Tento týden byl především ve znamení příprav SpaceX na start z opravené rampy SLC-40. Nicméně mimo hlavní dění se dělo i mnoho dalších zajímavých událostí. Třeba se jedna připravovaná sonda určená pro průzkum Slunce podrobila velmi zajímavým testům. Podíváme se i na pošťuchování SpaceX a Boeingu a nevynecháme ani tradiční rubriky. Vítejte u aktuálního vydání Kosmotýdeníku, přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Solární panely sluneční sondy byly osvíceny lasery
Očekávaná a velmi zajímavá sonda Parker Solar Probe prošla důležitým testováním. Testovaly se její solární panely. A ne jen tak, že by se na ně posvítilo, ale hezky každý spojený řetězec zvláště. A aby to nebylo tak jednoduché, používaly se k tomu lasery. Tyto testy byly nutné provést poté, co sonda dokončila akustické a vibrační testy, při kterých by mohlo dojít k poškození některého napojení panelů, a sondě by pak scházel potřebný výkon pro její budoucí práci.
Zdroj: http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/
Sonda se v těchto dnech připravovala na svoji cestu ke Slunci v NASA Goddard Space Flight Center v Greenbeltu v Marylandu. Právě zde probíhaly testy simulující reálné letové podmínky při startu. Jak známo, letící raketa se značně otřásá a hlučí, což jsou podmínky, které citlivé součásti sondy musí přečkat bez úhony. Sonda si testované prostředí naostro užije při svém startu z Floridy, který je naplánován na 31. července 2018. Nosičem by měla být raketa Delta IV Heavy.
Jelikož, jak již bylo naznačeno, jsou simulační testy startu rakety hodně drsné, musel přípravný tým Parker Solar Probe pořádně detailně prověřit, že ten hukot (doslova), který sonda prožila, na ní nezanechal žádné poškození. A protože jde o testování velmi specifické, byly přijaty i specifické způsoby, jak testovat.
Zdroj: http://www.theangryufologist.us/
Solární panely sondy obsahují celkem 44 samostatných řetězců solárních článků. Tyto řetězce jsou každý nezávisle na ostatních napojeny na vnitřní systémy sondy. Napojení však mohlo být poškozeno testy a tak bylo třeba každý jeden řetězec samostatně ověřit. Technici tedy potřebovali, aby každý řetězec byl osvětlen samostatně a osvětlení již nezasahovalo do jiných. Ideálním zdrojem světla pro takovou potřebu jsou lasery. A právě ty byly použity. „Toto testovací osvětlování solárních panelů ověřuje, že každý „řetězec“ solárních článků na poli zůstává elektricky propojen s kosmickou lodí i po vibračních a akustických zkouškách,“ vysvětluje vedoucí inženýr testovacího týmu Ed Gaddy z Johns Hopkins Applied Physics Lab (APL) sídlící v Laurelu v Marylandu. APL staví a bude provozovat Parker Solar Probe pro NASA.
Na snímcích z testování jsou použity výrazně zabarvené lasery. Ty byly použity proto, že jsou levné a rychle dostupné. Navíc solární články tuto barvu efektivně vnímají. Samotné barevné lasery však nestačí k dodání dostatku výkonu pro tvorbu elektřiny. Navíc pro správnou funkci solárních článků musí být dopadající světlo složeno z více spekter. K těmto účelům byly souběžně používány infračervené lasery, které nejsou pro běžné lidské oko viditelné, a proto je nevidíme ani na snímcích z testování.
Zdroj: https://i.imgur.com/
Mise sondy Parker Solar Probe má mnoho významných cílů. Má pomoci zodpovědět některé desítky let vyřčené otázky. Pomůže s lepším předpovídáním slunečních bouří a má lépe vysvětlit tvorbu slunečních skvrn. Zmíněné sluneční erupce mohou být potenciálně nebezpečné i pro Zemi. Navíc se v budoucnu dá očekávat zvýšený zájem o sluneční meteorologii, protože schopnost předpovědět sluneční bouři pomůže plánovačům letů lodí s lidskými posádkami dál do sluneční soustavy, aby byli schopni cestu lépe naplánovat.
Kosmický přehled týdne:
Tak se zdá, že by objekt MU69, což je objekt za Plutem, ke kterému směřuje sonda New Horizons, mohl dostat jméno Mjölnir (Thorovo kladivo). Více zde. Výsledky ankety jsou předběžné a nejsou závazné.
