Indická raketa GSLV Mk. III klame názvem. Na první pohled se zdá, že jde jen o drobně upravenou raketu GSLV Mk. II, ale to by byl velký omyl. Trojka totiž vznikla jako zbrusu nový projekt, který svého předchůdce moc nepřipomíná. Vývoj začal na počátku tohoto století a cílem byla raketa se schopností dopravit deset tun na nízkou oběžnou dráhu a čtyři tuny na dráhu přechodovou ke geostacionární. Po mnoha letech složitého vývoje přichází den, na který Indové čekali. Dnes tento nosič čeká první ostrá mise, při které má vynést na geostacionární dráhu telekomunikační družici GSAT-19. Přímý přenos by měl probíhat na webu indické kosmické agentury ISRO, nebo na webu spaceflightnow. Start je zatím plánován na dnešek, konkrétně na 13:58 našeho času. Mise samotná bude trvat lehce přes 16 minut.
Nepůjde ale o její první let. 18. prosince 2014 Indové otestovali spodní stupně rakety, jejich aerodynamiku i chování celého stroje za letu. Raketa tehdy dosáhla maximální rychlosti 5,3 km/s a vylétla do výšky 125 kilometrů. Nákladem byla testovací návratová kabina CARE, která za použití tepelného štítu a padáků přistála 19 minut po startu do Bengálského zálivu.
Před třemi lety horní stupeň chyběl a byl nahrazen hmotnostní a rozměrovou maketou. Tentokrát už ale bude raketa kompletní a právě vývoj kryogenního horního stupně se ukázal jako největší technologická výzva. Raketu tvoří dvojice postranních urychlovacích bloků na tuhá paliva, které jsou spojené s centrálním stupněm, který spaluje směs hydrazinu a dimer oxidu dusičitého.
Za zmínku stojí, že při startu se zapalují pouze urychlovací bloky, centrální stupeň se zažehne až 116 sekund po startu. Následně se postranní bloky odhodí, dohoří i centrální stupeň a přijde čas na hlavní prubířský kámen této mise – zážeh horního stupně C25. Až horní stupeň dokončí svůj historický 10 minut a 43 sekund dlouhý zážeh, bude sestava na dráze, kde nejnižší bod leží 170 kilometrů vysoko, zatímco nejvyšší je ve výšce 35 975 kilometrů, přičemž celé dráha je skloněna vůči rovníku o 21,5 stupně. GSAT-19 je s hmotností 3 136 kg nejtěžší družicí, jaká kdy startovala z Indie – od horního stupně se uvolní jen 15 sekund po dokončení zážehu. S pomocí vlastního motoru pak zakulatí oběžnou dráhu na geostacionární.
Čas | Událost | Výška (km) | Rychlost (m/s) |
---|---|---|---|
0:00 | Zážeh postranních bloků S200 a start | 0,024 | 451,9 |
1:56 | Zážeh centrálního stupně L110 | 41,037 | 1635,1 |
2:20 | Odhození bloků S200 | 61,931 | 1949,4 |
3:45 | Odhození aerodynamického krytu | 115,957 | 2728,77 |
5:17 | Vypnutí centrálního stupně L110 | 166,361 | 4397,49 |
5:20 | Odhození centrálního stupně L110 | 168,281 | 4429,55 |
5:22 | Zážeh horního stupně S25 | 169,914 | 4429,11 |
16:05 | Vypnutí horního stupně S25 | 174,619 | 10233,27 |
16:20 | Oddělení družice GSAT-19 | 179,146 | 10260,1 |
EDIT 5.6. 14:30
Raketa úspěšně odstartovala, horní stupeň si úspěšně odbyl ostrou premiéru a družice GSAT-19 se oddělila na správné oběžné dráze. Indie tak může slavit premiéru nového nového nosiče.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com
http://spaceflight101.com
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/gslv-mk3-d1/wp-content/uploads/sites/161/2017/06/mk3-d1-4.jpg
http://spaceflight101.com/gslv-mk3-d1/wp-content/uploads/sites/161/2017/06/mk3-d1-2.jpg
Jako je třeba uznat pokrok Indů, ale hydrazin už opouští i Čína, zatímco oni ho teprve zavádí na hlavní stupeň. Navíc nosnost taky nic moc. Na druhou stranu když to zvládnou vyrábět levně a budou mít spolehlivost, mohli by být v ceně hodně konkurenční.
Taky mi to nejde s tím hydrazinem do hlavy. Proč se rozhodli pro palivo, s kterým jsou potíže kvůli toxicitě, když mají evidentně zvládnutou technologii LOX/LH2 (na horním stupni)? Sice se vyhnuli jeho zapalování při startu, ale i tak se mi to zdá divné. Tři stupně, tři druhy paliva…
Ono je něco jiného udělat relativně malý motor (+ nádrže atd.) pro horní stupeň, nebo pro velký centrální stupeň. Hypergolika má výhodu v relativně snadné konstrukci bez nutnosti izolovat nádrže.
Navíc na prvním stupni není LOX/LH2 tak výhodné palivo jako na stupni druhém.
Nosnost nic moc? 4 tuny na GTO je málo? Navíc hydrolox na druhém stupni! Já myslím, že na Indii je to hezký pokrok vzhledem k potížím, které s raketou dřív měli. Ono se to z fotek vůbec nezdá, ale třeba Falcon 9 je téměř dvakrát vyšší než tato raketa.
