem je pochopitelně dopravit na ISS zásoby pro šestičlennou posádku. Loď nese také palivo pro staniční nádrže, ale i vodu, stlačené plyny a suchý náklad. Celkově váží náklad 2496 kg, z čehož 640 kg připadá na palivo určené k přečerpání na ISS, 420 kg připadá na vodu (jak pro posádku, tak i pro výrobu kyslíku), 46 kg váží kyslík pro doplnění atmosféry uvnitř stanice a 1390 kg připadá na suchý náklad. Do této kategorie spadá jídlo a další potřeby pro život astronautů, hygienické prostředky, zařízení pro údržbu stanice, nářadí pro výstupy do volného prostoru nebo experimenty.
Na Progressu samotném najdeme i jeden technologický experiment Fazopěrechod. Jeho úkolem je vystavit několik dílů systému řízení teploty reálným podmínkám kosmického letu. Celý experiment probíhá na objednávku konstrukční firmy CNIIMaš a jeho pozornost se zaměřuje na radiátory a teplovodné trubice, které spoléhají na fázový přechod chladícího média pro efektivní transport tepla z palubní elektroniky k radiátoru.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/progress-ms-08/wp-content/uploads/sites/209/2018/02/3097531175.jpg
http://spaceflight101.com/progress-ms-08/wp-content/uploads/sites/209/2018/02/3809530687.jpg
http://spaceflight101.com/progress-ms-08/wp-content/uploads/sites/209/2018/02/5224583972.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/02/3080196258.jpg
http://spaceflight101.com/progress-ms-08/wp-content/uploads/sites/209/2018/02/faaphase1.jpg
http://spaceflight101.com/progress-ms-08/wp-content/uploads/sites/209/2018/02/3169854798.jpg
Super clanek, diky 🙂 Me tak napadlo, jestli uz je informace jak se budou k ISS priblizovat ty dve nove US lode? Pokousel jsem se to rychle vygooglit, ale moc jsem toho nenasel 🙁
Letový profil jsem také neviděl, ale osobně bych tipoval dvoudenní profil.
Proč se vlastně přestal používat jednodenní profil, kterým letěl třeba Sojuz 28 blahé paměti?
Těžko říct, možná se pro ISS zpřísnily standardy.
Ahoj,
díky moc za přiblížení tohoto tématu. Bude zajímavé sledovat, jak si Progress na špici Sojuzu povede. Mám ještě drobnou poznámku k poslední větě – předpokládám, že teplo z palubní elektroniky je potřeba odvádět efektivně.;-)
Díky celé redakci za všechnu práci, kterou pro nadšence do kosmonautiky děláte.
Samozřejmě, efektivně 🙂 Děkujeme za upozornění. Chybka byla opravena.
Jsem si téměř jist, že ten tajemný „fázový přechod“ má ve skutečnosti být „změna skupenství“.
Změna skupenství je jen jedna z možností fázového přesunu. Viz např. wiki (https://cs.wikipedia.org/wiki/F%C3%A1zov%C3%BD_p%C5%99echod). V tomto případě je vzhledem k podstatě experimentu změna skupenství pravděpodobná, ale nebylo to přesněji definováno, tak jsem to raději nechal v obecném názvu.
Díky za hezký článek s pěkným vysvětlením manévru.
No, začíná to už být v možnostech kompletního pokrytí přímým přenosem, jak startu, tak dokování 🙂 🙂
S tím počkejme na přímý let na půl orbity 🙂
Vezměte si, že by to byly skoro tři hodiny přenosu. Nemyslím si, že by to bylo pro diváky až tak atraktivní.
Taky to bylo myšleno trochu s nadsázkou :-). Na druhou stranu, pokud by bylo hluché místo vyplněno dotazy diváků… 🙂
Nestarty Electronu byly díky tomu nakonec nadmíru zajímavé (byť ze strany komentování asi dost náročné).
U Electronu byl hlavně problém s hrozným termínem. Ale uvidíme, někdy to třeba s tím Progressem zkusíme. Jen mám strach z toho, že Progressy jsou mezi diváky málo oblíbené a chodí méně lidí. Pak by se nemuselo dostávat ani otázek.
Podle me hodne zalezi i na hodine startu, ve tri v noci nebo pres tyden dopoledne je to proste slabe.;-) napadlo me, co trebas k letum progressu pridavat kratke informace o modulech, dokovani, urychlovani, ukazky zmen vysky, o kolik se urychluje, takovy kratsi serial, klidne povidani nad obrazky. At je kazdy jiny. Anebo povidat o rekordech ISS, kdo tam byl nejdele, nejcasteji, sama ISS je uz plna historickych udalosti, musi tam i velci rekordmani v EVA atd;-) jen napady. Na start se zitra moc tesim a predem diky za jeho komentovani.
Zajímavé nápady, díky. 😉
V kolik zítra ráno začne přenos ?
Budeme se tomu věnovat v samostatném článku, který vyjde odpoledne, navíc v pravém sloupci webu to máte napsáno – 9:40.
Díky, teprve se tady na webu rozkoukávám …
Tak ať se vám tu líbí. 😉
U sloupečku s nákladem v Termínech startů není ikonka „šipka“ s odkazem na youtube, která u přenosů bývá, tak mě to taky trochu zmátlo.
Nefunguje mi ani odkaz na vlákno do diskuzního fóra.
Pokud je ale chyba na mí straně, tak se omlouvám.
To je pravda, měl bych aktualizovat plán přenosů na stránce se starty.
Odkaz na fórum je opraven.
Přiznám se, ráno sem se totálně spletl, když jsem si myslel, že je už 11. Tak sem si říkal, škoda, po dlouhé době neuvídím start 😀 No, zklamání se o pár hodin změnilo v radost, že to bude až ráno. 🙂