Se zpožděním několika měsíců vyšla na veřejnost zpráva o anomálii, která se udála v dubnu letošního roku, když se na Zemi vracela kosmická loď Sojuz MS-02 (Shane Kimbrough, Sergej Ryžikov a Andrej Borisenko). Při vystřelení padáku ve výšce zhruba osmi kilometrů totiž některá z jeho částí nedopatřením narazila do svaru přetlakové kabiny Sojuzu. Výsledkem byla lokální prasklina, ze které začal unikat vzduch. Došlo sice jen k částečné ztrátě vnitřní atmosféry a životy astronautů nebyly v ohrožení, přesto jde o vážný incident.
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com
O celé anomálii informoval bývalý astronaut Thomas Stafford během zasedání poradní komise NASA pro ISS. Při běžném sestupu se zhruba ve výšce pěti kilometrů otevírají ventily, které mají za úkol vyrovnat vnitřní a vnější tlak – v tomto případě tedy začal vzduch unikat z výšky o tři kilometry vyšší, navíc posádka měla oblečené skafandry Sokol, které je chrání právě před dekompresí kabiny. Přesto je potřeba nebrat událost na lehkou váhu. Ztráta hermetičnosti kosmické lodi patří mezi nejvážnější rizika, která mohou nastat. V tomto případě byla událost spojena s vystřelením padáku, ke kterému dochází jen v malé výšce, kde není okolní tlak příliš nízký, přesto bylo potřeba celou událost důkladně prošetřit.
Rusové oznámili, že opakování této anomálie je krajně nepravděpodobné. Událost měla být zřejmě způsobena metodou skládání padáku a svou roli mohl hrát i úhel sestupu kosmické lodi. Stafford dále uvedl, že celá událost byla pečlivě prozkoumána a do výroby budou zařazeny kroky, které mají zajistit její eliminaci pro další mise.
Zdroje informací:
http://novosti-kosmonavtiki.ru/
http://novosti-kosmonavtiki.ru/
http://spacenews.com/
http://tass.ru/kosmos/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/33110046934_8e3808871c_o.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/…/blog_NHQ201704100001-e1491832372893.jpg
A když jste bohatí šejkové, můžete si objednat i show s velkým meteorem 🙂
https://www.novinky.cz/koktejl/452286-trosky-ruske-rakety-shorely-nad-dubaji.html
Tak ten článek stojí za to. Od kdy je Progress raketa? a ta diskuze pod tím. Zlatý Kosmonautix.
Žádná legrace. Ale asi nic nehrozilo. Na rozdíl od Sojuzu 11, kdy k úniku došlo ještě ve vakuu a nevíc bez skafandrů. Jen pořád nerozumím tomu utajování. Ale asi je to kulturou.
Ano? A kdo to utajoval? Fakt si myslíte, že to snížení tlaku nehlásili kosmonauti řídícímu středisku a nebo, že to si to nechalo pro sebe a nekontaktovalo odborníky a konstruktéry ve výrobním závodě?
„Se zpožděním několika měsíců vyšla na veřejnost zpráva… “ Proč?
Na veřejnost? Chcete snad říct, že se to NASA dozvěděla až se zpožděním několika měsíců? A jek se to dozvěděl ten Stafford? To už je přece děda, který nelítá, takže jemu to někdo musel říct. A bylo aspoň info, o jak velký únik se jednalo? Bylo to aspoň pár litrů? Tohle všechno snad NASA dostala, ne?
Mám pocit, že tahle debata pramení ze základního nepochopení druhého a možná i z chytání za slovo – nespecifikuju koho se to týká, protože oba tam máte jisté slabiny.
Tak tedy abych tuhle debatu, která je fakt k ničemu, ukončil: NASA samozřejmě byla o události informována a stejně tak i o výsledku vyšetřování, které pak mohl Stafford prezentovat. Původní zpráva ale zřejmě byla myšlena tak, že se o tom dříve nedozvěděla veřejnost.
No tak to zní ale poněkud jinak. To už tu pak Spytihněv asi těžko může dělat „nějaké závěry o kulturách“. Prostě ani Rosskosmos ani NASA nepovažovaly za nutné informovat o tomto incidentu veřejnost hned.