Ono je ten úvod článku malinko zavádějící. Ta raketa je sice na pohled úplně jiná než předchozí Mk. II, ale používá prakticky stejné motory, jen prohozené. Mk. II měla hydrazinové motory Vikas na boosterech a druhém stupni, Mk. III je má na „prvním“ stupni, který je fakticky druhý. Naopak používá jako urychlovací bloky motory na tuhé palivo, které Mk. II používala jako první stupeň.
Opravdu nový je třetí stupeň, ale už i i verze Mk. I/II používala slabší LOX/LH2 třetí stupeň.
Takže „skoro“ nic nového, prostě mají ověřené spolehlivé motory na hydrazin a TPH, jen to jinak poskládali.
Mimochodem ten hydrazinový Vikas je vlastně motor Viking z úspěšné Ariane IV.
Díky za rozvedení, v článku na to moc místa nebylo. 🙂
Díky moc za článek.
Rádo se stalo. 😉
Trochu trochu mi pripomina Ariane V:-)
A tak trochu Titan III 🙂
Tiež som chcel napísať, že je to taká zmenšená Ariane V 😉
Teď by to chtělo ještě tu pilotovanou loď. Bude?
Jednou asi ano, ale je to běh na dlouhou trať.
Pustil jsem nejake video na youtube a nejdriv jsem si myslel, ze nekdo blbe roztahnul obraz do sirky. Pak jsem si nasel ze to ma 40m na vysku a 10m na sirku …
Takže zjevně jen protahovali dráhu pomocí horního stupně, a nejen GTO, ale i úpravu sklonu nechali na družici. :-)A fakt to není slabý nosič. 3t na GTO a 10 na LEO mi přijde slušné. HLavně ať jim to lítá spolehlivě. Můžou udělat hezkou konkurenci soudruhů z číny.
Nie, družica bola vyvedená na GTO, až na GEO sa dotiahne pomocou vlastných motorov. V porovnaní s mnohými inými GTO nosičmi tie 3 tony až take slušné naozaj nie sú. Napr. už len tá konkurencia voči Číne až taká hezká nebude, kedže čínska CZ-5 má na GTO nosnosť až 14 ton! 😉
Já to špatně tu první větu formuloval, myslel jsem totéž, co ty, že udělali jen GTO. A sklon a zakulacování ať si odskáče družice 🙂
Jinak, co se týka srovnání, srovnatelná je s CZ-3B anebo s Angarou 3, takže mi to tak hrozné nepřijde. Nesrovnával bych nesrovnatelné, hodně to teď přeženu, Angara 1 a Delta IV Heavy. Třebas přihodí boostery. Chlape, trošku jim drž palce 😀
A co se týká čínanů, si říkám, že můžou mít zajímavější ceny než Čínani. Ale to je trošku píseň budoucnosti. Pořád je ta jejich raketa víc, než může říct zbytek světa.
Ja som predsa nepovedal, že im nedržím palce, práve naopak, to si kde nabral? 😀 Ašak to, že Indovia majú so silnejšími raketamy trochu problém je žiaľ fakt. GSLV MkIII bude na dlhú dobu ich najsilnejší nosič a pritom sa nechytá ani na tie slabšie súčasné GTO nosiče. Jednak tebou uvádzaná Angara 3 pravdepodobne nikdy lietať nebude a jednak aj CZ-3B má nosnosť cez 5 ton. 😉
Já už vidím zářné zitřky. Vynesou si brzo minimodul na ISS, a ejhle, Elon bude moct prodávat o sedadlo víc v Dragonu. A koneckonců, Amíci taky měli Redstone, kdežto Rusové R7 . Chce to čas. Tož umí jen 4 tunové, tak budou mít 4tunové . A koneckonců, Eutelsat 115 West B by to uneslo s klidem.
Presne tak ako napísal marian. Ja držím palce každému kto také niečo dokáže. Ide ale o to, že ty vlastne porovnávaš neporovnateľné. Ak napíšeš pod článok o najsilnejšej indickej rakete že „India môže konkurovať Číne“ tak nemôže. Lebo najsilnejšia čínska raketa je CZ-5 a tá má nosnosť niekde úplne inde.
Ja jsem velkej fanda Indie,
v tomhle udelali za poslednich 10 let ohromnej pokrok,myslim ze pouzily palivo jaky pouzily protoze to nechtej delat zbytecne komplikovany a potrebujou jit na jistotu-Verim ze csem prejdou na neco „bezpecnejsiho“
A moc diky za clnek a nejen za tento!!
Rádo se stalo. 😉
Co se týče pokroku v kosmonautice, tak to je tempo hodné bombajského šneka.
Např. Avatar má být v provozu až někdy za 15 let, na to že to vypadá jako variace na X-37B žádná sláva, ale snad nebudu špatným prorokem, když odhadnu, že bude nakonec zrušen. Pilotované projekty asi už někam zapadly, před pár lety snad zkoušely nějaký demonstrátor.
Jediný kdo jsou v tomto tisíciletí co se týče velkých projektů konzistentní jsou zatím Číňané a jejich verze Nebeského paláce.
🙂 🙂 🙂
Ja vedel ze se ozve nekdo kdo to proste vsechno vi…. 😉
Tak jako použít hydrazin v dnešní době mi připadá jak total fault. Tak možná Irán nebo Sev. Korea a podobné země, tam bych se tomu nedivil. V přelidněné Indii obrovské riziko, když se něco pokazí a navíc to je už překonaná technologie bez budoucnosti,
Na druhou stranu je to spolehlivá technologie, takže to svým způsobem, chápu.