Dnes skončí mise kosmické lodi Sojuz MS-03, která se mnoha lidem zapsala do paměti – Oleg Novickij a Thomas Pesquet startovali před půl rokem i s Peggy Whitson, ta však na stanici ještě pár měsíců zůstane, takže Rus a Francouz poletí po 197 dnech ve vesmíru a více než 3 000 obletech Země domů sami. Sojuz by se měl od stanice oddělit ve 12:50 našeho času, v 15:15 se zapálí motor lodi, který sníží rychlost oběhu a navede Sojuz do atmosféry. K přistání v kazašské stepi by mělo dojít v 16:10 našeho času, kdy bude v místě dosednutí osm hodin večer, což je poměrně výjimečné. Sojuzy totiž většinou přistávají ráno – navíc půjde o první dvoučlenné přistání Sojuzu od roku 2010 (tehdy šlo o Sojuz TMA-16).
Oba vracející se astronauti během svého pobytu na ISS vykonali více než 250 vědeckých experimentů, přičemž Thomas absolvoval i dvě kosmické vycházky s celkovou délkou 12 hodin a 32 minut. Astronauti se rozloučili s lodí Cygnus OA-5, marně čekali na přílet Progressu MS-04, přivítali japonskou loď HTV-6, která přivezla kromě jiného i první várku nových baterií a následně opět odletěla. Výměna baterií zaměstnala posádku a operátory staniční robotické paže téměř na celý leden.
Dalšími úkoly bylo zachycení zásobovací lodi Dragon CRS-10 a přivítání ruské lodi Progress MS-05. Astronauti byli svědky robotického přemístění adaptéru PMA-3 z uzlového modulu Tranquility na Harmony, kterému ale předcházely výstupy do volného kosmu. Astronauti byli v první polovině své mise součástí 50. dlouhodobé expedice a když od ISS odlétl Sojuz MS-02, přešli do expedice s pořadovým číslem 51. O pár dní později se dočkali nových kolegů, kteří přilétli v Sojuzu MS-04. Teprve až v průběhu pobytu se dozvěděli, že se budou na Zemi vracet bez Peggy Whitson – její návrat v září letošního roku byl sice často skloňován, ale oficiálně došlo k potvrzení až na začátku dubna. Americká rekordmanka usedne do volného křesla v Sojuzu MS-04, takže jedno místo v Sojuzu MS-03 zůstane prázdné.
Jejich pobyt se už pomalu chýlil ke konci, ale ještě stihli připojit ke stanici zásobovací loď Cygnus OA-7 a následně pomáhali svým kolegům s výstupy do volného kosmu. Jeden z nich byl jubilejní, druhý neplánovaný. Novickij a Pesquet se na svůj návrat začali připravovat stále více – častěji cvičili, kontrolovali své skafandry Sokol a procházeli instrukce. Ve čtvrtek Peggy Whitson předala velení nad stanicí Fjodoru Jurčichinovi a ve chvíli, kdy se od stanice oddělí Sojuz MS-03, začne oficiálně 52. dlouhodobá expedice. Na závěr Vás seznámíme s plánovaným harmonogramem odletu a přistání – časy jsou ve středoevropském letním čase.
- 9:30 – Uzavření průlezu mezi stanicí a Sojuzem
- 10:48:30 – odklopení jistících háků, které zajišťují mechanické spojení lodi se stanicí. Pružiny odstrčí Sojuz rychlostí 10 cm/s.
- 10:51 – Tři minuty po oddělení začne Sojuz používat své korekční trysky a zvýší rychlost vzdalování
- 15:17 – Zážeh motoru S5.80 s tahem 300 kg trvající 4 minuty a 36 sekund zpomalí Sojuz o 128 m/s a navede dráhu do atmosféry
- 15:44 – Série hlasitých ran oznámí, že došlo k rozdělení lodi na orbitální, návratový a servisní úsek. Sojuz bude zrovna nad Rudým mořem
- 15:47 – Sojuz vstupuje do atmosféry – orbitální a servisní modul shoří, návratová kabina díky tepelnému štítu přežije – pro správnou orientaci používá trysky na peroxid vodíku.
- Výška 80 km vysoko nad Kaspickým mořem – štít se rozpálí na teplotu až 1600°C
- Výška 34 km, rychlost 2 km/s, přetížení 4 G.