Já to nevím, jestli NASA byla zpravena hned nebo kdy. Jen cituji začátek článku. Ale pokud máte interní informace, že to Rusové partnerům pustili ihned (koneckonců tam seděl i Američan) a nějak se dohodli na ponechání pod pokličkou… tak díky za objasnění.
Tím posledním reaguji na maro 19.10.2017 (13:34)
Spytihněv: No a to je právě problém takových neúplných článků, ze kterých si automaticky domýšlíte „úplné informace“. Já je nemám zrovna tak a proto mě právě zajímalo, jak se to ten Stafford dozvěděl a taky, kdy se to vůbec NASA dozvěděla. Já si automaticky domýšlím, že se to dozvěděla hned po letu a že akorát hned nevěděli, stejně jako Rusové, co bylo příčinou poklesu tlaku. Nepředpokládám, že se tam v tom sváru udělala díra, která by byla vidět prostým okem, takže ta kabina minimálně po nutném odstrojení musela jít do laboratoře na zkoušku těsnosti. A až tam se dozvěděli tu příčinu – prasklý svar. Ale tohle všechno se snad NASA dozvídala okamžitě, jakmile byly nějaké výsledky.
Jojo, v pohodě. Díky za objasnění.
Holt nejde o SpaceX, kteří jen tak hodí do placu Zumu a nechají obecenstvo zběsile spekulovat až do bezvědomí 🙂
🙂 A ani ten SpaceX nepouští všechno hned. Určitě si pamatujete na nedávné video se setřihem spousty SpaceX výbuchů, samozřejmě až po ty lety s dobrým šťastným koncem, jako ukázku vývoje technologie SpaceX. Spoustu těch výbuchů jste až v tom videu mohl obdivovat poprvé, protože v době, kdy se lety uskutečnily, pár měsíců až roků dřív, se ten obraz skoro vždycky utnul ještě před tou ohnivou koulí. Pro SpaceX to tehdy nebylo dobré Píár a nikdo nemohl tušit, jak rychle se problémy vyřeší a oni budou moci ty výbuchy ukazovat jen tak pro pobavení ve videu o vývoji s dobrým koncem.
Přesně. Také jsem na ten sestřih koukal s úžasem a překvapením. Dnes už takové záběry nejen že neškodí image firmy, ale právě naopak. Přitáhnou pozornost i širší veřejnosti, která si potrpí na spektakulární záběry všeho druhu. Dokud se tolik nedařilo, by to ještě dobré nebylo. Byznys je byznys. Ale to už jsme se mohutně odchýlili od článku (ovšem v kosmonautice jsme! 🙂
Toto byl soukromě financovaný výzkum SpaceX. A proto ani nemá povinnost cokoliv zveřejňovat natož ihned.
Jistě, že je to kulturou .. V ruském pojetí „pravda“ není to co pravdou, ale tím co slouží pocitu velikosti ..
Díky Dušane, už je to jasné.
Proč se vůbec ty ventily pro vyrovnání tlaku otvírají už ve výšce a ne až na zemi, případně dokonce až během otvírání poklopu?
Že by byli kosmonauti nedočkaví se nadýchat „pořádného čerstvého vzduchu?“. Tipuju, že to přispívá v psychické pohodě, mít možnost co nejdřív dýchat pozemský vzduch. Přitom na ISS má atmosféra stejný tlak jak je na Zemi u hladiny moře, takže nejlogičtější by bylo vůbec si s ventily nehrát a nechat tam stále stejný tlak, který měli na ISS a který budou mít i po přistání ve stepi.
Myslím, že je to spíš bezpečnostní opatření, kdyby kosmonauti nebyli z nějakého důvodu schopni ventily ani příklop otevřít sami. Proto se otevírají hned, jak je venku dýchatelný vzduch. Psychická pohoda nevím, protože takhle nejdřív tlak celkem rychle klesne na úroveň ve výšce 5 km a pak zase postupně stoupá až do přistání. Dvakrát příjemné to asi nebude ani ve skafandru, protože ty začínají fungovat až při mnohem nižším tlaku.
Otvárajú sa hneď, ako je to možné, práve pre zabránenie tlakového rázu.
Až keď rýchosť klesne pod rýchlosť zvuku. Sonický tresk v kabíne by asi nikto neuvítal.