Zajímavé a doufejme, že i vážně míněné pošťuchování zažil tento týden Twitter. Fortune Tech zveřejnil rozhovor s CEO Boeingu Dennisem Muilenbergem, který mimo jiné prohlásil, že věří, že bude na Marsu dříve, než Elon Musk. Tím myslel, že Boeingem vyrobené stroje přistanou na Marsu a dopraví tam lidi dříve, než Muskk s BFR. Elon Musk, který je na Twitteru velmi aktivní, na to odpověděl prostě a jednoduše „Do it“. Boeing později ještě přidal komentář, že výzvu přijímá. Zda šlo jen o další plácnutí do vody na sociálních sítích, nebo skutečně míněnou výzvu, to ukáží až další roky. Zmíněný tweet naleznete zde.
Byly zveřejněny moc pěkné fotky z příprav na start evropské rakety Ariane 5, která by 12. prosince měla vynést další čtveřici družic evropského globálního navigačního systému Galileo.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Je tomu už více než rok, co jsme naposledy viděli odstartovat experimentální raketový stroj New Shepard od společnosti Blue Origin, který pak opětovně bezpečně přistál. Nyní se proslýchá, že k dalšímu testovacímu letu by mohlo dojít již zítra, tj. v pondělí. Má jít o zcela nový exemplář i s kabinou určenou pro turisty. Ta při tomto letu ponese vědecké přístroje. Podrobnosti se dozvíme zřejmě až poté, co New Shepard odstartuje.
Přehled z Kosmonautixu:
Na Kosmoanutixu vám každý den přinášíme minimálně dva články o kosmonautice. Jinak tomu nebylo ani tento týden. Vzhledem k tomu, že se dělo velké množství velmi zajímavých věcí, pojďme si shrnout, o čem všem jsme psali. Začátek týdne jsme odstartovali velmi příjemně. Pizzou. Tedy, pizzu si na Mezinárodní kosmické stanici dělali astronauti. Ze sondy Sentinel 5P dorazil první balík dat a po analýze se ukázalo, že Sentinel pracuje nejen velmi obstojně, ale ta data jsou velmi zajímavá! Tento týden také došlo k nevšední a v Čechách ne příliš často viděné věci. S Prahou se spojila Mezinárodní kosmická stanice. Prvním dílem tento týden odstartoval další z úterních seriálů, které se zabývají historií. Z pera Ondřeje Šamárka se tentokrát dočkáte nepřeberného množství informací z programu Gemini. Modul BEAM je prvním nafukovacím modulem u ISS a za dobu svého experimentálního testování se tak osvědčil, že na stanici zůstane déle a v posledních dnech se z něj dokonce stal sklad. Připravovaná stanice Deep Space Gateway dále postupuje k reálným krokům k její přípravě. Podívejme se blíže, jak by mohla probíhat mise EM-2, která doručí první kus připravované stanice. Více jak rok procházela rampa SLC-40 na Floridě přestavbou po výbuchu mise Amos-6, aby tento týden po dlouhé době konečně opět ožila hořením motorů rakety Falcon 9. To byl však zatím jen testovací zážeh. Až se z ní odstartuje s testovaným stupněm na misi, půjde o první let s již jednou použitým stupněm pro NASA a nákladem bude Dragon CRS-13. V našem nejstarším video seriálu Vesmírné výzvy jsme vám tentokrát zrekapitulovali kosmonautické události měsíce listopadu. Zblízka jsme se také podívali na připravovanou sondu Evropské kosmické agentury k planetě Jupiter. Má šťavnaté jméno – Juice. Už se to opravdu blíží! Start Falconu heavy je na spadnutí. Nasvědčuje tomu i dění kolem rampy 39A. Poněkud vzdálenější, než je start Falconu Heavy je start dalekohledu Jamese Webba. Možná nejočekávanější vědecký projekt posledních let má už nyní značně nabitý vědecký program. V Evropě mezitím vzniká základní kostra servisního modulu pro loď Orion na misi EM-2. Ta jako první ponese na palubě lidi.
Snímek týdne:
Šestého prosince se od Mezinárodní kosmické stanice oddělila automatická zásobovací loď Cygnus. Jelikož tato loď není vybavena tepelným štítem, byla naložena odpadky a následně jí čeká zánik v pozemské atmosféře. Před tím však ještě byly z paluby Cygnusu vypuštěny cubesaty. Snímkem týdne se stává fotografie, kterou pořídil Randy Bresnik při odpojování lodi.