- Výška 10,7 km, vzdálenost od místa přistání 35 km, rychlost 210 m/s – Sojuz vystřelí svůj stabilizační padák, který zpomalí na 80 m/s
- Výška 7,5 km – vystřelení hlavního oranžovo-bílého padáku, začíná vertikální sestup, odhození tepelného štítu, což odkryje gamma výškoměr a brzdící motory na tuhá paliva. Sojuz vypustí zbytky peroxidu vodíku, odpadnou začerněné krytky oken a tlak v lodi se vyrovná s vnějším
- 16:10 – dosednutí 147 kilometrů jihovýchodně od města Džezkazgan zhruba 70 minut před západem slunce. Končí mise dlouhá 196 dní, 17 hodin a 53 minut.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/120/2017/05/34924454196_d4a2c361bb_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/120/2017/05/32300109355_3dc9987960_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/120/2017/05/34963104755_bf1f9dc452_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/120/2017/05/34965158185_14da190fd8_k.jpg
Ve článku se píše o kontrole skafandrů, ale na videu,
https://youtu.be/wwMDvPCGeE0?t=2h36m40s
když je zavírají do Sojuzu, tak jsou v normálních kalhotech a pruhovaném tričku.
To se budou ještě převlíkat cestou, nebo až na focení na zemi se do toho nasoukají?
Ano, když se astronauti loučí se zbytkem posádky a nastupují do Sojuzu, mají běžné oblečení. Do svých skafandrů Sokol se obléknou až po uzavření průlezu, ještě předtím, než se Sojuz oddělí od stanice. Skafandry jsou uložené v orbitálním úseku. Skafandry se používají pro případ dekomprese při startu, nebo přistání, takže není možné, aby se do nich oblékli až po přistání, kdy už budou skafandry zbytečné. Po přistání navíc budou hodně zesláblí (a navíc upoutaní do anatomických křesel v malém návratovém modulu), že by se obléknout ani nedokázali.
Děkuji za odpověď. Bylo mi jasné, že ten skafandr není pro srandu králíkům a že by ho měli mít na cestu. Ale netušil jsem, že zamávají do foťáků, nechají se ceremoniálně zavřít do Sojuzu a obratem svlíknou se do trenek a nasoukají do skafandru. Prostě mi přišlo snažší, aby tam už sedali převlečení. Zřejmě k tomu mají nějaké důvody.
Důvodem je samozřejmě to, že jsou ještě minimálně dvě hodiny na oběžné dráze, takže není nutné se hned cpát do skafandrů. A místa na převlečení mají v orbitálním modulu dost. Navíc ty skafandry ani nemají důvod být někde jinde, než jen v Sojuzu. Jsou tam i uskladněny.
Dobrý den. Používají kosmonauti hodinky s nějakými speciálními funkcemi? Všiml jsem si na videu náramku hodinek na ruce jednoho z nich a připadá mi dost obyčejně. Čekal by jsem alespoň něco jako snímání tepu, teploty a pod. Omlouvám se za stupidní dotaz a děkuji za jakoukoliv odpověď. Jozef
Dobrý den,
přiznám se, že si v tomto směru nejsem příliš jistý, ale řekl bych, že tyto funkce nenajdeme na hodinkách, ale že se o ně starají senzory na jiných částech těla.
jedny by malo byť toto
http://www.usa.philips.com/healthcare/product/HC1046964/actiwatch-spectrum-activity-monitor
niečo ako osobný monitor.
A druhé sú ‚klasické‘ Omega X 33, ktoré fasujú ako astronauti. Potom majú ešte legendárne Omega Speedmaster ‚moonwatch‘, ktoré behali po Mesiaci a sú ako jediné certifikované NASA pre EVA.
No a potom si ešte nosia svoje hodinky ako suvenír. Videl som Breitling Emergenci, Fortis Chronograf, Vostok, Strela, Bulova, Seiko atď…
Dá sa nejako zistiť kde bude Sojuz vstupovať do atmosféry a aká bude jeho ďalšia dráha? Ide mi o to či je možné ho vidiet volnim okom ako padajucu hviezdu. PS je mi jasné že nad europou to nebude 🙂
Přilétají od Afriky přes Rudé moře do Kazachstánu – sklon dráhy vůči rovníku je 51°.