To mi moc nedává smysl. Proč myslíte, že by rázová vlna prošla ventilem? Ten je navíc pravděpodobně v místě, kam rázová vlna ani při vysoké rychlosti nedosahuje, takže už tak tam tu možnost nevidím. Jediný účinek by měl být snížený tlak (protože vzduch, který by se jinak dostal k ventilu, byl právě odkloněn do té zhuštěné části rázové vlny).
Zde je názorná ukázka, že ty skafandry plní svůj účel. Doufám, že také díky této epizodě už nikoho nenapadne nasoukat startující a přistávající kosmonauty do tepláků.
Ešte na to nie je čas a technika, ale myslím si, že opäť príde čas, keď sa bude lietať do vesmíru a späť bez skafandrov. Samozrejme dôvody budú iné, ako v prípade Voschodu 1 a Sojuzu 11. Technika už bude proste niekde inde…
Ale ne. Ty skafandry nebyly skoro 50 let od toho Sojuzu 11 potřeba. A to ani v tomhle zde popsaném případě. Už byli v atmosféře a ten únik nebyl tak velký, aby to kabina nestíhala jakžtakž dorovnávat. Ve všech Apollech se přistávalo v teplácích a bylo to v pohodě.
Na druhou stranu je ten lehký skafandr jako kombinéza, která nezabírá mnoho místa a maska může být taky dost redukovaná, takže není nutnost se takového záložního ochranného systému hned zbavovat.
V Apollech se přistávalo v teplákách? Tak to je novinka. To by mne tedy zajímalo, jak to asi udělali v Apollu 7, když středisko požadovalo aby si nasadili přílby a Schirra odmítnul s tím, že mají jakési nachlazení a bojí se aby jim nepopraskaly bubínky v uších. Předpokládám, že si ty přilby nedávali jen tak pro srandu.
Samozřejmě můžete oponovat Apollo Sojuz, kdy je známé, že se v kabině uvolnily jisté jedovaté výpary a bylo to dosti nebezpečné. V tomto případě přílby neměly jistě nasazené, to bezpochyby, ale tvrzení, že všichni přistávali v Apollech v teplácích je poněkud přehnané
E
U Apolla 7 měla posádka skutečně přistávat ve skafandrech, přeci jen to byl první pilotovaný test nové lodi. Schirra a spol. si odmítli nasadit přilby kvůli hrozbě protržení ušních bubínků – s rýmou se ve skafandru během změn tlaku nedá profouknout nos. Nakonec tedy přistávali ve skafandrech, ale bez přileb.
Další mise už opravdu přistávaly jen v overalech, včetně lunárních expedic. Testy včetně Apolla 7 ukázaly, že riziko dehermetizace během přistávání je velmi malé. O tom, že to nebylo úplně nejlepší řešení, se přesvědčila posádka mise ASTP, když do kabiny vnikly zbytky látek z orientačního systému a astronauti se toxickými výpary lehce přidusili.
Podle mě by úplně stačila maska, jako mají piloti v letadlech.
To je pro vakuum málo. Bez tlaku se uvolní plyny z krve a vytvoří bublinky. Tím se znemožní okysličování a ucpou vlásečnice.
Piloti výškových letadel jako U2 mají regulérní lehký skafandr podobný těm kosmickým.
Nejenom piloti výškových letadel. Na lety do stratosféry se (i v našem letectvu – tuším od MiGů-19 dál) braly speciální obleky, které při dekompresi vyvíjely mechanicky tlak na trup a končetiny a tím zabraňovala uvolňování plynů do krevního oběhu. Působilo to jen omezeně do určité výšky a po určitý čas, ale jako nouzovka to fungovalo dobře. Dneska už je to založeno spíše na nafukovacích vacích, které přímo stlačují daná místa.
Obrázek výškového obleku z bývalé výstroje našeho letctva je třeba tady:
Ty hadice na zádech, po stranách rukávů, nohavic a trupu se při dekompresi nafoukly a tím utáhly ty malé pásky, čímž se vyvinul na příslušnou oblast těla tlak.
Ondřej Šamárek – to, co jste sem postnul je anti-G oblek a nemá nic společného s dekompresí. Slouží pilotům k snížení negativních účinků přetížení během letu. Při přetížení dochází k odlivu krve z mozku do dolních končetin, a ty hadičky jí- laicky řečeno- tlakem nutí se do mozku vrátit.