Zdroj: nasa.gov/
Video týdne:
Videem tohoto týdne se bezpochyby stává výroba pizzy na Mezinárodní kosmické stanici. Osazenstvu stanice se příliš často nenaskytne možnost, že by si na něčem pochutnali. O to svátečnější musela být tvorba vlastní pizzy, z ingrediencí, které dovezla loď Cygnus. Podívejte se sami.
Zdroje informací:
http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/
http://www.frontierworlds.org/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www.theangryufologist.us/videos/uploads/thumbs/a1bdd14d1-1.jpg
https://i.imgur.com/rJ3a9eu.jpg
https://img.purch.com/…vbGFyLXByb2JlLXBsdXMtc3VuLmpwZz8xNDk2MjQ0ODAw
http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/…/Press-Releases/images/articles/5d2_3149.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…6bb8f20fe7592f873746b6065ecb6bb7&oe=5AD5152C
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2017/12/Erection-EPC_016.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2017/12/Erection-EPS_081.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2017/12/Erection-Case_097.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2017/12/Transfert_BIL_BAF_106.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2017/12/Integration-CU1-FM15_024.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…et-integration-CU1-sur-lanceur_140-2.jpg
http://tech.firstpost.com/wp-content/uploads/2017/06/parker-solar-probe-nasa.jpg
Z infračerveného nebo červeného světla běžné solární panely nevyrobí vůbec nic. Spíš testovali odolnost těchto článků proti této zátěži.
Jedině, kdyby ty solární panely byly termočlánkové – ty fungují na jiném principu.
Ve zdrojovém článku to nebylo více vysvětleno. Také jsme nad tím dumali a výsledná formulace nám přišla jako nejpravděpodobnější.
vo vesmire sa zvycajne pouzivaju panely z arzenidu galia a tie v niektorych vyhotoveniach dokazu konverovat aj blizke infracervene ziarenie.
Schopnost měnit fotony na elektrickou energii závisí od šířky zakázaného pásma v polovodiči.
Pro nejvyšší účinnost se používají několikavrstvé (multijunction) solární panely – nahoře polovodič s širokým zakázaným pásem – ten vychytá fotony s velkou energií (UV a třeba modrý konec spektra). Pod ním je další vrstva, kam proniknou jen fotony IR a červený konec spektra. Ta má užší zakázaný pás a vychytá si ty svoje fotony. Atd. Dělají se třeba čtyřvrstvé tandemové články, což může vyhnat jejich ůčinnost až někam nad 40%. Ovšem i cenu do vskutku astronomické výše.
Nevím, jestli je to tento případ.
Na ISS su spomenute viacvrstvove AsGa, ake panely su na tejto sonde sa mi nepodarilo najst.
ked sa platia za kazde vynesene kilo do vesmiru astronomicke ciastky, tak usetrit vahu pouzitim efektivnejsich clankov urcite ma vyznam.
Pokud se píše, že ke správné funkci panelu „…musí být dopadající světlo složeno z více spekter…“ mohlo by to naznačovat, že tam jsou ony vícevrstvé články, neboť ty pro správnou funkci skutečně obvykle potřebují „vybudit“ všechny vrstvy současně příslušnými vlnovými délkami.
Jinak v anglickém textu se mi zdálo, že chtěli říct, že barevné lasery použili proto, že je zrovna měli k dispozici. Takže bych malinko polemizoval s formulací, že jsou „použity proto, že jsou levné a rychle dostupné.“
v originále to zkrátka není moc jasně napsaný text.
Mimochdem, těch modrých laserů (a také sloupců na panelu) je 34, ne 44. Řad je asi 15, blbě se to počítá.
„Na ISS su spomenute viacvrstvove AsGa“
Nejsou, jsou to obyčejné křemíkové články.
„Z infračerveného nebo červeného světla běžné solární panely nevyrobí vůbec nic.“
Nechcete si to tvrzení ještě jednou rozmyslet? 😉 http://solarcellcentral.com/images/silicon_absorption.jpg
NASA se evidentně pokouší dovést už tak opravdu štastnou náhodu k dokonalosti. Že průlet kolem 2014 MU69 (Mjölnir?; Z’ha’dum?…) bude na Nový rok 2019, je jisté. Při poslední korekci dráhy v sobotu 9.12. tento průlet ještě uspíšila na 01:33 UT (předpokládám, že jde o SCET). Ještě by to chtělo kousek, aby při oslavě nástupu roku 2019 bouchala šampáňa současně s max. přiblížením 🙂