Dobrý den, mají kosmonauti nějakou možnost provést separaci orbitálního a servisního modulu manuálně ? Pyrotechnické šrouby odpálí automatika, ale lze to i jinak? Nikde jsem to zatím nevypátral. Podobný problém měly první Vostoky, ale tam šlo „jen“ o kabel.
Hezký den, to si nejsem jistý.
Jde to i bez odpálení. V nejhorším případě se o odtržení šroubů postará tlak vzduchu při vstupu do atmosféry. Tedy i kdyby všechno odpálení selhalo, tak se to nakonec taky samo roztrhá.
„Série hlasitých ran oznámí“ … :)))
Nebylo by lepší napsat:
15:44 Odpálí se pyrotechnické šrouby, spojující orbitální, návratový, servisní moduly. Moduly se od sebe oddělí.
Řekl bych, že význam sdělení zůstává stejný.
No, jsou tam ty šrouby jako zdroj toho hlasitého lomozu 😉 Zrovna jako když není místo toho zážehu motoru S5.80 s tahem 300 kg napsáno jen „Začne být cítít tlak v sedačkách a slyšet hluk zespoda a loď brzdí“ : )
Otázka je, zda musí být všechno popsáno doslova a technologicky podrobně.
Dobrý den,
není někde nějaký web, který by graficky sledoval jen tracking toho přistání. Něco podobného, co mají po stranách toho velikého displeje v Korojov centre? Nic jsem bohužel vlastními silami nenašel.
O ničem takovém bohužel nevím.
Mě to celé (ten návrat atd) nedávno tak zaujal, tak jsem si našel moc hezké anglické video na youtube, kde kosmonauti ESA popisovali ten návrat krok po kroku. Jake různé návratové dráhy, ve stylu ani moc strmě, ani moc naplocho, jaké je tam kde přetížení, kde už slyší zvuky, kde začínají cítit gravitaci. Tuším, že to tam hezky popisovali F. de Winne a P. Nespoli.
https://www.youtube.com/watch?v=-l7MM9yoxII
Asi myslíš tohle: https://kosmonautix.cz/2015/09/za-oponou-sojuzu-odlet-od-stanice-a-navrat-domu/
Je to parádní popis!
Jojo, přesně tohle video sem myslel, omlouvám se, nemám tu v práci youtube. Přesně jak píšeš, parádní popis, je tam všechno. A nemá cenu to psát do slov, protože by k tomu chyběli videa atd.:-)
Technická otázka. On je opravdu další start plánován až na konec července? Opravdu tam teď skoro dva měsíce budou ve třech? Že se pletu. Dyť tam nebývaly takové díry mezi starty.
Ano, Sojuz MS-03 by měl startovat 28.7. Michal Václavík z České kosmické kanceláře nám k tomu na fórum napsal, že jde o důsledek kumulace zpoždění.
Tak jsem se zeptal Michala Václavíka na bližší detaily a tady je jeho odpověď: „Byl to požadavek Roskosmosu vůči ostatním partnerům ISS (zejména NASA). Nestíhala se výroba Sojuzu. Po mimořádně dlouhé Expedici 50/51, budou nasledovat dvě kratší 51/52 (135 dnů) a 52/53 (139 dnů).“
O jeden Sojuz přišli díky nekvalitní výrobě a následné netěsnosti a teď kvaltují. Jen aby to zase nebylo na úkor kvality a následně bezpečnosti…
‚Zase‘?
Pokud by tam zase bylo něco špatně a nebezpečně, tak se to ani nedostane na startovní rampu. Testování mají dost vyspělé a kontrolory nesmlouvavé. Pilotovaná kosmonautika je na úplně jiném levelu testování.
Tohle hezky a jednoduse vysvetluje T. Pribyl ve sve prednasce o problemech raket. Souhlas s tim co rikas, hodne peclive si to hlidaji, muze jim popadat mraky raket, ale tu s komsonauty si peclive ohlidaji. Hodne peclive. Tady strach nemam.
Ano „zase“. Pokud se týká klesající kvality výroby ruské kosmické techniky, odkazují např. na svůj poslední článek o Nauce nebo aktuální vývoj kolem Angary.
Pokud se týká pilotované kosmonautiky, uvědomte si, že na problém se Sojuzem přišli až při závěrečném testování na Bajkonuru. Jednotlivé části lodě se testují při montáži, celá sestava pak před odesláním na kosmodrom. Nic z toho neodhalilo zcela zásadní problém…