Sonda OSIRIS-REx provedla 23. srpna svůj třetí korekční manévr. Nyní je již na dráze pro gravitační manévr u Země, který přijde 22. září. Šlo již sice o třetí korekci dráhy, ale přesto byla v něčem nová. Sonda poprvé použila své korekční trysky v sekvenci, která by se dala přeložit jako „otoč se – pal – otoč se“. V tomto režimu sonda využije svých silových setrvačníků, aby se otočila v prostoru do požadované pozice a poté se zapálí trysky systému ACS (Attitude Control System). Po zážehu vrátí sondu do původní orientace opět její silové setrvačníky.
O to, aby sonda nepřekročila požadovanou změnu rychlosti, se stará palubní akcelerometr, který ukončí zážeh ve chvíli, kdy sonda dosáhne potřebného urychlení. Pro sondu OSIRIS-REx bude při její misi schopnost provádět přesné změny rychlosti a směru bez přehánění klíčová. Cílový asteroid Bennu je příliš malý a má jen slabé gravitační pole. Proto i malá změna rychlosti může výrazně změnit dráhu sondy.
Poslední zážeh začal 23. srpna v 19:00 našeho času a trval přibližně 77 sekund. Dosavadní analýza dat ukazuje, že korekce byla úspěšná a změnila rychlost sondy o 47,9 cm/s, přičemž se použilo 460 gramů paliva. Sonda se momentálně nachází méně než 15 milionů kilometrů od Země, ke které se přiblíží 22. září. K dispozici je ještě krátký zážeh 12. září, ale k němu vůbec nemusí dojít. Týmy budou v dalších dnech analyzovat telemetrická data ze sondy a na jejich základě se rozhodnou, zda sonda potřebuje drobnou korekci.
Zdroje informací:
http://www.asteroidmission.org/
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…c0a18c033d0efaf7abb034bcd59e86&oe=5A22812E
Malinkaté upřesnění:
Tato sonda, stejně jako Hubble, New Horizons, Cassini nebo JWST (neboli vše co nemá zas tak moc velkou hmotnost) nepoužívá k otáčení gyroskopy ale něco co by se mohlo česky nazvat „setrvačníkové disky“ anglicky „reaction wheels“ nebo zřídka „momentum wheels“. Změna rychlosti disku, malinkatý elektrický motorek, přenese točivý moment na sondu a otočí jí okolo těžistě nebo tak nějak. Tyto NASA sondy jich mají obvykle 4 v xyz osách a jeden náhradní asi odkloněný o 45°.
https://en.wikipedia.org/wiki/Reaction_wheel
Hledal jsem český ekvivalent a gyroskop mi přišel technicky nejblíže, zároveň je to slovo, které lidé znají a je krátké. Ale setrvačníkové disky nezní špatně. Opravím to, díky.
https://aerospace.honeywell.com/en/press-release-listing/2016/september/honeywell-helps-navigate-nasa-mission-to-study-nearby-asteroid
https://aerocontent.honeywell.com/aero/common/documents/Constellation_Series_Reaction_Wheels.pdf
Správný český překlad reaction wheel je silový setrvačník.
Silové setrvačníky nepoužívaji pouze „lehčí“ sondy, ale taky ISS, která je nejtěžším umělým objektem v kosmu.
Díky, opravím to ještě jednou 🙂
A jejda to jsem to tady zase zaslouženě schytal. Nu tož, čeština není mým hlavním jazykem. Použivám ji pouze pro (pozor: ironie) R&R.
Lehkou sondou jsem myslel něco co se otáčí setrvačníkem, který se vejde do krabice od bot. ISS se snad otáčí a udržuje něčím větším a komplikovanějším:
https://en.wikipedia.org/wiki/Control_moment_gyroscope#International_Space_Station
Jak se řekne česky „control moment gzroscope“?
Není třeba se stydět, silový setrvačník je odborný termín. Pro běžného člověka stačí setrvačník.
Technický rozdíl mezi setrvačníkem a gyroskopem je v tom, že setrvačník má pevnou osu a může akorát měnit otáčky. Gyroskop může měnit i náklon osy, což je pro řízení efektivnější, ale je to z mechanického hlediska hodně komplikované zařízení zvlášť, pokud umožňuje náklon ve více osách.