Mohu se samozřejmě mýlit, ale ten oblek by měl mít označení VKK-4. To „VKK“ znamená „высотный компенсирующий костюм (výškový kompenzační oblek)“. Určitě mechanicky pomáhal i při přetížení, ačkoli většinou se používají jen anti-G kalhoty. Anti-G kalhoty ovšem na tento oblek nasadit nelze, takže tuto funkci oblek měl asi také, ale řekl bych, že například mechanické stlačování hrudníku, které je zřejmé z obrázku, u přetížení proti G-LOCu moc nepomůže, což ukazuje na primární funkci. Navíc ve stratoféře se třeba s MiGem-21 moc prudké manévry s přetížením dělat nedaly a ani dnes to u nových strojů nebude moc jiné. 😉
„Výškově kompenzující oblek (VKK) – individuální vybavení pilota, které působí proti nízkému barometrickému tlaku v případě odtlakování kabiny ve významných nadmořských výškách.
Princip činnosti je mechanické stlačení se specifickým tlakem rovným tlaku plynu v plicích.“
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D1%8B%D1%81%D0%BE%D1%82%D0%BD%D0%BE-%D0%BA%D0%BE%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D0%BD%D1%81%D0%B8%D1%80%D1%83%D1%8E%D1%89%D0%B8%D0%B9_%D0%BA%D0%BE%D1%81%D1%82%D1%8E%D0%BC
Takže máte pravdu a já jsem se mýlil. Nicméně jsem tyhle pilotní kombinézy viděl x-krát v různých dokumentech o letectví, a tam je pokaždé popisovali jako obleky proti přetížení. No, člověk se furt učí… 🙂
To je v pořádku, taky jsem se při hledání toho konkrétního typu obleku dozvěděl pár novinek. Takže přínosem to bylo pro nás oba, díky za to! 😉
Díky za upřesnění!
E
Tipuju, že postupy vyšetřování incidentů a nehod jsou u kosmonautiky daleko přísnější než u létání,tzn že až proběhne vyšetření, ukončí se vývoj nápravného opatření a případně proběhne i jeho aplikace,tak se teprve jde na veřejnost. Důvodem je snaha o absolutní nezávislost vyšetřovacích orgánů. Pochybuju navíc, že s úrovní dnešní telemetrie(ze které vyčtete i že si velitel do svého skafandru uprdnul :D),je nepravděpodobné, že by ten únik neviděli jak amíci,tak rusáci ve svých střediscích… díky za články i blog,moc rád ho čtu,Hruškin 213.letka Čáslav
Dosud jsem si myslel, že v místě svaru je stěna kabiny právě touto operací zesílena. Pokud tedy nebyla chyba v technologii či ve vlastním provedení svaru, je tomu právě naopak.
Je to celé divné, vždyť svary přečkají dopad na pevnou zem.
Pokud je svar homogenní, měl by být pevnější než zbytek stěny. Ale neplatí to vždy, kdo pamatuje toaletní papír z komunistické éry, dobře ví, že v místě perforace se nikdy nepřetrhl. 🙂
Protože v oboru svařovaných konstrukcí (ne tedy kosmických 🙂 pohybuji, dovolím se k tomu vyjádřit. Svar je, zjednodušeně řečeno, stejně pevný, jako okolní materiál. Je to ovšem podmíněno volbou správného druhu svařování, přídavným materiálem, nastavením svářecího zdroje i rukama svářeče, eventuálně nastavením robota. Takže pokud svar praskne, bylo něco z výše napsaného špatně. Samozřejmě důležité svary (a to jsou na kosmické technice zaručeně všechny) se kontrolují nedestruktivními zkouškami a případné chyby by měly být odhaleny.
Popsal jsem to samozřejmě dost laicky zjednodušeně, ono je svařování (zvláště u různých neželezných a speciálních materiálů) celkem věda hraničící s magií 🙂
Díky za trpělivé vysvětlení. Nejsem odborník, ale mám doma opravdu hodně svařovacích aparátů, takže téměř se všemi druhy svařovacích procesů mám praktickou zkušenost (jen svařování třením ještě neprovozuji. 🙂 ). Můj dojem je, že pan Alois předpokládal svar s větším průřezem než má stěna (běžně se dělá) a v tom případě je jeho předpoklad správný. Váš závěr potvrzuji s tím, že u nás amatérů není svařování neželezných materiálů věda, ale jenom magie. 🙂