Posádka na ISS zažila opravdu velmi rušných 24 hodin. Během takto krátkého časového rámce se k Mezinárodní vesmírné stanici připojily hned dvě zásobovací lodě – Dragon CRS-10 od SpaceX a ruský Progress MS-05. Původně měl být mezi oběma stroji o den větší rozestup, ale středeční přibližování Dragonu se muselo zastavit kvůli chybným údajům, které dostal palubní počítač. Obě lodě dovezly na stanici srovnatelné množství zásob – okolo dvou a půl tuny, takže posádka má o pět tun nákladu více, než před několika hodinami. V dnešním článku si připojení obou lodí připomeneme.
Dragon od SpaceX se připojuje na dokovací port CBM (Common Berthing Mechanism) v americké části stanice. Tento port má výhodu v tom, že poskytuje široký průlez, který umožní transport velkého nákladu. Nevýhodou je, že se na tento port nemůže loď připojit automaticky. Dragon tak musí být vždy (podobně jako japonská HTV nebo soukromá Cygnus) zachycen staniční robotickou paží. Loď se přiblížila na deset metrů ke stanici, deaktivovala své manévrovací trysky a astronauti Thomas Pesquet a Shane Kimbrough mohli s pomocí dálkového ovládání zachytit Dragona. K záchytu došlo včera v 11:44 našeho času.
Pak bylo řízení ramene předáno pozemnímu středisku, které dopravilo Dragon ke spodnímu portu na modulu Harmony. O pevné spojení se postaralo 16 automatických šroubů, které na měsíc hermeticky připojily Dragon k ISS. Po měsíci se Dragon od ISS oddělí a jelikož disponuje tepelným štítem, dopraví na Zemi především výsledky experimentů, se kterými přistane v Tichém oceánu.
Dalo by se říci, že ve čtvrtek měli službu především astronauti v západním segmentu stanice, zatímco v pátek čekalo něco podobného na jejich kolegy z ruského segmentu. Je ale pravda, že to měli v mnoha ohledech jednodušší. Lodě Progress se připojují na port označovaný jako SSVP-G4000, který umožňuje automatické připojování zásobovacích (i pilotovaných) lodí. Progress MS-05 se ke staničnímu modulu Pirs připojil v pátek 24. února v 9:30 našeho času.
O mechanické spojení se postaraly západky, které pevně spojily loď se stanicí. Po kontrole těsnosti spojení se otevře průlez do lodi a kosmonauti budou moci vyložit téměř 2300 kilogramů nákladu. Progress sice nedisponuje tepelným štítem, takž na konci své mise shoří v atmosféře, ale proti Dragonu má jinou výhodu – umí přečerpávat tekutiny. Na ISS proto kromě jiného dorazilo 425 kilogramů paliva a 420 kilogramů vody. Progress MS-05 zůstane u ISS připojený do 13. července – o den později má startovat Progress MS-06, který se připojí na stejné místo.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/dragon-spx10/wp-content/uploads/2017/02/spx10-rndz-19.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=42371.0;attach=1408255;image
https://blogs.nasa.gov/spacestation/wp-content/uploads/sites/240/2017/02/ISS_02-24-17.jpg
Jak se vlastně přečerpávání ty tekutiny? Jsou tam nějaké trubky? Je spojení automatické nebo kosmonauti montují spojení ručně?
Spojení trubek je automatické. Konektory jsou přímo v dokovacím prstenci.
Ten ruský port je skvělý. Na IDA je něco podobného nebo ne? Nenašel jsem to, ale možná to není jen na verzích pro ISS a v normě je pro trubky na kapaliny místo. Pro stanici u Měsíce to bude nezbytné.
Ani IDA nemá možnost čerpání kapalin.
Z Dragonu tuším astronauté přenáší vodu normálně ručně v balících.
Ano, přesně tak.
IDA (lepšie IDSS) má v návrhu aj možnosť prečerpávania tekutín len na ISS to nieje potreba jednak kvôli tomu že voda sa dá voziť aj v tých vakoch a druhak západná sekcia nemá zabudované palivové rozvody aj keď v prípade systému na IDSS by sa dali teoreticky dodatočne ťahať externe kdeže konektory by boli po obvode portu.
http://www.internationaldockingstandard.com/download/IDSS_IDD_Revision_D_043015.pdf
Díky moc, neuvěřitelné, co se dá dnes najít za informace. Jen škoda, že tam u všech tekutin mají napsané pouze „reserved“ a není to nijak rozpracované.
Aktuální revize IDSS (revize D) přenáší jen elektřinu (120 VDC, 28 VDC) a data (Ethernet a MIL-STD-1553B). S přenosem provozních kapalin se počítá pro budoucí revizi standardu. IDA (což je implementace IDSS) taky žádné trubky nemá.
Skoro bych řekl, že bezpečnější je zachycení než automatické spojení.
Spíš ne. I to, co se musí přitáhnout rukou muselo až k té ruce doletět samo, takže pokud by to nefungovalo, mohlo by se z toho taky stát nebezpečné beranidlo, zrovna jako z toho samopřipojovacího automatu. Navíc ten proces dokování využívá mnohokrát ověřený mechanismus, dokonce totožný s tím, co používá pilotovaný Sojuz. Naopak u té ruky se moc spoléhá na dobrou ruční práci a pokaždé to může být tak trochu jiné.
Ano, ale je tam jistá rezerva a zbytek může kontrolovat člověk. Já ho stále považuji (i sebe) za nenahraditelného robotem (SW) a nehodlám se své „kontroly“ vzdávat. K automatu, myšlenka byla taková, že pokud tam cokoliv selže (HW / SW) a nebude „zahlášeno“, náraz už nic nezastaví. Zde je možné zvolit (omezeně) místo „zaparkování“ pak pokračovat.
> Ano, dávám tímto přednost metodě USA, tedy let může a je řízen počítačem, ale manuální zásah posádky je stále možný. Verze CCCP, kdy kosmonaut je pouze cvičený opičák a nemá do „toho“ co mluvit mi není blízká.
A to o těch opičácích vám nakukal kdo? Už od dob prvního Vostoku mohl kosmonaut ten stroj samozřejmě manuálně řídit. Když viděl, že je něco špatně, mohl zadat kód a řídit stroj sám. Nástroje tam na to měl. Naopak ty opičácké myšlenky nejsou cizí konstruktérům nikde na světě. A tak si museli první američní kosmonauti hodně zadupat, aby se nestali právě těmi opičáky bez ovládacích pák.
Jinak je hezká ironie, že právě Elon se snaží lidi chlácholit, že můžou být ve svých autech (Tesla) jen těmi opičáky.
Mimochodem. Ten Progress opravdu v minulosti naboural. V roce 1997 do stanice Mir. Jo, byl řízenej manuálně ze stanice ;). Takže zlatej automat.
Koukám, že je tam i 2 x soyuz. Předpokládám, že jeden slouží jako záchranný člun (opravte mě) a co ten druhý? Do kdy tam bude?
Na ISS momentálně pobývá šest lidí. V každém Sojuzu jsou tři místa, což znamená, že každý Sojuz dovezl na stanici jednu trojici. V Sojuzu MS-03 startovali v říjnu Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Robert Kimbrough. Tento Sojuz bude u ISS připojený do dubna, kdy se v něm Ryžikov, Borisenko a Kimbrough vrátí na Zemi. Druhou lodí je Sojuz MS-03, který startoval v listopadu a na jeho palubě byli Oleg Novickij, Peggy Whitson a Thomas Pesquet. Ti zůstanou na ISS do června a na Zemi poletí stejná trojice, která v něm startovala – Novickij, Whitson a Pesquet.
Takže ten desetiměsíční pobyt Peggy W. Se neuskuteční?
Poslední dobou se o tom nemluví, takže spíše ne.
Každý Sojuz slouží jako záchranný člun pro tu posádku, kterou přivezl. Pokud je na palubě ISS 6 osob, musí být zaparkovány dva Sojuzy pro možnost evakuace všech osob v kterémkoli okamžiku.
Dokonce i při pouhém „přeparkování“ na jiný port musí být na palubě kompletní posádka toho Sojuzu.
Tolik autobusů nejezdí za den k nám do vesnice
Proč bývá Progress u stanice tak dlouho? Má-li se odpojit až skoro při startu dalšího, napadá mě jen, že s jeho motory by se korigovala dráha stanice, jinak nevím. Přečerpal bych kapaliny, vyložil náklad a šlus s ním dolů 🙂
Jednak jsou to ty motorické manévry, ale taky vodní hospodářství – do nádrží po vodě se přepustí koncentrát moči a tak je výhodné, aby jej loď odvezla co nejvíce.
Nevyplatilo by se na tu moc postavit motor, ktery by zvysoval drahu stanice? Jasne, ze to nebude horet, ale jsou jine moznosti – zahrat elektricky, mass driver, ionizace a pak pokracovat jako v iontovem motoru.
Uvažovalo se o použití motoru VASIMR, ale v posledních letech už o tom plánu není moc slyšet.
Progress po vyložení nákladu až do okamžiku odpojení slouží jako „popelnice“, do které je průběžně ukládán veškerý odpad. Tedy nejen koncentrát moči, ale i všechny exkrementy, obaly od jídla, použité oblečení a produkty pokusů, které již nemusí být dále zpracovávány na Zemi.
Reportér ve videu říká, že Progress přiváží 2.9 tuny nákladu. Z článku to vychází zase přes 3.1 tuny.
Podle článku na SF101 měl Progress 2,4 tuny, což je srovnatelné s Dragonem, který vezl 2490 kg nákladu. Dohromady to dává lehce pod 5 tun.
Já počítám veškerý užitečný náklad, tedy i kapaliny. Proto 3.1, bez kapalin je to zas o hodně míň. Ovšem ten komentátor jasně říká „Carrying two point nine tones of cargo“ v čase videa 1:55.
Někde je evidentně chyba. Cituji: „Progress MS is delivering 2,395 Kilograms of cargo to the Space Station – 425kg of refueling propellant for ISS, 420kg of water, around 23kg of pressurized oxygen to top up the Station’s atmosphere and roughly 1.5 metric tons of dry cargo.“
Tak s těma kapalinama a dokonce dvojnásobnou hmotností nákladu než Progress nebo Dragon to umí i ESA se svým ATV. Mimochodem servisní modul ATV posloužil jako předloha pro servisní modul Orionu, který ESA dodá.
https://en.wikipedia.org/wiki/Automated_Transfer_Vehicle
Zrovna koukám na TV Paprika na skvělý dokument o přípravě kosmické stravy. Jmenuje se to Hestonova kosmická kuchyně a je to o michelinskem kuchaři, který připravuje jídlo pro misi Brita Tima Peaka a jaké šílené problémy s tím jsou spojené, jaké tuny předpisů s jídlem agentury mají. Testuje to v ZeroG letadle atd. Vřele doporučuji.
Z čeho jsou vlastně vyrobeny pytle na tekutiny?
Jde o gumu či jinou tvárnou umělou hmotu, která tvoří vak měnící tvar. Ten bývá pak umístěn do nějakého odolnějšího obalu.